Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Rozlišování pachů v mantrailingu II. 10. díl

Četli jste minulý díl našeho seriálu o rozlišování pachů v mantrailingu? Pak si jistě nenecháte ujít ani jeho pokračování. Ale tentokrát zařadíme vyšší level, tak si to užijte!


Rozlišování pachů v mantrailingu II. 10. díl
Richard Novotný 25.1.2021 15479x Záchranářská kynologie

Přestože jsme minule popsali prakticky jenom jedno z mnoha cvičení, můžete si vyzkoušet, jaké je v něm velké množství variant. Podobné je to i s dalším cvičením, které je o něco těžší a vyžaduje, aby se pes na práci skutečně soustředil. Označuje se jako „pachový kříž“. Jeho podstatou je změna směru správného hledaného pachu a přidání cizího pachu v průběhu trailu.

Co to je ten pachový kříž?

Rozlišování pachů v mantrailingu II. 10. díl

Jednoduše lze pachový kříž popsat tak, že od pachového předmětu pokračuje pachová stopa kladeče a v jednom místě se lomí v pravém úhlu. Na toto místo jde falešný figurant zboku a pokračuje ve směru původní stopy kladeče. Pes by měl na tomto místě na změnu reagovat a sledovat hledaný pach. Opět je tady nepřeberné množství variant, jak toto cvičení připravit. Nejjednodušší z nich je, že falešný pach je starší, než čerstvější pach kladeče. Klidně ten rozdíl může být třicet minut až jedna hodina. Postupně se může cvičení připravit tak, že jsou oba dva pachy stejně staré a nakonec se využívá varianta, kdy je falešný pach čerstvější. Jak jsme psali již v minulých dílech, další variantou na začátek je, že je hledaný pach pro psa známý a falešný pach pak cizí osoby. Opět těžší variantou je křížení falešným pachem, který pes zná. Lom se střídá vlevo a vpravo, nepravidelně tak, aby si pes nezvykl na nějaký stereotyp. Na začátku je dobré oba dva kladeče ukrýt, aby se pes nemohl rozhodovat očima. Těžší variantou jsou oba dva figuranti viditelně postavení. Můžete zkusit správného kladeče schovat a nechat viditelně jenom falešného figuranta. Na fotografiích je připravené cvičení na sněhu, kde je jednoduché najít místo křížení. Když není místo lomu jasně viditelné, může kladeč v místě lomu zapíchnout klacík, který pak druhý figurant vytáhne a odnese. Místo lomu by pak nemělo být jakkoliv viditelně označené.

V žádném případě nesmíte psovi ukazovat, kudy vede správná stopa. Velmi rychle tohoto stavu zneužije a bez přemýšlení příště prostě bude čekat až na vaši reakci a podle toho se zařídí!

Jak by se měl psovod zachovat v situaci, kdy pes nereaguje na lom správné stopy a plynule pokračuje po cizí stopě. V podstatě jsou dva způsoby řešení.

Rozlišování pachů v mantrailingu II. 10. díl

1. Jakmile psovod dojde na místo lomu a pes lom přejde na délku stopovačky, je možné ho zastavit a čekat na jeho reakci. Většinou si pes změnu uvědomí a začne v perimetru hledat správnou stopu. Jakmile na správnou stopu narazí, měl by ukázat trailovací chování a po stopě vyrazit. Pokud jste zvyklí psa chválit při opětovném nalezení pachové stopy, můžete, ale v zásadě toto nedoporučujeme. V těchto cvičeních je důležité, aby se psovod učil číst z pohybů svého psa, co právě dělá. Pokud pes absolutně nechápe, co se po něm chce, tak nezmění trailovací chování. To ale bývá ve velmi málo případech. Většinou je na psovi vidět, že „je něco špatně“. Zpomalí tah do stopovačky, zastaví se, rozhlédne se, což je známkou toho, že správnou pachovou stopu ztratil. Tady jej klidně můžete zastavit, protože vám prakticky ukázal „negativ“, tedy stav, kdy sešel z pachové stopy. V žádném případě nesmíte psovi ukazovat, kudy vede správná stopa. Velmi rychle tohoto stavu zneužije a bez přemýšlení příště prostě bude čekat až na vaši reakci a podle toho se zařídí. Pes nikdy nesmí reagovat na psovoda, ale pouze psovod na chování psa. Abychom zabránili jakékoliv, i podvědomé pomoci ze strany psovoda, je dobré toto cvičení provádět jako Single Blind, tedy, kdy psovod neví, ale řídí se pokyny instruktora. Tady opět jedna rada. Instruktor by neměl při upozornění psovoda používat pro psa známé slovo, ale měli by si dohodnout způsob komunikace, který pes nezná. Hlavně psi, kteří jsou zvyklí poslouchat pokyny psovoda a doprovodu, známým povelům rozumí a opět se jimi umí řídit. Dalším problémem je, že psovod očekává, kde lom bude a reaguje podvědomě na jakoukoliv změnu v chování psa. Tady se vyplatí trpělivost a reakce psovoda může mít určité zpoždění. Pokud pes sám nenajde správnou pachovou stopu, cvičení se ukončí.

