- MERCH eCanis
podpořte naší činnostJedna z cest, jak můžete naši práci podpořit a něco hezkého si u toho pořídit, je zakoupení našeho MERCHE. Moc děkujeme za vaše objednávky.
- Vybavení
pro psyZajímavá nabídka běžných i profesionálních kynologických potřeb od českých výrobců.
- Tiskoviny
kalendáře, knihy, ...Polygrafické materiály s kynologickou tématikou. Vzdělání není nikdy dost.
- Krmení
maso, pamlsky, ...Kvalitní krmiva, pamlsky či jiné doplňky od předních českých výrobců, které pečlivě vybíráme.
Partnerský eshop:Jakutská lajka
Český název Jakutská lajka Originální název Yakutskaia laika Zkratka plemene Číslo standardu 934 FCI skupina N - FCI neuznaná plemena Standard
Krátký výtah z historie
Jakutská lajka je staré domorodé psí plemeno vyšlechtěné původními národy Severovýchodu Ruska na tzv. „psích řekách“[1].
V různou dobu a také různí badatelé (A. F. Middendorff, W. L. Sieroszewski, L. P. Sabanejev, N. V. Sljunin, R. K. Maak, kněz A. A. Širinskij-Šichmatov, V. I. Johelson, E. V. Pfitzenmeier, J. G. Orlov, M. Dmitrijeva-Sulimova, E. I. Šereševskij, A. G. Čikačev a další) použili k popisu jakutské lajky různé názvy (alazejevská, aňjujská, arktická, verchojanská, kolymo-indigirská, omolonská, omsukčanská, lovecká, polární, susumanská, severovýchodní tažná, tunguzská, čuvyčanská, evenská, jakutská atd.).
Od r. 1635 je v listinách Kоzáků zmínka o psech žijících podél „psích řek“.
V r. 1692 byla v Amsterdamu publikována kniha holandského vědce, cestovatele, geografa a etnografa Nikolas-Kornelissona Vitsena „Severní a východní Tartárie“. V této knize byly publikovány rytiny „Způsoby přesunu Jakutů v zimě“. Tyto rytiny ukazují způsoby využití psů k tažné dopravě. Je to první zobrazení jakutských psů. Tyto rytiny rovněž zobrazují tažení lyžaře psem (skijöring race – zimní druh sportu) a další zimní druh sportu – zimní windsurfing. Jsou to nejstarší zobrazení skijöringu a zimního windsurfingu.
V r. 1730 Vitus Johassen Bering začal s výpravou rozšířené 2. kamčatské expedice. V době této expedice se aktivně používali psi ležícího za polárním kruhem Jakutska. Byly to první geografické expedice s využitím psů.
V knize „Geografie Ruského impéria“ Ivana Pavlovského v 1843 r. se píše, že: „psi (jakutské lajky) se používali jako poštovní“. V r. 1839 v Jakutské oblasti se v zimním období pro poštovní spojení z Jakutska do Ochotska a dál na Kamčatku používalo k převážení těžkého nákladu do dvaceti spřežení (saně). Do sáněk bylo zapřaženo obvykle deset psů po dva do řady na dlouhém řemenu, s vedoucím jedenáctým. Takto vezli náklad o hmotnosti od 25 do 35 pudů (x 16,38 kg) a za den uběhli až 80 verst. A při lehké jízdě za den uběhli 140 verst (ruských mil, x 1067 m).
V 1850 profesor Ivan Jakovlevič Gorlov popsal tradiční metody chovu a použití jakutských lajek ve své knize „Přehled ekonomického stavu, statistiky Ruského impéria za r. 1849“.
Celkový vzhled
- Jakutská lajka je silný pes, s dobře vyvinutým svalstvem, střední velikosti, kompaktní, přiměřeně dlouhé nohy, se silnou suchou kůží. Osrstění je dobře vyvinuto a musí být dostatečné pro život a práci v drsných arktických podmínkách. Pohlavní dimorfismus je jasně vyjádřen, psi jsou silnější a mohutnější než feny.
Důležité poměry
- Délka trupu od plece k sedacímu hrbolu převyšuje kohoutkovou výšku o 10-15%.
- Délka hlavy tvoří o trochu méně než 40 % kohoutkové výšky.
- Délka tlamy tvoří 38-40% délky hlavy.
- Délka přední nohy tvoří 52-54% kohoutkové výšky.
Povaha a temperament
- Jakutská lajka je odvážný, pohyblivý, kontaktní, přátelský, společenský a temperamentní pes.
Hlava
- Mírně klínového tvaru, úměrná velikosti psa.
Mozkovna:
- Lebka:
středně široká, lehce kulatá, s dostatečně vysokým čelem. - Lícní kosti:
mírně vyjádřeny. - Stop:
dobře vyjádřen.
