Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Bourbonský ohař krátkosrstý

Český názevBourbonský ohař krátkosrstý
Původní názevBraque du Bourbonnais
Zkratka plemeneBOH
Číslo standardu179
FCI skupinaVII. - Ohaři
Velikoststřední (31 - 60cm)
Druh srstikrátká
Vhodnostpro zkušené
pro aktivní lidi
Umístěnína zahradu
Využitísport
dlouhé tratě

Standard

Krátký výtah z historie:

bourbonský ohař je znám již v roce 1598 (Historie přírody od Aldovrandiho – Národní knihovna). Předkové jej popisují jako milého společníka lovce, na první pohled odolného a zdravého. Jeho zbarvení má bílý základ a je celé jemně stříkané hnědou nebo plavou. Chovatelé od roku 1930 prosazovali zbarvení „odkvetlého šeříku“ a nezbytnost vrozeně krátkého prutu. Tato tvrdá selekce ohrozila samu existenci plemene. Od roku 1970 se skupina chovatelů začala zasazovat o přežití bourbonského ohaře.

Současná situace nám dovoluje hledět do budoucnosti s nadějí.

Celkový vzhled:

  • je to pes typu brakoida s krátkou srstí, kvadratického rámce, se silnou kostrou,kompaktního a svalnatého, středního formátu, jenž působí dojmem robustnosti a síly, aniž by však postrádal jistou eleganci.
  • Feny mají siluetu jemnější a elegantnější.

Důležité proporce:

  • délka těla je stejná nebo o málo větší, než je kohoutková výška. Hloubka hrudníku je stejná nebo o málo větší, než je polovina výšky v kohoutku. Délka čenichové partie je o málo menší, než je délka mozkovny.

Použití/Povaha:

  • doma je mírný a oddaný. Při lovu mu jeho vášeň a lovecká inteligence umožňují snadno se adaptovat na různé typy terénů a různé druhy lovné zvěře. Hledá přirozeně s vysokým nosem a má schopnost přesného a jistého vystavování.

Hlava:

  • pro plemeno je především typická její forma, které se říká „hruškovitá“. Není ani příliš lehká, ani hrubá, je v souladu s proporcemi těla.

Část mozková:

  • mozkovna je ze všech stran oblá. Boční osy jsou zaoblené, jařmové oblouky jsou výrazné. Horní osy mozkovny a nosního hřbetu jsou paralelní, nebo jen mírně rozbíhavé směrem dopředu.
  • Stop je mírně vyznačen.

Část obličejová:

  • Nosní houba:
    je široká, s dobře otevřenými nozdrami. Někdy může přesahovat před přední linii pysků. Její zbarvení odpovídá odstínu srsti, bez známek depigmentace.
  • Čenichová partie:
    u základny je silná a široká, směrem k nosu se zeštíhluje a má tvar komolého kužele. U fen je o něco štíhlejší.
  • Nosní hřbet:
    je rovný nebo slabě klenutý.
  • Pysky:
    nejsou příliš tlusté, horní překrývá spodní, aniž by tvořil v koutku kapsu (není větrný koutek). Okraj pysků je dobře pigmentován.
  • Čelisti:
    silné, stejně dlouhé, s kompletním chrupem, mají nůžkový skus. Klešťový skus je tolerován.
  • Oči:    
    velké, spíše kulaté, oříškové nebo tmavě jantarové, v souladu se zbarvením srsti. Pohled je živý, mírný a inteligentní. Okraje očních víček jsou dobře pigmentované.
  • Uši:    
    jsou středně dlouhé, mohou dosahovat k hrdlu, nebo je mírně přesahovat. Jejich úpon je spíš široký, jsou zavěšeny v linii očí nebo mírně nad ní, což je ceněno. Přirozeně spadají podle lící, jsou ploché nebo mírně stočené.

Krk:   

  • není příliš dlouhý, je svalnatý, uvolněný, tvoří harmonickou jednotu s plecemi. Mírný lalok je tolerován.

Hřbet:

  • Horní linie:
    rovná, pevná. Kohoutek je výrazný.
  • Hřbet:
    pevný, svalnatý.
  • Bedra:
    krátká, široká a svalnatá, dobře spojená s hřbetem. Feny je mají poněkud delší, než psi.
  • Záď:   
    je zaoblená, mírně šikmá, osvalená mohutným svalstvem.
  • Hrudník:
    široký, dlouhý a hluboký, dosahuje až k lokti nebo pod něj. Hrudní kost je dlouhá a dosahuje co nejvíce dozadu. Žebra jsou dosti klenutá. Linie břicha se pozvolna zvedá směrem k zádi, slabiny jsou ploché a málo vtažené.

