Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Akčně akční bull and teriéři v rukách Daniela... 1.díl

Fandíte plemenům typu bull? Po delší odmlce tu tedy máme opět něco pro vás! Jistě se vám následující rozhovor bude líbit, neboť se opět podíváme na to, co vše lze s těmito psy provozovat za předpokladu, že je páníček dostatečně akční a zodpovědný.


Akčně akční bull and teriéři v rukách Daniela... 1.díl
Panýrková Iveta 28.1.2019 10830x RozhovoryBull sporty

V pražském Pesoparku můžeme narazit na opravdu zajímavé lidi. Nejenže se v kynologii vyznají a rozumí svému oboru, ale navíc to jsou sympatičtí pejskaři, kteří vám rádi poradí a nebojí se říci svůj názor. A tak jsme si zde našli jednoho z oněch trenérů a pořádně jej vyzpovídali. Seznamte se s Danielem Žďárským, trenérem bull plemen.

Dane, jak dlouho se věnujete kynologii a co vás  k ní přivedlo?

Kynologii se věnuji již od útlého mládí, v roce 1998 se ke mně dostal první bull and teriér a posléze i můj první stafordšírský bulteriér. Od té doby mou smečku bullů toto plemeno provází. Se svými psy se věnuji převážně bull sportům, dále preferuji základní výcvik, ale nebráním se ani jiným sportovním aktivitám (coursing, bikejöring, canicross atp.) a rád zabrousím i do oblasti lovecké kynologie. Se psy jsem dosáhl mnoha úspěchů po celé ČR na různých závodech, zkouškách a výstavách. V roce 2002 jsem spolu se svými přáteli založil Lucky Bull Team (LBT) a začal pořádat Staf Bull Show – akci věnovanou bull and teriér psům. Od roku 2016 funguji v klubu SBTC CZ (Stafordšírský bulteriér klub) jako odborný poradce pro sportovní sekci plemene stafordšírský bulteriér. S těmito činnostmi je spojena i řada dalších aktivit, jako jsou nadační akce, předváděcí akce, tréninky, medializace a v neposlední řadě se zabývám moderováním psích výstav, závodů a jiných akcí, kde mohu vyzdvihnout zkušenosti převážně z akčních psích soutěží. Rád však moderuji i klidné, precizní výstavy, či se naopak vyřádím na předváděcích akcích na dětských dnech a jiných psích festivalech.

Představte nám své psy?

V současné době mám tři psy. Jednoho pitbulteriéra známého pod jménem Masta Killa a dva stafordšírské bulteriéry. Kildovi letos bude dvanáct let. Je to vysloužilá žijící sportovní legenda ve světě bullů v ČR, ale hlavně velký mazel, je stále jako štěně. Je fajn, že má pořád dobrou náladu a těší se na svůj věk pěkné kondici. Stafíci už také nejsou žádní mladíci, Wesley oslaví 20. února deváté narozeniny a fence Sucky bude letos v srpnu osm let. Se všemi jsem zažil mnoho a mnoho zážitků a nemluvím jenom o pohárech, kterých se mi na chalupě ve speciální místnosti pod tíhou prachu vyjímá něco málo kolem čtyř stovek. Jsou to především nezapomenutelné chvíle s nejlepšími přáteli, jaké člověk na planetě zemi kromě svého vlastního druhu (leckdy teda o tom dost pochybuji) může mít.

V pražském Pesoparku jste jedním z trenérů treadmillu. Specializujete se na bull plemena. Řekněte mi, je nějaký rozdíl mezi tréninkem bull plemene a ostatních psů?

Určitě to rozdíl je a pro mě celkem zásadní. Je to povaha, kterou se tato plemena liší od ostatních. Milují lidi, jsou přímočaří v tom, co se po nich vyžaduje, povětšinou jsou nebojácní, jdou do všeho na první dobrou po hlavě, nechají na place, pokud je daná činnost baví, sto dvacet procent. Zpravidla je člověk nemusí moc přemlouvat, spíše naopak, při jejich výcviku se jedná o jakousi korekci jejich hyperaktivity, což může být někomu jinému naopak na obtíž a preferuje raději klid a postupný nácvik jednotlivých disciplín, aktivit apod. Já to považuji za přednost a baví mě spíše živá zvířata, která jen jaksi posouvám kupředu a navíc s bonusem toho, že můžu kdykoliv pokleknout a nechat si olízat bez újmy na zdraví celou hlavu. Připouštím, že ne vždy tomu tak je a najdou se i mezi bully stejně jako všude jinde komplikovanější jedinci, kteří se vymykají standardním povahovým představám daného plemene. S tím se však většinou popasuji a dokážu psovi individuálním přístupem najít cestu k jeho vysněné činnosti a především mu mohu pomoci propojit ho s jeho pánem. Říkám tomu jakýsi mentorský koučing.      

