Slovenský čuvač je ideálním ochráncem rodiny i majetku!

Obdivujte pastevecká plemena nebo po některém z nich dokonce pokukujete a zvažujete svá pro a proti? A dovedli byste si po svém boku představit krásného a impozantního „medvěda“ v bílém kožichu? Pak si jistě s chutí přečtete portrét slovenského čuvače, který patří mezi národní plemena našich východních sousedů. Přejeme příjemné čtení!

Domovinou elegantního slovenského čuvače je sousední Slovensko. Toto plemeno se řadí se do skupiny pasteveckých a ovčáckých psů a na jeho vzniku  se v 17. až 18. století  podílelo několik místních pasteveckých psů a maďarských ovčáků, kteří se mezi sebou navzájem křížili. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1895 a v té době se jednalo o velmi oblíbené plemeno zejména mezi slovenskými pastevci.

Co nám říká historie?

Původně byl slovenský čuvač využíván jako pastevecký pes, který chránil stáda ovcí před vlky a jinými predátory. Později se stal i uznávaným strážcem domů a majetku. V průběhu 20. století se přistoupilo k významným změnám v jeho šlechtění a došlo postupně k přeorientování na výstavní a společenské plemeno.

V červnu roku 1965 se v Praze konalo pro slovenské čuvače významné zasedání FCI, protože na něm byli uznáni jako samostatné plemeno. Uznání předcházelo obšírné zdůvodnění opodstatnění a existence čuvače jako slovenského psa. Tehdejší hlavní poradce chovu dr. Vilém Kurz předložil vedení FCI jako důkaz o jedinečnosti plemene i monografii prof. Antonína Hrůzy. Na světové výstavě v Brně byli již slovenští čuvači posuzováni podle platného standardu FCI.

Dnes je slovenský čuvač poměrně vzácným plemenem, ale stále si udržuje svou oblíbenost mezi chovateli pasteveckých psů a mezi majiteli, kteří si chtějí pořídit inteligentního, odvážného a oddaného psa s vynikajícími strážními vlastnostmi.

Ze Slovenska do Čech…

Historie chovu slovenského čuvače v dnešním Česku sahá do 50. let 20. století, kdy byli první jedinci dovezeni ze Slovenska do tehdejšího Československa. Profesor Antonín Hrůza z Vysoké školy veterinární v Brně, aby podchytil a ustálil toto plemeno, dovezl z Tater dvě nepříbuzná štěňata, která později položila základ čistokrevného chovu (tehdy ještě tatranského) čuvače u nás. Jerry a Kora se stali prvními dvěma psy zapsanými v plemenné knize a první vrh z jejich spojení byl zapsán 4. června roku 1929 v chovatelské stanici ze Zlaté studny ve Svitavách u Brna.

V krátkém sledu (1930 – 1932) pak následovaly další čtyři vrhy ze stejného spojení. Z majitelů štěňat se stali první členové Spolku chovatelů tatranských ovčáckých čuvačů se sídlem v Brně, který byl založený v roce 1933. Spolek byl členem Československé kynologické unie a jejím prostřednictvím též Mezinárodní kynologické federace FCI. Na popsanou historii navazuje u nás Klub chovatelů slovenských čuvačů v České republice založený v roce 1933, z. s.

Prof. Antonín Hrůza pracoval na přísně vědeckých základech, využíval úzkou příbuzenskou plemenitbu a později i psy z původního chovu, nikdy ale nepřikřížil psy jiných plemen. Snažil se pro chov vybírat jedince exteriérově odpovídající starým vyobrazením a charakterově dobovým popisům. Napsal monografii „Tatranský čuvač“ i první standard plemene. Jeho uznání se však pan profesor bohužel nedožil; zemřel v březnu roku 1950.

Dnes je slovenský čuvač v České republice stále oblíbeným plemenem a existuje více klubů, které se věnují jeho chovu a propagaci. Plemeno je využíváno nejen jako pastevecký pes, ale také jako společník a strážce majetku.

Slovenského čuvače jen tak nepřehlédnete

Slovenský čuvač je středně velký pes s robustním tělem a svalnatými končetinami. Hlava je poměrně velká a široká s mohutnými čelistmi a dobře vyvinutými svaly. Oči jsou oválného tvaru a většinou tmavé barvy. Uši jsou vysoko nasazené, středně velké a trojúhelníkovitého tvaru.

Srst slovenského čuvače je dlouhá, hustá a hrubá s podsadou. Na krku a hrudi může být delší a více hřebenovitá.

