Superpsi

Že nevíte, kdo jsou to superpsi a jaké mají superschopnosti? Potom si nenechte ujít další příběh naší mladé autorky Veroniky Růžičkové! A my doufáme, že se u toho budete skvěle bavit…

Na světě existuje mnoho nevysvětlitelných a úžasných jevů přírody. Jistě už jste slyšeli o světluškách v jihovýchodní Asii nebo o Ranní slávě. Ale jistě jste neslyšeli o Superpsech. A jak už z názvu vyplývá, doopravdy mají superschopnosti. Někteří mají tak vysokou inteligenci jako profesor na Karlově univerzitě v Praze, nebo dokáží pomocí mysli pohybovat předměty, umí zhypnotizovat člověka nebo jsou hrozně roztomilí. Není však vyloučeno, že mohou mít i jiné schopnosti!

Pravda nebo fikce?

Byli tu už od nepaměti a lidé si je hodně drželi u sebe. Dokonce se je někteří i snažili vycvičit, ale tito psi jsou známí svojí tvrdohlavostí a nikomu se nepodařilo toho dosáhnout. Nakonec tedy končili v divočině, nebo (i když to se stávalo jen velmi výjimečně) je buď snědli, či zašli za čarodějnicí a ta nebohého psa zbavila jeho kouzelné moci.

V dnešní době tedy zbylo jenom pár kousků…

Vědci ale objevili několik superpsů i na konci 20. století a podrobovali je mnoha experimentům. Ale až jednu noc v březnu po dvou letech zkoumání se jim díky skvělému plánu (který vymyslela fenka s extrémně chytrou myslí) podařilo utéct. Uprchli z Českých Budějovic, kde byli zkoumáni na severovýchod, směrem na Šumavu, kde se nyní zřejmě vyskytují, nebo vyskytovali. Avšak skupinka lidí zahlédla v Berounském parku zvláštní psy, okolo kterých se prý zvedaly předměty. Zavolali odchytovou službu a ta je po několika nezdařilých pokusech chytila.

Od útulku je poté koupil chamtivý majitel cirkusu a pokoušel se je vycvičit. Nechoval se k nim však s úctou, a proto ho superpsi neposlouchali. Majitel začal být netrpělivý a chtěl je prodat, ale ti tři zázrační psi si našli novou cvičitelku. Byla to dcera majitele. Dívka se k nim chovala s úctou a dala jim i nová jména. Z X12 se stala Keisie, ta s chytrou myslí, B58 se stal Jordanem, ten co uměl hypnotizovat a zvedat předměty, A15 se proměnila na Beatrix, ta byla hrozně krásná. Dívka jménem Viktorie je začala cvičit a kupodivu ji její noví psí přátelé poslouchali. Jednou ze základních změn, kterou udělala, bylo, že změnila přístup. Nekoukala se na Superpsy jako na zvířata, ale jako na lidi. Místo trestů dala přednost odměně a nekrmila je párky jako její otec, ale do potravy jim přimíchávala i různé složky zeleniny, masa a granulí. Velmi ráda s nimi cvičila a Beatrix dávala možnost stát se modelkou. Viki s nimi tedy cvičila dál a dál, hrála si s nimi a postupně si na sebe všichni zvykli a stali se z nich nejlepší kamarádi.

Avšak otec Viktorie myslel jenom na peníze, a tak jí přikázal, aby ty psy vycvičila pořádně na vystoupení. Když však Viki odmítla je učit skákat skrz hořící obruče a další nebezpečné věci, otec ji k tomu jednoduše donutil.

Probralo ji až lehké lízání ruky…

Chudák Viki musela své přátele vystavovat nebezpečí a jejich vzájemné přátelství se začalo rozpadat. Když tu jedné pochmurné a deštivé noci se Superpsi sešli a společně od Viki utekli. Když to dívka zjistila, uprostřed noci popadla batoh a vydala se do lesů je hledat. Bloudila celá promočená a pořád dokola je volala, prohledávala každou mýtinu, do každé jeskyně zašla. Nakonec si znavená sedla pod skalní převis a začala strašně vzlykat: „Keisie, Jordane, Beatrix vraťte se! Vím, že jsem se k vám nechovala jako kamarádka, ale potřebuji vás. Jste moji přátelé a nechci vás ztratit.“ Poté usnula.

Probralo ji až lehké lízání ruky. Vzbudila se a všimla si, jak u ní sedí Baetrix, Keisie i Jordan a dívají se na ni. Viki si nejdříve myslela, že je to sen, ale když jí Jordan kousl do ruky, uvědomila si, že je to doopravdy. Vyskočila a objala své zvířecí kamarády. Objímali se tak dlouho a Viki plakala, div si nevyplakala oči. Po nějaké době Superpsy pustila. „Proč jste se vrátili?“ Jordan si k ní sednul a zadíval se jí hluboko do očí až dívka uslyšela slova: „My víme a je to dobré, ale teď musíme do cirkusu, čeká nás vystoupení.“ Viki je naposledy všechny objala a vyrazili do deště.

Viktorie a kouzelní psi

Za svítání už bušili na ředitelovu maringotku. „Kdo mě to ruší takhle brzy ráno?“ „Otče na tvém představení provedeme pár změn.“ Zapřela se Viki. „Jak to myslíš, Viktorie?“ nechápal majitel. „Řekni mu to“, vybídla Jordana. Pes se posadil naproti muži, zadíval se mu hluboko do očí a pronesl: „Necháš svou dceru udělat to představení po svém.“ „Ano.“ „Nebudeš nás nutit skákat skrz ohnivé obruče.“ „Ano.“ „My jsme jedineční Superpsi.“ „Jak si přeješ.“ Ředitel si promnul oči a podíval se na svoji dceru a řekl: „Jdi připravit svou show.“ Viki se usmála, objala ho a všichni čtyři vyrazili do stanu trénovat.

Zanedlouho přišel ten přeslavný den. “Viktorie a Kouzelní psi“ tak se jmenoval. Vystoupili bez sebemenší chybičky a všichni si představení užili. Bylo dokonce tak úspěšné, že Viki a Superpsi se společně vydali na celosvětové turné.

Celý tento příběh je smyšlený. Jakákoliv podobnost s vaším chlupatým či nechlupatým mazlíčkem je čistě náhodná.

Veronika Růžičková

Foto:  Evelína Čechová