Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Víte, že nejen u nás v Čechách už nějakou dobu běží „hra“ na malované kamínky, které putují z místa na místo? Jedete v tom také? Anebo byste měli chuť se také zapojit, ale jen netušíte, o čem to celé je? Našli jste už někdy na procházce takový krásný kamínek a nevěděli jste co s ním? Pak tedy pozorně čtěte, všechno se dozvíte!


Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Spousta z nás nejen v létě, ale i v průběhu celého roku jezdí na nejrůznější výlety, chodí do přírody, navštěvuje památky ve městech, hrady, zámky, rozhledny, ale i jiné zajímavé lokality doma i v zahraničí. A na všech těchto místech můžete nalézt krásný malovaný kamínek nebo zde také naopak pro někoho dalšího odložit ten vámi vytvořený. Není úplně jasné, kde se celý tento skvělý nápad zrodil, ale k nám do České republiky ho z Rakouska „přinesla“ Vlasta Tillich. A právě s ní si budeme o této báječné relaxační aktivitě pro děti i dospělé povídat.

Vlasto, povězte nám nejprve, jak jste se vy sama dostala ke kamínkům?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Bydlím nedaleko Laa an der Thaya v Rakousku a tam kamínky rozjely dvě ženy. Skrz nějaké společné známé na FB se mi ukazovaly příspěvky v jejich skupině. Ta se jmenuje Stoaroas. Znamená to „Steine Reise“, jen v jejich takovém slangu a zkráceně. Takže „cesta kamínků“. Pořád jsem ale byla líná se podívat, oč vlastně jde. Když jsem se k tomu dostala, hned další den už jsem na procházce sbírala kamínky a hrozně se těšila, až také nějaké pošleme na cestu. Ten nápad mě hrozně zaujal. Malovala jsem se všemi třemi dětmi a hrozně nás to všechny bavilo. Rozvážela jsem je po městečku, nějaké nechávala i u nás ve vesnici a asi po třech týdnech od začátku malování jsem našla první kamínek tady u nás. Pak už jsme na každé procházce kamínek nalezli pokaždé nějaký. Už jsme tu nemalovali jen my, ale i jiní lidé. Bylo to super. Naše výtvory viděli mí přátelé na FB z Česka a mrzelo je, že něco takového není i u nás.

Určitě se ale mezi našimi čtenáři najde i někdo, kdo ještě vůbec nemá ponětí, o čem to celé je. Mohla byste nám tedy celou tuto myšlenku nějak přiblížit?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Jde o malované putovní kamínky. Na kamínek se namaluje libovolný obrázek akrylovými barvami nebo fixy, na zadní stranu se napíše název kamínkové skupiny na FB – kamínky official a poštovní směrovací číslo města či obce, ze které pochází jeho autor. Kamínek se pak akrylovým vodou ředitelným lakem alespoň dvěma vrstvami přelakuje, tím se zajistí jeho stálost. Potom jej někde zanechá a někdo druhý jej najde. V nejlepším případě nálezce pochopí, že ho má sdílet ve skupině na FB a tam jej najde i autor, právě podle psaného PSČ. Tím může sledovat cestu kamínku, kde až se objevil. Při správném koloběhu jej nálezce zase převeze (přenese) jinam, kde jej najde zase někdo další.

Tušíte, kde vůbec celý tento úžasný nápad vznikl a zhruba jak dlouho lidé po světě kamínky malují, hledají a zase posunují z místa na místo?

Přesné datum bohužel neznáme, ale prý už kamínky malovali v Americe nebo v Anglii. Já k tomu přišla díky té rakouské skupince, tam jsem se inspirovala.

Co vás přimělo k tomu založit na Facebooku také českou kamínkovou skupinu a jak je to asi dlouho?

