Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Alpský jezevčíkovitý brakýř

Je to silný a nebojácný lovecký pes s nízkýma nohama a silnou stavbou těla. Je těžké konstituce s celkově rovněž těžkou kostrou. Má krátkou přiléhavou srst. Jeho povaha je odvážná, nebojácná a velmi energická. Miluje svou rodinu, má však majetnické sklony. Má velmi rád pohyb a je skvělým a oblíbeným honičem a barvářem.
Český názevAlpský jezevčíkovitý brakýř
Originální názevAlpenländische
Zkratka plemene
Číslo standardu254
FCI skupinaVI. - Honiči a příbuzné
Velikoststřední (31 - 60cm)
Druh srstikrátká
Vhodnostpro zkušené
Umístěnína zahradu
Využitísport
dlouhé tratě

Je to silný a nebojácný lovecký pes s nízkýma nohama a silnou stavbou těla. Je těžké konstituce s celkově rovněž těžkou kostrou. Má krátkou přiléhavou srst. Jeho povaha je odvážná, nebojácná a velmi energická. Miluje svou rodinu, má však majetnické sklony. Má velmi rád pohyb a je skvělým a oblíbeným honičem a barvářem.

Standard

Krátký výtah z historie

Již od pradávna se užívali k lovu psi, kteří svým vzhledem velmi připomínali dnešní alpské brakýře. V roce 1881 a 1885  si princ následník Rudolf Habsburský vyžádal od svých profesionálních myslivců z Mürzstegu a Ischlu na svoje dlouhé lovecké výpravy do Turecka a Egypta tyto alpské brakýře. V roce 1932 byl alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř (v orig.znění Alpenländische-Erzgebirgler Dachsbracke“) uznán rakouskou horskou kynologickou organizací jako třetí plemeno barváře. V roce 1975 bylo jeho jméno změněno na „alpský jezevčíkovitý brakýř“ a FCI uznala Rakousko za zemi původu tohoto plemene. V roce 1991 FCI zařadila alpského brakýře do skupiny 6 mezi barváře.

Celkový vzhled

  • je to silný lovecký pes, s nízkýma nohama a silnou konstitucí; kosti jsou silné, srst přiléhavá a svalstvo pevné.

Důležité proporce

  • Poměr mezi výškou v kohoutku a délkou těla je 2:3.
  • Poměr mezi délkou čenichové a lebeční části je 9:10.

Povaha a temperament

  • Výraz je inteligentní a přátelský. Je nebojácný.

Hlava

Část lebeční

  • Mozkovna:
    je mírně klenutá. Dělící rýha je zřetelná, týlní hrbol nevýrazný.
  • Stop:
    přechod mezi mozkovnou a čenichem je výrazný.

Část obličejová

  • Nos:
    je černý.
  • Čenichová partie:
    je silná.
  • Pysky:
    jsou přiléhající, černě pigmentované, tvoří mírně zaoblený oblouk.
  • Čelisti / Zuby:
    zuby mají nůžkový nebo klešťový skus, jsou silné a kompletní. Kompletní chrup čítající 42 zubů je žádoucí. Chybění 2 P1 nebo P2 (premoláry 1 nebo 2) je tolerováno. Moláry M3 nejsou brány v potaz.
  • Oči:
    duhovka je tmavě hnědá. Oční víčka jsou černě orámována a těsně přiléhají k oční kouli.
  • Uši:
    jsou zavěšené vysoko, nemají záhyby, jsou hladké a široké, svěšené, středně dlouhé (natažené musí dosahovat k řezákům); jejich konec je dobře zaoblený.

Krk

svalnatý a ne příliš dlouhý.

  • Horní linie:
    trup je silný, dobře osvalený, protáhlý.
  • Kohoutek:
    je mírně vyznačen.
  • Hřbet:
    je rovný.
  • Bedra:
    jsou krátká a široká.
  • Záď:
    má malý sklon.
  • Hrudník:
    je široký a hluboký a výrazným předhrudím. Hloubka hrudníku by měla být asi polovinou kohoutkové výšky.
  • Dolní linie a břicho:
    mírně vtažené.

Ocas

  • je vysoko nasazený, silný u kořene; srst na spodní straně je delší (tvoří kartáč); natažený dosahuje těsně k zemi, je nesen níže.

Končetiny

Hrudní končetiny

jsou rovné a silné. V poměru k tělu se nohy zdají krátké.

  • Lopatky:
    lopatky dobře přiléhají k hrudnímu koši, jsou dlouhé šikmé a silně osvalené.

Pánevní končetiny

  • Celkově:
    jsou svalnaté, silné a správně zaúhlené. Při pohledu zezadu jsou rovně postavené (v ose).
  • Tlapky:
    jsou silné a kulaté. Prsty jsou sevřené, polštářky silné a drápy černé.

Krok

  • pohyb pokrývá dobře terén; nemá drobivý krok; preferovaný pohyb je klus.

Kůže


  • je pružná, pevná, bez vrásek.

Osrstění

  • Srst:
    osrstění tvoří velmi husté pesíky a hustá podsada. Tato velmi přiléhavá srst pokrývá celé tělo.

Zbarvení

  • Ideální zbarvení je tmavá jelení červeň s lehkou příměsí nebo bez příměsi černé; nebo černé s jasně ohraničenými znaky červenohnědého pálení na hlavě (čtyřočko = znaky nad očima tvoří vlastně další pár očí), na hrudi, na končetinách, na tlapkách a na spodní straně ocasu. Bílý znak (hvězda) na hrudi je tolerován.

Výška

  • Kohoutková výška:
    34-42 cm
  • Ideální výška pro psy:
    37-38 cm
  • Ideální výška pro feny:
    36-37 cm

Vady

Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za vady a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a se zřetelem na jejich vliv na zdraví  a pohodu psa.

  • Slabá kostra
  • Nedostatečné osvalení
  • Příliš špičatá příliš dlouhá nebo příliš krátká čenichová partie
  • Příliš světlé oko, volná víčka
  • Ucho krátké nebo špičaté
  • Volná lopatka
  • Špatné postavení hrudních nebo pánevních končetin
  • Srst řídká nebo příliš krátká
  • Jakékoliv jiné zbarvení, než uvádí standard

Vylučující vady

  • Agresivita nebo bojácnost
  • Všechny odchylky, které podstatně omezí lovecké použití psa
  • Chybění více jak dvou premolárů P1 nebo P2. (M3 nejsou brány v potaz -nepočítá se s nimi)
  • Výška menší než 34 cm a přesahující 42 cm
  • Slabá povaha

Psi , kteří vykazují zřetelné fyzické abnormality anebo poruchy chování, musí být diskvalifikováni (vyloučeni z posuzování).

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku.



-->