Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Povídání opuštěných pejsků aneb BLACK

Zamilovali jste si humor i stylistiku psaní Petry Baďurové a baví vás její příběhy ze života? Pak vás jistě potěší, že tu pro vás z její „dílny“ máme další kousek. Tentokrát se seznámíme s dříve problémovým Blackem, který čeká v ústeckém útulku na svou druhou šanci, svou vysněnou novou rodinu.


Povídání opuštěných pejsků aneb BLACK
Petra Baďurová 23.2.2023 1994x Útulky

To, že pan Jaroslav Vaněk alias Eddy Kolibřík tráví veškerý volný čas venčením psů v ústeckém útulku a po večerech místo sledování televizních pořadů píše psími slovy jejich příběhy na svůj facebookový profil, aby jim pomohl najít domov, jste se už u nás dozvěděli. Dnes na vás čeká vyprávění další psí duše. Křížence černého labradora Blacka. Snad díky společné snaze našeho kynologického časopisu eCanis, pana Jaroslava, který má pro psy mimořádný cit a v merku každý pohyb svých svěřenců, a Petry Baďurové, jejíž články se čtou stejně pěkně jako její kniha, najde vaší zásluhou nového pána či paničku, anebo dočista oba…

Jsem pes v nejlepších letech a moji páníčkové byli příliš staří. Už na mě nestačili ani kapku, a já se proto koncem loňskýho roku dostal do ústeckýho útulku. Pro aktivního psa, jako jsem já, to není zrovna terno! Šoupli mě do kotce a na mříži se objevila moje vizitka: „BLACK, pes kříženec labradora, 7 roků, pouze na zahradu, pere se, utíká, nutno utahat!“ A tak to v útulku začalo. Koukal jsem přes mříže, jak ostatní psi chodí vodpoledne na procházku se svými venčiteli a jen já nic! Sem tam se někdo u mýho kotce zastavil, upřel zrak na vizitku a kráčel dál. Kdo by si taky vzal na procházku halamu, kterej má sílu, zdrhá, a ještě k tomu se rve jako kohout na smetišti. Nakonec se na mě ale štěstí usmálo. A to štěstí zařídil útulkáč, kterej vám tady zaštěkal svůj vosud před pár tejdnama a na kterýho se štěstí zatím neusmálo. Bylo to takhle…

 

 „Tak dost, hoši. Vůdce smečky může bejt jen jeden. A to jsem tady já. A vy budete v klidu. Voba!“

V ústeckým útulku jsou zkušení venčitelé a ti si říkají náhradní páníčci a paničky. Jedním z nich je náhradní páníček Eddy a další náhradní panička Eva. Byl první leden léta páně 2023, když vyšel z útulku Eddy na procházku s Čikem, křížencem ovčáka a kdoví čeho ještě a u mýho kotce se zastavila Eva a rozhodla se, že na Nový rok udělá dobrý skutek a zkusí mě na procházku vzít. Nasadila mi vobojek, náhubek a vodítko a jupí, vyběh jsem na něm jak utrženej ze řetězu. Kousek za útulkem jsem zahlíd Eddyho s Čikem a přesně podle vizitky na mým kotci bych se s ním měl poprat. Tak teda jo. Ňafli jsme na sebe, vodítka se napnula a Eva povídá: „Jéé, ten Black teda táhne! A mě bolí ta nedávno zlomená ruka. Ještě by se mi vytrh.  Já ho půjdu vrátit a vezmu si nějakýho klidnějšího psa.“ Ale Eddy jí na to vodvětil: „Víš co? Na, vezmi si Čika, ten tě táhnout nebude a Blacka si vezmu já.“ Výměna vodítek proběhla a já to svoje napínal směrem k Čikovi dál. A Čiko se už taky netvářil nějak mírumilovně. Jenže nad hlavami nám zazněl hurónský hlas velitele: „Tak dost, hoši. Vůdce smečky může bejt jen jeden. A to jsem tady já. A vy budete v klidu. Voba!“, vyšlo rázně z úst Eddyho. Zůstali jsme štajf, votočili se na něj a stačil jedinej jeho pohled směrem k nám. Jak když mávne kouzelným proutkem, šli jsme vedle sebe jako beránci. Protože bejt zodpovědnym vůdcem smečky to není nic pro nás. Ale pro Eddyho. Kráčeli jsme společně do centrálního parku a šéf Eddy nad námi bděl, aby nás ani nenapadlo se na sebe křivě podívat. Chodili jsme parkovejma cestama tam a zase zpátky a pomalu se vedle Čika vytrácela moje násilnická povaha a bylo jasný, že pravda nebude v mý nátuře, ale ve vedení vůdce smečky. Moje první útulková procházka tehdy skončila, a protože jak na Nový rok, tak po celý rok, druhá na sebe nenechala dlouho čekat.

