Pes do každé akce – to je border kolie!

Chtěli byste mít život plný zážitků a adrenalinu? Pořiďte si border kolii, protože totiž přesně toto vám tento středně velký akční pes splní! Rádi byste se o plemeni dozvěděli více? Pak bude nejlepší seznámit se s ním prostřednictvím portrétu plemene, který pro nás zpracovala poradkyně chovu Border Collie clubu Czech republic a národní exteriérová rozhodčí Monika Švarcová!

Border kolie patří nejenom u nás, ale i celosvětově k jednomu z nejoblíbenějších plemen vůbec. Není ani velká, ani malá, vyskytuje se v široké škále barev a její vzhled zaujme na první pohled téměř každého.  Říká se o ní, že je nejchytřejším psem ze všech a rovněž skvělým parťákem pro celou řadu kynologických disciplín. Je velmi temperamentní a rozhodně potřebuje zaměstnat nejen tělo, ale i ducha. Z toho jasně vyplývá, že se skvěle hodí k aktivním majitelům, kteří jí toto vše dopřejí. Odměnou  jim pak bude úžasný psí společník do pohody i nepohody.

Když zmizel poslední vlk...

Historie vzniku border kolie jako plemene je pevně spjatá s chovem ovcí. V daleké historii byli psi nejdřív používaní na ochranu a hlídání stád, ta se ale musela přesouvat a pes je samozřejmě doprovázel. Takové psy s sebou do Británie přivedli Římané. Po pádu Římské říše přišel společně s Vikingy menší pes připomínající špice. Spojením těchto dvou typů psů vznikli středně velcí, atletičtí a přizpůsobiví psi s delší srstí – předchůdci border kolie. V knize De Canibus Britannicus, kterou napsal Dr. Johannes Cauis kolem roku 1570, již jsou zmínky o pohánění ovcí psy, kteří pracovali na povely svého pána. Poté, co okolo 17. – 18. století byl v Anglii zabitý poslední vlk (časové údaje se různí), se tento typ psů začal preferovat, protože velcí psi pasteveckého typu již nebyli tolik zapotřebí. V roce 1790 vyšla kniha Thomase Bewicka „General History of Quadrupeds“ obsahující kresbu černobílého pasteveckého psa a popis jeho způsobu práce, který již je podobný moderní border kolii.  Bewick také napsal, že tito psi se chovají v „nejvyšší čistotě“ v severních částech Anglie a Skotska a nazývají se „colley dogs“. To potvrzuje názor, že název „collie“ pochází z „col“, anglosaského výrazu pro černou. Iris Combe zase ve své knize „Border collie“ (vydáno 1978) říká, že výraz collie byl ve staré gaelštině výraz pro cokoli užitečného, což ovčáčtí psi byli. Přívlastek „border“ byl přidán díky skutečnosti, že tito psi byli chováni hlavně právě na pomezí Anglie a Skotska, přezdívaného „border country“.

Protože člověk je tvor soutěživý, záhy si začali farmáři – ovčáci své pracovní psy porovnávat, a již v roce 1893 byla zaznamenána první soutěž v pasení, sešlo se na ní na tři sta diváků (a pro zajímavost, ve stejném roce byl založen Kennel Club). Přelom v chovu border kolií pak znamenalo narození psa jménem Old Hemp; narodil se v roce 1893, byl to tmavý trikolorní pes a jeho styl pasení byl odlišný od jeho současníků. Při pasení ovcí neštěkal, držel si od nich větší vzdálenost, aby byly v klidu, předvídal pohyb ovcí... Dožil se osmi let a narodilo se po něm více jak dvě stovky psů (a neznámý počet fen). Většina z nich zdědila jeho vlastnosti a dalším chovem se Old Hemp dostal do rodokmenu prakticky všech border kolií.

V roce 2015 byla Old Hempovi v místě jeho rodiště, ve West Woodburn v Northumberlandu, odhalena pamětní deska. Posmrtně mu pak bylo u ISDS přiděleno zápisové číslo 9.
ISDS byla založena v roce 1905 a vznikla tak i první plemenná kniha border kolií. Název border kolie začali v ISDS používat od roku 1915, aby je odlišili od ostatních typů kolií, které se na ostrovech chovaly pod Kennel Clubem. Na registračních papírech ISDS se ale označení border kolie objevilo až v roce 1946. K vypracování standardu a uznání plemene Kennel Clubem došlo v roce 1976 ve spolupráci s ISDS, která se tomu kroku dlouho bránila, protože KC upřednostňoval exteriér před pracovními schopnostmi psů. V roce 1987 pak standard plemene border kolie publikovala FCI.

