Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Finský honič

Český názevFinský honič
Původní názevSuomenajakoira
Zkratka plemeneFH
Číslo standardu51
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné
Velikoststřední (31 - 60cm)
Druh srstikrátká
Vhodnostpro začátečníky
pro aktivní lidi
Umístěnído bytu
Využitísport
dlouhé tratě

Standard

POUŽITÍ : Je to honič, používaný k lovu zajíce a lišky, které sleduje po stopě. Loví s nadšením i v nejobtížnějších podmínkách a pracuje samostatně ; je to všestranný stopař, který sleduje zvěř hlasitě ; jeho hlas je zvučný .

 

KLASIFIKACE  F.C.I. :     Skupina 6      Honiči, barváři a

                                                                  plemena příbuzná.

 

                                             Sekce 1.2      Střední honiči.

 

                                             S pracovní zkouškou.

 

KRÁTKÝ VÝTAH Z HISTORIE : Na počátku XIX. století se ve Finsku vyskytovali vedle původních plemen také honiči evropského typu. Rozvoj finských honičů nastal po založení Finského Kennel Klubu v roce 1889. První plemenný standard byl vypracován v roce 1932. Chovatelské kluby z jednotlivých regionů Finska sehrály významnou roli při rozvoji této rasy. Křížení, která se uskutečnila na počátku XX.století, přispěla rovněž k vytvoření plemenného základu, z něhož vzešel současný finský honič.

 

CELKOVÝ VZHLED : Finský honič je tříbarevný, středně vysoký ; horní linie těla je horizontální ; délka těla poněkud překračuje výšku psa v kohoutku ; je to silný pes, nikoli však hrubý. Prostor, který pokrývá v postoji, je stejně dlouhý nebo nepatrně delší, než je délka těla. Přední fronta je stejně široká, jako hrudní koš a i postavení pánevních končetin je nejméně tak široké, jako hrudních. Pohlavní výraz musí být jasně vyjádřený.

 

DŮLEŽITÉ PROPORCE :

Poměr mezi délkou těla a kohoutkovou výškou je 1,1 : 1.
Výška hrudníku je stejná, jako polovina výšky v kohoutku.
Délka nosní partie je stejná, jako délka lebeční partie. Délka mozkovny je stejná jako její šířka a výška.

 

CHOVÁNÍ/POVAHA : je klidný, energický a přátelský, nikdy nesmí být agresivní.

 

HLAVA

 

ČÁST MOZKOVÁ :

Mozkovna : Při pohledu zepředu je její šířka rovnoměrná a horní část je vyklenutá. Při pohledu z profilu se čelo jeví mírně konvexní. Osy horní linie mozkovny a nosního hřbetu jsou paralelní. Dělící rýha mezi očima je sotva patrná. Nadočnicové oblouky a týlní hrbol jsou výrazné.

Stop : Je zvýrazněný výraznými nadočnicovými oblouky, ale samotný stop je mírný, avšak dobře viditelný.

 

ČÁST OBLIČEJOVÁ :

Nosní houba : Je velká, černá ; nozdry jsou široké a pohyblivé.

Čenichová partie : Je stejně dlouhá jako mozkovna, středně hluboká, ke konci se mírně zužuje ; nosní hřbet je rovný.  Horní pysk vykresluje spodní profilovou linii, která je téměř rovnoběžná s nosním hřbetem.

Pysky : Jsou dobře vyvinuté a dobře pigmentované. Horní pysk je elegantně vykrojený. Pysky dobře přiléhají k čelistem a koutek je uzavřený.

Čelisti/Zuby : Čelisti jsou silné. Chrup je dobře vyvinutý, zuby dobře rozmístěné v čelistech. Chrup je kompletní a normální. Nůžkový skus je kompletní a řezáky jsou korektně postavené v kontaktu.

Líce : Jsou téměř suché.

Oči : Oči středně velké, nejsou vyboulené, jsou oválného tvaru, tmavě hnědého zbarvení, pohled míří přímo dopředu. Mají pokojný výraz. Okraje očních víček jsou černé.

Uši : Jsou zavěšené, jejich vnitřní strana dobře přiléhá k hlavě. Jsou v takové pozici, že jejich zadní hrana směřuje ven (od hlavy) a špička skoro dopředu. Jsou nasazené na linii, spojující nosní houbu a oči. Jsou ploché a tak dlouhé, že při natažení směrem dopředu dosahují do poloviny čenichové partie.

 

KRK : Je středně dlouhý, svalnatý, suchý ; jeho vrchní linie je jenom mírně vyklenutá. Pokud pes stojí, je konec čenichu zhruba ve stejné výši, nebo jen o málo výše, než  je horní linie trupu.

 

TĚLO :

Hřbet : Střední délky, rovný a svalnatý.

Bedra : Jsou spíše kratší a mohutná.

