Podpisové právo ke psovi nebo fence a jak to je se zápisem vrhu na cizí chovatelskou stanici? – 5. díl

Patříte mezi ty majitele psů, kteří je s někým mají ve spoluvlastnictví, a nevíte úplně přesně, co všechno s tím v rámci nezbytné administrativy souvisí? Nebo jste někdy zvažovali odchovat na své feně vrh se zápisem na chovatelskou stanici někoho jiného a opět vám chybí patřičné informace? V následujícím článku se dozvíte nejen, proč je nezbytně nutné mít vše řádně smluvně ošetřeno, ale také co říkají některé závazné předpisy, které se k tomu vztahují.

Začátečník a leckdy i zkušenější kynolog občas naráží v kynologických předpisech na věci, které zdánlivě s chovem psů příliš nesouvisí, patří spíše do oblasti administrativní a při jejich nepochopení může nastat celá řada problémů. Jedním z problematických bodů je požadavek hovořící o právu podpisu ke psovi nebo fence a druhým zapůjčení/převod práva chovu na jiného člověka než je majitel daného jedince. Oba případy jsou zakotveny v Zápisním řádu ČMKU, tedy s předpisem, který by měl každý, kdo se zabývá chovem psů s PP, znát.

Připomenout je možná třeba, že podobně jako předpisy ČMKU ošetřují obě záležitosti i předpisy FCI - konkrétně Jednací řád FCI a Chovatelský řád FCI.

Právo podpisu musí být ošetřeno smluvně         

V čl. V bod 8. Chovatel, majitel chovného jedince Zápisní řád říká, že „V případě více vlastníků chovného jedince (1 a více spolumajitelů) musí být všichni spolumajitelé uvedeni v průkazu původu, jako první musí být v seznamu uvedena osoba mající ke psovi / feně právo podpisu, pokud smlouva mezi spolumajiteli neurčuje jinak. Spolumajitelství se prokazuje smlouvou mezi spolumajiteli. Smlouva se předkládá chovatelskému klubu a plemenné knize.“ Právo podpisu v tomto případě říká, kdo může psa nebo fenku hlásit na výstavy, zkoušky, bonitace atd. Říká také, na čí chovatelskou stanici budou zapisovány vrhy fenky a kdo bude podepisovat krycí listy v případě chovného psa. 

Požadavek na takovouto smlouvu je asi pochopitelný u cizích lidí nebo v případě, kdy spolumajiteli určitého jedince jsou lidé z různých států.  Už méně majitelé psů chápou, že je smlouva nebo chcete-li dohoda, vyžadována i v případě manželů nebo partnerů. Nic to ale nemění na tom, že pes může splňovat požadavky na společné vlastnictví manželů. Určitě je rozumné si věci týkající se psů v rámci partnerského vztahu vyjasnit. Praxe učí, že v případě rozvodů mohou být tahanice o psy stejně složité, jako o děti. Praxe učí, že i tady občas dochází ke střídavé péči, která může být ideálním řešením, některým psům ale nemusí vyhovovat. Mezilidské vztahy jsou složité a nejsou-li v pořádku, může to mít nepříjemný dopad na psy i jejich majitele.

Zápis vrhu na cizí chovatelskou stanici

V poslední době se lidé opakovaně obracejí na ČMKU nebo chovatelský klub s prosbou o řešení problémů vzniklých v případě zápisu vrhů na chovatelskou stanici jiného člověka, než je majitel fenky. Kynologické organizace bohužel pomoci nemohou neb to spadá do oblasti občansko-právní.

Celá věc zaslouží trochu vysvětlení. Ve většině případů se problém týká fen, jejichž majitel nemá zájem o vlastní chovatelskou stanici a zapisuje vrh fenky na někoho jiného. K podobné situaci někdy dochází i proto, že chovatel stojí o to, aby vrh nebo vrhy určité fenky nesly jméno jeho chovatelské stanice.

Občas lidé hovoří o tom, že se zapůjčuje chovatelská stanice. Vysvětlují si to špatně. Zápisní řád ČMKU říká v bodě 9, čl. III – Chovatelská stanice, že chovatelskou stanici nelze zapůjčit, nelze ji ani pronajmout.  V praxi to znamená, že se zapůjčuje fenka. Existují proto dva termíny – zapůjčení nebo převod práva chovu. Nemusí to ale nutně znamenat fyzické zapůjčení fenky, vrh může být odchován u jejího majitele.

Zapůjčení feny / převod práva chovu

Problémem se zabývá i  čl. V Chovatel, majitel chovného jedince a říká že: „V případě spolumajitelství a převodu práva chovu/zapůjčení jedinců rozhoduje o využití v chovu chovatelský klub ve spolupráci s osobou, mající ke psovi/feně právo podpisu. V případě převodu práva/zapůjčení k chovu musí být doložena plemenné knize smlouva o zapůjčení/převodu práva chovu. Písemné postoupení práva chovu se musí neprodleně, poskytnout v kopii příslušnému pracovišti plemenné knihy a chovatelskému klubu daného plemene“.

Otevírá se tedy otázka, jak by měla smlouva o zapůjčení/převodu práva chovu vypadat. Určitě nechybuje ten, kdo se nad jejím zněním poradí s právníkem. Obecně platí, že by ve smlouvě mělo být uvedeno:

• Kdo, komu, na jak dlouhou dobu a jakou fenu zapůjčuje a také kde bude vrh odchováván. 
• O krycí list by měl žádat ten, na jehož chovatelskou stanici bude vrh zapsán. Ten také nese za vrh zodpovědnost vůči kynologickým organizacím, tedy i chovatelskému klubu. On tedy hlásí poradci krytí i vrh a on posílá plemenné knize žádost o vydání zápisových čísel a o zápis vrhu do plemenné knihy.
• Ten, kdo si fenku zapůjčuje a na jehož stanici bude vrh zapsán, by měl splňovat administrativní požadavky klubu, tedy např. členství v něm nebo uzavření smlouvy o chovatelském servisu v případě nečlena. V tomto případě ale záleží na požadavcích klubu.
• Majitel fenky musí počítat s tím, že nebude v PP štěňat vůbec uveden. Tohle si většina lidí neuvědomuje a pak je to strašně mrzí.
• Doporučuje se, aby obě zúčastněné strany mezi sebou uzavřely další dohodu, ve které zakotví ekonomické náležitosti. Patří mezi ně např., kdo platí krytí nebo kdo bude příjem ze štěňat danit.

Jsou chovatelé slušní a méně slušní…

Věřím, že je většina těch prvních, ale každý, kdo chce zapsat vrh své fenky na někoho jiného, by si to měl dobře rozmyslet. Těžko se pak radí lidem, kteří se dva měsíce starali o štěňata a chovatel, s kterým uzavřeli smlouvu o převodu práva chovu, jim je odebere a ani nesdělí, komu a za kolik je prodal. Právníci mluví o „pachtu“, nešťastná rodina naříká, ale vzhledem ke špatně uzavřené smlouvě nemá šanci v případných sporech na úspěch.

Bc. Vladimíra Tichá

Foto: archiv ČMKU, archiv CHS Eldorádo Lipí, Jitka Metličková, Michaela Weidnerová, Alena Vanžurová, Martina Irglová

www.cmku.cz