Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Speciální cviky jsou prioritou malých plemen

V této části bych se chtěl věnovat nácviku speciálních cviků, tyto cviky jsou ve sportovní kynologii zatím v Národním zkušebním řádu určeny jen malým plemenům. Jsou takovou originální činností a myslím, že mimo Slováků to nikde ve světě nemají. Proto by bylo dobré si tuto prioritu udržet.


Speciální cviky jsou prioritou malých plemen
luisanna 3.3.2017 1195x Pachové práce

Zdá se mi, že je čí dál méně lidí, kteří jsou ochotni se tímto zajímavým odvětvím sportovní kynologie hlouběji zbývat a tento výcvik propagovat. Viděl jsem nějaká videa s Amisem z Roznetu,  ale tam už to bylo na vyšší úrovni. Myslím, že kdo to zkusí, chytí ho to. Tak už to postupně zdokonaluje a baví ho to. Když si vzpomenu na Amise, je to vynikající pes ale náruživec, který co viděl tak držel. Trvalo mi tři dny, než jsem vymyslel jak na něho. A od té doby se do toho s paničkou dali a myslím, že je to jejich prioritou. Jen si tak říkám kdyby se to nepovedlo a nedokázal to pobrat, jak dlouho by to trvalo a zda vůbec  by v této činnosti pokračovali. Tady možná ano, protože panička nebyla bez zkušeností ale začátečník by si s tím u takového psa neporadil. To jsem zmínil jako příklad, kdy pes je vynikající ale jeho naturel a akčnost někdy prostě zejména začátečník nedokáže překonat.

Jsem nucen konstatovat, že se neustále setkávám při těchto činnostech poněkud s chaotickým prováděním a spoléháním spíše na náhodu a to nejen u cizích předmětů. Tyto řádky bych chtěl věnovat lidem, kteří potřebuji své pejsky podchytit a chtěl bych je zaujmout myšlenkou věnovat se této činnosti a prohlubovat práci nosem svého pejska a zejména zdokonalovat pachovou paměť. Při této činnosti je dobré si uvědomit, že pokud nedokážu u mého psa dostatečně vypěstovat pachovou paměť tak zůstanu u jedničky, kde pes vlastně nerozlišuje, ale hledá vlastní předměty a taky v tom spatřuji důvod, proč je tak málo psů ve vyšších kategoriích, tedy mimo jiné. Ještě než se dostanu k vlastnímu nácviku, tak bych si dovolil vrátit se k minulému číslu, kde jsem hodnotil minulost zejména zkušebního řádu a ale i mistrovství malých plemen. Tento řád vešel v platnost tuším od 1.1 2012, je to už dost dlouho na to, aby si ti kteří podle něj cvičí vytvořili názor co se povedlo a co méně a tento případně novelizoval. Vzhledem k tomu, že lidé, kteří této řád pomohli vytvořit, už se tímto výcvikem zbývají jen okrajově, je to vice či méně na jejich následovnících. Jsem nucen konstatovat, že mám poněkud smíšené pocity a podezření jak jsem špatně vyhodnotil situaci a našim rozhodnutím vzdát se další aktivity u tohoto specifického výcviku malých psů ve víře, že to pomůže, nahrál soukromé firmě se sídlem v Častalovicích, které se tím pádem povedlo malá plemena  připravit o to křehké zastřešení a nepatrný vliv ve vztahu  ČKS a nakonec došlo k úpravám, které jsou pro činnost jako je mistrovství a podobně naprosto likvidační.  Šel bych cestou založení klubu jako mají  jiná plemena NO, RTW, knírači a ostatní. Upozorňuji , že udělat si živnosťák  a zařadit se jako majitel firmy  a být v seznamu firem to neřeší, jak se ukázalo v Častalovicích, buď budeme v celku jako ostatní nebo si budeme na kynologii jen hrát někde v mimo hlavní dění. Myslím že by to byla škoda.