A vyrazil jsem na ní už s Eddym. Cestou jsme potkali pár cizích psů, a ještě kolegu z útulku Cida, na kterýho jsem štěk, ale zvýšenej přísnej hlas Eddyho mi jasně signalizoval, že něco takovýho on trpět nebude. A protože co řekne vůdce smečky, přes to ani vlak nejede, byl klid. Šli jsme na louku, Eddy mě vyzkoušel ze základních povelů a já mu předved přivolání, sed i podání packy. V nějaký psí soutěži bych teda asi nikoho nevoslnil, ale od Eddyho jsem pochvalu dostal i tak: „No, pánečku, vidíš, vždyť ty nejsi tak blbej a zuřivej, jak se vo tobě říká! Možná budeš i skrytej talent“ A já se cejtil jako v ráji.

„Nikdo si se mnou nehrál, nikdo po mě nic nechtěl a já se tak strašně, fakt strašlivě nudil, že mi nezbejvalo, než si hledat zábavu jinde…“

Když mě bejvalí páníčkové předávali do útulku, stěžovali si, že se podhrabávám pod plotem a utíkám neznámo kam! Já vám prozradím, jak to bylo! Celej den si mě nikdo nevšimnul, na procházky jsem nechodil a na zahradě jsem byl furt jen sám. Nikdo si se mnou nehrál, nikdo po mě nic nechtěl a já se tak strašně, fakt strašlivě nudil, že mě nezbejvalo, než si hledat zábavu jinde. Jo, to byly ty moje útěky! Vyhloubil jsem kráter a frrr za psí kultůrou. A Eddy se rozhodl, že si vyzkouší, jak mi ty útěky jdou. Na louce mi přepnul vodítko na couračku a ta se za mnou kroutila v trávě jak žížala na sluníčku! A já se držel vedle Eddyho a pořád se po něm votáčel. Od takovýho páníčka se přece neutíká, i když je jen náhradní! To ví přece každej útulkovej pes! A jak jsme se vraceli z procházky zpátky do útulku, Eddy zavelel: „K noze!“  A u jeho nohy jsem pyšně došel až k mýmu kotci. Aby se mohla na vizitce pověšený na mříži kotce s mým jménem co nevidět škrtnout další nevalná, nepravdivá informace. Protože čím míň takovejch informací, tím víc šancí, že mě někdo bude chtít. Nejsem žádnej útěkář. Jsem pořád mladej hafan nabitej energií, připravenej se učit nový věci a dělat všechno, co na očích mýho pána uvidím. A mladej nebudu navěky. A proto informace, že je mě potřeba utahat na mý vizitce zůstat musí! Poněvadž kdo si hraje, nezlobí a unavenej spí. A Eddy je mistr v utahání. Nejen promenádou, ale i tim všim, co mi můj náhradní vůdce smečky během prvních dvou tří procházek řek. To bylo samý: „Nó, vidíš, jak ti to jde, že už nenapínáš vodítko. Chceš ještě piškot? Pojď sem ke mně, co takhle sednout? Podej packu. Sundáme košík. Nandáme košík. Táák Jdeme, pojď. Stůj. Volno. Sedni. Fuj. Výborně. Ták je hodný. Tohle ne! To je pašák…“ Koho by ty lidský žvásty neunavily? Vždycky, když jsem se začátkem roku vrátil z prochajdy, na který jsem neměl čas na nikoho ani zavrčet a vběhl do svýho kotce, padnul jsem na bok a spal v klubíčku celou noc jak zabitej, protože jsem z těch jeho řečí byl fakt dočista utahanej. A bylo to vážně příjemný. A k ránu se mi vo tom zdálo, a tak jsem kňučel slastí ze spaní. No, a zanedlouho, když Eddy zase dorazil, postavil se mezi vrátka mýho kotce, řek sedni a upřeně se na mě podíval: „Tak hele, brachu, seznamování máme za sebou a nemysli si, že na procházce budem dělat pořád samý čančuričky. Ode dneška začne vojna. Ruku na psí srdce, na psí duši a na kočičí svědomí – sám dobře víš, že to tvoje přivolání a plnění ostatních úkolů není zrovna ukázkový! Takže ho společně vypilujem. Aby bylo. Abys moh ukázat svýmu novýmu pánovi a paničce, jakej jsi šikovnej a vychovanej pes!“ A pak na mě mrk a vod tý doby pokaždý, když se Eddy blížil k útulku, byl jsem jako na trní, abych se dozvěděl, co na mě zas chystá.

