Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Pes, kterého vyšlechtil král sám! Digestiv

A jdeme do finále! Nevěříte, že to tak rychle uteklo, a že nám z kavalířího menu Míši Čermákové zbývá naservírovat už jen digestiv? Je to tak! Takže příjemné pochutnání přejeme…


Pes, kterého vyšlechtil král sám!	 Digestiv
Michaela Čermáková 28.1.2020 2840x Představení plemene v podobě portrétu

A je to tady, milí přátelé, protože všechno má svůj konec (jen jitrnice jich má šest, jak říkala naše bábi), píši poslední díl povídání a jen doufám, že jsme vás s mými přáteli přesvědčili o tom, že se prostě bez kavalíra neobejdete.

 

Je mi jasné, že jsem spoustu věcí nenapsala, takže mi mí kamarádi budou jistě volat a říkat: „Víš, cos tam měla dát? Jak naše Bára a tvoje Fíba...“ nebo „Pamatuješ, jak náš Ben a tvůj Alfík...“ Jenže to jsou příběhy, které si se štěňátkem kavalíra doma budete psát sami; a věřím, že budou ještě lepší.

Co tedy ještě o kavalírech napsat? 

Co třeba zodpovědět pár vašich nejčastějších dotazů, jste pro? 

Pes, kterého vyšlechtil král sám!	 Digestiv

Naše štěně má malou pupeční kýlu. Chovatel nám tuto skutečnost zapsal do smlouvy a řekl nám, že ji nemusíme nechat odstranit, že je to spíš „kosmetická vada“ než vážný problém. Má pravdu?

Ano, u kavalírů jsou pupeční kýly poměrně častou záležitostí. Většinou jsou drobné, s malou kýlní brankou a určitě nezpůsobí kavalírovi ani v dospělosti žádný problém. Já sama jsem za třicet let, co se pohybuji v kavalířím světě, ještě nejen neviděla, ale ani neslyšela, že by se nějakému kavalírkovi stala drobná pupeční kýla osudnou. Naopak stále víc majitelů a chovatelů tu bouličku na bříšku nechá být, jen jí vždy při česání omrknou, jestli se něco nemění. Preventivní zákrok, jak to nazývají veterináři, je sice u pupeční kýly snadný, ale podle mne zbytečný. Zato ta narkóza, byť jakkoliv šetrná, mi nepřijde u malého štěněte vůbec vhodná. Pokud se tedy rozhodnete nechat kýlu odstranit, učiňte tak až po roce, kdy bude váš pes dospělý.

Jak s oblečkem? Potřebuje kavalír bundu, pláštěnku nebo svetřík?

Pes, kterého vyšlechtil král sám!	 Digestiv

Ne. Zdravý kavalír v našem podnebí žádný obleček nepotřebuje. Vyjímku tvoří pejsci nemocní, staří nebo vykoupaní a připravení na výstavu. Tam je dobré zvolit přiměřený outfit z kvalitního materiálu a nejlépe na míru šitý, aby sahal kavalírkovi od krku až přes kořen ocasu. Kapucka je nesmysl a krátký svetříček, který končí u pasu, jakbysmet. 

Mohu kavalíra ostříhat? V létě jsme pořád v lese a on se už předem před hřebenem schovává. Také se rád a často koupe, ale schne poměrně dlouho a my nechceme, aby se zapařil.

Pes, kterého vyšlechtil král sám!	 Digestiv

Kavalír je plemenem přírodním, které se nestříhá, ani netrimuje. Jeho srst ho chrání v zimě před mrazem a v létě před sluníčkem. Po návratu z lesa je dobré nechat pejska půl hoďky oddechnout a pak ho teprve vyčesat. Technika česání je trochu věda pro medvěda, protože to nesmí našeho psa tahat. To, že se váš kavalír schovává před hřebenem, znamená, že ho pročesávání bolí. (No, vidíte, technika česání, to bude dobrý námět na kavalíří setkání!) Pokud neplánujete se svým parťákem výstavní kariéru, je možné mu přistřihnout dlouhé závěsy na nohou, břiše a ocasu, kam se chytá nejvíc větviček a lupení, ale přimlouvala bych se za hezkou úpravu, aby mu to i pak slušelo, ne ho omydlit na „čáře ponoru“ dohola. Proplavaný kavalír by se měl cestou domů pořádně proběhat a proschnout. My to na chatě vždycky bereme od rybníka přes prosluněnou paseku, kde je suchá tráva. Ta funguje jako froťák naprosto spolehlivě. Zapařený kavalír páchne jako mokré kachní peří, takže dobře chápu vaše výhrady. Pokud nemáte k dispozici paseku, musí nastoupit ten froťák.

Chtěli byste se naučit perfektně vystavovat nejen kavalíry, ale i jiná plemena, a to vše za pomoci pozitivní motivace? Báječným návodem pro vás může být i tato senzační knížka ze společné dílny Míši Čermákové a Franty Šusty. Tak na nic nečekejte a napište si o ni na zlaty.kavalir@seznam.cz! Nebudete litovat!

 

 

 

Jaký pán, takový pes

Pes, kterého vyšlechtil král sám!	 Digestiv

Na úplný závěr našeho povídání bych se ráda zmínila o lidech okolo kavalírů. Ono se nadarmo neříká, že jaký pán, takový pes, že ano. Kavalír je družný (to my také), veselý (no jéje, nevěřili byste, jak se dokážeme společně pobavit), nekonfliktní (no... , tak dobrá, občas to mezi námi zaskřípe, ale za chvíli zase dobrý) a připravený kdykoliv vyrazit za dalším dobrodružstvím. Jo, to je to, co nás výborně vystihuje – společně se bavit a objevovat nové věci… Jako ti naši ušouni. Nebudete tomu možná věřit, ale velmi často se schází parta kavalírkářů v počti i sto lidí na nejrůznějších setkáních, výstavách, zájezdech, školeních, novoročních i jiných společných procházkách a tak. 

Pes, kterého vyšlechtil král sám!	 Digestiv

Chovatelé mi pomáhají se psaním knížek a článků do časopisů, na shovívavých přátelích a jejich kavalírech si ověřuji výstavní trénink vedený pozitivní motivací a dokonce společně necháváme již jedenáctý rok tisknout kavalíří stolní kalendáře... Neznám jiné psí plemeno, okolo kterého by se pohybovali takhle dobře naložení lidé, kteří si většinou navzájem přejí úspěchy ve výstavním kruhu i při sportu a dokážou často pomoci minimálně radou i úplně neznámému člověku... A proč? Protože má také kavalíra. 

Tak jestli chcete, jste mezi námi vítáni. A připravte se! Bude to parádní jízda.

Foto: archiv Michaely Čermákové, Michaela Weidnerová 

www.zlaty-kavalir.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Líbí se vám, jak krásně o kavalírech píše Míša Čermáková? A chtěli byste se o nich dozvědět ještě něco navíc, a to odlehčenou a opět nesmírně čtivou formou? Tak neváhejte a pořiďte si tyto dvě báječné publikace! A že každou z nich doslova „zhltnete“ za jeden večer, je téměř jisté! Napsat si o ně můžete přímo autorce na e-mail zlaty.kavalir@seznam.cz.

Kam dál ...