Zlatý zázrak jménem lněné semínko!

Nejen BARFaři, ale i majitelé psů, kteří krmí průmyslovým krmivem, mají čas od času tendenci přidávat do stravy různé doplňky. Ať už v podobě syntetických látek, tak často (a čím dál tím více) saháme k přírodním produktům. A jedním z takových velmi oblíbených je i lněné semínko. Jak ho ale správně podávat?

Také přidáváte svému psovi do jídla lněné semínko? A proč? Umíte si vůbec odpovědět na tuto otázku? Kolem zkrmování lněného semínka u psů koluje velká spousta mýtů a bohužel také nepravd, které v konečném důsledku mohou způsobit víc škody, než užitku. Pojďme si dnes říct, jak, proč a kdy podávat lněné semínko, chceme-li z něj mít ten největší užitek. Na jednu stranu je to úplný poklad, který hraje ve výživě (nejen) psů nezastupitelnou roli, na druhou stranu se však musí umět upravit, musí se umět podávat a v první řadě musíte vybrat to správné! 

 Modře kvetoucí poklad našich polí 

Tak pojďme na to pěkně popořadě… Co je to vlastně lněné semínko, kde se vzalo a kde ho vezmeme my? Len setý je u nás dříve velmi hojně pěstovanou plodinou, která je aktuálně na ústupu. A to je škoda! Zejména proto, že naprostá většina lněného semene, které lze v ČR a na Slovenskou zakoupit, má původ jak jinak než v zahraničí, především v Asii. A tady se dostáváme k tomu zásadnímu kameni úrazu, a to je výběr vhodného, anebo naprosto nevhodného lněného semínka. Ale o tom si povíme až nakonec. Začneme tím, jak je tento modře kvetoucí poklad našich polí pro naše mazlíky prospěšný a co všechno z něj můžeme získat. 

 Lněné semínko většinou podáváme psům ze tří důvodů: 

1. Pro zvýšení kvality srsti nebo kůže 
2. Pro zlepšení peristaltiky střev 
3. Pro zvýšení hladiny Omega 3 mastných kyselin v organismu 

Všechny tři důvody jsou opodstatněné a ve všech třech případech se ale budeme úplně rozdílně rozhodovat o odrůdě lněného semínka a jeho finální úpravě. 

Strašák jménem kyanid 

Na řadě „odborných“ webů můžeme číst o škodlivosti lněného semínka, které je bez tepelné úpravy jedovaté. Jako řada jiných kynologických tvrzení, je to sice tvrzení založené na pravdivém základu, pravda to ale není. Proč si někteří výživoví poradci myslí, že lněné semínko je jedovaté a je nutné ho tepelně zpracovat? Lněná semínka totiž obsahují organickou sloučeninu amygdalinu (kyanogenní glykosid), který vylučuje plynný kyanid. Údajně už pouhá třetina čajové lžičky syrového lněného semínka může být zdravotně nebezpečná pro nemluvně, u dospělého člověka se hovoří o třech lžičkách. Jak se kyanidu zbavit? Nejjednodušší je pochopitelně tepelná úprava. Pokud jste ale četli náš článek o fermentovaných potravinách, jistě už víte, že úprava potravin, při které nedochází k jejich znehodnocení, ale naopak, je právě fermentace. Pokud si tedy troufáte, zkuste lněné semínko fermentovat a kyanidu se zbavíte zcela určitě také. 

Může tedy být konzumování syrového lněného semínka rizikem i pro našeho psa? Odpověď zní ano, samozřejmě může, a to zejména pokud není podáváno s rozumem. Pokud tedy nebude překročená doporučená denní dávka, dostane se kyanid do organismu v zanedbatelném množství. Osobně jsem si v rámci protirakovinového protokolu u třicetikilové feny vyzkoušela podávání tří polévkových lžic lněného semínka v kombinaci se lněným olejem (zkrmování na pravidelné denní bázi) a k žádnému vedlejšímu efektu nedošlo. 

Kdy vařit? 

Vyplatí se tedy semínko raději povařit? Ano i ne. Pokud je důvodem pro podávání lněného semínka nějaký střevní problém, tak stoprocentně ano. Pokud chceme využít sliz, který lněné semínko obsahuje a po namočení vylučuje, a ten následně pomáhá našim střevům dát se zpátky do kondice, je to první volba. Lněné semínko je nutné předem rozdrtit a následně povařit v dostatečném množství vody. Doba varu by měla trvat asi 15 – 20 minut. Pozor, pokud se k tomuto způsobu úpravy rozhodnete, stůjte u plotny a míchejte. Jinak vám slizké lněné semínko vypije všechnu vodu a přilepí na dno i okraj hrnce. Měla by vám vzniknout slizovitá hmota, kterou následně podávejte po lžičkách (v případě menšího psa) nebo po lžících (v případě psa velkého). 

Největším benefitem takto upraveného semínka je právě velmi funkční sliz, bohužel vařením přichází semínko o spoustu dalších prospěšných látek. Pokud jste se tedy rozhodli používat lněné semínko jako pomocníka v boji za lepší srst a kvalitu kůže, vařené semínko nebude tou správnou volbou. 

Kdy podávat syrové? 

Pokud nás netrápí zažívací potíže, potom, stejně jako je tomu u většiny jiných surovin, budeme konzumovat lněné semínko syrové. 

