Velký hrubosrstý vendéeský basset

Krátký výtah z historie:

Velcí hrubosrstí vendéští baseti pochází, jako všichni baseti, ze psů vysokonohých, v tomto případě z velkých hrubosrstých honičů (griffonů). První selekce byla dělána na konci předminulého století hrabětem d¨Elva, který vyhledával jedince „s rovnýma nohama“. Ale byl to především Paul Dezamy, který upevnil typ plemene. Pochopil, že pro lov zajíce štvanicí je třeba mít psy určité výšky. A tak upevnil kohoutkovou výšku těchto basetů okolo 43 cm. Dnes, kdy je užíván k lovu se střelnou zbraní, je schopen lovit veškerou srstnatou zvěř od králíka až po divočáka. Smečka velkých basetů získala vítězství v 5. Mistrovství Francie v lovu zajíce.

Celkový vzhled:

Rámec je velmi mírně obdélníkový, nohy jsou rovné, jeho tělesná stavba je stavbou baseta a nesmí připomínat malého briqueta. Je harmonicky stavěný a elegantní;

Použití/Povaha:

Použití: je rychlý, má výborný hlas, je vášnivý lovec; odvážný, miluje hustý podrost a křoviny;

Povaha: je poněkud svéhlavý, ale i přesto poslušný; Je na jeho cvičiteli, aby jej ovládal;

Hlava:

Část mozková:

Mozkovna: není hrubá, je klenutá, protáhlého tvaru, nepříliš široká, dobře modelovaná pod očima. Týlní hrbol je výrazný;

Stop: je dobře patrný.

Část obličejová:

            Nos: vystupující z linie pysků, velký, nozdry otevřené; je černý, s výjimkou bílooranžových jedinců, kde je hnědý nos tolerován;

Čenichová partie: je na konci hranatá, nosní hřbet je delší než mozkovna, je velmi mírně klenutý.

Pysky: jsou dosti spuštěné, překrývají spodní čelist a dávají konci čenichu hranatý vzhled; Jsou porostlé pěkným vousem;

Čelisti/Zuby: čelisti velmi silné; nůžkový skus;

Oči: mají oválný tvar, jsou velké, tmavé, bílá není vidět; mají přátelský a inteligentní pohled; Spojivky nesmí být vidět;

Uši: jsou pružné, úzké, a jemné, pokryté dlouhou srstí, a zakončené ve tvaru protáhlého oválu; Jsou zavěšené pod linií očí. Natažené musí přesahovat konec nosu;

Krk:     dlouhý a silný, silnější u výstupu z lopatek, bez laloku.

Tělo:    jeho tělesný rámec je typický pro baseta, ale není přehnaně dlouhý;

Hřbet:  dlouhý a silný, rovný, nikdy prosedlý, začíná se klenout v místě spojení s bedry. Kohoutek je jen málo zřetelný;

Bedra: silná, svalnatá, mírně vyklenutá.

Hrudník: dost široký, dosahuje až do úrovně lokte;

Žebra:  jsou pěkně klenutá, nikdy plochá nebo cylindrická; Hrudní koš je nepatrně užší v úrovni loktů, aby umožnil jejich snadný pohyb;

Slabiny: spíše plné, břicho není nikdy vtažené;

Ocas/Prut: je silný u kořene, zeslabující se ke špičce, je nesený šavlovitě nebo mírně zatočený, ale nikdy ne stočený na hřbetě; Je spíš delší;

Končetiny:

Celkový pohled: mají silnou kostru, jsou ale suché; Je pochopitelné, že jejich kvalita není ve hmotě, ale v odolnosti;,

Hrudní končetiny: musí být rovné, se silným předloktím a s kotníkovým kloubem jen velmi málo zřetelným, ale velmi silným;

            Lopatky: dlouhé, suché a šikmé;

            Lokty: nejsou ani vbočené, ani vybočené;       

            Předloktí: silné, kotníkové klouby se nikdy nesmí dotýkat.

Pánevní končetiny:

            Celkový pohled: zadní nohy jsou silné, postavené v ose těla;

            Kyčle: jsou zřetelné;

            Stehna: jsou svalnatá, ne však příliš oblá; Jejich kostra a klouby jsou silné;

Hlezna: široká, správně zaúhlená, nikdy strmá. Při pohledu zezadu nesmí být ani vybočená, ani vbočená;

Tlapky: silné a sevřené, polštářky odolné a suché, drápy silné; dobrá pigmentace polštářků a drápů je žádoucí;

Pohyb: pes musí působit v pohybu dojmem vytrvalosti a lehkosti; pohyb musí být pravidelný a

harmonický;

Kůže:   je dosti silná, často mramorovaná u trikolorních jedinců, netvoří lalok;

Zevnějšek:

Srst:    tvrdá a ne moc dlouhá, rovná, nikdy není hedvábná nebo se strukturou vlny. Praporce nesmí být příliš bohaté. Břicho a vnitřní strana stehen nesmí být nikdy lysé; obočí je výrazné, ale nezakrývá oči;

Zbarvení: černé s bílým stříkáním (černý bělouš); černé s pálením; černé s pískovými znaky; plavé s bílým stříkáním (oranžový bělouš); plavé s černým sedlem a bílým stříkáním (trikolor); plavé s uhlováním (černé konce chlupů); pískové s uhlováním a bílým stříkáním; pískové s uhlováním; Tradiční pojmenování: zbarvení zaječí, vlčí, jezevčí, divočáka;

Výška:                        

Kohoutková výška:       psi       40-44 cm

                                               feny:    39-43 cm

S tolerancí +/- 1 cm;

Chyby: Všechny odchylky od uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

·        Hlava:

Příliš krátká, plochá mozkovna, krátká čenichová partie, depigmentace nosní houby, pysků nebo očních víček; Klešťový skus; světlé oko. Ucho nasazené vysoko, krátké, nedostatečně stočené, slabě osrstěné;

·        Tělo:

Příliš dlouhé nebo naopak krátké, neharmonické; Horní linie nedostatečně pevná; sražená záď; do strany vytočený ocas;

·        Končetiny:

Slabá kostra; strmé úhlení; úzká hlezna; měkké kotníky;

·        Srst:

Srst měkká, jemná

·        Povaha:

Nedůvěřivý jedinec

Hrubé vady:

·        Netypický jedinec

·        Předkus nebo podkus

·        Oči s různobarevnou duhovkou, nestejně zbarvené oči

·        Nedostatečně prostorná sternální oblast, kýlovitý hrudník

·        Křivý ocas

·        Přední nohy vytočené nebo polovytočené

·        Srst se strukturou vlny

·        Zbarvení jednobarevně černé nebo bílé

·        Rozsáhlá depigmentace

·        Výška mimo hranice, stanovené standardem

·        Viditelné invalidní postižení. Anatomické vady

·        Jedinec bázlivý nebo agresivní

N.B.: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.