Zajímavé je že třeba mistrovství malých kníračů je podle ZMP 2, jak už jsem napsal minule, můj klub, moje pravidla dělat, vylučovaly pro málo početná plemena, kde nedojde k naplnění, je úsměvné a troufám si tvrdit, že i záměr. To, co následovalo, když jsme se svého působení vzdali, mě přivedlo na tyto myšlenky. On to byl záměr jak překlopit misku vah, na to, že jinak než cestou soukromou to vlastně nejde a postavit výcvikáře malých plemen proti ČKS. Nabízí se, že tam musel být někdo kdo spolupracoval . Od zkušeností v Jiřetíně na to mám vlastní názor a  ten už teď není k věci. Je třeba mít zastřešení a jménem klubu malých plemen vytvořit požadavky na základě rozhodnutí členů, potom to bude mít váhu, když si rozhodnete , že se určitá kategorie neotevře nebo naopak tak taky bude. My jsme šli do otevřeného přeboru jen s požehnáním ČKS a pokud vím, tak bez příspěvku jsme to dali. Byl to asi první dvoudenní závod malých a přes veškeré kritiky a napadání Častalovic jsme  měli  50 závodníků a pomocí nadšených lidí, kterým nešlo jen o peníze, dopadlo vše nad očekávání. Bohužel to  hatilo záměr soukromé společnosti, tak se rozhořel tvrdý boj zejména zákulisní a na to doplatili dle mého mínění zas jen ti co chtěli se svými psy cvičit a dosáhnout nějaké úrovně. Přál bych si, aby bylo dokončeno přidělování třídností  výcvikářů malých plemen a zároveň tím získali tito možnost složit zkoušky na rozhodčí a posuzovat si zejména svoje akce sami  jako další důležitou věc vidím i vážnost výcvikářů malých plemen pokud cvičí mnoho let a nemohou dosáhnut na to co ostatní je to poněkud diskriminační proto byl vytvořen tento zkušební  řád  aby mohly splnit kritéria. Osobně si myslím , že cvičit   dle soukromého řádu a jezdit  někam skládat soukromé  zkoušky  za kus papíru se moc nevyplatí. Jsem přesvědčen, že pokud budou jmenovaní zástupci vystupovat korektně a jménem lidí co malé cvičí po dohodě a nebudou se tříštit jejich požadavky protichůdnými  nároky, bude jim vyhověno, to je moje zkušenost. My jsme neměli podstatný problém, bohužel co jsme považovali pro další vývoj za přínosné, ukázalo se jako chyba. Chtěl bych se přimluvit zejména u lidí kteří to mají rádi, zachovejte tento unikátní zkušební řád. Je možné později připravit novelizaci, než podporovat nějaký hybrid, který tak jak tak nemůžete skládat doma a psát do výkonnostních knížek, je to jen náhražka a mám pocit, pokud to bude nadále vedeno jako soukromá firma,  která má svého majitele, tak to tak zůstane. Nejsem odborník na právo, ale nelze se tomu divit. Nechci diskutovat co je lepší, to je na každém, co se tím to výcvikem zabývá. Omlouvám se, že jsem poněkud odbočil od výcvikového názvu, ale považoval jsem za nutné toto sdělit. Mám relevantní informaci, že sportovně řečeno míč je na vaší straně a vyžadují se jen jednotné a korektní  požadavky případně návrhy. Rozhodně nejste orgánům ČKS lhostejní, jak to možná někteří vnímají, jde jen  o to aby vše bylo podložené a něčím zastřešené. Držím palce, nadále to už bude jen o výcviku a přípravě vašich pejsků.

Než se začneme zabývat vlastním nácvikem, chtěl bych upozornit zejména ty zkušené, že jak jistě víme k dosažení cíle našeho snažení vede vždy více cest a pokud má někdo metodu, které věří, bylo by dobré se podělit s ostatními a tím rozšířit naše znalosti. Tyto řádky by měly sloužit lidem bez zkušeností, kteří se snaží do těchto činností proniknout. Začnu velmi obecně. Problém dle mého spočívá v tom, člověk vezme do ruky zkušební řád a začne nacvičovat popsané cviky.

Tam začíná dle mého mínění podstata toho, že se nedaří. Pokusím se vysvětlit: výcvik psa je o nastavení určitých priorit. Cviky se dělí na jednoduché a složité, jinak řečeno, skládající se z několika částí. Dovolím si třeba sedni je cvik jednoduchý, je tam jen jeden úkon, pes si na povel sedni , sedne,  cvik složitý je třeba aport na jeden povel aport, pes musí zůstat sedět u nohy, po odhození, dopadu a povelu aport doběhnout pro činku, tu  uchopit a přinést,  poté si sednout před psovoda. Je to taky jeden povel ale podstatně víc činností, tedy požadavků na pochopení psa a tento cvik je třeba řádně rozfázovat.  Pokud tedy vše nerozdělím a řádně nerozfázuji je to pro psa k nepochopení a nedaří se. Proto je třeba i u rozlišování začínat promyšleně a určit si priority než navážeme na zkušební řád. Našim cílem by mělo být, aby náš psík řádně a rád hledal a přinášel případně označoval předměty. Zkušební řád například uvádí , že předměty jsou v řadě, tedy jsou vidět. Mám zkušenost, aby se lépe naučil pes používat nos, je lepší aby předměty neviděl a musel je najít. Tím se naučí používat nos, a to nám pomůže v pozdějším nácviku. Zatím je to jen hra o zájem a snahu něco najít, postup jak na to bude následovat, po popsání  dalších požadavků na rozlišení. Je psáno pes dostane nasumovat pach předmětu z igelitového sáčku, proto je dobré, aby uměl do toho sáčku bez obav strčit čumáček. Místo předmětů tam má zpočátku jen pamlsky a na povel mu tam necháme strčit čumák a pomůžeme mu pamlsek vyndat, aby  si to pořádně spojil.  Pokud  se brání  sumování zejména zapamatování  cizího pachu, bývá problém. Pokud nám pes v klidu se zájmem nesumuje, je u cizích předmětů v situaci, kdy je to jen náhoda ,že najde ten správný. 

