Česká republika má opět unikát!

Věděli jste, že portugalský podengo existuje i ve varietě velký hladkosrstý? V letošním roce se totiž paní Iloně Pachtové, předsedkyni Klubu faraonských psů a majitelce CHS Bando de Campo, dokonce podařilo odchovat vůbec jeho první vrh nás. Čím ji zaujalo právě toto málopočetné plemeno a hodilo by se takové štěňátko právě pro vás? Více se už se dozvíme v následujícím rozhovoru...

Cesta paní Ilony Pachtové k tomuto plemeni byla vskutku zajímavá. Po odchodu jejích dvou jorkšírků za duhový most přemýšlela, jakého pejska by si měla pořídit. V té době jí padl do oka první vrh v České republice portugalského podenga malého. Ačkoliv se zdálo, že hustým „výběrovým sítem” chovatelky neprojde, nakonec se v jejím bytě i srdci tento roztomilý psík s výzorem vesnického voříška, usadil natrvalo. A od malého už byl jen krůček k velkému….

Ano, výstavám se věnuji opravdu ráda. Ačkoliv bych nikdy předtím nevěřila, že mě tolik „chytnou” a budu jezdit se psy takřka po celém světě. Tuto moji objevenou vášeň v podstatě odstartovali moji malí portugalští podengové. S nimi jsem odchovala pouze jeden vrh. A teď tedy i druhý (a u nás první) vrh velkého hladkosrstého portugalského podenga. Když mi odešel můj úplně první podengo, a zůstala mi už jen jedna malá podengačka (bohužel nechovná), „objevila” jsem u chovatele v Portugalsku velké podengy. Shodou okolností měl pan chovatel právě vrh a pro mě se tam narodila moje krasavice Ziwa do Vale de Fermedo.

Malí podengové jsou takové živé stříbro – velmi aktivní, vzrušiví, poměrně rádi se ozvou. Oproti tomu velcí podengové jsou vyrovnanější a spíše klidnější. Výhodou je, že příliš neřeší ani ostatní psy a jsou také méně uštěkaní.

Ideální majitel? Především by měl toto plemeno milovat takové, jaké je. Měl by mít čas a chuť se mu skutečně věnovat a být důsledný v jeho výchově. To ale platí pro většinu plemen. Je také třeba si uvědomit, že velký portugalský podengo miluje a potřebuje pohyb. Díky jejich inteligenci je však neméně důležité jim i zaměstnat nejen tělo, ale i hlavu.

Je pravdou, že chovatelská základna je velmi malá a chovatelů čistokrevných psů je jako šafránu. V Portugalsku je poměrně hodně kříženců jim podobných, a lidé je i často zaměňují s podency. Většinou se jedná o ibizské, andaluské nebo kanárské podency a jejich křížence, kterých je naopak v Portugalsku a Španělsku mnoho a pokud už se lovcům nehodí, skončí na ulici nebo v útulku. Ačkoliv jsou příbuzní a jsou si i příbuzní, podengo s „G” je jen jeden - portugalský. Také on jediný má tři velikostní rázy a zároveň dvě variety srsti. Z portugalských podengů je nejrozšířenější nejmenší varieta - tzv. pegueno, zřejmě pro svou velikost. Hodí se perfektně do bytu, ale zároveň si zachovávají vitalitu a aktivitu jako střední a velcí.

Stejně jako u mnoha jiných plemen, i podengo u nás těžko najde své původní uplatnění. Rád se však bude realizovat v „náhradních” aktivitách, které mu mohou dopřát různé psí sporty. Nejoblíbenější je pravděpodobně coursing nebo dostihy, ale skvělou variantou mohou být i agility, canicross a podobně…

Ziwa porodila celkem osm štěňátek. Pět pejsků a tři fenečky. Červená holčička se stane posilou našeho týmu. Šest štěňátek už své doma má. Stále však hledám domov pro jednoho chlapečka. Ačkoliv je nestandardní, právě jeho tmavá barva ho dělá výjimečným. Ve výstavním kruhu ani v chovu sice svou stopu nezanechá, ale věřím, že bude skvělým parťákem nejen do rodiny, ale i ve sportu.

Děkuji za rozhovor a přeji nadále mnoho výstavních i chovatelských úspěchů.

Kateřina Smětáková

https://www.bandodecampo.cz/

Fotky: archiv Ilony Pachtové, Markéta Sousedíková, photo by Eisi