Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Finský špic

Český názevFinský špic
Původní názevSuomenpystkorva
Zkratka plemeneFS
Číslo standardu49
FCI skupinaV. - Špicové
Druh srstistředně dlouhá
Vhodnostpro začátečníky
pro zkušené
pro aktivní lidi
pro seniory a děti
Umístěnído bytu
na zahradu
Využitísport
dlouhé tratě

Standard

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Je známo, že již před stovkami let byli psi tohoto typu používáni po celém Finsku k lovu zvěře. Původním záměrem bylo vyšlechtit psa, který by dobře vyštěkával zvěř na stromech a přitom by pěkně vypadal. Když byla v roce 1890 zahájena registrace plemene, byli jedinci podobní typem a využitím nalezeni hlavně ve východní a severní části země. První standard byl vytvořen v roce 1892. První speciální výstava plemene byla uspořádána téhož roku a první soutěž v lovu pernaté zvěře v roce 1897. V současnosti je plemeno hojné ve Finsku i ve Švédsku. Toto plemeno vzniklo z původních jedinců, a je nezbytnou součástí finského kulturního dědictví. V roce 1979 byl finský špic prohlášen finským národním plemenem. Podle dohody mezi Finským kynologickým svazem (FKC) a Ruskou kynologickou federací (RKF), podepsané roku 2006, byli karelsko-finská lajka a finský špic spojeni do jednoho plemene pod plemenným standardem finského špice.

 

CELKOVÝ VZHLED: Menší než střední velikosti, téměř čtvercového rámce. Štíhlý, šlachovitý pes s dobrým nesením těla.

 

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Délka těla je stejná jako výška v kohoutku. Hloubka hrudníku je o něco menší než polovina kohoutkové výšky. Poměr mezi délkou čenichu a délkou lebky je přibližně 3 : 4. Lebka je širší než delší; její šířka je shodná s její hloubkou.

 

POVAHA / TEMPERAMENT: Živý, energický, odvážný a cílevědomý. Může být rezervovaný vůči cizím lidem, ale nikdy agresivní.

 

HLAVA:

 

MOZKOVÁ ČÁST:

Lebka: Při pohledu shora vejčitá, plynule se rozšiřující směrem k uším. Mezi ušima je nejširší. Při pohledu zepředu a zboku je lebka mírně klenutá. Roviny temene lebky a nosního hřbetu jsou téměř paralelní. Čelní brázda je velmi mělká. Nadočnicové oblouky a týlní hrbol jsou málo patrné.

Stop: Nepříliš výrazný, ale úhel mezi hřbetem nosu a lebkou je zřetelný.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Spíše malá, sytě černé barvy.

Čenich: Poměrně úzký, suchý, při pohledu shora a zboku se rovnoměrně zužuje. Nosní hřbet je rovný. Spodní čelist výrazná.

Pysky: Pevné, spíše tenké a těsně přiléhající. Dobře pigmentované.

Čelisti/Zuby: Silné čelisti, zuby dobře vyvinuté a pravidelné; 42 zubů podle obvyklého zubního vzorce. Těsný nůžkový skus.

Líce: Jařmové oblouky mírně naznačené.

Oči: Středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmé a nejlépe tmavé. Výraz je živý a pozorný.

Uši: Poměrně vysoko nasazené, vždy vztyčené. Spíše menší, špičaté, velmi pohyblivé a pokryté jemnou srstí.

 

KRK: Svalnatý, u psů se kvůli dlouhé srsti límce jeví spíše krátký, u fen střední délky. Hrdlo bez laloku.

 

TRUP:

Kohoutek: Výrazný, zejména u psů.

Hřbet: Spíše krátký, vodorovný a svalnatý.

Bedra: Krátká a svalnatá.

Záď: Střední délky, dobře vyvinutá a mírně spáditá.

Hrudník: Protáhlý, dosahující téměř k loktům, nepříliš široký. Žebra mírně klenutá, předhrudí normálně vyvinuté, ne příliš výrazné.

Spodní linie a břicho: Mírně vtažená.

 

OCAS: Od kořene stočený kupředu těsně nad tělem; pokud směřuje dolů a je přitlačen mírně dozadu ke stehnu, jeho špička dosahuje ke středu stehna. Natažený dosahuje přibližně ke hleznům.

 

KONČETINY:

 

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Při pohledu zepředu rovné a paralelní. Středně silná kostra. Nadloktí je poněkud kratší než lopatka a předloktí.

Plece: Pevné, velmi pohyblivé a nepříliš šikmé.

Nadloktí: Poněkud kratší než lopatky, mírně šikmá a silná.

Lokty: Postavené před svislou linií spuštěnou z kohoutku, směřují přímo vzad.

Předloktí: Poměrně silná, svislá.

Nadprstí: Střední délky, jen mírně šikmá a pohyblivá.

Přední tlapky: Okrouhlé, jako kočičí tlapky. Prsty pevné a dobře klenuté, polštářky pružné, vždy černé barvy, ze stran pokryté hustou srstí.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Silné, při pohledu zezadu rovné a paralelní, přiměřeně zaúhlené. Středně silná kostra. Stehno je poněkud delší než bérec.

Stehna: Střední délky, poměrně široká, s dobře vyvinutými svaly.

Kolena: Směřují kupředu, středně zaúhlená.

Bérce: Svalnaté.

Hlezna: Poměrně nízko položená, středně zaúhlená.

Nadprstí: Relativně krátká, silná a svislá.

Zadní tlapky: Mírně delší než přední, jinak podobné.

 

CHODY/POHYB: Lehký, prostorný a bez námahy. Snadno přechází z klusu do cvalu, který je jeho nejpřirozenějším pohybem. Končetiny se pohybují paralelně. Při pronásledování zvěře běží velmi rychlým cvalem.

 

KŮŽE: Po celém těle dobře přiléhající, bez vrásek.

 

OSRSTĚNÍ:

 

Srst: Poměrně dlouhá na těle, napůl nebo zcela odstávající, pevně vztyčená na krku, plecích a na hřbetě. Na hlavě a na končetinách – s výjimkou zadní části pánevních končetin – je srst krátká a přilehlá. Vztyčená srst na plecích je zejména u psů výrazně delší a hrubší. Na zadní části stehen („kalhotky“) a na ocase je srst dlouhá a hustá. Podsada je krátká, měkká a hustá, světlé barvy.

 

Barva: Na hřbetě je srst červená nebo zlatorudá, nejlépe jasných odstínů. Světlejší odstíny jsou uvnitř uší, na lících, hrdle, hrudi, břichu, vnitřní straně končetin, na zadní straně stehen a na ocase. Malá bílá skvrna na hrudi a malé bílé znaky na tlapkách jsou povoleny.

 

VÝŠKA:

Výška v kohoutku:     Psi  44-50 cm, feny    39-45 cm.

Ideální výška:             Psi 47 cm, feny           42 cm.

 

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

Chybění zubů (1 nebo 2 chybějící zuby s výjimkou P1a M3).
 

VYŘAZUJÍCÍ VADY:

Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
Uši jiné než vztyčené.
Nosní houba jiná než černá.
Jasně žluté nebo bílé oči.
Podkus nebo předkus.
Zálomek na ocase.
Velké bílé znaky na hrudi a / nebo bílé ponožky.
Odstíny značně odlišné od základního zbarvení srsti.
Vlnitá nebo kudrnatá srst.
Výška odlišná od požadavku standardu.
Několik chybějících zubů (tři nebo více).
 

 

 

Pozn.:

Psi samci musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno, mohou být použiti k chovu.
 

 

Kalendář akcí