Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Plavý bretaňský honič

Český názevPlavý bretaňský honič
Původní názevGriffon Fauve de Bretagne
Zkratka plemenePBH
Číslo standardu66
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné

Standard

Krátký výtah z historie:

Plavý bretaňský griffon je jedno z nejstarších francouzských plemen honičů, neboť již v XIV. století měl jistý Huet de Ventes smečku, složenou ze psů tohoto typu. Byl hojně využíván až do XIX. století v Bretani k lovu vlků, když vlci vymizeli, plemeno spělo k úpadku.

V roce 1949 byl založen Marcelem Pembrunem „Klub Plavého Bretaňského“, jehož úkolem bylo zachování těchto psů, kteří již se vyskytovali jen vzácně. Po roce 1980 se pod vlivem Bernarda Vallée podařilo, že si plavý bretaňský griffon, ale rovněž i plavý bretaňský basset zajistili místo v rodině francouzských honičů. Hlavním cílem chovatelského klubu zůstává heslo: „především lov“.

 

Celkový vzhled:

Je to pes kostnatý a svalnatý, velmi otužilý a velmi odolný. Je to aktivní pes, dobře přizpůsobený lovu v obtížných terénech.Má výborný nos a vytrvalý hlas (krátké opakované výštěky).

 

Použití/Povaha:

Plaví bretaňští griffoni jsou vášniví lovci, přesto velmi milí ve vztahu k člověku, společenští, s přátelskou a vyrovnanou povahou. Snadno se přizpůsobují všem druhům loveckých terénů a všem druhům zvěře. Při lovu jsou odvážní, šikovní, houževnatí a přizpůsobiví. Jsou podnikaví a schopní, ale mají také vrozenou schopnost držet se ve smečce. Jsou snadno voditelní, poslušní a mají dobrou orientaci.

Hlava:

Mozková část:

Mozkovna: je spíše dlouhá, týlní hrbol patrný; z pohledu zepředu má mozkovna tvar nízkého oblouku, klesajícího až k nadočnicovým obloukům, které nejsou příliš výrazné.

Stop:   je nevýrazný;

Obličejová část:

Nos:    černý nebo tmavě hnědý, nozdry jsou dobře otevřené;

Čenichová partie: spíše špičatá než hranatá;

Pysky: dobře kryjí spodní čelist, ale nejsou příliš vyvinuté. Vous je nevýrazný.

Čelisti/Zuby: čelisti i zuby jsou silné, s perfektně vyvinutým pravidelným nůžkovým skusem. Horní řezáky mají s dolními těsný kontakt. Řezáky jsou správně postavené v čelistech. Chybění zubů P1 není důvodem k penalizaci.

Oči:    nejsou ani příliš vystouplé, ani hluboko vpadlé, tmavě hnědé. Spojivky nejsou vidět; pohled je živý;

Uši:     jsou zavěšené přímo v linii očí, dosahují ke špičce nosu, jsou zakončené hrotitě a pokryté hladkou srstí, která je jemnější než na zbytku těla;

Krk:    dost krátký a svalnatý;

Tělo:

            Hřbet: krátký a široký; nikdy prosedlý;

            Bedra: široká, dobře osvalená;

Hrudník: hluboký a široký;

Žebra: dost klenutá;

Břicho: spodní linie se pozvolna zvedá směrem k zádi;

Ocas: nesený mírně srpovitě, středně dlouhý, silný u kořene, zeštíhlující ke špičce; V akci je ocas nesen nad linií hřbetu a dokresluje specificky vyrovnaný pohyb;

Končetiny:

            Hrudní končetiny:

Celkový pohled: s korektní kostrou, správně zaúhlené.

            Lopatky: šikmé, dobře přiléhající k hrudnímu koši;

            Lokty: jsou v ose těla.

Předloktí: kolmo postavené;

Nadprstí: při pohledu z profilu je šikmo postavené, při pohledu zepředu je rovné, v ose těla.

            Pánevní končetiny:

Celkový vzhled: jsou svalnaté; Jsou korektně postavené, svírají správný úhel, při pohledu zezadu jsou rovnoběžné, ani vybočené, ani vbočené;

            Stehna: dlouhá a svalnatá;

Hlezna: dobře postavená, středně zaúhlená;

Nadprstí: kolmé;

Tlapky: kompaktní, prsty jsou sevřené, klenuté, drápy silné; Polštářky jsou tvrdé;

Pohyb: pružný a vytrvalý, nikdy skákavý;

Kůže:  dost silná, pružná; Krk je suchý, bez laloku;

Zevnějšek:

Srst: velmi tvrdá, suchá, dost krátká, nikdy nemá strukturu vlny,  ani nesmí být kudrnatá; obličej nesmí být příliš zarostlý;

Zbarvení: plavé, od zlatavě pšeničné až po cihlově červenou. Několik černých chlupů roztroušených v úrovni hřbetu a na uších je přípustné. Někdy se vyskytne bílá skvrna na hrudi, což je nežádoucí.

Výška:                      

            v hranicích 48 – 56 cm pro psy i feny, s tolerancí +2 cm pro vynikající jedince;

Chyby:

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Povaha:

·       Nedůvěřivá

Hlava:

·       mozkovna široká, nebo plochá

·       příliš výrazné nadočnicové oblouky

·       čenich špičatý nebo krátký, pysky visící a hrubé

·       světlé oko

·       uši ploché a se širokým úponem

Tělo:

·       chybějící substance (slaboučký jedinec)

·       hřbetní linie nedostatečně pevná

·       břicho příliš vtažené

Ocas:

·       vytočený do strany

Končetiny:

·       příliš slabá kostra

·       měkké tlapky

Srst:

·       osrstění nedostatečné, hladké, jemné, vylínané

Vylučující vady:

·       agresivní nebo bázlivá jedinec

·       netypický jedinec (každý jedinec, jehož charakteristické rysy nejsou shodné s ostatními představiteli rasy)

·       předkus nebo podkus

·       dravčí oko

·       částečná nebi úplná depigmentace nosní houby nebo očních víček a pysků

·       křivý ocas

·       přítomnost paspárků na pánevních končetinách (u tohoto plemene se paspárky nikdy nevyskytují)

·       srst dlouhá, srst strukturou připomínající vlnu

·       každé jiné zbarvení, než jaké uvádí standard

·       výška mimo hranice, stanovené standardem

·       viditelné invalidní změny, těžká anatomická postižení

·        

Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

 

N.B. Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

 

Kalendář akcí