Víte, co je dnes za den?

Víte, že právě dnešní den připadá na jeden speciální svátek týkající se záchranných psů? A kdo jiný by nám ho měl lépe a fundovaněji přiblížit než Jaroslav Sedlák? Záchranář celým svým srdcem a člověk, který zasvětil záchranářské kynologii prakticky celý svůj život. Mimo jiné je také mistrem sportu, lektorem na jihočeské univerzitě a spisovatelem. Co tedy budeme vlastně oslavovat?

Známe mnoho různých významných dnů  v kalendáři, které každý rok pravidelně slavíme a Mezinárodní den záchranných psů rozhodně patří mezi ně. Každoročně připadá právě na 28. dubna a oslavuje záchranářské psy a s nimi i jejich psovody a všechny ostatní, kteří se na jejich výcviku podílejí. A naše společnost takové nenahraditelné pomocníky potřebuje…

Sportem ku zdraví

S neustále narůstajícími počty psů ve společnosti přibývají současně i nejrůznější sporty a aktivity zaměřené na jejich využití a zabavení se. Žádný pes nepotřebuje pouhou existenci symbolizovanou možností volně si pobíhat po zahradě, ale ke svému životu nutně potřebuje kontakt s člověkem, který právě dává jeho existenci smysluplnost a vytváří z něj pro člověka naprosto nenahraditelného partnera. Velmi kvalitní partnerství přináší dnes celá škála kynologických sportů, většinou pod anglickými názvy, ale hlavně přinášející ve své podstatě cílený kontakt člověka se psem. Sportovní kynologii početně úspěšně konkurují agility nebo obedience, přínosné navíc svou schopností plně zaujmout i děti a mladé lidi. Chci věřit, že z lidského života již definitivně zmizely ilegální psí zápasy, které na základě zvrhlé touhy některých lidí po krvi a agresivitě vytvářely pomocí obrovských lavin peněz jednu z nejodpornějších zábav. Protipólem těchto zavrženíhodných aktivit se stala celá řada výcvikových směrů s vysoce humánním zaměřením, jako jsou canisterapie, asistenční výcvik či patrně z této oblasti nejznámější výcvik záchranných psů.

Čtyřnohých záchranářů si vážíme

Tento výcvikový směr je z původního pátrání po pohřešovaných osobách v sutinách pobořených domů, lavinových polích a těžko prostupných přírodních terénech již řadu let rozšířen na záchranné práce ve vodě a následně i logicky na práce s cadaverem, tedy pátrání po lidských ostatcích. Všechny tyto výcvikové aktivity jsou shrnuty pod názvem výcvik záchranných psů a těm je v nejširším světovém povědomí věnován 28. duben jako Mezinárodní den záchranných psů. Je určitě skvělé, že světová veřejnost si váží záchranných psů, že jim věnuje natolik pozornost, aby ocenila široké a často naprosto nevídané schopnosti tohoto zvířecího druhu, který již tisíce let v symbióze s člověkem potvrzuje naprosto oprávněnou vizitku „nejlepšího přítele člověka“. Je milován nejen pro své téměř nadpřirozené čichové schopnosti a vrozenou inteligenci, ale především pro svou vrozenou touhu být co nejvíce prospěšným svému vůdci smečky, svému psovodovi, svému člověku.

Pes je obdivuhodnou bytostí…

Tímto idolem se stává automaticky každý, kdo si psa přivede domů, pohladí ho a dá mu poprvé najíst. Pes je svému člověku naprosto oddán bez ohledu na to, jaké jsou jeho osobní vlastnosti a kvality charakteru. Nevadí mu, že jeho pán je zcela na okraji společnosti, že postrádá základní rysy slušnosti, že krade, lže a intrikuje, že jej často využívá jen pro zvýšení vlastního ega. Pes je obdivuhodnou bytostí fungující na základě jednoduchých přírodních instinktů, naprosto bez postranních úmyslů, mstivých pohnutek či zákeřnosti. Zasluhuje si oprávněnou úctu a toleranci bez přihlouplého polidšťování a někdy přemrštěné péče, která už nemá s kvalitním soužitím člověka a psa žádné opodstatnění. Ve srovnání odborných statistik disponuje člověk pěti milióny čichových buněk proti dvě stě dvaceti miliónům čichových receptorů psa a obávám se, že kdyby došlo k podobnému porovnání jiných, bohudík velmi těžko srovnatelných vloh, byly by výsledky pro člověka ještě více zahanbující. V duchu hesla „úspěch záchranáře spočívá v dokonalé souhře lidského mozku a psího čichu“ se o maximální využití psích schopností snaží záchranářští kynologové na celém světě.

Klobouk dolů…

Oslava Dne záchranných psů je jen malým uznáním práce psů nejrůznějších plemen při záchraně lidských životů, práce fantastických tvorů, kteří si naše ocenění sice neuvědomují, ale rozhodně vysoce zaslouží. Myslím, že zhruba pět set českých záchranářských kynologů se mnou bude bezezbytku souhlasit. Tak je alespoň ještě jednou pohlaďme a prožijme s nimi společně jeden krásný „mezinárodní“ den šťastně a hlavně aktivně…

Text a foto: Jaroslav Sedlák