Jak to bylo u nás?

Babe Bohemia Alké (10 let)

Jako první byla v ČR zaregistrovaná border kolie Jackie Mobella dovezená v roce 1992 z Velké Británie. Pro Alexandru Grygarovou (CHS Bohemia Alké) ji dovezl Filip Novák (CHS Czechmate).
Již před tímto datem bylo do ČR několik border kolií dovezeno, některé dokonce ještě před oficiálním uznáním plemene pod FCI, jen nebyly nikde registrované, a nejspíš neměly žádné doklady o původu.
První vrh byl pod ČMKU zapsán v roce 1993 pod chovatelskou stanicí Czechmate (po rodičích Caristan Jaguar a Ghostland Fortune Cookie at Mobella), v roce 1994 následoval vrh v chovatelské stanici Bohemia Alké (Caristan Jaguar a Jackie Mobella).

Chovatelské stanice Bohemia Alké i Czechmate jsou dodnes aktivní.
První importy do ČR pocházely vesměs z Velké Británie. Jako většina nově dovezených plemen byla i border kolie zařazena pod KCHMPP. Pro uchovnění musely být splněny podmínky pouze v podobně výstav. Zdraví se v českém chovu začalo sledovat od roku 1999, kdy vznikl BCCCZ – samostatný klub pro toto plemeno, který na toto kladl větší důraz a začal také pořádat bonitace.
Z počátku nebyl v ČR o „černobílé voříšky“ překvapivě moc velký zájem, ale to se postupem let velice rychle změnilo, když lidé poznali všestrannost a inteligenci tohoto plemene.

U žádného jiného plemene nenaleznete tak velkou rozmanitost nebo rozdíly.

Border kolie je středně velký pes, který by neměl být extrémní v žádném směru. Díky typicky anglickému, volnému standardu jsou exteriérové rozdíly někdy opravdu hodně velké. Nevím o žádném jiném plemeni, kde je tolerována výška cca od 42 do 58 cm, srst krátká i dlouhá, zbarvení jakékoli kromě převládající bílé, uši mohou být každé jinak…
Až na výjimky mají border kolie typické bílé znaky, které byly preferované pro dobrou viditelnost i v šeru a v mlze (ale popravdě, merle borderce ani bílé znaky nepomohou…).

Rozdíly v typu BOC jsou dodnes důsledkem rozdílných požadavků chovatelů. Dříve to byly nároky farmářů, které se odvíjely od různorodosti pastvin (jiný typ psa se hodil do kamenitých kopců a jiný do travnatých rovin). Dnes jsou to různé nároky na stavbu těla podle typu činnosti / práce / sportu.
Co je pro borderky typické, je pohyb s prostorným posunem a nízko nesenou hlavou tak, že se tlapky  zvedají jen trochu nad zem a ocas nesený nízko pak dokresluje její jedinečnou siluetu.
Specifický a ojedinělý je pak pohyb BOC při práci, kdy pes stádo fixuje očima a předvídá každý jeho pohyb, přitom se pohybuje nenásilně, nízko nad zemí, schopný v jednom okamžiku naprosto „zamrznout“ a v dalším vyvinout neuvěřitelnou rychlost a obratnost.

„Will to please“

„Will to please“ – snaha vyhovět a pracovat kdykoli a s kýmkoli, kdo jí poskytne práci (nebo zábavu).  
Není to „pes jednoho pána“. Dovedou se hodně přizpůsobit rytmu svého majitele, ale stále je to aktivní plemeno, které potřebuje vyžití jak fyzické, tak především psychické.
Border kolie je nejlepší ovčácký pes na světě, a i když se plemeno v současnosti neoficiálně rozděluje na několik „linií“, měli by na to majitelé myslet. Neznamená to, že každý majitel borderky musí mít doma ovce, ale pokud nemá možnost k ovcím docházet, musí pasení nahradit jinou činností.

