Poradna pro začátečníky – Co si chovatel může dát do kupní smlouvy?

Zajímalo by vás, co všechno si chovatel může nebo nemůže zakomponovat do kupní smlouvy na štěně? Nebudete jediní, protože právě na toto téma nám do redakce přišlo hned několik dotazů, na které se nyní pokusíme co nejvýstižněji odpovědět!

Kupní smlouva je jedním ze základních dokumentů, se kterým se v rámci administrativy okolo koupě svého štěněte určitě setkáte, a žádný seriózní chovatel vám ho bez jejího podpisu ani neprodá. Mnoho začínajících kynologů však vůbec netuší, co by tato písemnost měla, anebo také vůbec neměla obsahovat. Čtěte tedy pozorně…

Dotaz 1: Dobrý den, mohla bych se, prosím, na něco zeptat? Mám psa s PP a v kupní smlouvě mám uvedeno, že musím absolvovat bonitační zkoušku. Zajímalo by mne, zda má chovatel právo určovat, co musím a co ne? Předem děkuji za vaši odpověď.

Dotaz 2: Dobrý deň, je možné, aby chovateľka dala do zmluvy klauzulu o tom, že sa po uchovnení šteňaťa (psa) z jej CHS zaväzujem týmto psom kryť jej suky ZADARMO? A ak to nechcem urobiť, aké mám možnosti obrany? Ak takúto zmluvu nepodpíšem, prídem o šteňa?

Co je kupní smlouva?

Nejdříve se na tento dokument společně podíváme a shrneme si to nejzákladnější. Kupní smlouva na štěně je oficiálním dokumentem mezi chovatelem na jedné straně a kupujícím (novým majitelem) na straně druhé. V čistokrevném chovu si nyní už ani nedovedeme představit, že by se prodej psa nebo fenky uskutečnil bez ní třeba jen na základě ústní dohody. Vyhotovuje se ve dvou stejnopisech pro každého z účastníků po jednom a měla by samozřejmě obsahovat minimálně základní údaje o štěněti (jméno, název CHS, datum narození, pohlaví, barva, druh srsti, číslo zápisu v plemenné knize, čipové a případně i tetovací číslo, váha v době odběru apod.) a jeho rodičích (celá jména včetně CHS, čísla zápisu a případně výsledky zdravotních vyšetření, dosažené výstavní nebo pracovní úspěchy apod.), dále pak údaje o odčervení a vakcinaci (většinou se odkazuje na přiložený očkovací průkaz štěněte), eventuálně nějaké exteriérové odchylky (např. nestandardní skus) a drobné aktuální zdravotní komplikace (např. pupeční kýla), jméno chovatele a nového majitele včetně jejich adresy a kontaktů, prodejní cenu a podmínky její splatnosti a samozřejmě také další specifika prodeje v dané chovatelské stanici. A právě toto si probereme podrobněji.

Na co má chovatel právo?

V podstatě je třeba si říci, že kupní smlouva na štěňátko je vždy dohodou mezi chovatelem a novým majitelem (kupujícím), s jejímž zněním a podmínkami by měly obě strany bezvýhradně souhlasit, a také si celý dokument ještě před podpisem důkladně přečíst. Nebudeme-li něčemu rozumět, je potřeba nechat si to vysvětlit. Nelze se pak třeba za rok tvářit překvapeně, že bychom měli to, či ono splnit, že o tom nemáme ani tušení a vlastně se nám do toho ani moc nechce. Chovatelé si totiž do smlouvy dávají různé klauzule a podmínky, z nichž některé mají i své logické opodstatnění (např. absolvování různých zdravotních vyšetření, či svodu mladých) a o jiných by se naopak dalo minimálně diskutovat (např. o v dotazu zmiňovaném krytí zdarma).

Každopádně v případě, že nový majitel s některým bodem navrhované smlouvy nesouhlasí, má v podstatě jen dvě možnosti. Buď se pokusit se s chovatelem nějak domluvit a předmětné podmínky prodeje nechat upravit ke své spokojenosti nebo takovou smlouvu vůbec nepodepsat a sehnat si štěňátko někde jinde. Do vzájemné dohody těchto dvou stran může někdo třetí zasahovat jen velmi těžko a v současné době prostě nelze někomu nařizovat k čemu má, anebo nemá budoucí majitele štěněte zavazovat. Žádná taková norma nebo předpis zatím neexistují. Každopádně by vám ale chovatel měl sednout také lidsky, protože právě on by měl být tím člověkem, na kterého se budete v budoucnu obracet o radu, či při řešení nějakého problému. U slušného chovatele totiž zájem o jeho odchov prodejem zdaleka nekončí.

A nyní k dotazům konkrétně…

Co se týče absolvování bonitace, těžko takto říci, co chovatele k zakomponování zrovna tohoto požadavku do smlouvy vede. Je možné, že se třeba jedná o mimořádné zahraniční spojení, které bylo uskutečněno s určitým chovatelským záměrem (třeba tzv. oživení krve v našem chovu) a chovatel by rád své jistě nemalé úsilí dále nějak zúročil. Pak by to bylo i pochopitelné. Nakonec se ho na to můžete zeptat a budete hned moudřejší. Další otázkou je, zda máte i povinnost odchovat štěňata (v případě feny) nebo psa využívat jako plemeníka. Absolvování bonitace je totiž jedna věc a samotný chov věcí druhou.

Krytí fen chovatele zdarma… No, co k tomu dodat? I taková podmínka se občas objeví a nebudu tvrdit, že jsem o ní nikdy neslyšela. Co si o tom já sama myslím, je ale celkem nepodstatné, neboť ani v tomto případě nikde nenajdete nařízení, které by takovou klauzuli vyloženě zakazovalo. Určitá etika je pak už na každé konkrétní chovatelské stanici. Pokud se rozhodnete na toto přistoupit, možná bych se na vašem místě pokusila vyjednat si pro sebe nějaké jiné výhodnější podmínky (např. lepší prodejní cenu nebo máte-li dlouhosrsté plemeno pak třeba zdarma úpravu srsti na výstavu chovatelem apod.).

Co říci závěrem?

Jako nejrozumnější se jeví projít s chovatelem postupně všechny body navrhované smlouvy a v případě nejasností si nechat vše vysvětlit. Nebojte se argumentovat, ale na druhou stranu se pokuste podívat se na věc i očima chovatele. Rozhodně se však nenechte natlačit do něčeho, co je vám vyloženě proti srsti a nepodepisujte kupní smlouvu, aniž byste si ji pečlivě a v klidu přečetli! Pokud ale již podepíšete, je minimálně slušností splnit to, k čemu jste se tím zavázali!

Foto: Nikola Kolářová