Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Jste zvědaví, s kým si budeme o bíglech povídat tentokrát a co se o těchto činorodých psech ještě dozvíte? Máme pro vás nachystanou opravdovou lahůdku! Kdo jiný by toho také věděl více, než zakladatelka chovu u nás? Tak neváhejte a pokračujte ve čtení!


Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!
Michaela Weidnerová 25.4.2019 1825x Rozhovory o plemeni

Sympatická Ing. Anna Krejzková je v kynologii opravdovou osobností a vlastně i pojmem. Pochází z významné kynologické rodiny a psi nejrůznějších plemen ji provázejí již od raného dětství. Je dlouholetou chovatelkou, bývalou poradkyní chovu, mezinárodní rozhodčí z exteriéru, sama ráda vystavuje a se svými psy má složenou i řadu loveckých zkoušek. A navíc to byla právě ona, která spolu se svým otcem přivezla do bývalého Československa první čistokrevnou fenku bígla. 

Paní Krejzková, vy pocházíte z významné kynologické rodiny a mezi psy jste vlastně vyrostla. Vzpomněla byste si ještě na své pejskařské začátky a myslíte si, že jste to měla vzhledem k okolnostem i o něco jednodušší?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Měla jsem velkou výhodu, že jsem „vyrůstala se psy“. Od tatínka, který choval především německé krátkosrsté ohaře a dlouhá léta byl i poradcem chovu, jsem se naučila mnoho potřebného pro chovatelství a to nejen praktické záležitosti, ale zároveň jsem získala i informace týkající se genetiky. Takže jsem brala jako samozřejmost, že jsem už jako dítě věděla, jak správně krmit, jak vychovávat a cvičit či vystavovat pejsky, kdy a jak krýt fenu a poté pomáhat u porodu i odchovávat štěňátka a také jak správně sestavit chovný pár, případně z jakého důvodu vyřadit nějakého jedince z chovu.  Samozřejmě celoživotním věnováním se chovu psů získávám stále další a nové zkušenosti.

Vaším životem tedy prošlo vícero různých plemen, která všechna to byla?

Vychovávali mne, jak jsem již psala, němečtí krátkosrstí ohaři a později i dlouhosrstí standardní jezevčíci, které měla moje maminka. Spolu s tatínkem jsme založili u nás chov bíglů a později i bernských honičů. A jelikož syn si vybral pro lov a chov jagdteriéry, které choval manželův tatínek, měla jsem doma i toto temperamentní plemeno. Nyní vlastním kromě bíglů, které chovám společně s dcerou, i trpasličí hladkosrsté jezevčíky. 

Kdy a kde jste se poprvé setkala s bíglem a co vás vlastně přimělo k tomu přivézt v roce 1985 k nám do republiky první fenku tohoto plemene? Bylo hodně náročné sehnat tenkrát vhodné štěně?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Asi tak od svých osmi let jsem se vždy cestou ze školy mazlila s bezpapírovým bíglíkem za plotem jedné zahrady. A když jsem v roce 1984 na MVP v Brně uviděla vystavované bígly ze zahraničí, bylo definitivně rozhodnuto, že toto krásné plemeno si přeji mít doma a věnovat se jeho chovu. Tehdy v Československu byli pouze bíglíci bez PP z laboratorních chovů a ze „západu“ téměř nebylo možné štěně sehnat. Například z Rakouska nám odmítli štěně prodat z důvodu chovu laboratorních bíglů v naší zemi. Naštěstí se nám podařilo v roce 1985 dovézt z Maďarska kvalitní fenku Foltos Bogárfülü Alin, která se stala zakladatelkou mého chovu bíglů.

Ano, chtěla jste chovat a určitě nebylo jednoduché v době totality vyjet někam ven za vybraným plemeníkem. Zavzpomínala byste, jak tehdy vaše úplně první krytí vlastně probíhalo?

Vyjet do zahraničí na krytí bylo obrovským problémem, takže první krytí naší fenky „Aliny“ se odehrálo přímo na hranicích s Německem, kam po domluvě dojel ochotný majitel krycího psa. Druhé krytí se konalo na Slovensku, kam přijel majitel s kvalitním chovným psem z Rakouska. Samozřejmě z každého počátečního vrhu u nás nějaké štěňátko zůstalo.

Od té doby jste bíglům věrná, co vás na nich tak fascinuje?

Bígl je pro mne stále nejúžasnějším plemenem psa na světě! Nejen pro svůj exteriér a nepřešlechtěnost, ale i pro svoji fantastickou milou povahu a přítulnost. Vůbec se nedivím většině majitelů, kteří v případě, že přijdou o bíglíka, chtějí opět jen bígla.