Slovenský čuvač má harmonický a pohyblivý krok a je velmi odolný. Jeho výška se pohybuje od 62 do 70 cm u psů a od 59 do 65 cm u fen, váha se obvykle pohybuje mezi 35 a 45 kg.

Slovenský čuvač má vynikající vlastnosti, jako jsou vysoká inteligence, vynikající paměť a loajalita ke svému majiteli. Je to plemeno se silným instinktem ke strážení a ochraně majetku, což z něj činí ideálního psa určeného k hlídání domu a rodiny.

Co se v mládí naučí, pamatuje si celý život…

Slovenský čuvač je energický a odolný pes s velkým sebevědomím a silným instinktem k ochraně svého majetku a rodiny. Je to plemeno s velkou inteligencí a vynikající pamětí, což z něj dělá snadno trénovatelného psa, který se rychle učí novým trikům a povinnostem. Co se v mládí naučí, pamatuje si celý život, jen občas zkouší, že si nemůže vzpomenout.

Slovenský čuvač je loajální a oddaný své rodině, ale může být rezervovaný vůči cizím lidem a psům. S dobrým vedením a sociální interakcí již od mládí se však může stát velmi dobře socializovaným a přátelským psem. Tento pes má tendenci být aktivní a potřebuje dostatek pohybu a mentální stimulace. Je to plemeno vhodné pro majitele s aktivním životním stylem, kteří jsou ochotní investovat čas a energii do fyzické aktivity a tréninku.

Celkově je slovenský čuvač psem se silným charakterem a vynikajícími ochrannými instinkty.

Socializace a výchova může být náročná

Socializace a výchova slovenského čuvače mohou být náročné, protože se jedná o plemeno se silnými instinkty ke strážení a ochraně. Je důležité začít s výchovou a socializací co nejdříve, ideálně již v raném věku štěněte. Socializace slovenského čuvače spočívá v tom, aby se štěně naučilo přátelskému a pozitivnímu chování vůči lidem, jiným zvířatům a různým situacím. Je důležité vystavit ho různým lidem, místům a zvířatům, aby se naučilo přijímat různé podněty pozitivně a nevytvářelo si negativní předsudky. Výchova slovenského čuvače zahrnuje trénink poslušnosti a sociálních dovedností, jako jsou interakce s lidmi a dalšími psy. Je dobré trénovat pomocí pozitivní zpětné vazby a dodržovat důsledný a spravedlivý trénink.

Je třeba mít na paměti, že slovenský čuvač je plemenem se silnou vůlí a vyžaduje pevného vůdce, který s ním bude pracovat trpělivě a s láskou. Je tedy důležité, aby majitelé byli ochotni investovat dostatek času a energie do socializace a výchovy svého čtyřnohého přítele, aby se z něj stal spolehlivý a přátelský pes pro rodinu i cizí lidi.

Aktivní rodina bude tou pravou

Slovenský čuvač je plemenem, které je již tradičně používáno k ochraně stád ovcí a k boji proti predátorům. Je to energický a vytrvalý pes, který má potřebu pracovat a být v pohybu. Proto se slovenský čuvač hodí k různým druhům aktivit, jako jsou například agility, poslušnost, canisterapie, stopování, nebo obrana a obranný výcvik.

Je však důležité brát v úvahu skutečnost, že slovenský čuvač je plemenem se silnými instinkty k obraně a ochraně, a proto je vhodné se vyvarovat situací, které by mohly vést k agresi. Pokud je slovenský čuvač trénován správným způsobem a je veden důsledným a zkušeným majitelem, může být skvělým psem pro různé činnosti.

Naopak je rozumné se vyvarovat přetěžování psa, protože to může vést k únavě a zdravotním problémům. Je důležité dávat pozor na jeho stravu a poskytovat mu dostatek pohybu a mentální stimulaci, aby zůstal zdravý a šťastný.

Základy péče a jak na ni

Slovenský čuvač má srst střední délky, která je hustá a odolná proti povětrnostním vlivům. Je vhodné mu ji pravidelně česat a vyčesávat, aby se minimalizovala tvorba kožních problémů, jako jsou například kožní infekce. Důležité je také pravidelně kontrolovat a čistit uši, zuby, tlapky i drápy.