Je z čeho vybírat, psích sportů je spousta a border kolie vynikají ve většině z nich.
Je submisivní, ale ne bojácná, přátelská, vůči cizím může být rezervovanější (ne každá borderka je „mazlícím“ psem), ale neměla by nikdy reagovat agresivně.
Je nejchytřejším plemenem psa na světě, což je ohromné plus – rychle se učí téměř cokoli, pokud ji však neučí dostatečně její majitel, začne se učit sama – a to je zase ohromné mínus.
Jako většina psů má ráda řád a jasně vymezené hranice, pokud je nemá, posouvá si je sama a často se pak můžeme setkat s jedinci, kteří se přetáčí, jsou nervózní, neposlouchají, neumí být chvilku v klidu, nebo „pasou“ auta, děti, stíny… Majitelé si za to mohou většinou sami, často je pro ně borderka nevhodně zvoleným plemenem a oni jí nedokážou dát to, co potřebuje.

Border kolie není „nadpes“!

... jak se často můžeme dočíst v nejrůznějších internetových diskuzích, socializace je stejná jako u jiných plemen, je důležité štěněti ukázat co nejvíc, naučit ho chodit v klidu na vodítku, jezdit v autě, na hluk města, na cizí lidi, děti, psy atd... Co nechcete, aby dělal dospělý pes, nenechte dělat ani štěně, věci se lépe učí, než odnaučují. Nežádoucí chování zatrhněte okamžitě – odvedením pozornosti, zákazovým povelem, nebo ho prostě bafněte a odneste pryč.
Štěně borderky na sobě často nedá najevo, že je unavené, snaží se držet krok a majitelé si to často vysvětlují tak hojně zmiňovanou hyperaktivitou plemene, dávají tedy štěněti víc a víc podnětů a pohybu a nenaučí ho základní věc – odpočívat.

I štěně borderky potřebuje spát 15 – 20 hodin každý den. Pokud naučíte odpočívat štěně, vrátí vám to později jako dospělý vyrovnaný pes. Při výchově nespěchejte s výcvikem, borderky se učí rychle, ale je zbytečné, aby štěně umělo ve čtyřech měsících dvacet povelů. Nejdůležitější je naučit ho přivolání a základní manipulaci, která se vám bude hodit u veterináře, nebo při domácím ošetření, ale i při sportech a výstavách a také nezapomeňte naučit ho si s vámi hrát.

Pes do nepohody a každé zábavy

S border kolií jde dělat prakticky všechno, většinou ještě dodávám kromě „lovečiny“, ale vlastně i pachové práce a přinášení by jim šlo velmi dobře. Jsou rychlé, chytré, svižně reagují. Vynikají samozřejmě v pasení (nejen) ovcí, kde prostě není lepšího plemene.
Jsou skvělé v agility, v obedience, v dogdancingu, ve flyballu nebo v dogfrisbee. Některé sporty dokonce vyhlašují závody, kam se BOC nemohou přihlásit, aby měla i jiná plemena šance na umístění.
Jde s nimi dělat i klasický výcvik v nejvyšších kategoriích, hodně BOC se věnuje canisterapii, či záchranařině. Je i mnoho novějších sportů, kde si BOC našly své místo – jako třeba treiball, nosework, hoopers atd..

Nemyslím si, že by některý sport byl pro border kolie vyloženě nevhodný, ale platí, že každá aktivita se musí dělat s ohledem na psa a jeho fyzické a psychické možnosti. Pokud se někdo věnuje sportům na vrcholové úrovni, tak se zkrátka o psa musí starat jako o vrcholového sportovce. Osobně nemám moc ráda využití BOC jako vodících psů. Určitě dokáží i tuto důležitou práci dobře a zodpovědně vykonávat, ale jsou jistě vhodnější plemena, než temperamentní border kolie.

K malým dětem toto plemeno není vhodné. Hodně borderek je z nich nervózní, jsou pro ně totiž nepředvídatelné, nečitelné, hlučné a může se stát, že pak pes ze stresu i kousne.
Dobře to může fungovat, pokud má pes své určené místo, kde má za všech okolností klid a kde rodiče dbají na to, aby děti jeho „soukromou zónu“ nenarušovaly.
Takže ano – border kolie vlastně může být i skvělým rodinným psem, ale platí to, co jsem zmiňovala výše – jen pokud bude mít dostatek fyzického i psychického vyžití a odpočinku.