Vyhecovali mě přátelé na FB, byli nápadem také nadšení, až jsem se rozhodla skupinu založit, ozvala se mi jedna internetová kamarádka, že mi s tím pomůže. Založily jsme ji v lednu 2020. Hlavně mi bylo líto, že tak skvělou hru lidé v Česku neznají. Ta radost z malování a pak z případných nálezů byla obrovská.

Na kamínky je nejlepší malovat akrylovými barvami nebo akrylovými fixy a poté přelakovat bezbarvým akrylovým lakem!

Čím vším se dá na kamínky malovat a lze nějak zařídit, aby se barvy hned nesmyly?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Nejlepší jsou akrylové barvy nebo akrylové fixy. Vše už je v Česku běžně k dostání. A přelakovat bezbarvým akrylovým lakem. Ten se dá koupit v každém hobby marketu či v barvách a lacích. Já preferuji v plechovce, vydrží věčnost a dá se ředit dle potřeby vodou. K dostání je v matu, v pololesku či v lesku. Pak existují i laky ve spreji, hodně lidí si je chválí, ale my malovali doma a ten v plechovce nesmrdí, ani se neuvolňuje do vzduchu, takže za nás lepší ten. Poté kamínek vydrží i déšť a jiné povětrnostní podmínky.

Máte už sama vychytané nějaké fígle, které by se mohly hodit začátečníkovi?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Když používám na pozadí kamínku podkladovou barvu, tak ji nenatírám štětcem, ale ťupu houbičkou (rozstříhám houbičku na nádobí). Lépe to kryje a nejsou vidět barvy štětcem či neprosvítá pozadí. A pak ještě nechat před nanášením dalších vrstev či jiných barev barvy pořádně zaschnout. Akrylové barvy malují lépe, když se neředí vodou, takže to není třeba jako vodové barvy, při kterých je voda potřeba.

Mohou lidé malovat, co je napadne nebo by to mělo být vždy na nějaké téma?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Ve skupině máme každý měsíc kamínkovou výzvu, je to určeno pro ty, kteří se chtějí v malování překonat. Témata bývají těžší a trochu záludná, prostě je to výzva.  Dále míváme téma měsíce, kde se může zúčastnit i méně zdatný malíř, pokud zrovna nemá inspiraci co malovat. Jinak se fantazii meze nekladou a krom vulgárních kamínků, politiky či nějakých nenávistných projevů je povoleno vše. Ještě tedy dodám, že na kamínky není povoleno cokoliv lepit, zdobit atd. Trochu ohledu na životní prostředí je třeba. Ozdůbky na kamíncích nevydrží, anebo je mohou děti sloupnout a spolknout.

Při malování na kamínky se fantazii meze nekladou!

Kam je nejlepší umístit kamínek, který člověk sám vytvoří, a jak naopak je nejlepší naložit s takovým, který někde najde?

Já osobně pokládala na viditelná místa, kde ale nikomu nepřekáží. Vyvaruji se tomu, abych kamínky nedávala na nebezpečná místa, nebo kam čůrají třeba pejsci. Parapety, okna, schody, lavičky, na viditelné místo na stromě nebo v okolí nějakých památek, tam všude je to fajn.

Dá se nějak sledovat, kde se konkrétní kamínek pohybuje nebo kam až se dostal?

Ano, právě tím, že autor uvede své PSČ, tak si ho poté ve skupině pod lupou vyhledá a ono mu to najde všechny nalezené kamínky s tímto PSČ a mezi nimi vidí, zda se nenalezl i ten jeho, pak se může sám nálezci pod příspěvkem ozvat.

