Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Španělský sabueso

Český názevŠpanělský sabueso
Originální názevSabueso Espaňol
Zkratka plemeneSPS
Číslo standardu204
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné

Standard

Krátký výtah z historie: Tato rasa již byla známá ve středověku, o čemž svědčí její mistrovský popis

v knize, popisující lov štvaním od krále Alphonse XI (XVI.století), stejně jako v Argote de

Molina a u dalších klasických autorů.

 

Celkový vzhled: je to středně velký pes obdélníkového rámce, s krásnou hlavou a dlouhýma ušima.

Velmi pěkně působí jeho silně vyvinutý hrudní koš a dlouhý trup, jehož délka značně

převyšuje kohoutkovou výšku. Kostra je pevná a končetiny silné; srst jemná, hladká a

přiléhavá. Pohled je mírný, smutný a noblesní.

 

Důležité proporce:

tělesný rámec je obdélníkový
délka těla převyšuje výrazně, o 10 – 15 cm, kohoutkovou výšku.
Poměr délky mozkovny a čenichové partie je 1:1, což značí, že jsou stejně dlouhé.
 

Použití/Povaha: oddaný a mírný je tento krásný pes, který při lovu velké zvěře dokáže pracovat

s takovou bravurou, jako málokterý jiný.

Hlava: je harmonická, úměrná k velikosti a délce těla. Horní linie mozkovny a nosního hřbetu jsou

rozbíhavé. Celek mozkovna-čenichová část  musí být při pohledu seshora protáhlý a stejný.

Čenichová partie nesmí být špičatá.

 

Mozková část:

Mozkovna: je středně široká, u psů (samců) o něco širší. Profil je konvexní (rozbíhavé linie). Šířka

mozkovny je stená, jako její délka. Při bočním pohledu musí být klenutá. Týlní hrbol je dobře

patrný.

Stop:   je jen mírný, málo patrný.

Obličejová část:

Nosní houba: je velká, vlhká, s dobře vyvinutými a plně otevřenými nozdrami. Její barva se liší od

světlehnědé až po jasně černou, vždy v souladu s odstínem sliznic.

Čenichová partie: nosní hřbet je rovný, je přípustné mírné klenutí v koncové části. Při pohledu

seshora se jeví mírně hranatá, její šířka se snižuje směrem k nosní houbě.

Pysky:  Horní musí těsně překrývat spodní; je mírně volný a spuštěný. Spodní tvoří zřetelný koutek.

Sliznice musí mít stejný odstín, jako nosní houba. Patro je ve stejném odstínu, jako ostatní

sliznice, vruby patrné.

Čelisti/Zuby: nůžkový skus. Zuby jsou bílé a zdravé.; špičáky dobře vyvinuté; všechny premoláry jsou

vyvinuté.

Oči:     jsou mandlového tvaru, středně velké, tmavě oříškové; mají smutný pohled, ušlechtilý a

inteligentní. Oční víčka jsou pigmentována ve stejném odstínu, jako nosní houba a ostatní

sliznice, dobře přiléhají k oční kouli. Je přípustné jejich mírné uvolněné, když pes odpočívá.

Uši:      jsou velké, dlouhé, visící. Mají pružnou texturu, trojúhelníkovitý tvar, konce zaoblené. Jsou

            zavěšeny pod linií očí, stáčejí se vývrtkovitě. Aniž bychom je vytahovali, musí výrazně

přesahovat délku nosu. Žilní síťovina je na kůži dobře zřetelná.

 

Krk:     má kónický tvar, je silný a mohutný, svalnatý a pružný. Kůže je silná a značně volná. Tvoří

            dobře patrný volný lalok, který by neměl být přehnaně velký.

 

Tělo:    rámec je jednoznačně obdélníkový, velmi silný a robustní, s mohutným hrudním košem, jehož

obvod musí přesahovat o jednu třetinu kohoutkovou výšku: kohoutková výška 3, hrudní koš 4.

Horní linie: je téměř rovná, s velmi mírnou konkavitou hřbetu a konvexitou beder, což je pro plemeno

typické. Nejedná se však o pronesenou hřbetní linii.

Kohoutek: je vyvýšený, zřetelný.

Hřbet: mohutný, široký, dlouhý.

Bedra: velmi široká a mohutná, mírně vyvýšená (nad linii hřbetu).

Záď:     je mohutná, široká, téměř horizontální. Záď je ve stejné výšce, jako kohoutek, nebo je o něco

nižší. Když vezmeme v úvahu tendenci plemene k jisté přestavěnosti, připouští se, aby byla i o

něco vyšší než je kohoutek.

Hrudník: velmi mohutný, široký a hluboký, dosahuje minimálně k lokti. Předhrudí je výrazné. Žebra

 jsou výrazně klenutá, poskytují hodně prostoru uvnitř hrudního koše.

Břicho a slabiny: břicho je jen mírně vtažené. Slabiny jsou plné.

