Zapomenuté heslo
Vložte přihlašovací jméno (e-mail)
na který budou zaslány dočasné
přihlašovací údaje.
na který budou zaslány dočasné
přihlašovací údaje.
Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Obdivujete severská plemena a rádi byste měli některé z nich po svém boku? Pokud tedy hledáte psa, který vás bude milovat, aniž by vás slepě poslouchal, psa, který vás nadchne svou silou i něhou, pak jste možná našli ideálního společníka. Takového, který není „jen“ pes – je to partner, který s vámi půjde až na konec světa a to zkrátka jen proto, že chce být s vámi. Ano, přesně takový je aljašský malamut, kterého vám moc rádi blíže představíme…
Aljašský malamut není jen pes s krásným vzhledem. Je to plemeno formované generacemi přežití, spoluprací s člověkem a odvahou. Jeho historie je protkána skutečnými hrdinskými činy, těžkými rozhodnutími a silnými pouty mezi lidmi a psy.
Dnes je malamut důstojným dědicem své minulosti – a připomínkou toho, jak hluboký vztah může vzniknout mezi člověkem a jeho věrným čtyřnohým společníkem.
Aljašský malamut je jedním z nejstarších a nejimpozantnějších severských plemen, jehož původ sahá hluboko do historie přežití v arktických podmínkách. Vznikl v severozápadní Aljašce, kde po staletí sloužil inuitskému kmeni Mahlemut jako nepostradatelný pomocník při každodenním životě. Tito psi byli klíčem k přežití v jedné z nejnehostinnějších částí světa – pomáhali lovit, převáželi maso i majetek a tvořili s lidmi pevný tým, bez kterého by nebylo možné migrovat ani přežít kruté zimy. Malamuti byli od pradávna vybíráni především podle síly, vytrvalosti a schopnosti spolupráce, nikoli jen vzhledu. Vynikali v tažení těžkých saní na dlouhé vzdálenosti, a na rozdíl od rychlejších plemen, jako jsou například sibiřští husky, stavěli svou hodnotu na síle, spolehlivosti a odolnosti.
Jejich vzhled – silná stavba těla, hluboký hrudník, hustá srst, vzpřímené uši a ocas nesený nad hřbetem – je dodnes věrným obrazem původního pracovního typu. Základ moderního chovu byl položen ve 30. letech 20. století díky úsilí chovatelů, kteří pečlivě vybírali jedince zachovávající původní vlastnosti i typický vzhled. V roce 1935 byl aljašský malamut oficiálně uznán Americkým Kennel Clubem (AKC) a postupně se rozšířil i mimo Severní Ameriku. Dnes je plemeno uznáno také Mezinárodní kynologickou federací (FCI) a řazeno do skupiny V – špicové a primitivní plemena. Přestože se dnes často uplatňuje i jako výstavní nebo rodinný pes, jeho původní pracovní duch a odolnost vůči přírodním živlům zůstávají hluboce zakořeněny.
Podrobnější vhled do poutavé historie tohoto plemene vám přineseme v samostatném článku.
Aljašský malamut „v kostce“
Země původu: Spojené státy americké (severozápadní Aljaška, oblast Kotzebue Sound)
Předci: Pracovní psi Inuitů – zejména kmene Malemutů
Původní využití: Těžká spřežení pro dopravu masa, vybavení, lovecká a přepravní pomoc
Chov: Systematický chov zahájen ve 20. letech 20. století manželi Seeleovými; klíčoví psi: Rowdy of Nome, Yukon Jad, fena Bessie
Uznání AKC: Rok 1935 – prozatímní uznání
Uznání FCI: Plemeno skupiny V – špicové a primitivní typy, standard č. 243
Zajímavosti: Serový běh roku 1925, účast na expedicích admirála Byrda, inspirace pro vznik závodu Iditarod
Historie chovu aljašského malamuta v Československu a později v České republice je příběhem nadšení, pečlivého šlechtění a budování silné chovatelské základny. Od prvních importů v 80. letech 20. století až po současné úspěchy na mezinárodní scéně představuje vývoj tohoto plemene v naší zemi fascinující kapitolu v dějinách české kynologie.
První aljašští malamuti byli do tehdejšího Československa dovezeni v roce 1980!
První aljašští malamuti byli do tehdejšího Československa dovezeni v roce 1980. Průkopnicí chovu se stala Ing. Hana Petrusová, která importovala dvě feny – Alekka of Nome a Parka vom Mount Kinley z Německa. Založila tím první československou chovatelskou stanici aljašských malamutů s názvem Del Monte.
V roce 1981 následoval historicky první vrh štěňat. Otcem byl americký pes Sakeetawa's Amaguk. Ze spojení vzešly tři feny – Attunga, Attooktoa a Alaska del Monte – které se později staly zakladatelkami dalších československých chovatelských linií.