Vůbec se nedivím většině majitelů, kteří v případě, že přijdou o bíglíka, chtějí opět jen bígla!

Všimla jsem si, že většina chovatelů razí heslo: „Jeden bígl rozhodně nestačí!“ a i vy máte početnější smečku. Myslíte si, že tento pes může být spokojený i jako jedináček nebo je lepší pořídit mu nějakého parťáka?

S letitými zkušenostmi se domnívám, že k opravdovému štěstí bígl potřebuje nejen lidského, ale i psího kamaráda, se kterým se zabaví i v době nepřítomnosti svého pána.  Přece jen byl po staletí chován ve smečkách a to se u něj geneticky zakódovalo.

Pojďme se ale zaměřit více na chov. Bígl patří k poměrně zdravým a dlouhověkým plemenům. Předpokládám tedy, že psi při krytí, stejně jako fenky při porodu a následně po něm nemívají žádné větší problémy nebo se pletu?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Bígl opravdu patří k těm zdravějším plemenům a dříve byl problematický porod nebo krytí výjimkou. Krytí v současnosti může být občas složitější vzhledem k psychické nevyrovnanosti i hysterii některých chovných fen, které se nechtějí nechat nakrýt a na psa jsou agresivní. Bohužel "díky" dravosti některých chovatelů se nezřídka vyskytnou problémy s porodem, protože i když mají chovnou fenu, která například rodí jen císařským řezem, opakovaně na ní odchovávají štěňata. A ze zkušeností (zejména díky vykonávání funkce poradkyně chovu) už vím, že nejen povaha, exteriér, některá onemocnění, ale i problematické porody se mohou dědit. Proto záleží na uvědomění chovatelů, jak k této otázce budou přistupovat.  A také na přístupu a případném usměrnění ze strany chovatelského klubu.

Kolik štěňat se rodí průměrně ve vrhu, jaká bývá jejich porodní váha a stává se často, že je potřeba hned od začátku uměle dokrmovat?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Právě tak i počty štěňat ve vrzích a jejich hmotnost se dědí. Jsou linie, kde feny rodí méně štěňat (například jedno až tři štěňátka), většina fen rodí pět až sedm štěňat ve vrhu a naopak jsou linie, kde feny rodí až devět a více štěňat. Porodní váha našich štěňátek je průměrně 300 až 380 g, ale měli jsme i štěňátka s váhou 200 g, anebo naopak největší bíglí štěňátko mělo 500 g (ale to je výjimka).  Vím, že některým fenkám se rodí ještě menší štěňátka, která váží jen mezi 100 až 200g a nakonec všichni vyrostou do přibližně stejné velikosti.

Potřeba přikrmování je většinou u větších vrhů, aby se pomohlo mámě štěňat a aby některá menší štěňata nezůstávala pozadu, když je ta větší odtlačí od struků.

Občas jsem svědkem debat na téma podvazování pupečních šňůr u novorozených štěňat. Někteří chovatelé to dělají, jiní tvrdí, že stačí jen „zaškrtit“ pean nůžkami, odstřihnout a samozřejmě dezinfikovat. Co říká vaše zkušenost?

Pokud jsou štěňátka v čistém prostředí, stačí pupeční šňůry odstřihnout a vydezinfikovat a krvácí-li, tak i podvázat. My pro „jistotu“ odstříháváme, dezinfikujeme a podvazujeme pupeční šňůry u všech štěňátek.

Během posledního roku se napříč různými plemeny narodilo poměrně málo štěňat, fenky nezabřezávaly nebo ne a ne se pořádně rozhárat, či měly tzv. štěpenou říji. Zaznamenala jste něco podobného i u bíglů a čemu tento stav přičítáte?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Někdy se v chovu vyskytne takové období, kdy opravdu feny nezabřezávají, mají málo štěňátek nebo případně zabřeznou a plody vstřebají. Ale to se stávalo i dříve, není to žádná novinka, jen se o tom nyní možná více lidí dozví díky sociálním sítím.  A to se netýká jen psů, ale chovala jsem leta i zakrslé králíky, kočky, kozy a vždy se takové období objevilo. Jestli se toto období nezabřezávání a málopočetných vrhů poslední dobou projevuje ve větší míře než v dřívějších letech, by bylo možné zjistit statistikou krytí a vrhů za desítky let.

