Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Otterhound (Vydrař)

Český názevOtterhound (Vydrař)
Původní názevOtterhound
Zkratka plemeneOTT
Číslo standardu294
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné

Standard

Celkový vzhled: je to velký pes s rovnýma nohama, bez vad, s hrubou srstí, hlava vyjadřuje

vznešenost, tělo je solidně stavěné, chody pružné a krok prostorný. Dvojí hrubá srst a velké

tlapy jsou jeho charakteristickými znaky. Pohyb je snadný.

 

Charakter/Povaha: je milý a má vyrovnanou povahu.

 

Důležité proporce:

vzdálenost od špičky nosu ke stopu je o málo menší, než vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.
 

Hlava:  je impozantní, čistě modelovaná, spíš hluboká, než široká. Čelo není nikdy svraštělé ani

vypouklé, výraz je přátelský a otevřený. Celá hlava kromě nosní houby je dobře porostlá

hrubou srstí, která tvoří na konci čenichové partie pěkný vous a malou bradku.

Část mozková:

Mozkovna: je pěkně klenutá, ani hrubá, ani přehnaně velká, stoupá pozvolna od stopu k týlnímu

hrbolu, který není příliš výrazný. Jařmové oblouky jsou výrazné.

Stop:   je výrazný, ne přehnaně hluboký.

Část obličejová:

Nos:    je široký, s dobře otevřenými nozdrami.

Čenichová partie: silná a hluboká.

Pysky: jsou spuštěné, ale ne přehnaně vyvinuté.

Čelisti/Zuby: čelisti jsou silné a mohutné, zuby jsou dobře uložené a mají perfektní pravidelný

nůžkový skus, což značí, že horní řezáky překrývají ty spodní v těsném kontaktu a jsou dobře

a pravidelně postavené.

Oči:     mají inteligentní výraz, nejsou příliš hluboko uložené v očních důlcích. Spojivky jsou jen nepatrně viditelné. Barva oka a zbarvení okrajů očních víček je závislé na zbarvení srsti (jedinec modrý s pálením, modrý s plavými znaky může mít oči oříškově hnědé). Žluté oko je nežádoucí.

Uši:      jsou charakteristické pro plemeno. Ucho je dlouhé, zavěšené ve výši očního koutku. Dosahuje

bez problémů k nosní houbě, pokud jej natáhneme kupředu. Stáčí ve tvaru vývrtky, jeho

přední hrana se stáčí dovnitř, což je charakteristický závěs, na to je třeba brát zřetel. Ucho je bohatě osrstěné a srst na něm tvoří třásně.

 

Krk:     je dlouhý, mohutný, harmonicky vsazený do plecí, šikmo nesený, pěkně modelovaný. Mírný

lalok je přípustný.

 

Tělo:    mohutné.

Horní linie: je vodorovná.

Hřbet:  je široký.

Bedra: jsou krátká a silná.

Hrudník: je hluboký, s hlubokým hrudním košem, oválného průřezu, žebra jsou dobře klenutá. Není

ani příliš široký, ani plochý. Žebra mají sklon šikmo k zádi, čímž vzniká dostatek prostoru pro

srdce a plíce.

 

Ocas:   je vysoko nasazený a vysoko nesený pokud je pes vzrušený nebo v akci, nikdy není stočený

na hřbetě. Pokud je pes v klidu, může být nesený svěšený. U kořene je silný, směrem ke konci

se zeštíhluje. Poslední obratle dosahují až k hlezennímu kloubu. Ocas je nesený rovně nebo

mírně prohnutý. Srst na spodní straně ocasu je obvykle delší a hustší, než na jeho horní

straně.

 

Končetiny:

 

Hrudní končetiny: mají silné kosti, jsou rovné od lokte až po zem.

Lopatky: jsou šikmo uložené.

Záprstí: je silné a mírně šikmé.

 

Pánevní končetiny: velmi silné a silně osvalené ať se na ně díváme z jakéhokoli úhlu. Při pohledu

zezadu nejsou ani příliš široce, ani příliš úzce postavené. Zaúhlení pánevních končetin je

střední. V přirozeném postoji jsou v jedné vertikále zadní strana pánevních končetin a

hlezna. Mezi prsty musí být zřetelná plovací blána.

 

Pohyb: v kroku je pohyb velmi pružný, nohy se pohybují nízko u země. Pes přechází bezprostředně

do aktivního klusu, volného a pravidelného, s dlouhým krokem. Cval je hladký s mimořádně

prostornou akcí.

 

Zevnějšek:

Srst:    je dlouhá (4-8 cm), hustá a rousná, tvrdá a odolná proti povětrnostním vlivům, ale není

drátovitá. Má rozcuchaný vzhled.Srst na hlavě a vnitřní straně nohou je normálně mnohem

jemnější. Podsada je dobře patrná. Textura krycí srsti i podsady je poněkud mastná. Srst se

nesmí upravovat pro prezentaci na výstavě. Pes musí být předváděn v přirozeném stavu.

Zbarvení: všechny barvy, jaké známe u honičů, jsou přípustné. Jednobarevná, šedavá, ocelová,

červená, pšeničná, modrá. U těchto zbarvení se mohou vyskytovat malé bílé znaky na hlavě,

na hrudi, na tlapkách a na konci ocasu. Psi bílí mohou mít nevelké citronové, modré nebo jezevčí (barva jezevce) znaky. Další přípustná zbarvení jsou černá s pálením, modrá s pálením, černá a krémová nebo hnědá (játrová), plavá a hnědá, plavá a bílá.

Nepřípustná zbarvení: hnědá a bílá, bílý trup s jasně oddělenými černými a rezavými plotnami. Pigmentace musí být v souladu s barvou srsti, i když nemusí být stejná, jako zbarvení srsti. Například plavý jedinec může mít nosní houbu a okraje očních víček hnědé. Připouští se malé depigmentované skvrny na nosní houbě.

Výška:

Kohoutková výška:     okolo 69 cm pro psy

                                   okolo 61 cm pro feny    

 

Chyby: Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být

penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a spokojenost psa.

 

Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

 

NB:      Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

                       

Kalendář akcí