V následujících letech, zejména od roku 1982, se začala československá populace malamutů rychle rozrůstat. Přibývaly další importy, mimo jiné z Kanady, Belgie, Itálie a USA. Jedním z klíčových psů této fáze byl Iltschi von Mount Kinley, který se stal otcem řady vrhů. Dále významně ovlivnili chov psi jako Navaho Del Monte, Heritage KB Tribut of Chinook, nebo Jouka Jouwiniak of Kewatin.
Tito psi představovali silný genetický základ pro budování kvalitního a typického exteriéru aljašského malamuta v ČSR. Díky pečlivé práci několika nadšených chovatelů se v poměrně krátkém čase podařilo vytvořit stabilní chovnou populaci.
Důležitou roli v organizaci chovu hrál Klub severských psů, který vznikl v roce 1984 pod názvem „Klub severských psů a jezdců se psím spřežením“. Ten postupně převzal odpovědnost za chov nejen aljašského malamuta, ale i dalších severských plemen jako sibiřský husky či samojed.
Klub stanovil chovatelská pravidla, organizoval bonitace, výstavy, závody psích spřežení i osvětové akce. Kromě propagace plemene se podílel také na formování standardu malamuta a podpoře jeho využití nejen jako výstavního, ale i pracovního psa.
Díky zodpovědnému přístupu k chovu, důslednému výběru jedinců a rozumnému importu kvalitních psů se český chov aljašského malamuta vypracoval na velmi vysokou úroveň. Chovatelské stanice jako Del Monte, Shamanrock, Inditarod, Polární Úsvit a další získaly významná ocenění jak na domácích, tak i mezinárodních výstavách.
V současnosti je aljašský malamut v České republice chován pro různé účely – výstavní, sportovní i rekreační. Představuje majestátního a silného psa, který si zachoval svou původní funkci pracovního severského plemene a zároveň se stal milovaným společníkem.
Klub severských psů i nadále zajišťuje chovatelský servis, pořádá soutěže, klubové výstavy a vzdělávací akce pro chovatele i veřejnost. Malamut tak zůstává nejen symbolem severské síly a vytrvalosti, ale i dobře zakořeněným plemenem v české kynologické komunitě.
Historie chovu aljašského malamuta v naší zemi je důkazem, že s nadšením, odborností a láskou k plemeni lze vybudovat silnou a zdravou chovatelskou komunitu, která přispívá k zachování a rozvoji tohoto výjimečného psa v duchu jeho arktického dědictví.
Aljašský malamut představuje majestátního a silného psa, který si zachoval svou původní funkci pracovního severského plemene a zároveň se stal milovaným společníkem!
Aljašský malamut je jedním z nejstarších arktických tažných plemen, jehož stavba těla, srst i výraz mají svůj původ ve funkční nezbytnosti přežití a práce v extrémních podmínkách severu. Standard tohoto plemene proto není jen estetickým popisem vzhledu, ale představuje souhrn vlastností, které umožnily těmto psům přežít a sloužit lidem v Arktidě po staletí. Vznikl jako „plán přežití“ – pečlivě konstruovaný obraz ideálního pracovního psa pro polární oblasti.
Standard plemene je psaný jako návod, jak má ideální aljašský malamut vypadat a fungovat. Je výsledkem zkušeností původních obyvatel, polárních výprav a pozdějšího chovu – určuje, jaký pes je nejlépe přizpůsoben tahat těžké náklady na dlouhé vzdálenosti v mrazu, bez zbytečné spotřeby energie. Všechny části těla musí být ve vzájemném souladu – od kostry přes osrstění až po chování – protože v přírodě rozhoduje efektivita a vyváženost.
Silná, kompaktní stavba těla
Malamut je silný, robustní a dobře osvalený pes s hlubokým hrudníkem a pevným hřbetem. Jeho tělo je stavěno na tah – nikoli na rychlost, jako je tomu u sibiřského huskyho, ale na sílu a vytrvalost při vlečení těžkých nákladů.
Expedice Will Stegera potvrdila, že psi kolem 30 kg (60 – 70 liber) byli nejvýkonnější – byli dostatečně silní, ale jedli méně a neunavili se tak rychle jako psi nad 40 kg.
Silné nohy a hluboké tlapy
Hrudní i pánevní končetiny musí být rovné, silné, bez vytočení nebo slabých míst. Tlapy jsou hluboké, kompaktní a dobře osvalené – připomínají sněžnice. Rozkládají váhu a zajišťují stabilitu na sněhu.
Mezi prsty se nesmí tvořit mezery – ty vedou k tvorbě ledových koulí, které mohou způsobit bolest nebo omrzliny.
Malé uši, chráněné oči
Uši jsou trojúhelníkové, nasazené daleko od sebe, spíše menší. Oči jsou mandlového tvaru, uloženy šikmo a vždy hnědé – tmavší barva je preferována. Výraz má být přátelský a inteligentní, nikoli ostrý či agresivní.
Malé uši a oči jsou adaptací proti ztrátám tepla – menší povrch chrání před omrzlinami.
