Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Vzpomínám na všechny své psy!

Také vám připadají příběhy „obyčejných“ lidí těmi nejzajímavějšími a jistým způsobem i nenahraditelnými? A právě nyní vám přinášíme jeden takový rozhovor s člověkem, kterého nepotkáte ani na mistrovství, ani vrcholových závodech, ale rozhodně si ze setkání s ním vždy odnesete dobrou náladu. Konečně posuďte sami…


Vzpomínám na všechny své psy!

Při svém putování po závodech jsem poznala mnoho skvělých lidí a jedním z nich je i Zdeněk Hrubý ze ZKO Pchery. Je to člověk, který dělá „pejskařinu" srdcem a pro své vlastní potěšení, a ne pro konečné vavříny. Vlastně oním vítězstvím je pro Zdendu fakt, že si se svým psem dobře rozumí a jsou sami sobě skvělými parťáky.

Zdeňku, mě se velice líbí, jak celkově přistupuješ ke psům. Rozhodně nejsi žádným začátečníkem, řekl bys nám tedy něco o svých začátcích v kynologii?

Vzpomínám na všechny své psy!

Se psy jsem začal v jedenácti letech a mým prvním parťákem byla křížená fenka německého ovčáka a boxera Asta, kterou jsem si cvičil pro své potěšení. Tenkrát mě stála padesát korun z mého kapesného a dožila se bohužel jen dvou let. Jelikož je to opravdu dávno, tak se mi její foto nepodařilo dochovat. Po Astě přišel na řadu další kříženec. Tentokrát to byl kříženec kolie a foxteriéra, který vypadal tak trochu jako menší verze šeltie. Byl opravdu velice šikovný a zvládnul kousat i do rukávu. Ze všeho nejvíce mu však šlo norování, a pokud byla nora menší, tak si ji upravil pro svou velikost. Mým dalším kámošem byla fenka s PP Pája z SNB, se kterou jsem začal chodit na slánský cvičák, kde jsme složili dvě zkoušky, a to ZM a ZVV1, a to bylo vše, neboť jsem byl na jaře roku 1971 povolán do základní vojenské služby. Po třech měsících výcviku jsem nastoupil jako psovod na 20. prapor PS Nový Vojířov u 15. brigády PS České Budějovice.

Takže ses dostal k psovodům. Jaký byl tehdy tvůj služební pes?

Vzpomínám na všechny své psy!

Byl mi přidělený služební pes Xavo H1 – hlídkový pes prvního stupně. Bylo mu jedenáct let a sloužili jsme spolu na drátech po levé straně stanovitě KÓTA 585 asi do konce roku 1971. Potom jsme přešli na průzkum lesů na pravé straně. V roce 1972 nám z chovatelské stanice Libějovice přidělili na rotu dva nové služební psy Artuse a Ringa. Artuse jsem vyfasoval já, a tak jsme začali chodit průzkumy lesů ve třech. Artuš na stopovací šnůře a Xavo na volno. Občas se stalo, že byl Xavo unavený, a tak zalehnul a odpočinul si a pak nás doběhl. Asi v polovině roku 1972 jsme s Artusem putovali do kurzu v Libějovicích a Xavo nastoupil službu na stanovišti Průsek jako hlásič. Jeho služba spočívala v tom, že měl štěkat v momentě, kdyby se někdo přiblížil, a tím ho měl odradit do přístupu k DZ (drátěnému zátarasu). Po návratu z kurzu, kde jsme složili zkoušku H1, jsem požádal velitele roty, zda bych si mohl vzít Xava zpátky na průzkum lesů, že tam stejně není nic platný a jenom strádá, ale bohužel. Řekl, že se mnou počítá na stanoviště Schillerův kámen.

Vzpomínám na všechny své psy!