Má tu ale stálou klientelu. Eddy. Teď kromě Čika i fenku Jessií a já jako nováček musím většinou čekat, až se s nima vrátí a vyzvedne i mně. Jenže vod začátku února přicházelo do útulku víc venčitelů a tak si Eddyho vzorní klienti vyšli i s jinýma dvounožcema a Eddy se u mýho kotce vobjevoval sice častěji, ale ne tak často, jak by se mi líbilo. Vždycky jsem mu teda vyčinil a Eddy z mých očí poznal, jak mu spílám, že jsem na něj zbyl já, ta potvora neposlušná zuřivá… Ale vykroutil se z toho ten můj vůdce smečky jako had: „No no no, jen se podívej na tu sestavu venčitelů! S dětma bys vysmejčil louku natotata a vsadím kalhoty, že nikdo z nich nemá masovou kapsičku! Ještě nás čeká hromada práce s tím tvým výcvikem. Tak nekecej a jdeme!“ Nejdřív jsem z Eddyho ruky zbaštil tu kapsu plnou masa a pak jsme šli. A já se tetelil blahem.

S Eddym si připadám venku volnej jako pták. Vorel, holub, jestřáb nebo vlaštovka. Připne mi couračku, tu navíc na flexinu a já můžu běhat kolem něj ve velkých kruzích. A nikdy šňůru nenapnu. Ani na chvilku. Pořád ho mam v zorným poli a kontroluju, jestli něco nepotřebuje. Třeba mě přivolat nebo změnit směr chůze. Vždycky za ním přikvačím! A na přechodu se už umím zaseknout a pokračovat v chůzi, až když už nic kolem nejede.

A k tomu jsem se docela nedávno zamiloval. Jmenuje se Maruška. Vznešená obří středoasiatka. Od nás z útulku. Poprvý jsem ji spatřil na louce a zatajil se ve mně dech. Museli byste ji vidět a taky by se vám zatajil. Něco tak krásnýho jsem za mejch sedum let života ještě nepotkal. A tak jsem jí doprovodil. Poněvadž vím, co se sluší a patří na psího džentlmena! A snažil jsem se, jen co je pravda, protože se jí dvoří i Čiko.

„Tak snad jednoho dne řeknu po psovsku mýmu útulkovýmu náhradnímu páníčkovi Eddymu děkuju a sbohem a všechno, co mě naučil, zúročím bok po boku mýho pravýho vůdce smečky…“

Uběhlo pár tejdnů, co jsem tady a konečně jsem našel kamarády. Já pes rváč, co se s kámošema nepere. Já útěkář, co nikam nezdrhá. Ale přece jen bych utek. Jo! S vopravdovým nefalšovaným pravým páníčkem. Prostě s někym, kdo by si pro mě do útulku přišel a chtěl bejt můj vůdce smečky.  Za ním bych šel světa kraj, za ním pelášil, za ním bych utíkal, až by se mi za patama prášilo! Za ním. Anebo za paničkou. Či za voběma. Tak snad jednoho dne řeknu po psovsku mýmu útulkovýmu náhradnímu páníčkovi Eddymu děkuju a sbohem a všechno, co mě naučil, zúročím bok po boku mýho pravýho vůdce smečky, u kterýho se budu držet jako klíště a vodítko mít vždycky prověšený. Klíšťata vylejzaj na jaře. A to je za humny…

Do ústeckýho útulku s názvem „Centrum pro opuštěná zvířata při ZOO v Ústí nad Labem" je telefon č. 733 126 101. A já nejsem sobec a vím, že nás v něm hledá domov daleko víc. Jestli se vám líbim já, tak si pro mě přijeďte. A jestli ne, tak o mně aspoň dejte vědět světu. Haf!

 

Petra Baďurová, autorka knihy Egon: Děsná psina / zdroj Jaroslav Vaněk

Foto: z archivu J. Vaňka

Nabídka pejska Čika:

https://www.ecanis.cz/clanky/povidani-opustenych-pejsku-aneb-ciko_2511.html

Eddy:

https://www.facebook.com/eddy.kolibrik

Ústecký útulek:

www.utulek-ul.cz

https://www.facebook.com/groups/977939828931117

Kniha Egon: Děsná psina:

https://www.kosmas.cz/knihy/265335/egon-desna-psina/

 

Doporučujeme z našeho e-shopu
MERCH eCanis
Novinka
Interiérová klec pro psa

Krásná interiérová klec nabízí nejen místo k odpočinku pro vašeho psa, ale je i vkusným doplňkem dovnitř každého bytu, či domu. Její vrchní desku lze využít jako odkládací stolek na dekorace, či potřeby po vašeho čtyřnohého parťáka.

ZB000796
od 6 650
MERCH eCanis
Novinka
Plastová kartička Můj pes je sám doma!

Plastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.

Skladem
ZB000505
59
Novinka
Sušené krůtí krky

Křupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.

ZB000462
od 22
Novinka
Sušené hovězí plíce

Vhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv. 

ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce

Dietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.

ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Obojek SOFTY
Vyberte barvu

Odolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.

ZB000096
od 0
Lanové vodítko EASY LONG - TWIST | MINI

Kvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.

ZB000299
od 539
Kam dál ...



-->