Silný krk, rovná záda, správné proporce
Krk je silný a umožňuje tah, hřbet rovný, bedra pevná. Poměr hloubky hrudníku a délky trupu je vyvážený – pes musí být stabilní i při tahu těžkého nákladu v náročném terénu.
Dvojitá srst
Srst malamuta se skládá z husté podsady a hrubé krycí srsti. Chrání psa před chladem i vlhkostí. Podsada je měkká, mastná, až 5 cm silná. Pes s tzv. „vlnitou“ nebo dlouhou srstí může vypadat efektně, ale je pro práci nevhodný – led a sníh se na ní nalepují a pes rychle prochladne.
Will Steger musel evakuovat psa Sawyera, protože mu dlouhá srst zachytávala až 20 kg ledu, což mu bránilo v pohybu a ohrožovalo jeho život.
Maska a výraz
Typická pro malamuta je „čepice“ a maska na obličeji – mohou být kompletní (celý obličej bílý) nebo s pruhem či skvrnami. Výraz by měl být jemný a klidný.
Asymetrické nebo neobvyklé bílé znaky narušují typický vzhled plemene a v přírodě by mohly narušovat i mimiku nebo sociální signály mezi psy.
Ocas
Silně osrstěný ocas je nesen nad hřbetem jako „vlajka“. V přírodě si jím pes chrání čenich při spaní – doslova slouží jako přirozený šál.
Pohyb
Pohyb malamuta je plynulý, efektivní, bez výkyvů či plýtvání energií. Trup se při chůzi nezvedá ani nepropadá, pohyb vychází ze zadních nohou s velkým záběrem, přední nohy musí jít rovně. Při vyšší rychlosti se končetiny sbíhají k ose těla – tzv. konvergentní pohyb.
Efektní „plachtění“ je na výstavě líbivé, ale v praxi neúčelné – vede k vyšší spotřebě energie a většímu riziku úrazů.
Aljašský malamut není jen krásný pes se severní aurou, ale ztělesněním síly, funkčnosti a přirozené vyváženosti. Každý znak jeho těla má svůj původ ve funkci – v přežití v extrémním prostředí a schopnosti spolehlivě sloužit jako pracovní pes. Standard plemene není pouhý popis – je to návod k uchování genetického dědictví a pracovních schopností malamuta pro další generace.
Aljašský malamut není jen krásný pes se severní aurou, ale ztělesněním síly, funkčnosti a přirozené vyváženosti!
Povaha aljašského malamuta je výsledkem tisíciletí přirozeného výběru, tvrdých podmínek arktického života a spolupráce s původními obyvateli severní Ameriky. Tento pes je potomkem severských tahounů – silných, odolných a vytrvalých zvířat, která přežila a pracovala v extrémním chladu a nehostinné krajině. Nejde tedy pouze o charakter „vyšlechtěný člověkem“, ale především o osobnost formovanou samotnou přírodou.
Aljašští malamuti byli po staletí využíváni původními Inuity (zejména kmenem Mahlemut, od něhož nese plemeno jméno) jako tahouni těžkých saní, dopravci zásob, lovečtí pomocníci i společníci při přežití v nejtvrdších podmínkách. Museli být schopní samostatně rozhodovat, pracovat v týmu, ale zároveň čelit nečekaným situacím – což se výrazně otisklo do jejich povahového profilu.
Později se jejich dovednosti osvědčily i při zlaté horečce, v polárních expedicích a během legendární mise do Nome v roce 1925, kde se podíleli na záchraně lidských životů – právě tehdy svět objevil jejich neochvějnou houževnatost, inteligenci a věrnost.
Přátelský, nikoliv podřízený
Malamut je milý, oddaný a má silnou potřebu být součástí smečky – rodiny. Nejedná se však o psa, který slepě poslouchá. Je to nezávislý myslitel, který vyžaduje respekt a spravedlivý přístup. Tvrdý výcvik u něj nefunguje – místo toho vyžaduje konzistentního, ale vnímavého vůdce.
Společenský a kontaktní
Toto plemeno vyhledává společnost lidí i jiných psů. Jeho přirozené chování ve smečce ho předurčuje k soužití s dalšími jedinci, přičemž se naučí tolerovat i jiná zvířata, pokud je k tomu veden od mládí. Není však vhodný k trvalému osamění – bez kontaktu může být frustrovaný.
Inteligentní a samostatný
Díky svému historickému poslání musel být schopen samostatně vyhodnocovat situace, hledat cestu v zasněžené pustině a reagovat na měnící se podmínky. Tento samostatný úsudek je v něm zakořeněn dodnes - – poslušnost tedy nevychází z podřízenosti, ale z partnerství.
Pracovitý a výkonný
Tahání těžkých břemen bylo pro malamuta přirozenou náplní dne – a tento instinkt neztratil. Fyzická práce je pro něj životní potřebou, a proto prospívá při mushingu, skijöringu, weight pullingu nebo turistice. Jeho psychická rovnováha je úzce spjata s fyzickým vybitím.