Záď : Mohutná, dlouhá a silná, mírně skloněná. Při bočním pohledu pokračuje horní linie hřbetu elegantním ohybem zádi.

Hrudník : je dlouhý a hluboký, dosahuje až do úrovně loktů. Žebra jsou dostatečně vyklenutá ; předhrudí je zřetelně viditelné.

Spodní linie: Mírně pozvolna stoupající.

 

OCAS : Je nízko nasazený, mírně zatočený, dosahuje až k hleznům. U kořene je silný, směrem ke špičce se zeštíhluje. V klidu je v celé délce  volně svěšený podle zadních nohou ; v akci může být nesen výše, ne však nad horní linií těla. Je porostlý obdobnou srstí, jaká kryje celé tělo.

 

KONČETINY

 

HRUDNÍ KONČETINY :

Celkový vzhled : Jsou korektně zaúhlené. Při pohledu zepředu jsou rovně a rovnoběžně postavené ; předloktí je vertikálně postavené. Nejnižší bod hrudníku je ve výši loktů. Ramenní kost a předloktí jsou stejně dlouhé.

Lopatky : Jsou spíše delší, šikmo uložené, mohutné ; přiléhajé dobře k tělu, ale zachovávají si dobrou pohyblivost.

Rámě : Je stejně dlouhé, jako lopatková kost, zřetelně šikmé a mohutné.

Lokty : jsou postaveny těsně u těla, směřují dozadu rovnoběžně s boční osou těla.

Předlokotí : Je silné a šlachovité, se silnými kostmi oválného průřezu.

Metakarpus : Jen mírně šikmo postavený.

Přední tlapky : Mají téměř oválný tvar, jsou pevné, s prsty korektně klenutými a sevřenými. Drápy jsou silné, jsou upřednostňovány černé. Polštářky jsou pružné, rovněž u nich se dává přednost černé barvě ; meziprstní prostory jsou dobře osrstěny hustou srstí.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY :

Celkový vzhled : Silné, korektně zaúhlené ; při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžně postavené.

Stehna : Jsou dlouhá a široká, s mohutným svalstvem.

Kolena : Směřují přímo dopředu. Linie přední hrany pánevních končetin je jemně zaoblená.

Podkolení : není příliš dlouhé, šikmo pstavené, šlachovité.

Hlezna : Jsou silná, nízko u země.

Metatarsus : Víceméně krátký a mohutný, kolmo postavený.

Zadní tlapky : Mají obdobný tvar jako přední, směřují přímo dopředu.

 

POHYB : Typickým chodem je lehký a prostorný klus s dlouhým krokem. V pohybu zůstává hřbetní linie vodorovná a pevná. Končetiny se pohybují v ose.

 

KŮŽE : Silná, všude po těle dobře přiléhající, nikde netvoří vrásky.

 

ZEVNĚJŠEK

 

SRST : Krátká podsada, uzavřená, jemné textury. Krycí srst  je středně dlouhá, přiléhavá, rovná, uzavřená a spíše tvrdá.

 

ZBARVENÍ : Trikolorní. Černý plášť, pálení intenzivného odstínu se vyskytuje na hlavě, spodní straně těla, na lopatkách, stehnech a na  končetinách. Bílé znaky se vyskytují obyčejně na hlavě, na krku, na hrudi, na spodních částech končetin a na ocase.

 

VÝŠKA A VÁHA :

Výška v kohoutku :                            psi       55 - 61 cm,

                               feny                     52 - 58 cm.

Ideální výška :        psi                        57 - 59 cm,

                               feny                    54 - 56 cm.

 

VADY :

Všechny odchylky od výše řečeného musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Příliš hrubá nebo příliš lehká tělesná stavba..
Neodpovídající pohlavní výraz.
Výrazně trojúhelníkovitý tvar hlavy.
Volná kůže na hlavě.
Čenichová partie špičatá nebo krátká.
Klešťový skus nebo mírný předkus.
Kvadratický nebo příliš dlouhý tělesný rámec.
Krátká nebo sražená záď.
Tlapky dlouhé, otevřené, ploché.
Srst krátká a vysloveně měkká.
Stříkání (melír).
Plášťové zbarvení těla není celistvé.
Výskyt šedé nebo vlčí srsti.
Výška: 1 cm nad nebo pod hranici, stanovenou standardem.
Pes s ne zcela jistým chováním, pes příliš brutální vůči ostatním psům.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY :
Bázlivý nebo agresivní pes.
Totální depigmentace nosní houby.
Výrazný předkus nebo podkus.
Uzlovatý ocas.
Výška : kohoutková výška přesahující o více jak 1 cm hranice, stanovené standardem, nebo je o více jak 1 cm nedosahující.

Všichni psi s evidentními anomáliemi fyzického stavu nebo s poruchami chování  musí být diskvalifikováni.

 

N.B. : Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Kalendář akcí