Z hlediska výstav je slovenský čuvač typickým pasteveckým plemenem, které není příliš často vidět v kruzích. Pokud se však majitel rozhodne svého psa vystavovat, je vhodné se informovat o specifikách této rasy, jako jsou například správný typ a stav srsti (čistá bílá barva, né šedá ze zahrady), správná stavba těla a pohyb. Barva očí, čisté uši, správný skus.

Příprava na výstavu se neliší od jiných plemen. Důležitý je výběr vhodné výstavy, zohlednění míry zkušeností. Tady bych vyzdvihla klubové výstavy. Konají se každý rok a i méně zkušení se mohou pochlubit, nebo načerpat zkušenosti na velké národní nebo mezinárodní výstavě. Čuvač má bílou srst, tudíž je minimálně vhodné důkladně srst vyčesat od prachových zahradních nečistot, případně lehká koupel před velkou výstavou rozhodně neuškodí. Srst se nijak neupravuje sestřihem. Po výstavě je dobré pečlivě vyhodnotit výkon svůj i vašeho psa a připravit ho na příští výstavu. Je také důležité poskytnout mu dostatečnou péči a pozornost, aby zůstal zdravý a šťastný.

Plemeno je zdravé a odolné

Slovenský čuvač je plemenem, které je obecně považováno za přirozeně zdravé a odolné. Průměrná délka života se pohybuje okolo dvanácti let, což je srovnatelné s průměrnou délkou života většiny psů větších plemen. Mezi zdravotní problémy, které se mohou objevit, patří například dysplazie kyčelního kloubu, degenerativní onemocnění kloubů.

Vzhledem k možným i běžným zdravotním problémům je důležité, aby majitelé pravidelně alespoň jednou ročně navštěvovali veterináře a sledovali zdraví svých psů. Povinným vyšetřením jsou například vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu. Z nepovinných vyšetření mohou majitelé sledovat například hmotnost psa, krevní testy, kontrolu srdce a další specifická vyšetření v závislosti na věku a zdravotním stavu zvířete. V každém případě by měli majitelé slovenského čuvače být pravidelně v kontaktu s veterinářem a mít na zřeteli preventivní péči o zdraví svého psa.

Současný chov u nás a na Slovensku

Na Slovensku je jeden zastřešující klub „Klub chovateľov slovenských čuvačov“. V České republice je chov slovenského čuvače organizován pod záštitou dvou klubů. Klub chovatelů slovenských čuvačů v České republice založený v roce 1933, z. s. navazuje na tradici prvního klubu založeného už v roce 1933. Druhým klubem je Spolek chovatelů slovenských čuvačů.

Klub chovatelů slovenských čuvačů v České republice založený v roce 1933, z. s. je členem Českomoravské kynologické jednoty. Snaží se dbát na zdravotní stav a povahu plemene a má přísná kritéria pro výběr chovných jedinců. Chovná základna je pečlivě sledována a chovní jedinci musí projít bonitací a mít vyhovující rentgenové vyšetření kyčelních kloubů.

Chovná fena může mít v průběhu dvou kalendářních let maximálně dva vrhy. Rodiče musí být minimálně dvouletí a splňovat další kritéria stanovená klubem. Klub také pořádá různé akce a výstavy, které pomáhají k propagaci plemene a vytváření komunity chovatelů.

V současné době se slovenský čuvač v České republice stává stále oblíbenějším plemenem a počet chovatelských stanic stoupá. Klub však dbá na to, aby se chov plemene nevyvíjel nekontrolovatelně a aby se zachovala jeho kvalita a zdraví.

Pohádkový hrdina i záchranář

Slovenský čuvač má poměrně bohatou historii a je spojován s mnoha zajímavými příběhy. Například v době první a druhé světové války byl využíván jako služební pes v armádě a u policie. Také se objevuje v mnoha slovenských pohádkách a bájích jako ochránce stád a statečný bojovník proti zlým silám. Slovenský čuvač má také velmi silný instinkt ochrany svého majitele a rodiny, což se projevuje tím, že se stává velmi věrným a oddaným společníkem, ale zároveň může být velmi podezřívavý vůči cizím lidem a psům. Další zajímavostí je, že patří mezi plemena s genetickou diverzitou podprůměrnou. To znamená, že v chovu se musí dbát na zachování co největší variability v genetickém materiálu plemene, aby nedocházelo ke ztrátě zdraví a kvality jedinců.

Slovenský čuvač se také v současnosti stává oblíbeným plemenem našich záchranářů a horských služeb, protože je schopný překonávat i náročné terény a prokázal se jako účinný pomocník v náročných situacích.