Když si do vyhledávače na Facebooku zadám heslo „kamínky“, nabídne mi to hned několik skupin. Která je však ta původní a správná nebo jak se v tom množství vlastně zorientovat?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Jak jsem psala výše, skupinu jsem založila se svojí facebookovou kamarádkou. Ta se mého nápadu založit ji i v ČR chytla a nabídla mi, že mi s tím pomůže. Byly jsme dvě správkyně a pak jsme s roustoucí se skupinou musely přizvat i nějaké moderátorky. Skupinka měla již téměř dvě stě tisíc členů a malovala celá Česká republika. Byla to ohromná pocta. Spolupráce s druhou správkyní však byla čím dál tím horší, měla velmi striktní pravidla, lidé ve skupince byli více nespokojení. Nechtěla například povolit téměř nic na zdi kamínků a vlastně my se jí s moderátorkami jen podřizovaly a poslouchaly ji. Jednou jsem ale bez jejího svolení změnila úvodní fotku skupiny, ona jediná nesouhlasila, a tak se nám přestala ozývat ve společném chatu. Takže jsme s ní už nemohly nic projednat nebo domluvit. No, a pak jsem ještě jednou udělala něco podle svého a ona mě a všechny moderátorky bez jediného slova varování ze skupiny vyhodila. Takhle skupinku vlastně ukradla a celý nápad vydává za svůj. My jsme si tedy se zbylými vyhozenými kolegyněmi založily skupinu novou pod názvem Kamínky official, rozvolnily pravidla a máme zde mnohem přátelštější atmosféru. Před pár dny jsme přivítali sto tisícího člena a jsme velmi rády, že se u nás lidem tak líbí a rádi dále malují. Spousta lidí z původní skupiny odešla a to už o něčem svědčí. Ale není to jen o skupinách, ale o radosti z malování, z nálezů a také ze společně stráveného času.

Takové věci se bohužel v tom dnešním světě stávají, ale vás to nijak nezlomilo a jedete dál, mám pravdu? A liší se třeba nějak vaše nová skupina od té původní?

Máme o dost volnější pravidla. Lidé u nás nemusí zveřejňovat jen kamínky putovní, ale klidně i ty co malovali na přání, dětem nebo paním učitelkám do školky, babičce na hrob a jiné. Vše kromě vulgárních, sprostých či politických kamínků je povoleno.

Není to tak dlouho, co byl právě v jedné ze skupin zmíněný smutný osud jedné maminky, která nešťastně přišla o své dítě a úplně cizí paní pro ni namalovala překrásný kamínek s andělem. To mne hodně dojalo… Zaznamenala jste třeba i vy sama za tu dobu jiné podobné nebo i veselejší příběhy lidí, ve kterých hrály hlavní roli malované kamínky?

Viděla jsem babičky v domovech důchodců, jak malují kameny, to mě hodně chytlo za srdce.

Dá se tedy s odstupem času říci, že tato parádní aktivita nějak stmeluje lidi navzájem?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

Určitě, spousta lidí našlo přes kamínky nové přátele, novou zálibu a také se třeba i víc dívají kolem sebe a všímají si svého okolí. Děti se nechají zlákat na procházky a výlety a při malovaní tráví i rodiny čas pohromadě. V dnešní době techniky a mobilů je to potřeba. My si takové chvilky u malování opravdu užíváme. Po večerech malujeme třeba na dovolené, je to moc fajn.

Chystáte do budoucna něco nového?

Pojďte si také namalovat svůj kamínek!

 

Jsme v kontaktu s výrobcem prvních akrylových fixů v České republice a oni ve spolupráci s námi a s naší podporou pořádají v naší skupině soutěže. Správcová Romana si například nechávala posílat kamínky pro nemocné děti na onkologii a vybralo se jich opravdu hodně. Někdy pokud se nám líbí nápad a sympatizujeme s nimi, tak podporujeme i různé aukce.

Co byste na závěr popřála všem kamínkářům?

Přeji jim, ať je to hlavně baví, užijí si to i s dětmi, babičkami a jsou spolu. Také ať jsou jejich výtvory lepší a lepší a objeví v sobě schovaného kreativního ducha. A hlavně tu radost!

Moc děkuji za příjemné a inspirativní povídání.

Michaela Weidnerová

 

Foto: Vlasta Tillich

https://www.facebook.com/groups/596380934582295

Kam dál ...