Bylo mi Xava líto, kdykoliv jsem měl volno nebo po službě, tak jsem ho tam chodil krmit a pouštět, aby se mohl proběhnout. Vždy když mě viděl, měl ohromnou radost, a když jsem odcházel, byl smutný a začal výt. Musel jsem mu vždy slíbit, že se zítra vrátím. Jak skončil, bohužel nevím, nikdo si na něj nevzpomíná. Zřejmě zemřel stářím. Na stanovišti Schillerův kámen jsme měli za úkol prověřování zkratů před DZ a za DZ běhal služební pes Gamín H3 (hlídkový pes třetího stupně – takzvaný SUP – samostatně útočící pes). SUP ne tak doslova. Pes byl uzavřený v dřevěném boxu, kde byla dvoje dvířka, levá a pravá, která se otvírala elektronicky podle toho, na jaké straně došlo ke zkratu. Pes sice vyběhl sám, ale vzápětí za ním běžel psovod. To jen na vysvětlenou, aby si někdo nemyslel, že když tam pes někoho chytil, tak ho roztrhal na cáry a oni tam potom přišli a shrábli dotyčného do pytle. Tak to ne, vždy musel psovod běžet za psem.

To bylo opravdu poutavé, zajímavé a za sebe říkám, že i smutné. Pes Xavo mě tedy dostal natolik, že se mi o něm bude i zdát. Nicméně máš i nějaký veselejší zážitek?

Vzpomínám na všechny své psy!

Tak jednu veselou historku bych asi opravdu měl. Úsměvná je hlavně pro mě i po těch letech, když si na ni vzpomenu. Měli jsme „tréninkovku“ za dráty – cvičné narušení SH a pronásledování pachatele. Xavo na dlouhé stopovací šnůře (15 metrů) a já za ním pelášil, co mi nohy stačily, když se mi do cesty připletl „bludný“ kořen a já se natáhnul jak široký tak dlouhý. Vodítko mi samozřejmě vyletělo z ruky a Xavo byl fuč. Volal jsem, pískal, ale marně – pes se nevracel. Došel jsem až na hranice s Rakouskem a zpátky, ale Xavo nikde. Asi po hodině jsem to vzdal a ze stanoviště KÓTA jsem volal veliteli roty, že mi za dráty utekl pes a zřejmě zmizel v Rakousku. Velitel, major Moša, mi na to odpověděl: „Holoubku, koukej ho najít a bez psa se mi nevracej, jinak za ním mazej do Rakouska.“ Nic jiného mi nezbývalo, než ho jít znovu hledat. No, a jak to dopadlo? Asi po další hodině hledání jsem milého Xava našel. Už mu začalo být divné, proč ho pořád volám a chodím okolo něho, tak se ozval. Co se stalo? Jak byl na té stopovací šnůře, tak se omotal kolem stromu a bylo to… Musel jsem kolem něj nejméně desetkrát projít a on si tam jen tak ležel – miláček.

Jak jsi vnímal loučení se služebními psy a vzpomínáš na ně ještě někdy?

Když skončila vojna, mého služebního psa si převzal jiný mladý psovod. Na rotě jsem byl do 29. ledna 1973 a od 30. ledna 1973 jsem byl převelen do chovatelské stanice v Libějovicích, kde jsem měl na starosti čtyři psy a jednu fenu z nákupu. O ty jsem se staral až do konce března, pak jsem odešel do civilu. Ptáš se, jestli si na ně někdy vzpomenu? Není den, abych si na ně nevzpomněl. Vzpomínám na všechny psy a feny, kteří mi prošli rukama – na ně se nedá zapomenout.

A co bylo po vojně? Pracoval jsi i s jinými plemeny?

Vzpomínám na všechny své psy!