Tichý pozorovatel s vlčím hlasem
Aljašský malamut většinou neštěká – místo toho „mluví“, vydává hluboké bručení, vytí a melodické zvuky, kterými komunikuje. Není to hlídač – vetřelce sice zaznamená, ale místo útoku ho spíš zvědavě přivítá.
Fyzické a emocionální potřeby malamuta
Vyžaduje důslednost a trpělivost – nehodí se pro nezkušené nebo pohodlné majitele.
Povaha aljašského malamuta je přesným obrazem jeho minulosti: pes silný, nezlomný, loajální a sebevědomý, který není určen k tomu, aby sloužil – ale aby spolupracoval. Jeho povaha je výzvou i odměnou – pro ty, kteří pochopí její hloubku a budou ji respektovat.
Pokud hledáte psa, který vás bude milovat, aniž by vás slepě poslouchal, psa, který vás nadchne svou silou i něhou, pak jste možná našli ideálního společníka. Aljašský malamut není jen pes – je to partner, který s vámi půjde až na konec světa a to zkrátka jen proto, že chce být s vámi.
Tento pes je silný, nezlomný, loajální a sebevědomý, který není určen k tomu, aby sloužil – ale aby spolupracoval!
Výchova a socializace aljašského malamuta vyžaduje promyšlený přístup, ale pokud ji zvládnete, získáte výjimečného a věrného parťáka na mnoho let. Malamut je plemeno s hlubokou historií – po generace žil bok po boku lidí v nehostinných podmínkách severní Arktidy, kde spoléhal na vlastní sílu, rozum i smečku. A právě tato kombinace samostatnosti, inteligence a oddanosti se dodnes odráží v jeho povaze.
Aljašský malamut je mimořádně přátelský, milující a společenský pes, který si užívá kontakt s lidmi a stává se plnohodnotným členem rodiny. Má velké srdce a silnou potřebu být součástí „své smečky“. Nečekejte od něj přehnanou oddanost typu „na povel vyskočím a přinesu ti pantofle“, ale spíše přirozenou loajalitu a hluboké pouto, které si budujete společně.
Je to pes s úžasnou intuicí – vnímá nálady svého člověka, umí se citlivě přizpůsobit situaci, a když s ním budete zacházet s respektem a klidem, odmění vás spolehlivostí a obrovskou dávkou lásky. Díky své mírumilovné a vyrovnané povaze se uplatňuje i v canisterapii a je skvělým parťákem pro děti (samozřejmě pod dozorem a s odpovídající výchovou).
Aby se z malamuta stal pohodový a vyrovnaný pes, je třeba mu od štěněcího věku nabídnout dostatek podnětů – různé prostředí, lidi, zvířata, zvuky i situace. Socializace je klíčem k tomu, aby se pes naučil správně reagovat, byl sebejistý a nezmatkoval v běžném životě. Díky svému přátelskému založení socializaci zpravidla dobře zvládá – jen je důležité ji opravdu nepodcenit.
Co se týče výchovy, malamut je chytrý pes, který velmi dobře chápe, co po něm chcete – ale neudělá to jen proto, že „musí“. Potřebuje smysl, rozmanitost a respekt. Nejlepší výsledky přináší laskavá, ale naprosto důsledná výchova. Pravidla musí být jasná a neměnná, protože malamut velmi rychle pochopí, kde jsou slabiny.
Neznamená to ale, že je nevychovatelný – naopak! V rukou citlivého a trpělivého majitele vzkvétá a dokáže se naučit téměř cokoli. Jen potřebuje vedení založené na důvěře a pochopení, nikoliv na přísnosti nebo fyzickém nátlaku. Nuda je jeho největším nepřítelem – a nuda u malamuta vede ke kreativitě, která nemusí být vždy vítaná (například originální přestavba zahrady).
Nejlepší výsledky přináší laskavá, ale naprosto důsledná výchova. Pravidla musí být jasná a neměnná, protože malamut velmi rychle pochopí, kde jsou slabiny!
Aljašský malamut miluje činnost. Je to pracovní pes každým coulem, a proto největší radost má, když může „něco dělat“ – tahat, běžet, nosit batoh, jít s vámi na túru nebo si zahrát přetahovanou. Je ideálním parťákem pro sporty, jako jsou canicross, dogtrekking, bikejöring nebo třeba i klasická práce v zápřahu. Pokud se mu věnujete a dopřejete mu pravidelný pohyb a aktivitu, je doma naprosto klidný, vyrovnaný a spokojený.
Velkým překvapením pro nové majitele bývá, jak tiší a čistí tito psi jsou – málokdy štěkají, v bytě se pohybují obezřetně a jemně, a pokud si najdou oblíbené místo, dokážou tam prospat celé hodiny.
Malamut je „smečkový hráč“, ale není to pes, který by vás slepě následoval. A právě to je na něm krásné. Vede s vámi tichý dialog – zvažuje, rozumí, ale zároveň má svou důstojnost a vlastní hlavu. Učí vás trpělivosti, důslednosti i zodpovědnosti. Výchova malamuta není rychlý sprint – je to vztah na dlouhou trať, kde sklízíte plody dlouhodobé práce.
