Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Diskuse k článku Nesocializujte svého psa aneb socializace naruby!

Nesocializujte svého psa aneb socializace naruby!

Nesocializujte svého psa aneb socializace naruby!

Také se vždy těšíte na články od našeho sympatického psího trenéra Roberta Zlochy? Je ...

Moderní výcvik psů


Komentáře

Pravidla diskuse Nápověda

Diskutující musí dodržovat pravidla slušného chování a zákony České republiky, a nesmí zneužívání diskuzí ke komerčním účelům. Každý, kdo tato pravidla ctí a dodržuje je v online diskuzi vítán.

Nápověda pro diskuzi



  • Shetlands
    2.7.2020 21:11:56
    Souhlasím s každým slovem. Děkuji a sdílím
    00
  • Maiki
    17.6.2020 19:17:38
    Dobry den chci se zeptat mam 2leteho stafforda a vzdycky za kazdym psem chce jit a hrat si ale z 80% pri kontaktu po tom druhem vyjede muzete mi poradit co mam delat aby se treba naucil ostatni psi co se mu neliby ignorovat dekuji
    00
  • Jarka
    25.4.2020 12:35:58
    Jsou dvě skupiny lidí, první se narodili s darem rozumět psům, druzí se musí postupně celý život všechno učit, bohužel patřím ke druhé skupině a pořízením dvou hyperaktivních, divokých, do všeho se vrhajících štěňátek labradorů - bratrů před 5lety, moje učení začalo. Podařilo se mně s nima udělat kus práce, stali se Šampiony České a Slovenské republiky, úspěšně složili lovecké zkoušky, začali jsme cvičit vodní záchranářské práce a spoustu dalších aktivit, ALE celou tu dobu bojuju s jejich přehnaným kontaktem s ostatními psy. Zvlášť pro jednoho z nich je slovo magor slabý čajíček, tahání, vrhání se na ostatní psy, obtěžování feneček, všechno sice bez agrese, ale s obrovskou vervou čtyřicetikilového magorka, to vyděsí jiného psa i jeho majitele. Na zkouškách jsem se snažila držet opodál, na výstavách nešlo, neustále jsem trénovala oční kontakt, upoutávala na sebe v klidu, za chůze, ale u něho to nějak nefunguje, jeho urputnost dostat se za jiným psem je nepřekonatelná nebo to fakt neumím. S bráchou zvládáme, chodíme kolem psů i bez vodítka, ale i tak jsem pořád na pozoru. Kolikrát se divím, že jsme toho tolik spolu zvládli, ale kolikrát to byly NERVY! Přečetla jsem si tento článek jedním dechem, srovnávala jsem popisované chování, někde jse se našla a určitě jsem si z něho něco odnesla. Děkuju za něj
    00
    • Robert Zlocha
      28.4.2020 08:27:12
      Děkuji Jarko za zpětnou vazbu, jsem moc rád, že Vás článek bavil a něco jste si z něho odnesla. A přeji velkou dávku trpělivosti s Vašimi labradory
      00
  • Zuza
    25.4.2020 09:54:04
    Krásný článek. Před pár lety jsme se přestěhovali do Anglie - k moři, kde mají panicci své psy celkem "na háku" a bez voditka. Byla jsem zoufalá. Můj pes bys úplně šílený. Za každým se vrhal jen co je zdálky viděl.....chtěl si hrát. Najednou všichni navolno. Takový ráj!
    Po pár měsících si zvyknul. Nemá zdaleka takovou potřebu kontaktu, je nasycen. S jinými psy se pozdraví, když si nesednou, obejdou se obloukem. Nikdo není hysterický, nikdo zdálky nekřičí, abych si toho psa pripnula...psi to tu mají zkrátka vyřešené.
    00
    • Robert Zlocha
      28.4.2020 08:30:02
      Dobrý den Zuzo, děkuji za skvělý postřeh od moře. Přesně tak, pokud pejskové mají velký prostor, zároveň zajímavé prostředí a nejsou přehlceni desítkami pejsků na metr čtverečný, je to velice dobrý základ na to, aby se s tím srovnali. Vlastně i z toho článku to tak trochu vyplívá, že to je hlavně o nastavení prostředí / situací a pak z velké části ten pejsek udělá to "práci" už sám.
      00