Sněhoběžka v plánu vůbec nebyla!

Slyšeli jste už někdy o sněhoběžce? A zvládli byste na ní ujet během čtyř dnů dvě stě kilometrů v mnohdy neúprosných podmínkách Orlických hor? Že vám to připadá neuvěřitelné? Tak my si vám někoho, kdo to v rámci závodu Šediváčkův long dokázal, dovolíme nyní představit.

ŠEDIVÁČKŮV LONG je závodem na 200 a 300 km, který je známý svým náročným profilem trati. Letošní jubilejní XXV. ročník byl mimo jiné zajímavý i tím, že se po Orlických horách proháněl Michal Kozel na méně známém „zařízení“ zvaném sněhoběžka/ledoběžka. Jaký pro něj závod byl a jak hodnotí tento stroj, který se začíná pomalu, ale jistě zabydlovat i u nás, a to především mezi koloběžkaři a mushery?

Protože mě lákají především delší tratě a tenhle závod je ten nejdelší a nejtěžší, jaký je možné u nás absolvovat. Chtěl jsem ho zkusit už loni, ale bohužel, kvůli pandemii Covid-19 se nemohl uskutečnit.

Ano, mým původním plánem bylo jet závod na běžkách, ale bohužel jsem si při pádu asi na druhém kilometru zlomil vázání. Nezbylo mi nic jiného než doběhnout zpět na start, zahodit běžky, doběhnout si pro sněhoběžku do auta a odstartovat znovu, i když mi čas stále běžel a já tušil, že už budu závodit jen sám se sebou. Přesto jsem na ní odjel celých 200 km, tedy regulérní část závodu.

To bohužel nemůžu moc porovnat. Na běžkách jsem odjel pouze ty dva kilometry. Ale pokud jsou alespoň trochu upravené tratě, tak budou běžky pravděpodobně rychlejší do kopce a na rovinách. Do kopce běžíte spíš za sněhobežkou. Na sněhobežce může zase člověk jet rychleji z kopce a bude mít i lepší stabilitu. Pak samozřejmě bude záležet na tom, jak vám běží samotní psi, v jaké jste kondici a tak podobně.

„Díky“ špatným sněhovým podmínkám jsem opravdu na sněhoběžce odjel jen dva tréninky. Ani jsem nepočítal s tím, že bych na ní závod jel, ale vzal jsem si ji s sebou, protože se mne na ni spousty lidí ptalo. Přípravu jsme tak odjeli v blátě na koloběžce. První etapa byla tedy taková spíše tréninková. Při ní jsem se nevyhnul pár pádům, ale hodně jsme se toho společně naučili. Další dny už se jelo parádně a jízdu jsem si jenom užíval. Z kopců se dá jet hodně rychle i v horších sněhových podmínkách. Naopak při zatáčení oceníte upravenou trať, kdy zatlačením na jednu, nebo druhou stranu, bez problému zabočíte. Do kopce se pak jízda nejvíce podobá koloběžce, kdy se střídavě odrážíte oběma nohama.

Sněhoběžku mohu všem jen doporučit. Při jízdě se psy ji ale musíte mít určitě s brzdou. Pro jednoho nebo dva psy je to určitě super věc a dobrá alternativa koloběžky na zimu.

Doufám, že příští rok nás bude v téhle kategorii už více.

Pro mě bylo všechno nové. Nikdy jsem nic podobného se psy nejel. Před Šediváčkem byl náš nejdelší závod dlouhý dvacet kilometrů. Věděl jsem ale, že mám dobré psy, a že oni jsou připraveni na závod dobře. Jinak jsem vůbec nevěděl, do čeho jdeme. Snažil jsem se získat co nejvíc informací od zkušenějších závodníků, ale i tak mě spousta věcí překvapila.

Hlavně v délce a náročnosti celé trati. Už teď vím, že je to opravdu jeden z nejtěžších závodů v Evropě. A také jsme na žádném jiném závodě nemuseli nocovat venku, až tady.

Pokud budou psi zdraví a povede se mi je opět kvalitně natrénovat, tak určitě moc rádi přijedeme znovu. Rád bych jel opět na sněhoběžce. Už teď mě napadá pár vylepšení tohoto stroje pro příští ročník. Snad se sněhoběžka zavede jako oficiální kategorie Šediváčkova longu a na startu se sejde co největší konkurence.

Ať pořádně natrénují psy a určitě se přihlásí. Je to sice neuvěřitelná dřina, která ale stojí za to. Tým pořadatelů dělá úžasný závod s nezapomenutelnou atmosférou. A zažijete na něm úplně všechno. Většinu závodu budete nadávat, že jste blázni, že jste do toho šli, ale najdou se úseky, kdy budete nadšení. A to, co zažijete v cíli, se nedá ani popsat… Já když jsem viděl, jak mi ti černí bratři do cíle po 200 km cválají…, slze v oku jsem se neubránil. Prostě ten nejlepší závod.

Poznámka redakce: Michal Kozel zajel závod v čase 16:56:47. Kdyby jel stejně rychle na běžkách, umístil by se na druhém místě za Petrem Kolářem, který kategorii SKJ (běžky s 1-2 psy) vyhrál v čase 16:05:34.

Markéta Bělíková

Foto:   Michaela Plisková, Markéta Bělíková