Jak jste se k treadmillu vůbec dostal?

Treadmill znám již hodně dlouho už z dob, kdy jsem se začal motat kolem těchto plemen. Sloužil jako výcviková pomůcka k udržení kondice. Jen byl jaksi spíše v pozadí všech ostatních aktivit, které se ve světě bull sportů mezitím v ČR provozovaly a vyvíjely. Na scénu jako závodní stroj vstoupil poprvé v roce 2014 v BULL ZONĚ, kterou kdysi provozoval Slavomír Janoušek. Pak už to šlo celkem šmahem a mezi pořadateli bull sportů se tento stroj pevně zakotvil. Začal se objevovat i ve výcvikových střediscích, která se současně specializovala na výcvik bull and teriérů. A bylo jen otázkou času, kdy se nějaká pěkná mašinka objeví i v Praze. Což se také stalo a já jsem rád, že jsem mohl být u toho a stát se součástí rozvoje i této aktivity v pražském PESOPARKU. A jedinečný stroj HF MILLS Dog TREADMILLS byl trefou do černého a věřím, že si s touto mašinkou užijeme ještě spoustu legrace.        

Všimla jsem si, že jste pro bull plemena vyhlásil i první treadmill závody – TREADMILL RACE. Co to znamená? V čem se závodí a jaká jsou pravidla?

Ano, všimla jste si dobře. V sobotu 19. ledna se konal první nultý ročník TREADMILL RACE a troufám si tvrdit, že se jednalo v celku o vydařený počin s tím, že na základě převážně kladných ohlasů jsme již teď „vykopli“ další závod pro bull plemena s názvem TREADMILL RACE II (jak jinak). Bude se konat opět v Praze v PESOPARKU, a to 23. března 2019. Závodí se na běžícím pásu, kdy pes běží a svou vlastní silou a rychlostí uvádí treadmill do pohybu po dobu dvou minut. To vše ještě jednou v druhém kole (po pauze). Následně součet uběhnutých metrů z obou kol určí vítěze a jako bonus vyhlašujeme ze všech kategorií vítěze s nejvyšší dosaženou maximální rychlostí. Soutěží se v kategoriích SBT/BT a APBT/AST a vždy je to ještě rozděleno na psy a feny.      

Kdo tedy zvítězil a kolik lidí se vůbec přišlo podívat?

Zvítězili ti nejlepší, z každé kategorie jsme vždy vyhlašovali 1. – 3. místo. Celkem tedy dvanáct oceněných pejsků, kteří si odnesli hodnotné ceny od našich sponzorů. Za což bych i zde v našem rozhovoru rád poděkoval, bez nich by žádná akce nebyla tou správnou akcí. Za zmínku snad stojí i to, že nejvyšší dosaženou rychlost na běžícím páse si připsal americký pitbulteriér Agares s 38 km/h (natočeno 1591 m).  U SBT to byl Venouš s 27 km/h (natočeno 1201 m), u fen pak dominovala APBT Tichas Piranha 34 km/h (1568 m) a stafbulí slečny se podělily o tituly: maximální rychlost si odnesla fena CHLOE (24 km/h), nejvíce metrů však naběhala AIREEN (977 m). Lidí přišlo celkem dost, v rámci třiceti šesti přihlášených zvířat krát dva páníčci na jednoho psa, takže si tak myslím něco kolem sedmdesáti až osmdesáti diváků a psovodů. Na první nultý ročník, kde o nic nešlo (jen o to efektivně vyběhat svého psa a setkat se s přáteli se společným zájmem), mě to přišlo jako fajn pohodová akcička.   

To je skvělé, pojďme ale jiným směrem. V Pesoparku se mimo jiné specializujete také na bull plemena. Jak probíhají tréninky, s čím vším za vámi majitelé bullů chodí?

Nemám rád, když za mnou chodí problémoví lidé, nemám totiž rád problémové lidi a problémy všeobecně, nevadí mně však „problémový“ pes, ten totiž neexistuje, problém je vždy na druhé straně vodítka.

