Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Pejskařinu dělá srdcem

Ať se podíváte na jakýkoliv snímek z následujícího rozhovoru, co Vás zaujme? Mě rozhodně životní energie, síla a šťastný výraz psovoda. Měla jsem tu čest se s ním utkat i na závodech a vidět takovou práci a lásku je vždy nádhera. A to mě přivedlo k myšlence pana Bradáče vyzpovídat.


Pejskařinu dělá srdcem

Pane Bradáči, já Vás poprvé viděla v roce, tuším 2010, kdy jsme se spolu utkali na závodech v ZKO Pchery v kategorii ZVV2. Tenkrát jste mě porazil, ale hlavně jste mě doslova učaroval, a to hlavně s tím, že jste měl velmi špatné koleno a při stopě jste dokonce upadl, přesto závod dokončil a ještě se umístil. Kde berete energii k takovým činům.

Ano, měl jsem silně pohmožděné koleno a špatně jsem šlápl a byl na zemi. Už jsem to chtěl vzdát, ale když jsem se podíval na Deysinku, která se zastavila a otočila – čekala na mě, tak jsem se zvedl a stopu jsme došli. Nemohl jsem ji zklamat.

Řekněte nám kdy, a jak jste Vy s pejskařinou začal?

S pejskařinou jsem začal v roce 1993, to jsem poprvé přišel na Slánský cvičák, ale s pejskama jsem začal v 16 letech. Měl jsem křížence čuvače, dogu, královského pudla, jezevčíka a 4x německého ovčáka.

Každý z nás má nebo měl svého životního psa. Jaký byl či je ten Váš, a povězte nám o něm trochu více.

V roce 1990 jsem musel na  operaci srdce – dopadlo to dobře, ale moje tělo bylo v troskách. Strašně jsem zhubnul, tak jsem se musel dát do kupy. Hlavně jíst, dlouhé procházky … samotného mě to nebavilo, a tak jednou přišel nejstarší syn Karel, nesl něco v náručí a přišel ke mně, vrazil mi to „něco“ do náruče se slovy „Tady máš kamaráda, abys nechodil sám na procházky a něčím se zabýval.“ A tak to začalo. Nikdy na Britu – tak se jmenovala ta ovčanda, nezapomenu. Spolu jsme odjezdili 63 závodů, z toho jsme byli 30x na bedně.

Jste stále aktivním pejskařem, co Vás na dnešní kynologii mrzí a co byste chtěl změnit , když byste měl tu „moc“?

Sice jsem 2roky už nezávodil, ale jak můžu, tak jedu na kukačku kamkoli. Když jsme jezdili, tak jsme se těšili jeden na druhého, přáli jsme si úspěchy, fandili jeden druhému, body si přáli … prostě to bylo fajn. Legrace byla po celý závod, protože se vždy sešla dobrá parta a i po závodě jsme si užili. Dnes je vše naopak, a to mě nejvíce mrzí. A kdybych měl tu moc, tak bych změnil lidi, aby nebyli na sebe takový zlí, a byli milí, aby se smáli jeden na druhého, a ne když se otočíte, aby Vás poplivali (obrazně řečeno).

Nemohu si pomoci ale musím Vám položit takovou záludnou otázku. Jak se díváte na dnešní sportovní kynologii. Trend, jakým se vydala (vyčuchávání šlápot, přesná chůze se sledováním a dle mě nepřirozeně vytočenou hlavou, obrany, kde je důležitější jak hluboko má pes zaražený rukáv než jakou má razanci a chuť do práce)?

Víte, je to veliké divadlo pro psy i psovody, buzerace – to že pes chodí jako loutka po stopě, kývá hlavou napravo, nalevo, do šlápot je nepřirozené pro psa. Chůze u nohy je nepřirozená, pes není opice, zrovna tak obrany, kde pes má zadržet pachatele a jestli ho drží na půl tlamy a nepustí, tak je to paráda, než aby na plnou tlamu na něj vletěl a spadnul jako švestka. Všude se mluví o přirozenosti, a zatím je to všechno nepřirozené a z toho jsou psi bojavý, nervózní, vystrašení a do toho se jim ještě pomáhá elektrikou a to jim úplně zdecimuje jejich hrdost.

Přál byste si, aby se ta sportovní kynologie ubírala spíše jiným směrem a jakým?

Sportovní kynologe se ubírá k velikému sebezničení, pokud se neobjeví šikula a nevrátí do správných kolejí.

Jak se díváte na nové kynologické sporty, které možná trochu odvádějí mládež od klasické sportovky, protože jsou pro ně zajímavější a atraktivnější jako třeba agility, dogdencing aj.?

Každý může cvičit, co se mu líbí, ale pro kynologii to nemá žádný přínos, konkrétně sportovní kynologii.

Mimo jiné jste také předsedou ZKO Slaný, představte nám Vaši organizaci a akce, které pořádáte.

Ano, jsem předsedou ZKO 231 Slaný od roku 2000, nyní máme 29 členů, cvičíme poslušnosti, stopy, obrany, jezdíme na výstavy, ze kterých vozíme dobrá až výborná ocenění. Píši to v globálu jako za organizaci.Děláme ukázky v Ledcích, Štemberku, i u nás ve Slaném.

Jste nakloněn spíše MZŘ IPO či NZŘ, které zkoušky si u psů vážíte?

NZŘ a nejvíce si cením a obdivuji zkoušku ZVV3.

Máte velmi rád plemeno německý ovčák, co si myslíte o těchto psech? Jak je ovlivnila doba?

Mám rád, když je pejsek nebojácný a jde do všeho z radostí a vervou a mám strašně rád NO, ale pomalu a jistě se mění na chudáky, kteří zanedlouho budou bez zadních nohou, alespoň teda exteriér.

Děkuji Vám za rozhovor

Kam dál ...