A zase ten Alto…

Hrdinských příběhů není nikdy dost! Zvláště těch, které se opravdu staly. A my nyní přinášíme recenzi na skvělou knihu, která je plná takových skutečných příběhů a událostí jednoho známého a slavného četnického psa z první poloviny dvacátého století. Těšíte se?

Správný název této knihy zní „Četnický pes Alto opět na stopě“ a jejím autorem není nikdo jiný než známý „četník“ Michal Dlouhý. Jedná se o volné pokračování knihy o tomto četnickém psovi a jeho pánovi. Tento díl přináší na tři desítky případů, které tato nerozlučná dvojice řešila v obvodu četnické pátrací stanice v Nitře.

Pro koho se kniha hodí

Patřím mezi opravdové milovníky příběhů a historie. A tak není divu, že je to to pravé přesně pro takové lidi, jako jsem já. Už jako malá holka jsem hltala příběhy psích hrdinů z knihy od Karla Hartla „Člověk a pes“. A tato vášeň mi zůstala. Kniha od Michal Dlouhého je skvělá a je psána formou literatury faktu, což je pro fandy historie velkým přínosem. Obsahuje celou řadu unikátních obrázkových příloh, které vaše oko i srdce jistě velmi potěší.

Co v knize najdeme

Jak jsem již uvedla, uvnitř najdeme na třicet případů této proslulé dvojice. Publikace má 172 stran, celou řadu dobových fotografií a unikátních obrázkových příloh. Ale opravdovým skvostem je vždycky skutečný příběh. Kniha tedy zpočátku vypráví o cestě za snem strážmistra Votruby, který toužil po tom stát se vůdcem služebního psa. A je jasné, že nebyla vůbec snadná. Než totiž došlo na Alta, tak četník Votruba prošel výcvikem s jinými psy. Jeho láska k těmto čtyřnohým parťákům byla obrovská, stejně jako jeho odhodlání stát se psovodem. Bohužel zažil i temné chvíle, kdy při výcviku přišel o svého skvělého parťáka Lokiho. Sen strážmistra Votruby stát se vůdcem služebního psa se vyplnil 1. září 1932. A tehdy se započala jejich společná životní pouť…

O napětí není nouze

Na počátku dvacátého století existovala celá řada padouchů a o zločiny tak nebyla nouze. Nasazení naší dvojice a snaha vždy nalézt pachatele se ne vždycky setkala s úspěchem. Nutno podotknout, že i toto patří k běžnému služebnímu životu. Neskutečně jsem v knize obdivovala ono velké nasazení tohoto týmu. A také to, jak moc byla panu strážmistrovi jeho žena oporou i v těžkých chvílích. Ostatně nyní jsem prozradila i fakt, že tak lehce nahlédneme také do soukromí hlavního hrdiny. Podstatné ovšem je, že nám publikace otevře celou řadu případů a mnohdy v nich najdeme podobnost třeba i s těmi, které známe z televizních seriálů.

Život je někdy opravdu krutý…

Myslím, že v tomto ohledu mi dáte za pravdu. Každý jsme tuto stránku života okusili svým vlastním způsobem. My pejskaři asi nejvíce trpíme v okamžiku, kdy přijdeme o svého psího parťáka. Možná ještě hůře to snáší služební psovodi. Asi si nikdo z nás neumí představit, co museli zažívat třeba psovodi u Pohraniční stráže, když přišli o psa. Závěr této knihy je bohužel smutný. Bylo skoro nemožné dočíst to celé do konce se suchýma očima. Nechci ale prozradit, jak to vše vlastně celé skončilo. To už si musíte přečíst sami, protože věřte, že rozhodně stojí zato si tuto knížku pořídit. Když jsem já sama četla poslední stránky, živě jsem před sebou četníka Votrubu viděla. Vžila jsem se do situace, ve které se ocitl a cítila onu bezmoc. Dnes už je to vše asi jedno, protože ti dva jsou jisto jistě opět spolu. Čest jejich památce…

Co je třeba vědět

Je nutno ještě zmínit, že kniha vznikla za podpory vnuka četníka Rudolfa Votruby Ing. Jaromíra Votruby z Kutné hory. Příběhy z obou dílů publikoval JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. také na stránkách našeho kynologického magazínu. Vy se tak můžete už nyní ponořit do děje a já pevně věřím, že po přečtení několika případů se rozhodnete si tuto knížku také zakoupit. A kde se dají sehnat? Nejlepší je to vždy přímo u autora. Odkaz najdete pod článkem.

Četnické příběhy publikované na stránkách eCanis:

Pátrání po čuvačích

Všimli jste si, že jsme už delší čas „neotiskli“ žádné četnické historky? A protože ...

Četnické příběhy

... přejít na všechny články z rubriky

Iveta Panýrková

Foto: archiv redakce