Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Toller může skvěle běhat i agility!

Líbí se vám kanadský retrívr, ale neláká vás zrovna lovecká kynologie a přemýšlíte, čím jiným ho tedy adekvátně zaměstnat? A proč tedy nezkusit agility? Máte-li chuť dozvědět se víc, určitě pokračujte ve čtení!


Toller může skvěle běhat i agility!

Petra Pupíka jistě dobře znají všichni ti, kteří se se svými psy aktivně věnují agility. Je to nejen nadšený závodník, ale rovněž zkušený trenér a férový mezinárodní rozhodčí. A právě jemu dělají doma milou společnost dvě fenky plemene Nova Scotia Duck tolling retrívra, se kterými se samozřejmě, jak jinak také, věnuje právě tomuto sportu. Jak se tedy běhá s tollerem?

Petře, co vás vůbec přivedlo ke kynologii a čím si vás získal právě Nova Scotia Duck tolling retrívr?

Toller může skvěle běhat i agility!

Když jsem byl velmi malý, jezdili jsme vždy přes léto na prázdniny k babičce, která měla úžasného oříška. Vždy jsem si ho bral na vodítko na vycházku. To byla má první „kynologická zkušenost“. Toller má úžasnou povahu. Jednak je to pejsek pro aktivní život a zároveň pejsek, který je typicky rodinný.

Momentálně máte doma dvě fenky tohoto plemene. Mohl byste nás s nimi blíže seznámit?

Toller může skvěle běhat i agility!

Starší Jenny je nyní jedenáct a půl roku. Užívá si svého aktivního důchodu. Miluje plavání a cokoliv spojeného s vodou, tedy i povalování ve sněhu. Díky mému posuzování po celém světě jsme neměli tolik času na agilitní závody. S ní jsme vyzkoušeli mnoho aktivit, od sportovky přes stopování, vodní záchranařinu a hlavně tedy agility.

Mladší Tulle jsou nyní čtyři roky a miluje agility. Je to stále štěně, vymýšlí různé kraviny, blbne a je to neuvěřitelně pozitivní pejsek.

Obě dvě jsou ale neskutečně úžasnými členy rodiny a prima kamarády. Máme nyní necelé dva roky starého Vítka, lidského člena domácnosti. Starší Jenny se chová jako druhá máma, mladší Tulla je naopak velkým kamarádem pro každou hru.

Agility je pro mě životním stylem!

Společně se věnujete především agility. Bylo to záměrem už v době pořízení prvního štěněte nebo to tak nějak vyplynulo až časem ze situace?

Agility jsem začal dělat už se svým prvním pejskem, bíglem Timem. Díky němu jsem se stal rozhodčím. U tollerů bylo před zavedením pěti výkonnostních kategorií trochu komplikací jejich výška. Nyní již to takový problém není. Tedy původně jsem chtěl tollera zejména jako společníka a agility jsem bral jako jeden z koníčků. Vše se ale vyvinulo, že je pro mě nyní agility životním stylem.

To je sport, který většinu akčních psů velmi baví. Myslíte si, že i tollera jím lze dostatečně uspokojit a není nutné ho pak ještě zaměstnávat v rámci lovečiny, ke které je především určený?

Toller může skvěle běhat i agility!

Lovečinu jsem nikdy pořádně nezkoušel. Jednou měla Jenny donést kačenu z rybníka. Doplavala k ní, ale do tlamy ji vzít nechtěla. Podařilo se nám to pak vyklikat, ale to spíš jen z hecu. Lovecký výcvik je aktivitou, které vůbec nerozumím, ale rozhodně si nemyslím, že by se tomu toller musel nutně věnovat. Ve světě máme tollery, které se uplatňují v různých jiných disciplínách a lovečinu vůbec nezkusili. Vždy je to o vztahu majitele a pejska, jakým aktivitám se spolu věnují.

Jak často a jak intenzivně chodíte běhat vy? A liší se u vás třeba nějak běžný tréninkový týden od přípravy před zkouškou či závody?

Na tréninky se snažím jezdit vždy alespoň jednou týdně, ne vždy se mi to ale podaří. Nicméně snažím se skoro každý den si potrénovat nějaké drobné sekvence. Vzhledem k tomu, že trávím mnoho času i jako trenér a rozhodčí, tak jsem velmi rád, když mi vyjde vyjet na závody.

Se kterými pasážemi na parkúru jste se sám nejvíc „nadřel“ a co šlo vašim holkám naopak velmi snadno (případně co je nejvíc baví)?