Úplně bez péče to není

Co se týká úpravy srsti, není BOC nijak náročným plemenem. Pokud je srst kvalitní, je velmi odolná a „samočistící“. Pokud tedy necháte zabahněného psa oschnout, většina špíny opadá, zbytek lze snadno vyčesat. Občas se objeví jedinec s jemnou až vatovitou srstí (často po kastraci), taková srst není funkční, musí se pročesávat častěji, protože mívá větší sklon k plstnatění (hlavně oblast za ušima, vnitřní strany stehen a „kalhoty“).

Zdravého psa není třeba často koupat, pokud se „nevylepší“ v něčem voňavém, stačí občas pročesat – častěji v období línání. A ano – BOC je plemenem s bohatou podsadou a tedy líná a to poměrně intenzivně a nejen sezónně. Při chovu v bytě je z tohoto důvodu vhodné česat častěji.
Výstavní úprava u je celkem minimální. Samozřejmostí je čistý a vyčesaný pes. Koupel je vhodná, ale může krátkodobě změnit strukturu srsti, která nemá být otevřená a kudrnatá.

Každý jedinec to má jinak, takže je vhodné vyzkoušet to předem a podle toho pak upravit čas, jak dlouho předem psa před výstavou vykoupat. Střihem se upravuje pouze srst od tlapek k zápěstí a k patní kosti. Dále se upravují tlapky, na kterýchse ostříhá přečnívající srst. Každopádně střihová úprava by neměla být patrná, pes by měl působit stále přirozeně.  Je opravdu ostuda předvést na výstavě nebo na bonitaci psa se zplstnatělou srstí, který je cítit již z dálky.

Zdraví, zdraví, zdraví

Border kolie je relativně dlouhověkým plemenem, v průměru se dožívají čtrnácti až patnácti let. Víme v ČR i o sedmnáctiletých. Díky – řekla bych funkčnímu – vzhledu BOC netrpí na neduhy s očima, ušima, kůží apod.

Co se zdraví týká, o BOC se říká, že trpí na mnoho onemocnění, já si to nemyslím. Nejspíš tato fáma vznikla z toho, že se u plemene dlouhodobě zdraví sleduje a oproti spoustě jiných se vyšetřuje na hodně chorob jak klinicky (povinně RTG DKK, DLK, OCD, DOV), tak i geneticky (pro chovný pár povinně DNA CEA a TNS, nepovinně NCL, MDR1, SN, IGS, GG, RS, MH, DM, EAOD atd.). Mimo to mají border kolie databázi epilepsie, kterou zaštiťuje BCCCZ, kde se dají vysledovat určité související „linie“, a například jedna z nejrizikovějších se, právě díky dostupným informacím, prakticky přestala v chovu využívat.

Samozřejmě naprosto jiná situace může být v bez PP „chovu“, kdy se netestuje nic. Díky výše zmíněným vyšetřením víme, že se občas objeví katarakta (postižené jedince nelze uchovnit, většina z nich ale nemá omezující problémy se zrakem), dysplazie (cca 3% z vyšetřených mají HD D a E – většinou ani taková dysplazie nezpůsobuje těžké problémy), ED se vyskytuje velmi sporadicky, OCD cca u 4% vyšetřených psů. Specifickým problémem přímo border kolií pak je BCC (border collie colaps) – u postižených jedinců dochází během zvýšené námahy ke kolapsu. Většinou jde o činnost, kdy se pes dostane do jakési „euforie“ – třeba při aportování míčku. Projevuje se ztrátou rovnováhy, padáním „na zadek“ a vyčerpáním. Vždy je nutné aktivitu okamžitě přerušit a psa nechat v klidu odpočívat. Ve výjimečných případech může dojít k úplnému vyčerpání organizmu. Je zajímavé, že stejní jedinci zvládnou bez problémů jiné fyzicky náročné aktivity (např. vytrvalý běh). Bohužel zatím neexistuje test, který by toto onemocnění uměl potvrdit.
Ani BOC se samozřejmě nevyhýbají „civilizační choroby“, jako jsou alergie, rakovina apod.