Možná bych tady spíše místo odpovědi dal odkaz s tím, ať si každý, kdo se zajímá o mou činnost, respektive s čím vším dokážu poradit, co mě baví a kde mě lze potkat, sám přečte. Mám to celkem hezky zpracováno na svých „old“ webových stránkách: ZDE

Všeobecně však za mnou chodí lidé s různou škálou problémů od výchovy malého bulla až po výcvik dospělého sportovce. Standardně neodmítnu téměř nikoho, mám rád všechny lidi, kteří stojí o nějakou dobře mířenou radu. A naopak nemám rád, když za mnou chodí problémoví lidé, nemám totiž rád problémové lidi a problémy všeobecně, nevadí mně však „problémový“ pes, ten totiž neexistuje, problém je vždy na druhé straně vodítka.

S vašimi psy sám provozujete aktivitu zvanou bull sporty? Jak si v tom vedou?

Vedou, vedli a budou si vést a to tak, jak je povedu já. Moje dcera mě jednou řekla: „Tatínku, jaké by sis nechal štěňátko, které je tvým favoritem?“ Chvilku přemýšlím a než něco odpovím, dcera pokračuje: „No tobě to je asi jedno, viď? Ty by sis každého pejska stejně udělal podle sebe, tak jak to máš rád!“ Takže asi tak. Běháme, makáme, sportujeme, děláme, co nás baví a pokud přijde třešnička na dortu v podobě nějakého vítězství, je to vrchol a jakási odměna za to, že to všechno děláme dobře. Celé toto kouzlo kolem bull sportů mě provází již přes dvacet let a doufám, že ještě nějaký ten pátek provázet bude.

Mimo to se věnujete také lovecké kynologii. Proč?

Ano, bull and teriéři (AST, BT a SBT) patří mezi teriéry a teriéři patří dle FCI mezi plemena psů vyšlechtěná původně k lovu a k výkonu myslivosti. Teriéři jsou chováni i jako společenská plemena, ale stále u nich přetrvává silný lovecký instinkt. A tím se řídím i já a mé heslo je, že každý pes byl původně k něčemu vyšlechtěn a je tudíž i předurčen k nějaké činnosti. Pro zachování specifických vlastností daného druhu je zapotřebí aspoň částečně tyto předpoklady/vlohy udržovat. A to je i můj případ. V hrubé podstatě pes honí kočku, kočka chytá myši atd. Půjdeme-li do detailů jednotlivých plemen, tak by to znělo asi takto: „Ohař má v poli vystavovat koroptve, jezevčík z nory dolovat jezevce, husky tahat sáně a bull by měl dokázat zastavit jedním chvatem býka, nebo při naháňce dohledat postřelené prase i to je kromě bull sportů atribut, který k těmto plemenům neodmyslitelně patří.

Takže už víme, že jste fandou myslivosti…

Půjdeme-li do detailů jednotlivých plemen, tak by to znělo asi takto: „Ohař má v poli vystavovat koroptve, jezevčík z nory dolovat jezevce, husky tahat sáně a bull by měl dokázat zastavit jedním chvatem býka, nebo při naháňce dohledat postřelené prase i to je kromě bull sportů atribut, který k těmto plemenům neodmyslitelně patří.

Ovšem, i já jsem příznivcem, a to hlavně mimo sportovní sezonu, využití bull and teriérů v myslivecké praxi, převážně pak při lovu černé zvěře, kde nejvíce vyniknou jejich přednosti. V zásadě se tím nikterak nechlubím, ale ani netajím. Ten, kdo mě zná, moc dobře ví, jaký vztah mám k myslivosti a využití bull and teriérů v lovecké kynologii. Od roku 2012 jsem s tímto kynologickým odvětvím začal koketovat a v posledních sezónách jsem i součástí lovecké smečky Lovecká smečka Křivoklátský Bull. Před dvaceti lety jsem studoval střední lesnickou školu a ke studiím jsem se dokonce vrátil ve svých čtyřiceti letech, abych dokončil to, co jsem kdysi v mládí započal. Letos na jaře to, doufám, potvrdím poslední zkouškou z ČJ. A tím bych to asi uzavřel a dále nerozváděl. Jsou lidé, kteří myslivost a využití psů v myslivecké praxi milují, ale zároveň to má i své fanatické odpůrce a já bych nerad nabíjel právě těmto lidem.   

Jakou roli mají tedy vaši psi v lovecké kynologii?