Po návratu do civilu jsem si pořídil dalšího psa od Milana Exnera z Vraného. Jmenoval se Ajax, a jeho chovatelskou stanici si již nepamatuji. Nicméně Ajax byl velmi dominantní samec, cvičit se mu moc nechtělo a na každý povel, který dostal, mi ukazoval zuby, nebylo mu to však nic platné. Když byl sám, byl pánem situace. Jednou dokonce roztrhal plot a sousedku zahnal do domu, ta podala někomu klíče na ulici, aby odemkl vrata, a když vyšel na ulici, tak za ním zavřela. V poledne mi matka volala do práce, abych se po práci zastavil doma, že Ajax utekl, ležel na ulici a nikdo nemohl projít okolo. Na každého vrčel a nechtěl jít domů. Měl jsem ho asi do čtyř let, pak jsem ho dal na hlídání do Vinařic. Dalším mým psem byl Brit bez PP, také z Vraného, ale od pana Óbra. Na cvičák jsem s ním nechodil, neboť to tam v té době nějak nefungovalo. Byl to pes číslo jedna, zkoušky sice neměl složené žádné, ale uměl vše. Ve třech letech jsem ho z rodinných důvodů musel dát pryč. Zkrátka jsem dostal nůž na krk, že buď pes, nebo rodina. Dalším psem v mém životě byla fena Erna, která byla pouze na hlídání, měla udělanou pouze poslušnost.  Na nic jiného nezbýval čas, neboť jsme opravovali dům. Odešla v deseti letech a pak přišla její dcera Rita. Ta na tom byla skoro stejně jako její matka jen s tím rozdílem, že v šesti letech složila zkoušku ZM a jezdili jsme spolu po závodech. Jejím nejlepším umístěním bylo páté místo, jinak jsme byli pořád na prvním místě, ale odzadu. Také nás opustila v deseti letech podobně jako její matka. Pak jsem měl brazilskou filu jménem Rambo, po pravdě to byl pes manželky, který měl pouze základní výcvik poslušnosti. Víc s ním nemělo cenu dělat. Opustil nás v osmi letech na torzi žaludku. Po něm přišla Lady a její dcera Sára, kterou jsem dostal k padesátým narozeninám. S tou jsem si kynologii opravdu vychutnal v plných doušcích. Složili jsme ZM, ZVV1, ZVV2 a svůj poslední závod absolvovala v deseti letech v kategorii veteráni, kde skončila na prvním místě. Sára si na světě dlouho nepobyla, odešla ve čtrnácti měsících po epileptickém záchvatu. Lady odešla v červenci 2013, zůstala nám po ní její dcera Nany, která má zlatou povahu po mamince. Miluje všechna naše domácí zvířata. Má složenou zkoušku ZZO, neboť nekouše, ale nám to nevadí. Je to naše zlatíčko. No, a pak to byla Utta z Golha, dnes již tato fenka německého ovčáka není mezi námi. Nyní mám celočernou fenku německého ovčáka, které jsou tři měsíce. Teprve se uvidí, co bude dál...

Posledních několik let jezdíš okresní kynologickou ligu. Co se ti na tom líbí?

Potkáš se s prima lidičkami, poklábosíš a hlavně jim ukážeš, v čem jste se zlepšili a co jsi svého čtyřnohého miláčka naučil nového.

Co by sis sám přál do budoucna?

Aby mi sloužilo zdravíčko a mohl jsem se tomuto krásnému „koníčku“ ještě dlouho věnovat.

 

Iveta Panýrková

Foto: archiv Zdeněk Hrubý

Doporučujeme z našeho e-shopu
MERCH eCanis
Novinka
Pytlopamlskovník eCanis - velký

Pytlopamlskovník eCanis, který je k dispozici v naší nabídce, se vyznačuje jednoduchým a funkčním designem. Může se nosit hned třemi různými způsoby: volně připnutý k opasku pomocí malé karabiny,  jako kabelka přes rameno,  pevně připnutý k opasku. 

ZB000789
od 450
MERCH eCanis
Novinka
Plastová kartička Můj pes je sám doma!

Plastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.

Skladem
ZB000505
59
MERCH eCanis
Deštník eCanis

Už nikdy nemusíte moknout! Vybavte se do jakéhokoliv deštivého počasí krásným a stylovým deštníkem z naší dílny, který rozjasní každý pošmourný den. Barva bílá s potiskem eCanis a naší sympatické maskotky – maliňačky Dior.

Skladem
ZB000504
250
MERCH eCanis
Výstavní pamlskovník

Malý pamlskovník kolem pasu je vhodný zejména při předvádění psa na výstavách. Využít ho lze ale i při dalších kynologických aktivitách či při běžných procházkách. Ruční zakázková práce, vyrobeno v ČR.

ZB000495
od 250
MERCH eCanis
Pouzdro na mikrotenové sáčky

Textilní pouzdro na sáčky na psí exkrementy – zásobník na pytlíky na psí trus. Díky praktické karabině jej lze zavěsit například na opasek a je tak vždy pohodlně po ruce.

ZB000486
od 125
Novinka
Sušené krůtí krky

Křupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.

ZB000462
od 20
Novinka
Sušené hovězí plíce

Vhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv. 

ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce

Dietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.

ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Obojek SOFTY
Vyberte barvu

Odolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.

ZB000096
od 0
Lanové vodítko EASY LONG - TWIST | MINI

Kvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.

ZB000299
od 539
Kam dál ...



-->