Historicky byli malamuti vybíráni pro přežití v extrémních podmínkách – museli být soběstační, schopní rozhodnout se, vůdčí a zároveň spolupracující v týmu. To zůstává v jejich povaze dodnes. Proto potřebují majitele, který jim nastaví hranice, nabídne vedení, ale zároveň respektuje jejich individualitu.
Socializace a výchova aljašského malamuta nejsou nejjednodušší, ale rozhodně stojí za to. Když malamuta vychováte správně – s láskou, důsledností a respektem k jeho povaze – získáte psa, který vás nikdy nezradí. Bude vaším tichým stínem, věrným přítelem a hrdým partnerem na každém kroku.
Malamut není pes pro každého, ale pro toho, kdo mu porozumí, se stane jedním z největších darů života.
Aljašský malamut je pes, který byl po staletí šlechtěn na sílu, vytrvalost a odolnost, nikoli na rychlost, obratnost nebo slepé plnění povelů. Je to těžký saňový pes, původně určený k tažení těžkých nákladů na dlouhé vzdálenosti v extrémních podmínkách. A tato genetická výbava se nezapře ani dnes. Malamut není univerzál, ale v tom, co má v krvi, naprosto exceluje.
Tah (saňový sport, weight pulling, dogtrekking)
Malamut se narodil, aby tahal. Nečekejte od něj sprinterské výkony – jeho doménou je práce v zápřahu, ať už jako součást týmu v klasickém spřežení, nebo v sólo disciplínách, jako jsou:
Tyto sporty mu přinášejí nejen fyzické vyžití, ale i duševní spokojenost – konečně má co dělat a jeho přirozené vlohy mohou naplno zazářit.
Backpacking a turistika
Díky své tělesné stavbě a houževnatosti je malamut ideálním parťákem pro horské výpravy. S dobře padnoucím batohem může nést část vybavení a bude spokojený, že má „úkol“. Nevadí mu déšť, vítr ani sníh – drsnější podmínky snáší často lépe než jeho majitel.
Canisterapie
Přestože je to velké a silné plemeno, malamuti jsou často velmi klidní, vnímaví a empatičtí. Někteří jedinci se výborně uplatnili v canisterapii, zejména díky své přátelské, klidné a nebojácné povaze.
Klasická poslušnost a sportovní výcvik
Zejména v IPO/IGP, obedience nebo záchranářském výcviku je malamut jako ryba na suchu. Proč? Protože je nezávislý, přemýšlivý a málokdy udělá něco jen proto, že „musí“. Nesnese dril a stereotypní opakování cviků – začne se nudit, ztrácí zájem a hledá si vlastní program.
To neznamená, že by byl hloupý – právě naopak. Je to velmi inteligentní pes, ale jeho pracovní mentalita je zcela jiná než třeba u ovčáků. Malamut byl vyšlechtěn k tomu, aby přemýšlel sám za sebe, rozhodoval se v terénu a byl soběstačný. A to se odráží i v jeho přístupu ke cvičení.
Výcvik základní poslušnosti je samozřejmě možný a nutný – ale musí být pestrý, krátký, důsledný a založený na pozitivní motivaci a trpělivosti.
Strážní nebo obranářské využití
Malamut je zcela nevhodný jako hlídač nebo obranář. Většinu návštěv přivítá radostným vrtěním ocasu, případně vytím – a je mu úplně jedno, jestli dotyčný přišel na návštěvu nebo s úmyslem něco odnést. Agresivní reakce vůči lidem nejsou pro toto plemeno typické a pokusy o obranný výcvik mohou vést spíše ke stresu než k výsledku.
Vyžaduje prostor a pohyb: Malamut není pes, který bude šťastný z každodenního krátkého venčení na vodítku kolem paneláku. Potřebuje prostor, výběh a především aktivní společný čas s majitelem.
Aljašský malamut se výborně hodí pro všechny sporty a aktivity, kde může využít svou sílu, vytrvalost a samostatnost!
Nečekejte od něj robotickou poslušnost ani nadšení pro obranný výcvik. Zato v tahu, přírodě, s batohem na zádech a větrem v kožichu bude ve svém živlu.
Chcete-li psa, který vám bude rovnocenným partnerem na dobrodružství, rád pracuje, když ví proč, a zároveň vás každý den přesvědčí, že pes může mít osobnost – pak jste našli svého favorita.
Aljašský malamut je plemenem s bohatou, dvouvrstvou srstí, která nejen že tvoří jeho majestátní vzhled, ale především plní ochrannou funkci – chrání před chladem, vlhkem i přehřátím. Péče o ni je nezbytná, ale není složitá, pokud víte, co a kdy dělat.
Typ srsti a její význam
Malamut má dvojitou srst:
Tato srst není samoúčelná – je produktem evoluce a přežití ve velmi tvrdých arktických podmínkách. Přirozeně odpuzuje vodu a špínu a dobře izoluje. Umožňuje psu pohodlně fungovat i v teplotách hluboko pod nulou.