Aha, tady to pokračuje… Když jsem řekl, že bych to nerad rozváděl, nevěděl jsem, že ještě následuje další otázka na toto téma. Tak dobře tedy, v lovecké kynologii hraje roli hlavně má fena SBT Sucky, která jediná vlastní LUP (průkaz lovecky upotřebitelného psa), a tudíž se může oficiálně účastnit i loveckých akcí. Má za sebou cirka kolem třiceti naháněk a v rámci toho i pár dosledů. Má složené dvě lovecké zkoušky – ZV a BZH. Zkoušku vloh má splněnou i můj druhý SBT Wesley, ale ten do lesa na ostré akce nesmí, neb je to (fakticky) pes mé přítelkyně a ta se o něj bojí, že je to nebezpečné. Takže asi tak, není to hobby pro každého. Když se však dělají věci s rozumem, je i lovecká kynologie perfektním vyžitím pro vás i vašeho psa.  Ale pojďme raději zpět k tomu sportování. 

Ale ani další sporty vám nejsou cizí, že je to tak?

A je to tady! Rád se svými psy běhám a účastním se závodů v moderních individuálních musherských sportech, jako jsou canicross , bikejöring či triatlon. Mám s oběma psy vyběhané coursingové licence, složeno několik zkoušek z výkonu ZZO, ZOP, ZPU1, ZPU2, VZ (vytrvalostní zkouška) a lovecké zkoušky už jsem zmínil. O úspěších v bull sportech bych mohl vyprávět… Snad jen to nejzajímavější… Kromě toho miluju pohyb v přírodě jako takový, takže mimo závodění rád dog „trackuju“ a poznávám kopce a hory nejen na území ČR. 

SBT SUCKE

  • KLUBOVÝ ŠAMPION SPORTU SBTC CZ
  • Klubový pracovní šampion SBTC CZ
  • Český šampion ČMKU
  • II. Sportovní fena roku klubu SBTC CZ 2016
     

SBT WESLEY

  • KLUBOVÝ ŠAMPION SPORTU SBTC CZ
  • II.ŠAMPION CC SBTC CZ 2018
  • MOST WEIGHT PULLED PER KG OF BODY WEIGHT 74X 2012
  • Klubový pracovní šampion 2013
  • III. pracovní pes roku klubu SBTC CZ 2013
  • BEST TEAM BULL SPORT OSTRAVA 2016
  • VÍTĚZ ČR POHÁRU MT 2016

 

SBT STRIKE

  • BEST LBT SBT 2006

AST LUCKY

  • IRON PIT BULL KAPBT 2003
  • IRON DOG 2003
     

APBT IRON RONY

  • BEST LBT APBT 2006
  • BEST LBT APBT 2007
  • BEST OPPOSITE SEX 2006
  • BEST OPPOSITE SEX 2007

APBT MASTA KILLA

  • IRON PIT BULL KAPBT 2010
  • IRON PIT BULL KAPBT 2011
  • IRON PIT BULL KAPBT 2016
  • COMBI VÍTĚZ BULL SPORT OSTRAVA 2014
  • COMBI VÍTĚZ BULL SPORT OSTRAVA 2016
  • BEST TEAM BULL SPORT OSTRAVA 2016
  • VÍTĚZ ČR POHÁRU MT 2015
    ( držitel rekordu MT / absolutní vítěz po celou karieru - KAPBT/LBT )
  • BEST LBT APBT 2016
    ( držitel rekordu TRIATLON / absolutní vítěz po celou karieru - KAPBT )
  • IRON DOG 2011 Rakousko
    ( absolutní vítěz po celou karieru WPS - LBT/KAPBT )
  • IRON DOG 2009 EBS Brno

Vy jste opravdu velmi akční a já bych na vás měla ještě celou řadu dalších otázek, které se však do jednoho povídání nevejdou. V tuto chvíli vám moc děkuji za rozhovor a budu se těšit ještě 11. února 2019 na další pokračování.

I já děkuji za položené otázky, snad budou mé odpovědi přínosem současným a možná i budoucím majitelům nejenom bull plemenům, ale převážně všem pejskařům, kteří si tyto řádky přečtou až do konce. Vždycky říkám při psaní každého článku, když to aspoň jednomu človíčkovi nebo pejskovi pomůže, stálo to za to věnovat tomu ten čas a úsilí.

Foto: archiv Daniel Žďárský

Kam dál ...