Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.
Má váš pes dobrý apetit a vy mu dopřáváte, kolik se do něj vejde? Potom možná právě pro vás máme varovnou zprávu. Svou přehnanou péčí mu můžete významně zkrátit život! Tak pozor na to!
Obezita jako celosvětový problém se dotýká nejen lidí, ale také našich domácích mazlíčků. Často skloňujeme obezitu ve všech pádech v souvislosti s různými nemocemi a omezeními, které s sebou nese. Nejnovější studie ale ukazují, že to nejsou jen přímé zdravotní důsledky, ale že obezita skutečně zkracuje našim psům život.
O tom, že je nadváha u psů opravdovým problémem, svědčí i fakt, že v USA vznikla nezisková organizace APOP – Asociace pro prevenci obezity mazlíčků (The Association for Pet Obesity Prevention). Společnost byla založená v roce 2005 a tvoří jí tým veterinárních lékařů a veterinárních pracovníků, kteří si dali za cíl bojovat s obezitou u domácích mazlíčků prostřednictvím medializace celého problému a vývoje programů na hubnutí u zvířat.
„Obezita je pro domácí zvířata zdravotní hrozbou číslo jedna a nejdůležitější rozhodnutí majitelů o zdraví jejich zvířat je, čím a kolik krmí“, říká Dr. Ernie Ward, zakladatel společnosti.
Podle nejnovějších statických údajů je téměř polovina psů obézních, což potvrzují jeho slova.
Podle nejnovějších statických údajů je téměř polovina psů obézních!
Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, a pokud si na ni chceme odpovědět, měli bychom se podívat do přírody. Pokud vycházíme z předpokladu, že pes se vyvinul z vlka (nebo dalších psovitých šelem), potom se musíme na život těchto zvířat zaměřit z blízka. Vlk při honbě za potravou urazí denně několik desítek kilometrů a jeho strava není vůbec pravidelná. Má dny, kdy se nažere víc a dny, kdy se nenažere vůbec. Jeho strava je ovšem vybraná pro jeho druh. Je zcela na jeho rozhodnutí, jakou skladbu jeho jídelníček bude mít, přičemž prim hraje živočišná složka. Když ho srovnáme s naším domácím psem, který většinu dne proleží na gauči a stravu (pro jeho druh většinou nevhodnou) mu servírujeme rovnou pod nos (v nepřiměřeně velkém množství), není čemu se divit.
Psi s nadváhou ovšem nehledejme jen u nezkušených či starších majitelů. Našim mazlíčkům podstrojujeme téměř všichni a jen málokdo z nás si umí nastavit hranice. U pravidelně sportujících psů je to snadné, tam je každý gram tuku znát na výkonu a na kondici. Ale u běžných majitelů psů, kteří se jim průměrně věnují, je velmi časté a bohužel také velmi snadné sklouznout k lehkému překrmování, které se časem stane pravidelným a než by se člověk nadál, obézní pes je na světě.
Ano, je to tak a jako taková se musí léčit. A stejně jako není snadné zhubnout pro nás, lidi, není to jednoduché ani pro psy. Přitom by stačilo tak málo – přidat na pohybu a krotit se v překrmování.
Jaké faktory nejčastěji ovlivňují nadváhu u psů:
Pozor! Každý pes vypadá, jako kdyby týden nejedl, ale hlad vážně nemá!
Zatímco nedostatek fyzické aktivity se zejména zaměstnaným majitelům psů dohání dost těžko, příliš vysoká denní krmná dávka je problém, se kterým se dá snadno bojovat. Je třeba si uvědomit, že denní dávka uváděná výrobcem krmiva je dávka pouze doporučená, nikoliv povinná. A je to dávka průměrná, tedy můžeme toto množství považovat pouze za doporučené a s ohledem na kondici a potřeby našeho psa ji upravit. A že bude mít náš pes hlad? Ne, nebude. Ale bude tak zcela jistě vypadat. Všichni tak vypadají – jako že týden nejedli. A je úplně jedno, zda v misce bylo deset nebo dvacet deka. Množství pamlsků je bohužel neřestem dnešní doby. Jako trenér říkám všem svým svěřencům, aby si množství pamlsků odečetli od denní krmné dávky. A když trénujeme skutečně intenzivně, často přijdou domů a říkají, že už jim nic na krmení nezbylo. A tak by to mělo být. Pokud pes skutečně pravidelně pracuje (a je úplně jedno, jestli maká na cvičáku na zkoušky nebo s vámi doma trénuje nosework), během tréninku se nasytí a potom už nemůže dostat druhou krmnou dávku.
Nekvalitní strava je tématem sama o sobě, industriální strava sama o sobě snižuje schopnost organismu vstřebávat živiny a množství granulované stravy jsou skutečně jen prázdné kalorie. Plemenná predispozice je bohužel daná a s tím neuděláme jako majitelé zvířat bohužel nic. Když házím do misky svým hovawartkám půl nebo tři čtvrtě kila masa (podle toho, jak mi to zrovna vyjde) a sousedka pečlivě odvažuje svým labradorkám malou hrstičku, je mi jich trochu líto. Ale právě u plemen s predispozicí by majitelé měli být na výši krmné dávky velmi opatrní. Protože následky na sebe nenechají dlouho čekat.
Zastavme se u posledního tématu. Ze studie společnosti Waltham, kterou provedla na padesáti tisících zvířat dvanácti různých plemen, totiž vyplývá, že štíhlí psi skutečně žijí déle. A to až o více než dva roky! Pochopitelně, že u psů s kratším životem (u větších plemen) byl rozdíl menší, než u plemen, která mají průměrnou délku života delší (u malých plemen). Největšího rozdílu ve věku mezi psy obézními a tlustými dosáhla plemena čivava a jezevčík, kde rozdíl dosáhl skutečně více než dva roky. A to je, řekněme si upřímně, při tom krátkém psím životě opravdu hodně!
Skutečně nám stojí za to dělat radost sami sobě tím, že našemu psovi dáme o pár pamlsků navíc? Nebo se budeme snažit být ohleduplní k těm našim malým láskám, vrátíme pamlsek do kapsy a užijeme si společně o pár měsíců života víc?
Katka Houšková
Foto a zdroje: https://www.waltham.com, https://petobesityprevention.org
Máte chuť si společně s námi upéct zas něco zdravého a moc chutného do bezedných psích ...
Zdravá výživaTaké milujete lívance, vdolky a podobné dobroty? A vaši psi vždy jen mlsně slintají u stolu a ...
Zdravá výživa