Čas prostě nezastavíme… aneb Máme doma veterána 1.díl

Také máte doma staršího pejska, či fenku, které nade vše milujete a přemýšlíte, jak nejlépe se o ně postarat a třeba jim i tak trochu prodloužit život? Kvalitní péče je zde opravdu důležitá, ale svou roli hraje i psychická pohoda zvířete a vhodné zaměstnání. Avšak více o tom už v následujícím příspěvku.

Je váš dlouholetý věrný kamarád zničehonic klidnější a pohodlnější? Dává přednost lenošení na svém pelíšku před skotačením s ostatními psy? Stačí mu najednou daleko kratší procházky, na kterých neprohání každého zajíce, kterého potkáte? A začínají se mu také kolem pysků objevovat první bílé chloupky? Pokud zní vaše odpověď na většinu otázek: „ano“, pak vězte, že váš pejsek začíná stárnout.

Už v době, kdy si pořizujeme malé štěňátko, se musíme smířit s faktem, že pes stárne daleko rychleji než člověk a jeho život je bohužel i o hodně kratší než ten náš lidský. To ale neznamená, že psí senior je nějak méněcenný, že se s ním nedá už nic podnikat a že patří do starého železa. Naopak. Může nám ještě dlouhou dobu přinášet radost a potěšení, jen se mu musíme trochu přizpůsobit.

Stáří není nemoc

Kdy tedy u psů nastává tzv. podzim života? To je u každého jedince zcela individuální a nelze jednoznačně určit, kdy přesně k tomu dochází. Počáteční příznaky lze poměrně snadno přehlédnout, neboť pes umí perfektně nahradit například zhoršující se sluch či zrak svým vynikajícím čichem apod. A ani tradovaný přepočet, že jeden rok života psa odpovídá sedmi lidským, není úplně směrodatný a správný. Možná by se také obecně dalo říci, že první tři roky máme mladého psa, další tři roky dospělého a plně aktivního psa, následující tři roky starého psa a každý další rok je zázrak. Je to tak trochu nadnesené, ale hlavně je potřeba si uvědomit, že stáří není nemoc, ale přirozený biologický proces, který je částečně dán geneticky, dále závisí na plemenné příslušnosti (velká a obří plemena začínají stárnout daleko dříve než malá a trpasličí), velkou roli zde hraje také kvalita a způsob výživy, aktuální kondice a individuální podmínky, ve kterých pes žije.

Láska dokáže divy 

Starší pes či fenka si rozhodně i nadále zaslouží naši pozornost, lásku, nějakou vhodnou aktivitu (aby se tělo udržovalo v kondici a bystřil se i mozek) a spoustu mazlení. V žádném případě by tito naši čtyřnozí kamarádi neměli pocítit, že najednou, když jsou na konci chovnosti, netrhají rekordy na závodech nebo nevozí tituly z výstav (i když i veterán to může občas těm ostatním parádně „natřít“), jsou už nepotřební a odstrkovaní. Asi vůbec nemá smysl komentovat to, že se někdo dokáže psa v tomto věku jen tak zbavit či mu najednou z ničeho nic do té doby zdravý jedinec „záhadně“ uhyne. Vždyť krásný a opečovávaný veterán je nejen vizitkou svého majitele, ale i chodící reklamou daného plemene.

Pohyb je důležitý

Samozřejmě i v této věkové kategorii je velmi důležitý pravidelný a přiměřený pohyb dle celkové kondice psa. Nejlepší je rozdělit denní program na několik kratších procházek a psa zaměstnat klidnějšími hrami či třeba procvičováním stopování. Je všeobecně známé, že starší psi, zejména středních, velkých a obřích plemen mohou mít určité problémy s opotřebením a bolestmi kloubů. Pochopitelně třeba artrózu nelze vyléčit, ani zastavit, jen tlumit příslušnými medikamenty, ale její postup je možný částečně ovlivnit a oddálit. Je velmi vhodné již kolem osmého roku života začít i zcela zdravému jedinci prostému dysplazie preventivně přidávat kvalitní přípravky na výživu kloubní chrupavky, kterou již stárnoucí organismus není schopen vytvořit v dostatečné míře sám. Existuje jich na trhu mnoho, a to nejen veterinárních, ale i celá řada přírodních doplňků.

Co je v misce, to se počítá 

Dále je potřeba přizpůsobit i kvalitu, složení a také množství potravy. Mnoho zdravotních obtíží starších psů přímo souvisí s výživou, a to s celoživotní. Bohužel ani nadváha nebo přímo obezita není v tomto věku ojedinělou záležitostí, což zase neúměrně a zcela zbytečně zatěžuje pohybový aparát a cévní a oběhový systém v těle. Tedy zhruba od osmého roku je vhodné se na trhu porozhlédnout po kompletním granulovaném krmivu renomované značky určeném pro kategorii „senior“ a rozdělit do dvou až tří denních dávek. Je to nejpohodlnější a pes dostane vše, co potřebuje. Tato krmiva obsahují méně bílkovin a naopak více vlákniny, která podporuje trávení a usnadňuje vyprazdňování. Krmíte-li přirozenou syrovou stravou, i tady lze upravit složení krmné dávky s ohledem na věk a kondici konkrétního psa dle výše popsaného.

Prevence a zase prevence

Od sedmého až osmého roku věku je velmi šikovné zařadit do programu rovněž pravidelné prohlídky u veterináře, a to přibližně jednou až dvakrát do roka. Požádejte svého lékaře o tzv. geriatrický (stařecký) profil, který se provádí z odběru krevních vzorků ve specializovaných laboratořích. Celková kontrola zdravotního stavu psa totiž přispěje k brzkému odhalení eventuálního problému a jeho včasné řešení může psovi výrazně prodloužit život. Zejména bychom měli nechat preventivně zkontrolovat činnost srdce, krevní oběh, stav chrupu, srsti, kůže, očí a uší. Sami bychom měli pečlivě kontrolovat konzistenci a barvu stolice a moči a v případě jakýchkoliv pochybností ihned navštívit veterinárního lékaře.

Snažme se tedy, prosím, ze všech sil, aby náš čtyřnohý přítel, který nám byl po celou dobu našeho společného soužití věrným parťákem v dobrém i zlém, strávil poslední třetinu svého života důstojně a spokojeně. 

Příště: Čas prostě nezastavíme aneb Rozhodnutí nejtěžší

Foto: Michaela Weidnerová, Iveta Panýrková, Monika Vaňourek