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Ovšem s háráním a stanovením správné doby krytí mají nyní chovatelé mnohem větší problémy než před čtyřiceti, třiceti či dvaceti lety, protože nyní dělají krevní testy a slepě věří výsledkům laboratoří a nesledují chování feny. Možná i proto feny hůře zabřezávají.  Dříve se většinou vyzkoušelo, jak se fena chová k cizímu psu a dle jejího chování se vybral termín krytí. Nyní se nutí do krytí i feny, které psa vůbec nechtějí, protože testy ukázaly, že by fena měla být nakryta. Uznávám pokrok a práci veterinárních lékařů, ale všechny feny nemusí být podle tabulek.

Naopak nám lékařský pokrok nabídl ohromné vymoženosti v podobě zamrazení spermatu a využívání inseminace v chovu. Také tyto „zázraky“ využívám a již před dvaceti lety jsme měly dva vrhy po australském psu z inseminace zmraženým spermatem. A nyní se radujeme z vrhu po našem importovaném vynikajícím chovném psu, který byl narozen v roce 1995.

Svou roli hraje určitě i správná výživa, ovšem názory na ni se hodně různí. Prozradíte našim čtenářům, co se vám jako opravdu dlouholeté a zkušené chovatelce nejlépe osvědčilo?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Každý pes je šťastný a zdravý, když je krmen čerstvým syrovým nebo vařeným masem. Proto svým psům celá léta vařím krmení z masa, příloh a zeleniny.  A opravdu to pejskům velmi svědčí.  Samozřejmě jsem vyzkoušela i různé granule či konzervy, ale moji psi mne přesvědčili, co milují a při jakém krmení jsou v nejlepší kondici i pohodě.

Bígly posuzujete i jako rozhodčí z exteriéru nejen u nás, ale i v zahraničí a sama jezdíte také vystavovat. Máte tím pádem o plemeni velký přehled. Co by tedy podle vašeho názoru bylo v českém chovu bíglů dobré ještě zlepšit nebo na co si dávat při sestavování chovného páru pozor?

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Bohužel musím konstatovat, že poslední roky máme mnohem horší kvalitu bíglů než dříve. Ale to se nejedná jen o český chov, ale i chovy v okolních státech. I když určité rozdíly v různých zemích najdeme díky přístupu chovatelských klubů i jednotlivých chovatelů. Rozhodně bychom se u bíglů měli zaměřit na vylepšení povahy – chovat na vyrovnaných, neagresivních a nebojácných psech. Co se týká exteriéru, tady musíme zlepšit především sílu kostry, protože máme mnoho slabých bíglů, přestože se ve standardu uvádí, že bígl je „robustní, kompaktní pes, působící dojmem kvality, aniž by působil dojmem hrubosti“. Také bychom se měli zaměřit na tvar hlavy a především mordy, která, jak uvádí standard, nemá být špičatá, ale mnohdy bývá. Pro psa loveckého plemene je velmi důležitý pohyb, který je také poslední dobou u bíglů horší a to především „díky“ nedostatečnému úhlení hrudních končetin s mnohdy neparalelním pohybem obou párů končetin.                                                                                          

Bígl je pro mne nejúžasnějším plemenem na světě!

Při sestavování chovného páru bych se zaměřila vždy přednostně na zdraví psů. Přestože zatím u nás nejsou u bíglů povinné genetické testy nemocí, které se u tohoto plemene objevily, určitě bych doporučila chovatelům alespoň některé testy nechat vyhotovit a dle výsledků vybírat vhodný pár. Sama své psy nechávám testovat. Dále bych se zaměřila na povahu vybraného rodičovského páru a teprve poté na vylepšení exteriéru. Pokud někdo používá bígla i k lovecké práci, může si být jistý, že každý bígl má vrozené lovecké vlohy a to i psi po rodičích, kteří aktivně neloví. Ještě jsem nikdy neměla bígla, u kterého by se neprojevily lovecké vlohy. Velmi nadaní pro lov byli i psi, které jsem dovezla z daleké Austrálie nebo Ameriky a kteří pocházeli jen z tzv. „výstavních linií“ bez loveckého využití.

A co byste na závěr popřála bíglům do budoucna?

Bíglům přeji hlavně hodné, chápající a šikovné majitele, kteří se jim budou plně věnovat. A chovatele, kteří budou rozumní a budou chovat jen na zdravých, milých bíglech, kteří odpovídají požadovanému standardu.   

Velmi pěkně děkuji za poutavý rozhovor.  

 

Foto: archiv Anny Krejzkové

www.beagle-tergy.cz

Kam dál ...