Jak dostat psa/fenu do chovu?

Chov border kolií v ČR zaštiťují dva kluby – klub specializovaný pouze pro ně BCCCZ, druhým klubem je pak KCHMPP, kam byly přiřazené v začátcích. V obou klubech je pro chov povinné vyšetření RTG DKK (max. do HD C) a DOV (s výsledkem prostý) a úspěšné absolvování bonitace.  BCCCZ navíc vyžaduje RTG DLK, OCD a vyhotovený genetický profil. KCHMPP zase uchovnění podmiňuje výstavou jím pořádanou.

Pod BCCCZ se každoročně uchovní okolo dvou stovek jedinců. Všechny informace o výsledcích bonitace, zdravotních výsledcích, fotografie z bonitace a často i videa jsou veřejné. BCCCZ také vede databázi BOC, ale informace od KCHMPP bohužel chybí. Pro chovatele je také velice cenná mezinárodní databáze Anadune, chovatelé v ní najdou mnoho informací o zdraví a rodokmen svého psa mohou dohledat až do dob Old Hempa.

Co jste o borderkách možná nevěděli?

Ráda bych zmínila nejčastější „zlozvyky“ border kolií. Patří sem již uvedené „nežádoucí pasení“ čehokoli – aut, vlaků, listů, stínů, letadel, neustálé aportování míčků, šišek, stébel trávy, až tak, že pes nic jiného nedělá a obtěžuje tím všechny kolem. Je toho hodně, co si nudící se borderka může najít. Může to být i neustálé štěkání (i když BOC jako taková není hlučná), nebo hrabání kráterů na zahradě. Nejhorší formou takových zlozvyků může být až sebepoškozování, kousání srsti, vylizování tlapek až na kůži, kousání do vlastních nohou…
Nezkušenému majiteli některé z těchto fobií mohou přijít zpočátku i roztomilé a často takové chování i podpoří – třeba laserovým ukazovátkem, nebo nekonečným házením míčků. Pokud si všimnete, že vaše border kolie pase nežádoucí předměty (zkrátka VŠE, kromě zvířat k tomu určených), zatrhněte to hned v začátcích, kdy je to ještě celkem jednoduché. Pokud pase auta, kola, listy, odveďte pozornost k jiné činnosti, pokud doma pase kočku, nebo papouška, rozdělte je, aby k tomu pes neměl možnost. Pokud pase stíny a světla, třeba i od televize – vyhraďte mu na odpočinek místo, kde bude tma. Pokud hrabe díry, nebo štěká u plotu, zajistěte jí klidné místo v kotci, ale věnujte jí dostatek času, kdy bude mimo něj. Prakticky všechny tyto zlozvyky vznikají z nudy, nedůslednosti a špatného odpočinku.

Český chov versus zahraničí

V ČR máme širokou a rozmanitou chovatelskou základnu, hodně chovatelů dělá i nepovinná zdravotní vyšetření. Máme chovatele výborných pracovních, výstavních i sportovních psů. A majitele, kteří to umí na soutěžích převést. I s velkou částí výstavních psů se nějakým způsobem pracuje, čímž jsou rozhodčí ze země původu vždy docela překvapení – příjemně samozřejmě.
Tak trochu českým specifikem je, že je u nás chovatelem téměř každý, kdo si pořídí fenu s PP. Chovatelé v ČR nemusí prokázat žádné znalosti a někdy je to bohužel znát. Rodí se pak hodně vrhů bez nějakého vyššího cíle, kdy důležité je jen, aby krycí pes nebydlel daleko, aby se narodilo hodně barevných štěňat, hodně krátkosrstých štěňat (pokud je zrovna poptávka) a podobně.

Poslední roky se do ČR ze zahraničí importuje okolo padesáti jedinců ročně a rozšiřují tak genetickou variabilitu plemene. Zájemce o border kolii si musí předem ujasnit, jakého psa chce a hlavně čemu se s ním chce věnovat. Univerzální border kolie neexistuje. Pokud v nabídce chovatelské stanice vidíte, že nabízená štěňata budou vhodná ke sportům, pasení, výstavám a canisterapii, tak rychle pryč – není to seriózní nabídka.