 

Ocas:   Silnější u kořene, středně vysoko nasazený. Je silný a porostlý krátkou srstí, která tvoří na

spodní straně krátký kartáček. V klidu je nesený mírně stočený, délkou dosahuje až pod

hlezenní kloub. V práci a v akci je nesen výše, ve tvaru šavle, ne však přehnaně vysoko. Pohybuje se soustavně ze strany na stranu. Nikdy nesmí být rovný a trčet nad hřbet anebo stočený na hřbetě.

 

Končetiny:

 

Hrudní končetiny: jsou perfektně kolmé, rovné, paralelně postavené. Působí dojmem, že jsou krátké,

Svalstvo a klouby jsou zřetelně viditelné. Délka předloktí je stejná, jako délka lopatky. Kosti jsou silné, metakarpus mohutný, lokty dobře přiléhají k hrudnímu koši.

Lopatky: lopatky jsou šikmo uložené, oblé, osvalené, stejně dlouhé jako ramenní kosti. Scapulo-

humerální úhel se blíží 100°.

Ramenní kosti: silné.

Lokty: dobře přiléhají k hrudníku. Úhel numero-radiální se blíží 120°.

Předloktí: rovná, krátká, kolmo postavená. Se silnými kostmi.

Metakarpus: kosti jsou silné, je mohutný.

Přední tlapky: kočičí tlapky; prsty jsou sevřené, články silné a klenuté. Drápy tvrdé a silné, polštářky

plné a odolné.

Kůže mezi prsty: slabá, porostlá jemnou srstí.

 

Pánevní končetiny: jsou mohutné, svalnaté, výborně zaúhlené. Jsou korektně kolmé, hlezna

nevybočují z osy, metatarsus je dlouhý a tlapky solidní. Dodávají psu sílu, pohyblivost a

nezbytnou schopnost odrazu při sledování stopy v terénu, který je velmi nerovný a s velkými

výškovými rozdíly.

Stehna: silná a svalnatá. Úhel coxo-femorální se blíží 100°.

Bérce: jsou středně dlouhé, svalnaté. Úhel femoro-tibiální se blíží 115°.

Hlezna: dobře zaúhlená, se zřetelným kloubem. Hlezenní kloub je otevřený, okolo 120°.

Zadní tlapky: kočičí, mírně oválné. Jsou delší, než přední tlapky. Mohou se vyskytovat paspárky.

Obvykle jsou jednoduché, velmi zřídka zdvojené. Jejich odstranění je přípustné.

 

Pohyb: preferovaný pohyb je klus, který je dlouhý, pružný a ekonomický, bez sklonu k bočení či

k mimochodu. Je třeba věnovat zvláštní pozornost pohybu loktů a hlezen během předvádění.

Při pohybu má toto plemeno vrozenou tendenci k nízkému nesení hlavy a slídění.

 

Kůže:   je velmi pružná, silná a růžově zbarvená. Po celém těle je volná. Pokud pes nese hlavu nízko,

tvoří volná kůže na čele vrásky.

 

Zevnějšek:

Srst:    je uzavřená, krátká, jemná a přiléhavá, pokrývající celé tělo, i v oblastech mezi prsty.

Zbarvení: bílé a oranžové, s převahou jedné či druhé barvy, rozdělené do nepravidelných ploten,

            které jsou jasně ohraničené. Bez stříkání. Oranžová se může vyskytovat v různých odstínech,

od velmi světlé (citronové) až po rezavě kaštanovou.

 

Výška: u tohoto plemene se vyskytuje zřetelný pohlavní dimorfismus mezi psy a fenami. Ty jsou

menší a jemnější.

Kohoutková výška:                  psi        52-57 cm

                                               feny     48-53 cm

U jedinců s výbornými tělesnými proporcemi je tolerováno překročení o 1cm.

 

Chyby: všechny odchylky od znění tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

profil čenichové partie mírně klenutý
klešťový skus; absence jednoho premoláru (není důležité, kterého)
spuštěná víčka, umožňující vidět spojivky
nedostatečně pevná hřbetní linie, hřbet se kývá se strany na stranu
převýšení beder; i když je mírné převýšení bederní partie povoleno, nesmí nikdy být příliš velké
Hrubé vady:

pes působí celkově příliš jemným dojmem (slabá tělesná konstituce)
čenichová partie příliš špičatá nebo příliš tupá
mírný předkus
chybění špičáků nebo premolárů, nezpůsobené vytržením
entropium, ektropium
krácené ucho
pronesená hřbetní linie
výrazně přestavěná záď
nedostatečně vyvinutý hrudník
ocas nesený příliš vysoko nebo stočený na hřbetě; krácený ocas
chybný postoj (vybočené končetiny, slabé končetiny)
vybočené lokty v pohybu či v postoji
kravský postoj
při pohybu se končetiny nepohybují v ose
srst zvlněná, hrubší nebo polodlouhá
depigmentace
nevyvážená povaha, zřetelná nejistota, nervozita nebo známky agresivity
Vylučující vady:

pes bázlivý nebo agresivní
délka těla stejná nebo menší, než je výška v kohoutku
výrazný předkus; všechny stupně podkusu
srst hrubá nebo dlouhá; srst se strukturou vlny, svědčící o křížení
tříbarevný jedinec; jedinec se znaky pálení na čenichové partii a na končetinách
 

 

Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

 

NB : Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

 

 



-->