V letošním roce (2023) oslavíme 90 let od založení klubu – Klub chovatelů slovenských čuvačů v České republice založený v roce 1933, z. s.

Pořádáme každoročně spoustu akcí, setkání, jezdí se na vodu i na koloběžky, probíhají víkendová setkání a letní výcvikový tábor, který je plný informací pro začátečníky i pokročilé. V letošním roce se bude letní výcvikový tábor konat ve dnech 5. – 12. 8. 2023 a klubová výstava, kde oslavíme 90 let existence klubu, proběhne v neděli 17. 9. 2023. Více informací najdete na stránkách klubu www.slovenskycuvac.cz

SČ se chová v řadě dalších zemí

Slovenský čuvač se v zahraničí začal chovat a rozšiřovat poměrně později než jiná ovčácká plemena. I přesto se však stal populárním a je dnes chován v několika zemích světa. Zdravotní problémy jsou obecně podobné jako u ostatních ovčáků, ale některé linie mohou mít větší náchylnost k některým dědičným chorobám, jako je například dysplazie kyčelních kloubů.

Co se týče exteriéru, slovenský čuvač má stejné standardy v různých zemích, ale je třeba si uvědomit, že různé linie mohou mít různé charakteristiky. Například slovenský čuvač chovaný v Německu se může lišit od slovenského čuvače chovaného v jiné zemi, protože chovatelé se mohou snažit prosadit jiné vlastnosti, které se líbí více jim samotným nebo tamním fanouškům tohoto plemene.

Co se týče pracovního využití, slovenský čuvač se tradičně využíval jako pastevecký pes a hlídací pes. V některých zemích se však začal využívat i jako záchranářský pes nebo jako pes pro sportovní disciplíny, jako jsou obedience, agility nebo canicross. U různých jedinců mohou být vhodné různé druhy činností, takže je důležité vybrat si psa, který bude vyhovovat konkrétním potřebám a zájmovým oblastem nového majitele.

Majitel by měl být důsledný

Slovenský čuvač je plemenem, které se hodí pro zkušené majitele s pevným a důsledným přístupem k výchově psa. Vzhledem k jeho silnému instinktu ochrany a občasné podezíravosti vůči cizím lidem a psům je nutné věnovat zvláštní pozornost socializaci a výchově od mládí. Tento pes je vhodný pro majitele, kteří jsou ochotni mu poskytnout dostatek fyzické a psychické stimulace a jsou schopni mu zajistit adekvátní prostředí, kde může vykonávat svou přirozenou funkci, tedy například jako strážní pes, nebo využití v horských službách a záchranářských jednotkách.

Slovenský čuvač není vhodný pro nezkušené majitele nebo majitele, kteří nejsou schopni mu poskytnout potřebnou fyzickou a psychickou stimulaci a trpělivost při jeho výchově. Tento pes také není vhodný do bytu, protože potřebuje dostatek prostoru a pohybu. Rovněž se nehodí pro majitele, kteří nejsou schopni se vypořádat s jeho silným instinktem ochrany a podezíravosti vůči cizím lidem a psům.

Kateřina Ladman Rychetská

Foto: archiv Kateřiny Ladman Rychetské

https://www.katcinazahrada.cz/

Portrét plemene Slovenský čuvač

Originální název	Slovenský čuvač
Zkratka plemene	SC
Číslo standardu	142
FCI skupina	I. - Ovčáci a honáčtí psi
Přesná velikost	psi 62 - 70 cm, feny 59 - 65 cm
Druh srsti	dlouhá
Vhodnost	pro zkušené pro aktivní lidi
Umístění	na zahradu
Využití	dlouhé tratě

---

Celkový vzhled:

Plemenné znaky tatranského čuvače odpovídají typu horského psa pevné konstituce, mohutné stavby, silné kostry a husté bílé srsti. Má živý temperament a je ostražitý, neohrožený a bystrý. Po staletí se přizpůsoboval drsnému klimatu slovenských hor, zejména Tater. Tělo je mírně obdélníkového formátu a spočívá na silných, poměrně dlouhých nohách. Jméno plemene vychází z jeho bystrosti a ostražitosti – slovenské slovo „čuvat“ znamená „slyšet“.

Barva:

Žlutavý nádech v bázi uší je přípustný, ale nežádoucí. Patrné žluté skvrny jsou nepřípustné.

Hmotnost:

psi 36 - 44 kg, feny 31 - 37 kg.

---