Naopak v létě podsada téměř zmizí a srst „dýchá“, což umožňuje psovi zvládnout i mírné teplo.
Líná, ale nestříháme!
Malamut intenzivně líná dvakrát ročně – na jaře a na podzim. V tomto období vypadává hlavně podsada, a to ve velkém množství. Je to zcela přirozené, ale vyžaduje každodenní česání.
Mimo období línání:
Nikdy malamuta nestříháme ani netrimujeme – porušili bychom tím izolační schopnosti srsti a narušili její správný růst. Na výstavy se malamut neupravuje jinak než nepatrným zarovnáním srsti na tlapkách („neatening feet“). Jakýkoli jiný zásah (zvlášť do délky srsti) je proti standardu.
Specifika při přípravě na výstavu
Na výstavy se srst neupravuje do podoby „exotického lva“. Malamut má být přirozený, silný a funkční. Před výstavou se doporučuje důkladné vyčesání, případně koupel s kvalitním šamponem pro dvojitou srst a jemná úprava srsti mezi prsty a na tlapkách (neholit, jen zarovnat).
Péče o malamuta není jen o „údržbě srsti“ – je to i forma posílení vzájemného vztahu. Malamut je kontaktní pes a česání často vnímá jako příjemnou společnou chvíli. Mladí psi na to musí být zvykáni trpělivě a s pozitivní motivací, ale jakmile pochopí, že nejde o mučení, mnozí si péči vysloveně užívají.
Chtěli byste psa, který vás ohromí nejen vzhledem, ale i svou vnitřní silou? Pak si malamuta zasloužíte – a srst a kartáč k tomu prostě patří.
Aljašský malamut je považován za plemeno pevného zdraví a přirozené vitality!
Aljašský malamut je považován za plemeno pevného zdraví a přirozené vitality. Běžně se dožívá deseti až dvanácti let, zdraví jedinci i více. Při správné péči, vhodném pohybu a vyvážené stravě jde o psa s dlouhodobě dobrou kondicí. To není náhoda – jde o psa vyšlechtěného a udržovaného v náročných arktických podmínkách, kde přežil jen ten nejzdatnější. Přestože je plemeno ve své podstatě velmi odolné, nelze říct, že by bylo zcela bez zdravotních rizik.
Zodpovědní chovatelé nechávají své chovné jedince testovat na několik zásadních dědičných onemocnění, která se u malamuta mohou vyskytnout:
Povinná vyšetření (v rámci chovu v ČR/KSP):
Doporučená (nepovinná) vyšetření:
Nejčastěji sledované zdravotní problémy
Aljašský malamut není typickým „nemocným plemenem“, ale přesto existuje několik oblastí, kterým je vhodné věnovat pozornost:
Každý zájemce o štěně by se měl zajímat o:
Zodpovědný chovatel vám výsledky vyšetření rád ukáže, vysvětlí a pomůže vám orientovat se ve zdravotním stavu linie i konkrétního štěněte.
Zdravý malamut je majestátní, silný a životaschopný pes, který se při správné péči těší dobrému zdraví dlouhé roky. Zásadní roli hraje zodpovědný výběr chovatele a vědomá péče v průběhu celého života – od správné zátěže po pravidelnou veterinární péči.
Je to pes, který vám za vaši péči vrátí loajalitu, sílu a radost z každého dne.
Malamuti „made in Czech Republic“ nesou ve světě jméno kvality a poctivosti!
Chov aljašských malamutů v Česku zastřešuje Klub severských psů (KSP, https://www.polardogs.cz/), který dohlíží na dodržování standardu FCI, Chovatelského řádu a zdravotních požadavků. Klub organizuje bonitace, výstavy, vzdělávací akce a sportovní soutěže.
Podmínky pro zařazení do chovu zahrnují:
Chov aljašského malamuta v klubu Severských psů je pevně zakořeněn, profesionálně veden a mezinárodně uznáván. Je výsledkem pečlivé práce desítek chovatelských stanic a jednotlivců, kteří se zasloužili o to, že malamuti „made in Czech Republic“ nesou ve světě jméno kvality a poctivosti. Přestože dnešní doba klade na chovatele nové výzvy, český chov si drží svou prestiž a je považován za jeden z nejlepších na světě.
Aljašský malamut má v České republice dlouholetou tradici a český chov patří již několik desítek let mezi světovou špičku. Naši chovatelé se systematicky věnují zodpovědnému výběru jedinců, důkladnému testování zdraví a zachování pracovních i exteriérových kvalit. Výsledkem je mimořádně silná a kvalitní chovná základna, která budí respekt v mezinárodní kynologii.
Čeští malamutí odchovanci pravidelně sbírají tituly šampionů po celé Evropě, Americe a to nejen na výstavním poli, ale také ve sportovních disciplínách, jako jsou mushing, weight pulling nebo canicross. Psi z českých chovatelských stanic pravidelně reprezentují například na světových, evropských a speciálních USA výstavách, kde se pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách v konkurenci těch nejlepších světových jedinců.