Ve Velké Británii je prakticky rozdělený chov pracovních a výstavních BOC. Pracovní borderky jsou chovány pod ISDS (farmáři je často stále nazývají jen collie, nebo sheepdog), výstavní „border collie“ pak pod KC. KC rodokmeny ISDS uznává a pokud má majitel zájem, není problém zapsat psa za příslušný poplatek i pod KC. Využívá se toho především pro exportované psy, aby měli možnost zápisu pod FCI. Pokud by naopak někdo chtěl zapsat svoji BOC pod ISDS, musí splnit ROM test – zkoušku z pasení s jasně danými pravidly.

Do bytu i na zahradu, ale…

Border kolie se hodí pro lidi s aktivnějším způsobem života a pro takové, kteří umí psa zaměstnat.
Neznamená to, že musí denně chodit na tříhodinovou procházku, nebo chodit třikrát týdně trénovat agility apod. Důležité je hlavně umět zaměstnat jí hlavu a to jde i doma např. učením různých triků, hlavolamy nebo vyhledáváním předmětů. Ideální kombinace obojího je tou nejpůvodnější činností pro ovčáckého psa – pasení. Stejně důležité jako borderku zaměstnat, je pak naučit ji i odpočívat a to už jako malé štěně.

Je úplně jedno, zda máte borderku v domě se zahradou, na statku, nebo v bytě, všude může být spokojeným psem i naopak. Život s border kolií jde snadno skloubit s osmihodinovou pracovní dobou, pokud nepodceníte její výchovu a pokud se jí následně doma dostatečně věnujete.
Border kolie rozhodně není „dekoračním psem“ k domu, ani hlídačem, není psem pro děti, ani společníkem pro sedmdesátiletou babičku, která nikdy psa neměla. Bohužel je až překvapivě mnoho lidí, kteří si tak inteligentního psa pořídí pouze díky zajímavému vzhledu a nenaučí ho ani chodit na vodítku bez tahání. Pokud ale border kolii dáte to, co potřebuje, bude z ní ten nejúžasnější pes, vyrovnaný společník pro každou aktivitu, pes, který může jít všude s vámi a který funguje téměř na myšlenku.

Portrét plemene Border kolie

Originální název	Border Collie
Zkratka plemene	BOC
Země původu	Velká Británie
Číslo standardu	297
FCI skupina	I. - Ovčáci a honáčtí psi
Velikost	střední (31 - 60cm)
Přesná velikost	Psi: 53 cm (21 palců), feny : o něco méně
Druh srsti	středně dlouhá
Srst	Dvě varianty: Středně dlouhé a Krátké. U obou variant je krycí srst hustá a střední textury s měkkou a hustou podsadou, která vytváří výbornou ochranu proti povětrnostním vlivům. U středně dlouhé varianty vytváří bohatá srst hřívu, kalhoty a prapor. V obličejové části, na uších, na hrudních končetinách (s výjimkou praporců) a na pánevních končetinách od hlezen k zemi má být srst krátká a hladká.
Vhodnost	pro začátečníky pro aktivní lidi
Umístění	do bytu na zahradu
Využití	sport dlouhé tratě
Využití	Vytrvalý ovčácký pes k tvrdé práci u stáda, výborně ovladatelný. Vhodný pro psí sporty.

---

Celkový vzhled:

Pes dobrých proporcí a ladných rysů ukazujících kvalitu, půvab a dokonalou vyváženost, které ve spojení s dostatečnou tělesnou stavbou demonstrují jeho výkonnost. Sklon k robustnosti i k přílišné lehkosti je nežádoucí.

Barva:

Dovoleno je množství barev, přičemž nikdy nesmí převládat bílá.

Hmotnost:

standard neuvádí, ale v průměru 15 -22kg

---

Čas od času se objeví borderka nebo její kříženec, který je v nouzi a potřebuje pomoc. Nabídku takových psů naleznete na těchto stránkách.

https://www.facebook.com/bocvnouzi
https://www.facebook.com/borderkolievnouzi

Monika Švarcová

Poradkyně chovu BCCCZ

www.borderkolie.websnadno.cz

www.bcccz.cz

Foto: archiv autorky, L. Lang, M. Hurník, O. Vacula, I. Polejová, J. Křivánek a fotoHáčko (P. Humpolec, V. Tvrdá, J. Wasserbauer