To je asi těžké říci, všechno je potřeba brát jako výzvu. Baví nás sbíhané zóny na kladině, baví nás výzvy. Díky stylu skoku nám dělají problémy sekvence s krátkými vzdálenostmi.

Asi takovým největším oříškem, co se překážek týče, bývají zónovky a slalom. Upřednostňujete u nich určitý typ nácviku, který by třeba tollerům seděl nejlépe?

Toller může skvěle běhat i agility!

Absolvovali jsme naprosto úžasný kurz sbíhaných zón s Terkou Královou. Takže nám naprosto vyhovuje učení s targetem. Co se týče slalomu, vyhovuje mi metoda 2x2. Ale rozhodně si nemyslím, že by šlo o záležitost plemene. Je to o tom, co se líbí majiteli a pak už je vše o trpělivosti.

Užíváme si každého závodu, každé společné chvíle, každé vycházky!

Velmi důležitou součástí jakéhokoliv tréninku je i vhodná motivace. Co funguje nejlépe u vás?

Po zkušenosti s bíglíkem si myslím, že prakticky neřeším u holek problém s motivací. Samozřejmě základem jakékoliv aktivity je odměňování, ale to je myslím samozřejmé.

A se správnou motivací psa se určitě pojí i jeho chuť do práce a následné výsledky na soutěžích. Kterého úspěchu si sám asi nejvíce ceníte?

Užíváme si každého závodu, každé společné chvíle, každé vycházky.

Daly by se nějak obecně v rámci agility vyzdvihnout přednosti plemene a případně upozornit i na jeho slabší stránky?

Toller může skvěle běhat i agility!

To si myslím, že vám každý řekne něco jiného. Borderkáři budou chválit borderky, bíglaři bígly a podobně to mám já. Slabší stránky? Možná lidská stránka. Dokud nebudou lidé uvažovat nad vhodným spojením, a budou vidět jen svůj zisk, nikdy se toto plemeno nevyhne nemocem, zvláštním charakterovým vlastnostem a podobně. Pokud nám týž pejsek v jednu dobu nakryje několik fenek, pak je to přinejmenším smutné. Pevně věřím, že se nyní blýská na lepší časy. Velmi důvěřuji a fandím současné poradkyni chovu.

Vy máte určitě obrovský přehled o konkurence schopnosti jednotlivých plemen mezi sebou. Jak si tedy stojí tolleři v rámci kategorie „M“, ve které většina z nich běhá, ale také třeba ve srovnání s ostatními retrívry?

Toller může skvěle běhat i agility!

V Česku tolleři moc neběhají. Je to spíše velkou raritou. Alespoň v porovnání například se Švédskem. Zde již před dlouhým časem zavedli kategorii mini large, kde se pejskům velmi daří.

No, a co se týče retrívrů, tak v agility je jich opravdu minimum. Občas zlaťák, občas flat, občas toller, občas labardor. Ale rozhodně se nedá mluvit o nějakém statistickém srovnávání.

Co byste do začátku poradil zájemcům o tohoto sympatického zrzka, kteří by si ho chtěli pořídit výhradně na agility?

Aby si vybrali jakéhokoliv pejska ne jen na agility, ale aby pečlivě vybírali a mysleli i na svůj životní styl. Vždy s pejskem stráví celý život, sport je jen ta daleko menší část.

Na závěr bych se moc ráda zeptala na vaše kynologické plány do budoucna, a co byste případně popřál tollerům do dalších let? 

Toller může skvěle běhat i agility!

Nevím, momentálně si život naprosto užívám, tedy je těžké si přát něco více. Hlavně bych však byl moc rád, aby s námi byli pejsci co nejdéle a aby byli vždy se svými páníčky naprosto šťastní.  Aby se nesetkávali s hrubým zacházením, ale aby vždy vítězila dobrá nálada a svět pamlsků, pochval a pohlazení. Ale to se netýká jen tollerů.

 


Michaela Weidnerová

Foto: archiv Petra Pupíka

Doporučujeme z našeho e-shopu
Novinka
Sušené krůtí krky
ZB000462
od 20
Novinka
Sušené hovězí plíce
ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce
ZB000453
od 26
Legendy československé kynologie
Skladem
ZB000002
od 129
Novinka
Obojek SOFTY
Vyberte barvu
Obojek SOFTY
ZB000096
od 0
Kam dál ...