Semena všech plodin mají ovšem takovou krásnou vlastnost, která vlastně slouží pro zachování přežití rodu. Mají neobvykle tvrdou slupku/skořápku. Žádné semínko totiž nechce být sežráno, ale chce být vypěstováno. Pokud totiž nějaké semeno (pecku) nějaký živočich pozře, vlivem průchodu trávicím traktem dojde k namočení a následnému částečnému otevření semene. Nikoliv k jeho strávení, kterému brání tvrdá slupka. Když je semeno následně vypuzeno „druhou stranou“ ven a ponecháno v přírodě, je dostatečně připravené na to, aby započalo biologický proces klíčení. Tímto způsobem se v přírodě nejčastěji rozmnožují rostliny. 

A proč vám to říkám? Logicky, pokud podáme psovi lněné semínko v kuse, vyjde druhou stranou ve stejném stavu, v jakém se dostalo do misky. A organizmus psa si z něj nedokáže vzít zhola nic. Protože kyselé žaludeční šťávy psího žaludku jsou uzpůsobené pro trávení masa a kostí, nikoliv pro rozklad rostlinných pecek. 

Mleté rovnou z krámu?  

Mleté lněné semínko (jako množství jiných mletých semen a plodů) dnes máme možnost zakoupit přímo v krámě. To by ovšem udělal jen úplný hlupák! Lněné semínko má totiž velmi rychlou schopnost oxidace a jeho podávání se doporučuje maximálně do třiceti minut po narušení slupky resp. po rozdrcení. Po uplynutí oněch třiceti minut totiž začíná semínko žluknout. Zakoupíte-li si tedy semínko rozdrcené před pár dny nebo týdny, zcela jistě si kupujete toxický zkažený produkt. A nic takového svému psovi podávat určitě nechceme. 

Jak na drcení 

Lněné semínko je velmi tvrdé a velmi malé, k jeho rozdrcení ale nepotřebujeme žádné speciální náčiní. Samozřejmě nejzdravější bude klasická metoda drcení v hmoždíři. Pokud nemáte hmoždíř a nejste tak obětaví, abyste jednu lžičky drtili deset minut, potom můžete použít elektrického pomocníka jakým je buď mlýnek na kávu, nebo mixér s malým nízkým nožem. V obou případech ale velmi opatrně s dobou mletí, protože čím déle budete mlít, tím vyšší teplota vzniká a tím více opět přicházíte o cenné látky. 

Odrůda v hlavní roli! 

Pokud si teď myslíte, že už o lněném semínku víte všechno a můžete směle zaběhnout do krámu a večer bude mít hafan drcené semínko v misce, tak jste na omylu. Tou úplně nejdůležitější ingrediencí pro správný lněný koktejl v misce vašeho psa je odrůda semínka! 

A pokud si myslíte, že lněné semínko se dělí na hnědé a zlaté, tak jste na velkém omylu. O barvu tady totiž vůbec nejde! Jde právě o jednu z nejpodstatnějších složek lněného semínka a tou je omega 3. Pokud jste se někde dočetli, že lněné semínko obsahuje ideální poměr omega 3:6, potom jste na omylu. Každá odrůda má totiž poměr mastných omega kyselin úplně jiný. A rozdíly jsou opravdu extrémní, pohybují se o 30 % až do 70 % podílu omega 3. 

Co je to vlastně ta OMEGA? 

Nebudeme se zabývat sáhodlouhými chemickými vzorci a vysvětlováním složitých řetězců. Dnes už tak nějak všichni víme, že existují nasycené a nenasycené masné kyseliny, že ty nenasycené jsou zdravější, ale že jich přesto konzumujeme málo. Nebo moc? Nooo, v zásadě jde o to, o kterou omega nenasycenou kyselinu se jedná! Zatímco ideální poměr mezi omega 3 a omega 6 by měl být zhruba 1:4, v dnešní době se dostáváme velmi často až k poměru desetinásobně horšímu. Jednoduše zkrátka proto, že omega 6 mastných kyselin přijímáme ve stravě mnohonásobně více a naopak omega 3 mastných kyselin mnohonásobně méně. 

Jak si tedy vybrat to správné?  

V komerční distribuci, jako jsou různé řetězce, ale bohužel i některé prodejny zdravé výživy, se na obalu většinou dozvíte maximálně zemi původu. A pokud to není země evropská, potom to bude na 99 % lněné semínko odrůdy s vyšším podílem omega 6. Proč? Protože takové odrůdy mají delší trvanlivost a proto je výhodné je pěstovat právě pro tento způsob prodeje. Odrůdy s vysokým podílem omega 3 mají trvanlivost výrazně kratší, a proto se dají zakoupit většinou ve vybraných prodejnách „opravdu zdravé výživy“ nebo přímo od pěstitelů. A sehnat takovou odrůdu není až tak složité, většinou si vystačíte s internetem. 

Které odrůdy mají nejhorší podíl omega 6:3 

Amon, Jantar, Lola, Raciol 

Odrůdy s nejlepším podílem omega 6:3 

Natural, Recital, Baladin, Kaolin, Flanders, Libra 

To samozřejmě nejsou jediné odrůdy lněného semínka, na světě je jich mnohem víc. Pokud si budete vybírat to správné lněné semínko, je třeba koukat na údaj o ALA (kyselina alfa-linolénová), zástupce třídy omega 3 a LA (kyselina linolová), zástupce třídy omega 6. 

Přejeme vám i vašemu psovi dobrou chuť! 

Katka Houšková 

www.katcinasmecka.cz 

Foto: Katka Houšková