Čeští psi se často stávají zakládajícími jedinci v chovech v zahraničí, včetně chovatelsky náročných zemí, jako USA, Skandinávie a jiné.
Tento úspěch by nebyl možný bez obrovského nasazení chovatelů Klubu severských psů, kteří chov vnímají jako celoživotní poslání. Jejich odborný přístup, ochota se vzdělávat a dlouhodobá vize jsou základem úspěchu. Patří jim velké poděkování za to, že udržují kvalitu plemene na tak vysoké úrovni a zároveň zůstávají otevření dialogu a spolupráci napříč generacemi i kontinenty.
Paradoxem úspěšného chovu v České republice je, že se stává obtížnějším najít vhodné importy, které by kvalitu české populace skutečně obohatily. Jelikož jsou čeští malamuti na tak vysoké úrovni, chovatelé z ciziny často přicházejí pro štěňata k nám, ale vhodných jedinců ke zpětnému importu je stále méně.
Importovat jedince, který by měl nejen špičkový exteriér, ale i povahu a zdravotní výsledky konkurující českým liniím, je čím dál tím složitější. Přesto někteří chovatelé nadále hledají a přivádějí nové geny například z USA nebo Kanady, i když často čelí vysokým nákladům, dlouhým karanténám a náročné logistice.
Český chov aljašských malamutů je výsledkem desetiletí poctivé práce, vášně a odbornosti. Čeští chovatelé nejen drží krok se světovou špičkou – často ji i určují. Díky důslednému výběru, péči o zdraví a zachování charakteristických rysů plemene se z českých malamutů stali důstojní reprezentanti své rasy, ať už na výstavách, v zápřahu, nebo jako milovaní rodinní společníci.
Nečekejte, že vás bude malamut poslouchat jako ovčák nebo retrívr!
Aljašský malamut je bezesporu nádherným a fascinujícím plemenem, ale rozhodně ne pro každého. Jeho osobitý temperament, nezávislá povaha a specifické potřeby vyžadují nejen lásku, ale také porozumění a pevné vedení. Zde je malý přehled o tom, komu může malamut přinést radost – a komu by mohl naopak přerůst přes hlavu.
Aktivní majitelé se smyslem pro dobrodružství
Pokud rádi trávíte čas venku, milujete turistiku, běh, kolo nebo sníh a hledáte psa, který s vámi udrží krok i na dlouhých túrách, je malamut ideálním společníkem. Zbožňuje pohyb a radostně vás doprovodí při aktivitách, jako jsou canicross, dogtrekking, bikejöring nebo zápřah.
Zkušení kynologové nebo lidé se zkušeností se severskými plemeny
Malamut není „prvoplánový poslušný pes“. Vyžaduje člověka, který chápe jeho nezávislost a dovede s ním trpělivě a důsledně pracovat. Je třeba být vůdcem smečky – klidným, ale rozhodným.
Rodiny s většími dětmi a zahradou
Malamut bývá velmi přátelský k lidem včetně dětí. Pokud má dostatek pohybu a možnosti kontaktu s rodinou, stane se milujícím a trpělivým členem domácnosti. Ideální je dům se zabezpečenou zahradou, kde se může volně pohybovat.
Lidé, kteří hledají společníka, ne služebníka
Malamut není pes, který slepě plní příkazy. Je to osobnost, partner, který s vámi bude spolupracovat, když mu dáte důvod. Lidé, kteří hledají parťáka s vlastním názorem, v něm najdou ideálního psa.
Lidé hledající „poslušného“ psa na první pokus
Malamut má silně nezávislou povahu, byl po staletí selektován pro samostatné rozhodování v extrémních podmínkách. Nečekejte, že vás bude poslouchat jako ovčák nebo retrívr.
Sedavé typy a lidé bez času
Nuda je pro malamuta nejhorší. Pokud se nudí, vymyslí si vlastní zábavu – a věřte, že výsledkem nebude naškrobený ubrus, ale rozkousaný plot, díra v zahradě nebo „přestavba“ interiéru. Malamut potřebuje fyzickou i duševní zátěž.
Lidé hledající hlídače nebo obránce
Tento pes vás sice bude milovat, ale vetřelce spíš přivítá, než zastaví. Aljašský malamut není hlídací pes, většinou ani neštěká. Zato si rád „povídá“ – vytím, vrčením či brumláním.
Lidé bez chuti k výchově a důslednosti
Bez pečlivé socializace a jasně nastavených pravidel se může stát tvrdohlavým, neposlušným a frustrovaným psem. Malamut není pes, kterému „něco dojde samo“. Potřebuje vést, ne tolerovat.
Aljašský malamut je charismatickým plemenem s obrovským srdcem, inteligencí a krásou. V rukou člověka, který mu rozumí a respektuje jeho přirozenost, se stává výjimečným společníkem – ať už doma, na cestách nebo ve sportu. V nesprávných rukách se však může stát výzvou, která rychle přeroste původní romantickou představu.