Rozlišování pachů v mantrailingu II. 10. díl

2. Pokud pes nezmění trailovací chování na lomu správné stopy a pokračuje po falešné stopě, klidně jej nechte dojít cca na dva metry od falešného figuranta, psa zastavte a celý cvik opakujte znovu. Pes se nesmí dostat do kontaktu s falešným figurantem a ten nesmí jakkoliv reagovat. Někteří psi potřebují více času, aby pochopili, že je žádoucí sledovat pouze pachovou stopou hledané osoby.

Kterou z těchto dvou variant použijete, konzultujte s instruktorem, nebo prostě vyzkoušejte, kterou variantu pes lépe a rychleji pochopí.

Znáte tzv. „kolíky“?

Rozlišování pachů v mantrailingu II. 10. díl

Dalším cvičením, které je možné vyzkoušet, jsou takzvané „kolíky“. V tomto cvičení ale budete potřebovat minimálně pět figurantů. Figuranti stojí v řadě, před prvním figurantem leží pachový předmět a pes jde podél všech figurantů a měl by ztotožnit pach pachového předmětu s hledanou osobou. (viz. schéma). Aby pes věděl, co se po něm bude požadovat, je dobré vrátit se na začátku k posilování motivace, tedy vrátit se k „firetrailům“. Hledaný figurant vydráždí psa pamlskem a pachovým předmětem, který odhodí před prvního figuranta a odběhne na konec řady. Po nalezení hledané osoby už nemusíme připomínat, že následuje obrovská pochvala, nejprve od kladeče a poté od psovoda. Postupně se kladeč postaví někde mezi ostatní figuranty. Pes může v přemíře snahy doběhnout až na konec řady, ale tam by jej měl psovod zastavit, vzít na krátkou, metrovou stopovačku a vedle nohy, pomalu se podél všech figurantů vracet. Pes musí být vždycky mezi psovodem a figurantem. Správnou osobu by měl pes následně označit. Pokud toto cvičení pes nepochopí, je nutné se vrátit do rozlišování pouze dvou pachů. Pravděpodobně jste byli příliš netrpěliví a rychle psovi zvyšujete složitost.

Konečnou fází by mělo být, že pes přichází k pachovému předmětu a všichni figuranti jsou již na místech. Opět je dobré toto cvičení provádět jako Single Blind a později jako Double Blind. Když si chcete vyzkoušet, jestli se pes skutečně umí soustředit a rozlišování pachů dobře zvládá, je možné, že hledaná osoba pouze kolem stojících figurantů projde a je ukrytá dál mimo řadu někde v terénu.

Na závěr trochu změníme téma…

Udeřily silné mrazy a mnoho psovodů se ptá, do jakých minusových teplot je možné ještě stopovat? Co je vlastně největším problémem stopování v mrazu? Přemrzlý sníh vytváří ostré krystalky ledu, které pes pracující s nosem na zemi nasává, tyto krystalky mu narušují měkké sliznice, ty pak zduří a znecitliví. Proto se často uvádí, že by se nemělo stopovat, pokud teplota klesne pod pět stupňů. U mantrailingu většinou psi nesledují pachovou stopu těsně nad povrchem, ale pracují s polovysokou hlavou, čímž se jim do čichového systému tyto krystalky ostrého ledu nedostávají a je tak možné stopovat i za větších mrazů. Vše se ale odvíjí od zkušeností psovoda a způsobu práce konkrétního psa. U ostrých pátrání psi musí pracovat i za extrémních mrazů, ale to už musí řešit zkušený psovod, podle svých osobních zkušeností.

  

Víte, že nedávno vyšla parádní knížka od Lubomíra Satory „Základy mantrailingu“? Nelze jinak, než ji doporučit všem, kteří se chtějí mantrailingu skutečně věnovat. Najdete v ní totiž mnoho zajímavých informací, které vám mohou pomoci při výcviku vašeho mantrailera. Napsat si o ni můžete přímo do nakladatelství Grada www.grada.cz.

 

Foto: archiv Richarda Novotného, yascha design

www.pohresujeme.cz

Kam dál ...