Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Z historie výcviku vodících psů u nás

Zaregistrovali jste, že už uběhl měsíc, co jsme vás seznámili s historií vodících psů ve světě? A nyní přinášíme článek o tom, jak to bylo s těmito výtečnými pomocníky u nás. A tak se pohodlně usaďte, okénko do nedávné historie se právě otevírá...


Z historie výcviku vodících psů u nás

Možná vás překvapí, že první krůčky vodících psů byly zaznamenány již někdy v letech  1922 – 1924. Člověk, který stál u oněch prvních pokusů, nám není vůbec neznámý. Jmenoval se Josef Podhorský. Avšak daleko rozsáhlejšími průkopníky se stali začátkem šedesátých let Miroslav Fišer, Josef Dvořák, Jan Skuhrovský a Josef Ambruster. Ale pojďme dál...

Železná opona...

Z historie výcviku vodících psů u nás

Snahu těchto schopných kynologů však komplikovala někdejší politická situace. Železná opona dělící Evropu nepropustila žádné informace, a tak se museli učit pouze z vlastních chyb. Postupně a zkušenostmi zjišťovali, co je a co není v silách psa, co potřebuje a co naopak nepostrádá zrakově postižený. Soukromé podnikání bylo v období totality tabu a dlouho se nenašla žádná organizace, která by chtěla do této činnosti investovat. Až v květnu 1974 došlo k dohodě mezi Ústředním výborem svazu invalidů a chemickým podnikem Spolana Neratovice, a bylo tu založeno výcvikové centrum. Výcvik vodících psů ve Spolaně trval pouze čtyři roky. Dne 30. června 1978 přesouvá Svaz invalidů výcvik psů pod svůj výrobní podnik Meta Praha (výroba invalidních kompenzačních pomůcek). V průběhu osmdesátých let Meta navázala kontakty se zahraničím (NDR, Dánsko, Velká Británie, SSSR) a zřídila výcvikové středisko s vlastním chovem psů v Neratovicích. Tento projekt však z ekonomických důvodů neuspěl.

Při ÚV Svazu invalidů pracovala komise, která schvalovala žádosti o vodící psy, jež musely být opatřeny mnoha doporučeními a razítky. Nevidomý čekal na přidělení psa někdy i tři roky. Vedoucí výcviku byli vázáni neodbornými direktivami vedení podniku a při svém úsilí často naráželi na byrokratický systém Mety.

První klub vodících psů

V roce 1985 vznikl Klub držitelů vodících psů, u jehož zrodu stáli Miroslav Fišer a Miroslav Podobský. Tento klub pracuje dodnes a jeho hlavním posláním je hájit zájmy a potřeby nevidomých kynologů. Členové klubu se pod vedením Miroslava Fišera scházeli, procvičovali své psy a zahájili tradici letních výcvikových soustředění zakončených soutěží. Zpočátku se soutěžilo na umělé překážkové dráze a velký důraz se kladl na poslušnost, z pohledu dnešní doby až zbytečně „svazarmovskou“. Po smrti pana Fišera dostala soutěž jméno „Memoriál Miroslava Fišera“ a přesunula se z překážkové dráhy do ulic měst, kde psi pracují v přirozených podmínkách a skutečně tak předvedou svoji práci. Soutěž se pořádá každoročně na závěr již zmíněného týdenního soustředění.

Nový věk

Z historie výcviku vodících psů u nás

Listopadová revoluce v roce 1989 umožnila vznik České unie nevidomých a slabozrakých a to hned začátkem následujícího roku. Na nátlak členů klubu bylo 1. října 1991 založeno při této nové organizaci oddělení výcviku vodících psů. Tato škola byla 15. dubna 1994 přijata jako přidružený člen Mezinárodní federace škol výcviku vodících psů pro nevidomé. Pracovala v prostorách jedné kanceláře v centru Prahy, která se dala označit jako řídící a koordinační centrum. Všichni cvičitelé pracovali na základě živnostenského oprávnění a se střediskem uzavírali smlouvy o výcviku. Vedení střediska jim přidělovalo vhodné roční psy, částečně nakoupené, ale čím dál tím více převzaté z tzv. předvýchovy.

Práce se psy...

S výchovou štěňat v rodinách začalo středisko na sklonku roku 1991 podle vzorů ze zahraničí. Cvičitel prováděl výcvik psa podle výcvikového řádu a po šesti až sedmiměsíční práci ho předvedl na závěrečné zkoušce před zkušební komisí. Zkouška probíhala v centru Prahy a z podstatné části bez zrakové kontroly cvičitele. Po úspěšně vykonané zkoušce cvičitel sám předal psa vedením vybranému klientovi.

První výcvikové centrum

Z historie výcviku vodících psů u nás

Zájem o vodící psy mezi zrakově postiženými narůstal, ale jedna podstatná věc stále chyběla – vlastní budova, opravdová škola s ustájením psů, kancelářemi a ubytováním klientů. I tento sen mnoha lidí se stal skutečností. V květnu 1996 byla zahájena výstavba budovy nového střediska v Praze-Jinonicích. V roce 1999 byla uvedena do provozu neméně důležitá součást střediska – budova pro klienty, tzv. Domeček, kde klienti, budoucí držitelé vodícího psa stráví se svým čtyřnohým průvodcem pod dohledem instruktorů první týden svého dlouhého soužití. Práce střediska již byla velice pozitivně hodnocena a 19. dubna 1997 se Středisko pro výcvik vodících psů stalo plnoprávným členem Mezinárodní federace škol výcviku vodicích psů pro nevidomé.

Nová doba, nové možnosti

Dnes se výcvik psů posunul opět o několik úrovní. Doba pomohla vzniku dalším školám a organizacím pro výcvik vodících a asistenčních psů.

 

Zdroje informací: Klub držitelů vodících psů, kdvp.braillnet.cz, mathilda.cz

 

Iveta Panýrková

Foto: archiv redakce

Kam dál ...