Ocas: 

  • Někteří jedinci se rodí bezocasí. V opačném případě se ocas kupíruje hned u kořene.
  • Je níže nasazen. V zemích, kde je kupírování prutu zakázáno zákonem a ten je ponechán v celé délce, musí být nesen pod úrovní hřbetní linie.

Končetiny:

Hrudní končetiny:

  • Celkový pohled:
    jsou velmi svalnaté. Při pohledu zepředu jsou rovné.
  • Plece:
    lopatková kost je šikmo uložená, dobře přiléhá k hrudnímu koši. Svalstvo je pevné a zřetelné.
  • Rámě:
    je spíše delší a svalnaté.
  • Lokty:
    jsou postaveny u těla, ale nejsou sevřené, nejsou ani vybočené, ani vbočené.
  • Předloktí:
    rovné, svalnaté.se silnými kostmi, aniž by však bylo hrubé.
  • Karpus:
    silný.
  • Metakarpus:
    velmi mírně šikmo postavený ve vztahu k předloktí.
  • Přední tlapky:
    postavené v ose těla, kulaté nebo lžícovité, polštářky jsou silné a odolné, prsty sevřené a klenuté, drápy silné.

Pánevní končetiny:

  • Celkový pohled:
    mají silné kosti a velmi vyvinuté, dobře viditelné svalstvo. Při pohledu zezadu jsou rovné a paralelně postavené.
  • Stehna:
    dlouhá, svalnatá, rovně postavená.
  • Kolena:
    silná, stehenní a holení kosti svírají korektní úhel.
  • Bérce:
    svalnaté, přibližně stejně dlouhé jako stehna.
  • Hlezna:
    rovně postavená, silná, správně zaúhlená.
  • Metatarsus:
    kolmý a silný, nevybočující.
  • Zadní tlapky:
    stejné jako přední.

Pohyb:

krok střední amplitudy, při lovecké akci je typickým pohybem vytrvalý cval, pravidelný a pružný.

Kůže: 

  • pružná, není příliš jemná, bez kožních řas.

Zevnějšek:

  • Srst:
    jemná, hustá a krátká, na hřbetě je někdy poněkud tvrdší a delší. Na hlavě a na uších musí být kratší a jemnější.
  • Zbarvení:
    na bílém základě je jemné stříkání hnědou (původní název: barva vinné sedliny) anebo drobné tečkování plavou ( barva broskvového květu) ve všech jejich variantách. Uši jsou obvykle tmavé, bíle stříkané. Směs bílé a barevné srsti, tvořící zbarvení tzv.“bělouše“, je rovněž povolené. Barevné plotny na hlavě a také na těle jsou přípustné pouze v malém počtu a jen malých rozměrů.

Výška:           

  • Kohoutková výška:             
    psi                   51 – 57 cm
    feny                48 – 55 cm
  • Tolerance +- 1 cm je přípustná.

Chyby:

  • všechny odchylky od výše uvedeného textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

 Hlavní chyby v tělesné stavbě:

  • dlouhý tělesný rámec
  • uši příliš dlouhé, příliš stočené

Hrubé vady:

  • celková tělesná stavba příliš hrubá, příliš jemná kostra.
  • Těžkopádný jedinec.
  • Hlava ve špatném poměru k celku.
  • Čenichová partie špičatá a nepřirozená.
  • Pysky příliš velké, tvořící hranatou mordu.
  • Oči příliš světlé.
  • Zbarvení s příliš rozsáhlými plotnami.
  • Převládající tmavá barva na hlavě.
  • Výška mimo hranice standardu (+- 2cm).
     

Vylučující vady:

  • Jedinec agresivní nebo bázlivý
  • Sbíhavost horních os mozkovny a nosního hřbetu směrem dopředu. Nosní hřbet výrazně klenutý.
  • Předkus nebo podkus se ztrátou kontaktu řezáků.
  • Křivý zubní oblouk (řezáků).
  • Hrudní kost křivá (vpáčená dovnitř).
  • Přítomnost paspárků nebo stopy po jejich odstranění.
  • Každá stopa černé barvy (srst nebo nosní houba).
  • Zbarvení čistě bílé. Každé jiné zbarvení, než je uvedené ve standardu.
  • Výška mimo hranice standardu (+-3 cm).
  • Všichni psi, u kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

NB:     Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

 

Kalendář akcí