Obličejová partie
- Nos:
nosní houba velká, s širokými nozdrami černé nebo hnědé barvy. - Tlama:
dobře tvarovaná pod očima, klínovitého tvaru, zužující se plynule směrem k nosní houbě. - Čelisti/zuby:
zuby velké, bílé, žádoucí je kompletní (42 zubů dle zubního vzorce), nůžkový nebo klešťový skus. Po 3 letech je přípustný těsný předkus. - Oči:
uloženy rovně a široko od sebe, ale ne hluboko, mandlového tvaru. Barva očí je tmavě hnědá, světle modrá a přijatelné jsou rovněž oči různé barvy (jedno oko hnědé, druhé světle modré) anebo světlemodré segmenty na hnědé duhovce.Víčka jsou suchá, těsně přiléhající, v souladu s barvou nosní houby. U bílého podkladu (srsti) je přípustné světlejší víčko. - Uši:
trojúhelníkového tvaru, vysoko nasazené, široké u kořene, silné, vztyčené nebo polovztyčené. Uši jsou pokryty hustou krátkou srstí. Při pohybu se uši pokládají dozadu. - Krk:
dostatečně dlouhý, dobře osvalený, středně nasazený
Trup
silný, osvalený, se zaoblenými žebry.
- Horní linie:
rovná a pevná s nepatrným náklonem od mírně vyjádřeného kohoutku směrem ke kořenu ocasu. - Hřbet:
silný, široký, rovný, dobře osvalený. - Bedra:
krátká, široká, dobře osvalená. - Záď:
široká, svalnatá, dlouhá, kulatá, téměř horizontální - Ocas:
vysoko nasazený, nesen do půlkruhu na zádech (srpkovitý hozen přes záda), pokrytý hustou chundelatou srstí. - Hrudník:
široký, dostatečně dlouhý, mírně hluboký, v průřezu oválný.
Končetiny
- silné, svalnaté, rovné, paralelně postavené.
Hrudní končetiny
rovné, rovnoběžné, silné, s dobře vyvinutým osvalením.
- Lopatky:
uložené šikmo, umírněné délky. - Plece:
svalnaté, umístěno šikmo, umírněné délky. - Lokty:
těsně přiléhají k hrudníku, směrují dozadu. - Nadprstí:
krátké, silné, téměř horizontální.
Pánevní končetiny
se silnou kostrou a dobře vyvinutým svalstvem. Při pohledu zezadu rovné a paralelní.
- Stehno:
široké a svalnaté. - Koleno:
dobře vyjádřeno a zaúhleno. - Bérce:
střední délky, silné. Zaúhlení hlezenních kloubů dobře vyjádřeno. - Nárt:
silný, vertikální. - Tlapky (přední i zadní):
klenuté, sevřené, s velmi tvrdými polštářky, hustou srstí (štětkou) mezi prsty. Zadní tlapy jsou o trochu větší než přední.
Chody / pohyb
- rychlý, pružný. Charakteristickým tempem je energický klus a cval.
Osrstění
- Srst:
hustá, lesklá, rovná, drsná na dotek, střední délky, s velmi dobře vyvinutou hustou podsadou. Na krku tvoří hřívu, zvlášť výrazně se projevující u psů, na zadní straně předních a zadních končetin jsou husté praporce, na ocasu malý závěs. Na hlavě a předních stranách končetin je srst kratší. - Barva: Bílá a libovolná skvrnitá (dvou nebo tříbarevná).
Výška a hmotnost
- Psi:
požadovaná výška – 55-59 cm, ideální – 56 cm. - Feny:
požadovaná výška – 53-57 cm, ideální – 55 cm.
Vady
- Jakákoli odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a závažnost s jakou je posuzována, musí být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví psa a jeho schopnost vykonávat práci tradiční pro toto plemeno.
- výrazná odchylka od typu, stavby, krátké nohy;
- čtvercový formát;
- plochý, mělký nebo sudovitý hrudník;
- špatně vyvážený, mdlý pohyb;
- vlnitá, měkká, příliš krátká srst, se špatně vyvinutou podsadou.
Diskvalifikující vady
- agresivní nebo bázlivá povaha;
- disproporce stavby těla;
- psi samičího typu;
- podkus, předkus volný (bez kontaktu), zkřivená čelist;
- jakékoli jednobarevné zbarvení, kromě bílé barvy;
- hladkosrstost;
- jakékoli odchylky v chování nebo stavbě těla, jenž mají vliv na zdraví psa a na jeho schopnost vykonávat práci tradiční pro dané plemeno.
Poznámka: psi (samci) musí mít dvě normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
▲ - Vybavení