Australský honácký pes s krátkým ocasem

Krátký výtah z historie

„Krátkoocasý“ pes má v Austrálii dlouhou historii,  byl pečlivě vybírán pro pasení dobytka od počátku 19. století. Co se týká zakladatele plemene, existují dvě verze: podle první verze Thomas Simpson Hall zkřížil severoanglické pastevecké psy , smithfieldy, s původnímy australskými dingo psy, čímž vytvořil prvního australského honáckého psa, známého jako Hallův patař (okolo 1830). Druhá verze říká, že honák jménem Timmins z Bathurstu v Novém Jižním Walesu v roce 1830 zkřížil smithfielda s australským domorodým psem dingem, jejichž potomstvo, červení psi s pahýlovitým ocasem, bylo známo jako „Timminsovi kousači“. Tito psi byli dobří v práci, ale ukázali se být příliš ostří. Bylo tedy potřeba dalšího křížení. Byla přikřížena hladkosrstá blue-merle kolie, což vytvořilo výborného všestranného psa, předka dnešních honáckých psů s krátkým ocasem.

Smithfieldové přispěli přirozeně krátkým (pahýlovitým) ocasem, dingové červeným zbarvením i přirozenou odolností vůči drsným podmínkám australského vnitrozemí. Modré zbarvení dodala blue-merle kolie, tehdy nazývaná německá kolie.

Obecně byli krátkoocasí honáčtí psi chováni v rozhlehlých zemědělských oblastech Austrálie a jen málo z nich bylo zapisováno do plemenných knih. V roce 2001 bylo toto plemeno s dlouhou historií přejmenováno na australského honáckého psa s krátkým ocasem.

Celkový vzhled

• celkový vzhled odpovídá pracovnímu psu s dobrými proporcemi, s poměrně kvadratickým profilem, s nezdolným, drsným, otužilým zjevem a dostatkem hmoty, ukazujícím na vytrvalost v obtížné práci v jakýchkoliv podmínkách.

Povaha a temperament

• pes má přirozený talent k hlídání a vedení stáda, je oddaný, odvážný a věrný. Vždy je pozorný, ostražitý a poslušný, i když obezřetný vůči cizincům. Vždy však musí být ovladatelný při předvedení ve výstavním kruhu.

Hlava                                        

Mozkovna

• Lebka:
  široká mezi ušima a plochá, směrem k očím se lehce zužuje.
• Stop:
  mírný, avšak znatelný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

obličejová část je střední délky, dobře vyplněná pod očima, hluboké mohutné čelisti se zužují k tupé silné tlamě.

• Nosní houba:
  vždy černá, nezávisle na barvě srsti.
• Tlama:
  tupá a silná.
• Čelisti/Zuby:
  zuby jsou silné, zdravé a v pravidelných rozestupech. Spodní řezáky jsou těsně za horními, právě se jich dotýkají.
• Líce:
  osvalené, ale ne hrubé.
• Oči:
  oválného tvaru, střední velikosti, ani plné ani vystupující, s pozorným a inteligentním, avšak nedůvěřivým výrazem. Tmavě hnědé barvy.
• Uši:
  středně malé, vztyčené a téměř špičaté. Nasazené vysoko, ale v dobré vzdálenosti od sebe. Kůže středně silná. Vnitřní strana ucha má být dobře pokryta srstí.

Krk

krk je výjimečně silný, klenutý, osvalený, středně dlouhý, směrem k trupu se rozšiřuje a harmonicky přechází v trup. Bez volné kůže na hrdle.

TRUP

délka trupu od hrbolku hrudní kosti k hrbolku kosti sedací má být rovna kohoutkové výšce.

• Hřbet:
  rovný, široký a silný.
• Bedra:
  hluboká a svalnatá.
• Hrudník:
  dobře klenutý hrudní koš se ve spodní polovině zužuje k hlubokému, středně širokému hrudníku.

Ocas

• ocas je nekupírovaný, jeho přirozená délka nepřesahuje 10 cm (4 palce). Je nasazen vysoko, ale není nesen příliš nad linií hřbetu.

Končetiny

Hrudní končetiny

silná kostra a osvalení. Při pohledu z jakéhokoliv úhlu jsou perfektně rovné.

• Plece:
  suché, osvalené, spadající.
• Loket:
  paralelní k trupu.

Pánevní končetiny

široké, mohutné a osvalené. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny od hlezna k tlapce rovné a postoj není ani příliš úzký ani příliš široký.  

• Stehna:
  dobře vyvinutá.
• Kolena:
  středně úhlená.
• Hlezna:
  silná, poměrně nízko, s dostatečným úhlením.

Tlapky

• kulaté, silné, s hlubokými polštářky a dobře klenutými prsty, kompaktní. Drápky silné, krátké a tmavě zbarvené.

Pohyb

• zdravý pohyb je nejdůležitější. Pohyb je správný, volný, pružný a neúnavný, pohyb plecí a hrudních končetin je v souladu s mohutným posunem pánevních končetin. Zásadní je schopnost rychlého pohybu a náhlé změny směru.

Osrstění

• Srst:
  krycí srst je středně krátká, rovná, hustá a středně hrubé textury. Podsada je krátká, hustá a měkká. Srst kolem krku je delší, vytvářející lehký límec. Srst na hlavě, končetinách a tlapkách je krátká.

Barva

• modrá:
  pes je modrý nebo modře strakatý, s úplným zbarvením. Hlava může nést černé znaky. Černé znaky na těle jsou přípustné.
• červeně skvrnitá:
  v tomto zbarvení by měly být pravidelně rozložené červené skvrny po celém těle, včetně na podsadě (nemá být bílá ani krémová), s nebo bez tmavších červených znaků na hlavě. Červené velké skvrny na těle jsou přípustné.

Výška

• Psi:
  46 - 51 cm (18 – 20 palců) v kohoutku.
• Feny:
  43 - 48 cm (17-19 palců) v kohoutku.

Psi nebo feny nedosahující nebo přesahující toto rozmezí výšek nejsou žádoucí.

Vady

• jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Závažné vady

• hnědě nebo masově zbarvená nosní houba.
• růžové okraje očních víček.
• předkus nebo podkus.
• ocas delší než 10 cm.
• přehnaně mohutné nebo naopak ochablé plece.
• rovné plece.
• slabé lokty, nadprstí nebo tlapky.
• chůdovité pánevní končetiny.
• sbíhavá nebo rozbíhavá hlezna.
• růžové nebo bílé drápky.
• bílá nebo krémová barva srsti.

Vylučující vady

• agresivita, bázlivost.
• kupírovaný ocas.
• pálené znaky.

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.