Klíčem ke šťastnému soužití je pochopení, trpělivost a aktivní životní styl. Pokud tohle vše splňujete, čeká vás věrný přítel na celý život.
Historické milníky chovu aljašského malamuta
Aljašský malamut je plemenem, které v sobě nese sílu severních větrů, odvahu průkopníků a loajalitu, jakou si nelze vynutit, ale pouze zasloužit. Každý pohled do jeho očí je pohledem do historie – do dob, kdy byl život otázkou každodenního přežití a pes byl partnerem, na kterého se dalo spolehnout bez jediného slova.
Historie malamuta není jen o expedicích a slavných psech v zápřahu. Je to i příběh lidí – původních obyvatel, kteří plemeno formovali po generace, stejně jako chovatelů, kteří mu dali směr, eleganci a standard. Každý vrh štěňat je výsledkem let úsilí, obětí a lásky k tomuto jedinečnému plemeni. V českém chovu máme být na co hrdí – desítky let kvalitního, etického chovu nás zařadily mezi světovou špičku. A právě to nás zavazuje.
Přeji si, aby si každý nový majitel i chovatel uvědomil, že malamut není jen krásný pes. Je to odkaz. Odkaz generací, které pracovaly na tom, aby vznikl pes silný, hrdý, nezávislý, ale i láskyplný a věrný. Pes, který nikdy nebude otrokem, ale partnerem.
S tím souvisí i výzva, abychom se nesnažili malamuta přizpůsobovat aktuálním módám nebo osobním preferencím, a to zejména pokud jde o vzhled. Standard plemene nevznikl náhodou. Není to katalog přání – je to funkční a historicky ověřený model psa, který měl obstát v těch nejtěžších podmínkách. Není správně říkat: „ten je velký, to je super.“ Malamut nemá být přerostlý, těžkopádný nebo efektní. Má být vyvážený, funkční a především připravený na práci, která formovala jeho existenci. Každý centimetr, každý detail stavby těla má svůj důvod.
Prosím, mějte k malamutu úctu. Poznejte ho, pochopte ho – a nechtějte ho změnit. On vás na oplátku obohatí způsobem, jaký si teď možná ještě nedokážete představit. A pokud mu dáte to, co potřebuje – čas, pohyb, respekt a vedení – dostanete přítele na celý život. Možná ne psa, který vás bude slepě poslouchat. Ale psa, který vás bude skutečně následovat.
S úctou k minulosti a nadějí pro budoucnost,
Kateřina Seidlová
Chovatelská stanice Shamanrock
https://www.facebook.com/katka.seidlova.
Foto: archiv Kateřiny Seidlové, Ladislav Hájek
Primární odborné a historické zdroje:
| Originální název | Alaskan Malamute |
| Zkratka plemene | AM |
| Země původu | USA |
| Číslo standardu | 243 |
| FCI skupina | V. - Špicové |
| Velikost | velký (nad 61 cm) |
| Přesná velikost | Psi: kohoutková výška 25 palců - 85 liber (63,5 cm - 38 kg), feny: kohoutková výška 23 palců - 75 liber (58,5 cm - 34 kg). |
| Druh srsti | středně dlouhá |
| Srst | Malamut má silnou krycí srst. Nikdy nesmí být dlouhá, ani měkká, Podsada ja hustá, dlouhá jeden až dva palce, mastná a vlnitá. Délka krycí srsti i podsady se mění. Srst je poměrně krátká až středně krátká na bocích, její délka roste na plecích a krku, na zadní straně zádi, na zadní straně stehen a ocasu. Malamuti se předvádějí s přirozeně upravenou srstí. Trimování je nepřípustné, s výjimkou úpravy tlap tak, aby vynikl jejich přirozený tvar. |
| Vhodnost | pro zkušené |
| Umístění | na zahradu |
| Využití | dlouhé tratě |
| Využití | Severský saňový pes bez zkoušek z výkonu |
Aljašský malamut je jedním z nejstarších severských saňových psů. Je to silný a mohutně stavěný pes s hlubokým hrudníkem a silným, dobře osvaleným tělem.
Obvyklé barvy jsou počínaje světle šedou přes střední odstíny šedé až po černou, sobolí a odstíny sobolí až po červenou. Barevné kombinace jsou přijatelné v podstatě na okrajových částech těla. Jediná celistvá barva je celá bílá. Bílá je vždy převažující barvou na spodní straně trupu, částech končetin, tlapách a části znaků na obličeji. Na přední straně hlavy lysina, límec nebo skvrny na šíji jsou atraktivní a přijatelné. Malamut má plášť a skvrny rozkládající se po trupu nebo nerovnoměrné skvrny jsou nežádoucí.
Psi 38 kg, feny 34 kg.
Závěrečný díl naší minisérie o anatomii psa je zde a nám už nezbývá nic jiného než ...
Ostatní