Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Barzoj - ruský chrt

Český názevBarzoj - ruský chrt
Původní názevBorzoi
Zkratka plemeneB
Číslo standardu193
FCI skupinaX. - Chrti
Velikostvelký (nad 61 cm)
Druh srstistředně dlouhá
Vhodnostpro začátečníky
pro aktivní lidi
Umístěnído bytu
Využitísport
dlouhé tratě

Standard

KRÁTKÝ NÁSTIN HISTORIE:

Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky: Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeněv. Velký význam mělo založení chovatelské stanice »Peršinskaja ochota« slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valcevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.

CELKOVÝ VZHLED:

  • Veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla: stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů.
  • Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché. Suché, ale dobře vyvinuté svalstvo,  hlavně na stehnech, avšak nevystupující. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu.

 DŮLEŽITÉ PROPORCE:

  • U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být něco větší.
  • U fen jsou obě výšky stejné.
  • Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.
  • Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.
  • Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA):

  • ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.

HLAVA:

  • suchá, dlouhá, úzká, aristokratická při pohledu shora i ze strany. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.

MOZKOVNA:

  • Lebka:
    úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.
  • Stop:
    velmi málo vyznačen.

OBLIČEJOVÁ PARTIE:

  • Nosní houba:
    velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.
  • Hřbetní část čenichu:
    dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby lehce klenutá.
  • Čenich:
    od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.
  • Pysky:
    tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.
  • Čelisti / zuby:           
    silná spodní čelist. Zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.
  • Oči:
    velké, velmi lehce vystouplé. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Mandlového tvaru, šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.
  • Uši:
    malé, tenké, pohyblivé; nasazené nad oční linií vzadu, směřující téměř směrem k šíji, pokud pes není v afektu. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy je jedno ucho nebo obě uši vztyčeny jako u koně.

KRK:

  • dlouhý, suchý; se strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nikdy není nesen vysoko.

TRUP:

  • Kohoutek:
    není zdůrazněn.
  • Hřbet:
    široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Nejvyšší bod oblouku leží před středem beder nebo u prvního nebo druhého bederního obratle.
  • Bedra:
    dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.
  • Záď:
    dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.
  • Hrudník:
    v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu z profilu se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.
  • Břicho:
    dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.

OCAS:

  • srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěn. V přirozeném postoji visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úrovní hřbetu.

KONČETINY
 

HRUDNÍ KONČETINY:

  • hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.
  • Plece:
    lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.
  • Nadloktí:
    mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Úhel ramenního kloubu je zřetelně zdůrazněn.
  • Lokty:
    jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.
  • Předloktí:
    suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.
  • Nadprstí:
    vzhledem k zemi lehce šikmé.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

  • při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedací kosti, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.
  • Stehno:
    dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.
  • Holeň a lýtko:
    dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.
  • Zadní nadprstí:
    ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.

TLAPKY:

  • suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.

CHODY / POHYB:

  • s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velmi pružný, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.

KŮŽE:

  • vláčná, pružná.

OSRSTĚNÍ:

  • hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře, ale nikdy se nejedná o malé pevné kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v oblasti zádi tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší. Srst na krku je hustá a bohatá.

BARVA SRSTI:

  • kombinace všech barev, nikdy však s hnědou (čokoládovou), modrou a jakýmikoliv odstíny těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, »kalhoty« a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.

VELIKOST A HMOTNOST:

  • Žádoucí výška v kohoutku:  
    pro psy:          75 – 85 cm.
    pro feny:         68 – 78 cm.
  • U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší.
  • U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachována typická morfologie plemene.

 VADY:

Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky, zejména:

Chrup:

  • chybění jednoho zubu PM2. Malé, abnormálně opotřebované zuby.
  • na chybějící zuby PM1 a M3 se nebere zřetel.

Barva:

  • tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení.

ZÁVAŽNÉ VADY:

Celkový zjev:

  • podsaditý vzhled, krátký trup.
  • těžké, kulaté kosti.

Hlava:

  • ochablé tkáně.
  • tupá tlama.
  • velmi zdůrazněný stop.
  • velmi zdůrazněné jařmové oblouky.
  • nevýrazný týlní hrbolek.
  • Chrup:
    chybění jednoho zubu PM3, jednoho PM4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2.
  •  Oči:
    hluboko uložené, žluté nebo světlé, štěrbinovitého tvaru (úzký otvor mezi víčky), viditelná spojivka.
  •  Uši:
    silné, hrubé, se zaoblenými konci.
  • Krk:
    lalok.
  • Hřbet:
    propadlý hřbet; u psů rovný hřbet.
  • Záď:
    spáditá záď.
  • Břicho:
    visící, nedostatečně vtažené.
  • Ocas:
    hrubý, v akci spadající dolů. 

Hrudní končetiny:

  • úhel u ramenního kloubu příliš otevřený (strmá plec).
  • lokty vytočené nebo vtočené.
  • předloktí: kulatého průřezu. Jakékoliv prohnutí nebo odklon předloktí.
  • výrazné (kostnaté) klouby.
  • slabé nadprstí.

Pánevní končetiny:

  • přeúhlení nebo strmé úhlení.
  • úzký nebo široký postoj zadních končetin.

Tlapky:

  • sklon k širokým, kulatým, masitým (silným) tlapkám; kočičí tlapky, ploché tlapky; doširoka roztažené prsty.
     

Srst:

  • barva: skvrny jiné barvy než je základní barva.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

  •  Chování / charakter (povaha):
    agresivita nebo přílišná bázlivost.
  • Chrup:
    předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus).chybění jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (PM4 v horní čelisti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu.
    Chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti.
  • Oči:
    modré (břízové oko)
  • Ocas:
     jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírovaný ocas.
  • Pánevní končetiny:
    výskyt paspárků (vlčích drápů).
  • Barva srsti:
    hnědá, čokoládově hnědá, modrá.
  • Jedinci, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

 

 

Kalendář akcí