Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Milujete kromě psů také koně? A víte, že ve Velké Británii je vůbec nejprodávanějším časopisem ten s názvem „Kůň a pes“? A přečetli byste si rádi i něco o koních? Pak se možná moc rádi dozvíte také něco o internetovém portálu zaměřeném právě na koně!


Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Není jistě žádným tajemstvím, že spousta pejskařů jezdí ráda na koni a zase mnoha jezdcům se po boku prohání pes. Tyto dva živočišné druhy k sobě prostě už od nepaměti tak nějak patří a nejinak to mají i jejich majitelé. A určitě i mezi vámi, našimi čtenáři bude hodně těch, kteří jsou na tom podobně. Je to tak? A možná ani nevíte, že spoustu krásného čtení najdete nejen u nás na eCanis, ale také ve vymazleném internetovém magazínu Kůň. No, a právě s jeho šéfredaktorkou a autorkou celého projektu iKůň Zdeňkou Motyginovou jsme si moc pěkně popovídaly. Nakonec posuďte sami…  

Zdeničko, vy jste bývalou dlouholetou šéfredaktorkou časopisu Jezdectví. Povězte nám, jak na tuto práci nyní s odstupem času vzpomínáte… A vůbec co vy a koně, jak to máte v tomto ohledu?

Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Nádherná léta, kdy měl člověk možnost setkat se s českými a světovými dvounohými i čtyřnohými osobnostmi… Časopis Jezdectví byl pojmem – vždyť letos vychází již jeho 68. ročník! I já jako malá jsem ho četla a netrpělivě čekala na každé jeho nové číslo. Z vystřižených obrázků jsem pak u nás ve městě na náměstí vyzdobila nástěnku našeho jezdeckého oddílu. Sice jsem se po mnoha letech řízením osudu dostala na pozici šéfredaktora, ale vlastně v tu chvíli jsem zbyla v redakci sama, takže jiná možnost ani moc nebyla. A díky vaší otázce si uvědomuji, že od roku 2004 až do loňska, kdy jsem tam skončila, uteklo šestnáct let! A když říkám uteklo, myslím to doslova – utíkalo to strašně rychle! Za celou tu dobu jsem se já sama z časových důvodů do sedla skoro nedostala, i když jsem vlastně mládí trávila u koní a ve stáji. Až nyní, kdy děti povyrostly, a přestěhovali jsme se k jezdeckému areálu, kde pracuje jako jezdec můj manžel, jsem se mohla do sedla rekreačně a také velmi sporadicky vrátit.

Vždycky mě fascinoval ten úchvatný pohyb koně, jak přicválá k překážce, zapojí všechny své svaly, odrazí se – a stylově, s klenutým krkem letí a ladně přistane… Nádhera!

Která tematika nebo koňské sportovní odvětví je vám asi nejbližší a proč?

V tomto ohledu jsem asi takový „mainstreamový člověk“ – po celém světě i u nás je nejoblíbenější a nejrozšířenější skokové ježdění, a to láká a přitahuje i mě. Vždycky mě fascinoval ten úchvatný pohyb koně, jak přicválá k překážce, zapojí všechny své svaly, odrazí se – a stylově, s klenutým krkem letí a ladně přistane… Nádhera!

Prozraďte nám, co vás přimělo k tomu spustit projekt iKůň a jak dlouho vlastně v této podobě funguje?

Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Nevím, jestli to mohu vůbec prozradit, protože ten nápad jsem okoukala. Měla by to být taková ČSFD pro milovníky koní. Informace o koních a lidech kolem nich, jak já shrnuji – aby tady po nás něco zbylo. Za dobu mé novinařiny jsem se stále potýkala s nedostatkem informací o jezdcích a koních, pořád jsem někde něco hledala a zjišťovala… Tak mě napadlo, že by nebylo špatné mít někde informace hezky pohromadě. Funguje už vlastně tři roky, ale teprve poslední rok mám trošku víc času se mu věnovat.

Co všechno lze na vašem portálu najít a na jakou skupinu čtenářů, či „odběratelů“ vůbec cílíte?

Každý, kdo má rád koně, by se tam měl najít. Seznam stájí, koní, klubů, jezdců různých disciplín i věku, dokonce i akcí, žebříčky… Pro laiky i pro profesionály. Ověřené informace, pěkné fotografie, videa, profily, úspěchy, rozhovory – zkrátka směs informací pro celou jezdeckou veřejnost. A také pro ty, kteří jsou vně a myslí si, že s koňáky je nuda.

Hodně mne zaujala ta databáze. Může do ní přidávat nebo si prohlížet údaje kdokoliv zvenčí nebo v tom máte nějaký jiný systém? A je to nějakým způsobem zpoplatněné?

Do databáze si může každý zalogovaný uživatel zadat, co potřebuje – akci, stáj, koně, informace o jezdci… My ověříme správnost a zveřejníme. Zpoplatněné to není, ovšem přesto zatím této možnosti moc lidí nevyužívá. Určitě to nevědí, v tomto směru máme zřejmě ještě rezervy. Zalogovaný uživatel se pak může účastnit diskuse nebo hlasovat v žebříčcích.

Vydáváte i online časopis, zajímalo by mne, v jaké frekvenci a co všechno se v něm lze dočíst?

První český online magazín o koních Kůň vychází každý měsíc prvního. To je takové naše miminko, které chceme mít pěkné, učesané, umyté a chytré. Máme štěstí na grafičku Vlastu Ramplé, ta o něj s mateřskou láskou pečuje. Portál je hlavně rychlý, vymazlený magazín, to je něco docela jiného, je určen pro náročnější čtenáře.

Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Je z části nebo zcela dostupný pouze pro předplatitele a dají se jednotlivá čísla dohledat a přečíst i zpětně?

Prodej magazínu nám vlastně umožňuje provozovat webový portál. Pro širokou veřejnost jsme připravili nulté číslo, aby nekupovala zajíce v pytli. Díky našim dvěma sponzorům jsme v zimě zpřístupnili pro širší veřejnost dvě stará čísla, jinak je určen pouze pro předplatitele.

Pokud by vás chtěl například někdo z našich čtenářů jakýmkoliv způsobem ve vaší činnosti podpořit, co byste ocenila asi nejvíc?

Už jsem naznačila, že nejvhodnější je stát se předplatitelem, ale je možný samozřejmě i balíček inzerce nebo zpřístupnění starých čísel.

V každé stáji najdete psy, za to ručím, jen se různí jejich počet…

My jsme hlavně kynologický magazín, ale jistě se shodneme na tom, že spousta koňáků vlastní psy a zase naopak mnoho pejskařů tíhne i ke koním. Co vy a pes? A které plemeno by se vám případně líbilo?

Už v nultém čísle magazínu jsem napsala, že ve Velké Británii je nejprodávanějším časopisem Kůň a pes. A toto spojení funguje opravdu po celém světě, Češi nejsou výjimkou. V každé stáji najdete psy, za to ručím, jen se různí jejich počet… Mě však trošku otázkou zcela zahanbujete, protože my jsme žádného psa dlouhodobě nikdy neměli, i když hrdě tvrdím, že nejoblíbenější je pro mě brazilská fila, se kterou jsem přišla do styku na zahraniční brigádě, a padly jsme si do oka. Ač jsem pro ni byla cizí člověk a při krmení mě dokonce kousla, na procházkách krásně poslouchala, prý lépe než majitelku. Stačilo být totiž důsledný.

Sama se také celkem často pohybuji ve stájích nebo na různých parkúrových závodech a při té příležitosti jsem si všimla, že většině jezdců dělá společnost hlavně Jack Russell nebo Parson Russell teriér, případně jejich kříženci. Čím to, že jsou u nich právě tato plemena tolik oblíbená?

Máte pravdu. Než jsem si stihla všimnout, byli úplně všude… A nyní podle mě koňská veřejnost zásobuje štěňaty i tu nekoňskou. Jsou strašně milí, dají se (většinou) dobře naučit, aby koně respektovali. Moc neštěkají, takže neplaší koně.

Přiznám se ale, že jako zapálenému pejskaři mi jedna věc opravdu hodně vadí. Psíci majitelů koní se ve valné většině jezdeckých zařízení, a to klidně i během soutěží pohybují z mého pohledu zcela „bezprizorně“ a hlavně bez jakékoliv kontroly ze strany jejich majitele po celém areálu. Tušíte, proč tomu tak je? To o ně nemá nikdo strach, že se poperou s jiným psem, kopne je kůň, vběhnou pod auto, či kamion nebo je dokonce někdo cizí odvede?

Na to jsou asi právě Jack Russellové specialisté. Jako by to byly samostatné jednotky. Oni žijí s těmi koňmi tak nějak v symbióze. Já to ale vidím jako nebezpečné a myslím, že majitelé areálu v devadesáti procentech také. Těch zbývajících deset procent často nemůže nic říct, protože takto pobíhají i jejich psi…

Srovnám-li koně se psem v nejrůznějších situacích, tak je to podle mého názoru poměrně lekavé zvíře. Myslíte si, že většina koní psy jako živočišný druh vůbec neřeší nebo je třeba je na vzájemné soužití raději pečlivě navykat?

Určitě je lepší koně na všechno navykat, i na nového psího kamaráda. Kolikrát jsem viděla, jak byl nový pes koni představen – a zase naopak.

Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Mohla byste nám poradit, jakým způsobem by se měl na procházce nejlépe zachovat majitel psa, potká-li jezdce na koni a nemůže-li se mu třeba zcela vyhnout?

Jako jezdec bych ocenila, kdyby byl pes na vodítku a pokud možno ani neštěkal a na koně se nesápal. Ovšem člověk má za ty roky už různé zkušenosti a setkala jsem se jak s nakopnutými či přišlápnutými psy, tak se splašenými a odcválavšími koňmi, s jezdci i bez. Ohleduplnosti z obou dvou stran není nikdy dost.

A na závěr se opět ještě vrátím k vašemu portálu iKůň. Prozradila byste nám, kam směřují vaše kroky do budoucna, jaké máte plány a na co se třeba vaši fandové i noví návštěvníci mohou těšit?

Spojení kůň a pes funguje po celém světě!

Také u nás je budoucnost ovlivněna současnou situací (Pozn. red. Tento rozhovor vznikl v období koronavirové pandemie a s ní související karantény). V době, kdy bychom za normálních okolností přinášeli rozhovory s vítězi, se po zrušení všech akcí musíme přeorientovat na rozhovory s majiteli koní, jak tráví „dobu rouškovou“. Naše heslo do této doby zní: „Máte všech 5R pohromadě? Roušku, rukavice, rozestup, respekt a rozum?“

 

Moc vám děkuji za fajn rozhovor a také za to, že jsme i my pejskaři mohli nahlédnout do fascinujícího světa koní.

 

Foto: archiv Zdeňky Motyginové

http://www.ikun.cz/

Kam dál ...