Cílem našeho snažení tedy je zaujmout našeho psa těmito činnostmi  a abychom se mohli posunout, nejlépe je začít schovávat předmět který zná. Můžeme začít hračkou. Když chceme schovávat předmět, například  ustřižený koberec, je dobré postupovat obdobně. Nejdříve ho to nechat  ponosit odebrat a pak schovat. Začínáme tím, že pes nás pozoruje, předmět mu ukazujeme,  může být uvázaný nebo ho někdo držet, případně odložený, pokud to umí ustupujeme. Někam dáme opakovaně  ruku  znovu vyndáme a i když předmět už nemáme  tak několikrát opakujeme teprve potom vypustíme psa a necháme jej hledat, vychválíme  odměníme. Když to náš pes dělá dobře a rád, můžeme se posunout, můžeme přidat jednu věc ne víc, případně zlepšíme ovladatelnost. Před vysláním psa posadíme, uklidníme a poté vydáme povel, nebo můžeme předmět nechat hledat mezi ostatními předměty podobného charakteru. Mám zkušenost, že u přinášení vlastního předmětu, zejména toho který měl pes již v hubě, není nezbytně nutné dávat bezpachové předměty, ale pro jistotu by tam neměly být předměty z naším pachem. Je to vlastně aport vlastního předmětu.

Dá se nacvičovat i v lese na procházce, kdy mezi hromadu klacků dáme ten, který jsme ho nechali několikrát přinést případně najít. Je možné již simulovat pozdější situaci k pamlsku. Do sáčku přidám předmět a před vysláním dám posazenému psovi k nosu a počínám si jak jsme ho naučili při předpřípravě, tedy simuluji budoucí situaci, a tím se přibližuji zkušebnímu řádu. Když nám to začne fungovat, můžu začít používat jiné, zejména bezpachové předměty, ty si vyrobím tak, že je vyperu, dám usušit na šňůru a později pouštím do sáčku nebo sklenice aniž bych se jich dotýkal. Pro manipulaci mohu používat pinzetu nebo kleštičky na cukr, dva klacíky, kolíček a podobně. Je dobré začít tím, že nechám psovi můj předmět vyhledat nosem  dříve než přidám ostatní byt bez pachu. Když se to podaří, poházím různě předměty bez pachu, mohu i poměrně blízko sebe aby pokud možno rychle ucítil ten jeho postupně jak to pobere, tak to ztěžuji, dávám do řad, přidávám ovladatelnost tj.  sedí ,sumuje, a podobně vždy postupně když něco ztížím, druhé ulehčím, aby to bylo vyvážené. Jak se začne dařit dávám už předmět do řady, aniž by ho kontaktoval. V případě řady dávám  pozor na vítr, měl by nám jít pokud možno do zad, tedy od nás k předmětům. Jde o to, aby pach nepřecházel přes řadu a nepřekrýval předměty bez pachu, pak se stává u aktivních psů, že popadnou špatný a my je peskujeme a to vnáší nejistotu a neklid do práce. My totiž musíme nutně vědět, že je to chyba a pes ten pach nemohl cítit. Tady bych skončil a pokračoval bych dalším ztížením v dalším díle. Závěrem si dovolím shrnout podstatné: prohlubuji zájem a trénuji pachovou paměť tím, že  naučím psa předměty nejdříve hledat nosem, učím strkat psa čumák do sumovacích sáčků a to, nejdříve je tam jen pamlsek, později nejdříve předmět a po strčení čumáku padá pamlsek, přidávám ovladatelnost, tedy sedni a tak nastavuji zpožďovací útlumy.

Foto: archiv redakce

Kam dál ...