Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Velký modrý gaskoňský honič

Český názevVelký modrý gaskoňský honič
Původní názevGrand Bleu de Gascogne
Zkratka plemeneVMG
Číslo standardu22
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné

Standard

 

Krátký výtah z historie:

Toto plemeno je velmi starobylé, je současníkem Svatého Huberta, právě tito psi tvořili ve XIV. století smečku Gastona Phoeba, hraběte z Foix, který je používal k lovu vlků, medvědů a černé zvěře. Plemeno bylo hojně používané na jihu a jihozápadě Francie a zvláště v Gaskoňsku, po němž dostalo své jméno. Tento honič je předkem všech plemen honičů, kteří jsou označováni jako „jižní“.

 

Celkový vzhled:

je to honič velkého plemene, výrazně francouzského typu zvláště   v hlavě, zbarvení a výrazu. Je impozantní, působící dojmem klidné síly a velké vznešenosti.

Použití:

je to pes s velmi jemným nosem, je obdařen volným hlasem hlubokého zabarvení, který je velmi vhodný vzhledem ke způsobu jeho použití; má zachovány veškeré vlohy pro způsob svojí práce; instinktivně tvoří smečky;

Povaha:

            je klidný, dobře ovladatelný;

Hlava:

Část mozková:

Mozkovna: z pohledu zepředu mírně klenutá, nepříliš široká; týlní hrbol je patrný; z pohledu seshora je mozkovna oválného tvaru; fronta je plná;

            Stop: je málo výrazný;

Část obličejová:

            Nos: černý, velký, s dobře otevřenými nozdrami;

Pysky: dobře vyvinuté, dobře zakrývají spodní čelist a dávají čenichu hranatý tvar; koutek je dobře patrný, nikoli však volný (větrný).

            Nosní hřbet: je stejně dlouhý, jako mozkovna, silný, lehce klenutý;

            Čelisti: mají nůžkový skus, řezáky jsou dobře postavené v čelistech;

            Líce: suché, kůže na nich vytváří jednu nebo dvě vrásky;

Oči: oválné, zdají se hluboko uložené pod silnými víčky; jsou hnědé; spodní víčko je někdy volnější; mají milý a trochu smutný výraz;

Uši: jsou charakteristické pro modrého honiče; jsou slabé, stáčejí se v záhyby, zakončené do špičky, jsou dlouhé – musí dosahovat ke špičce nosu; mají úzký úpon a jsou zavěšené pod linií očí.

 

Krk:     je středně dlouhý, mírně klenutý, s výrazným lalokem.

 

Tělo:

            Hřbet: je spíše delší, ale pevný.

            Bedra: jsou pevně spojená se hřbetem.

            Záď: je mírně spáditá, dávající vyniknout kyčlím.

            Hrudník: je dlouhý a široký, dosahující k lokti. Hruď je široká.

            Žebra: jsou středně klenutá a dlouhá.

            Slabiny: jsou ploché a hluboké.

 

Prut:    je spíše silný, někdy s nemnoha delšími chlupy na spodní straně, dosahuje k patnímu kloubu, u kořene je silný, zeštíhluje se ke konci, je nesen šavlovitě.

 

Končetiny:

Přední končetiny:

            Celkový pohled: jsou mohutné.

            Lopatka: dost dlouhá, svalnatá, správně šikmá.

            Loket: přiléhá k tělu.

            Předloktí: kosti jsou silné, šlachy viditelné.

            Tlapky: mají tvar delšího oválu, jsou suché, prsty sevřené; polštářky a drápy jsou černé.

 

Zadní končetiny:

            Celkový pohled: jsou rovněž mohutné.

            Stehna: dlouhá a svalnatá.

            Hlezno: široké, lehce zaúhlené, dobře postavené.

 

Pohyb: pravidelný a nonšalantní.

 

Kůže: je dosti silná, pružná, černá nebo silně mramorovaná s černými plotnami, nikdy není zcela bílá. Viditelné sliznice jsou černé.

 

Zevnějšek:

            Srst: krátká, dost tvrdá, dobře pokrývající kůži.

            Zbarvení: černé a bílé chlupy jsou celkově promíšené (bělouš), což psu dává břidlicově modrý odstín; Jsou povoleny i černé plotny většího či menšího rozsahu. Dvě černé plotny (maska) jsou vždy umístěny po obou stranách hlavy, pokrývají uši, jsou rozloženy okolo očí a končí na lících; na temeni mozkovny se nespojují, jsou rozděleny bílou lysinou, v jejímž středu se často nachází malá černá skvrna, typická pro plemeno; dva znaky pálení více či méně výrazného jsou umístěny nad očima (čtyřočák); pálení se nachází také na lících, pyskách, vnitřní straně uší, na končetinách a u kořene ocasu.

 

Výška:

            Výška v kohoutku:         psi:       65 – 72 cm

                                                           feny:    62 – 68 cm

 

Chyby:

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti;

Hlava:  příliš krátká

                                   mozkovna příliš plochá nebo příliš úzká

                        uši zavěšené vysoko, krátké, nedostatečně stočené

Tělo:                chybějící substance

                        měkká horní linie

                        spáditá záď

                        křivý prut

Končetiny:       slabá kostra

                        strmá lopatka

                        měkká tlapka

                        hlezna vbočená při pohledu zezadu

Srst:                příliš měkká a krátká

Povaha:           nedůvěřivý jedinec
 

Vylučující vady:

·        chybění typu

·        každé jiné zbarvení, než jaké uvádí standard

·        světlé oči

·        těžké anatomické deformace

·        viditelné invalidní poškození

·        bázlivost nebo agresivita

·        předkus nebo podkus

 

N.B. Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

 

Kalendář akcí