Odešla fena s velkým F

Bohužel každý z nás je jednou postaveni před rozhodnutí. Před rozhodnutím ukončit trápení našeho parťáka, kamaráda a tvora, bez jehož přítomnosti si nedovedeme představit kráčet dále po tomto světě. I to k té naší ,,pejskařině,, patří.

Rosi z Milberku

Rosi z Milberku (24. 1. 2006 – 19. 2. 2016)

Bohužel každý z nás je jednou postaveni před rozhodnutí. Před rozhodnutím ukončit trápení našeho parťáka, kamaráda a tvora, bez jehož přítomnosti si nedovedeme představit kráčet dále po tomto světě. I to k té naší ,,pejskařině,, patří. Já jsem takovému rozhodnutí byla vystavena před pár týdny. Musela jsem ukončit trápení svému největšímu psímu příteli, lépe řečeno přítelkyni. A tak na osmý pátek v roce, v 8.55 dotlouklo tak silné a bojovné srdíčko mé milované Rosi z Milberku. Provázela mě životem ,,pouhých“ 10 let a věřte, že mé rozhodnutí nebylo snadné.

 Je zvláštní, že silní psi odcházejí tak nečekaně a rychle – jeden den je vše v pořádku a druhý najednou konec. Každému, kdo se musí rozloučit se svým přítelem, běhají v hlavě různé myšlenky a i pochybnosti, zda bylo rozhodnutí správné. Pro člověka, který miluje svého psa není snadné toto rozhodnutí učinit a když už tak uděláte, chcete, aby bylo co nejšetrnější. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života.  

Toho dne ráno, když viděla, že couvám s autem k výběhu, tak se z kotce doplazila k vrátkům a já na ni mohla křičet jak chci, aby zůstala. Ona prostě musela sama, i když o chůzi tu nemůžeme mluvit. Doplazila se k vrátkům a chtěla vstát, ale nešlo to. Zvedla jsem ji do náruče a naložila do auta. Odvezla jsem ji na cvičák. Nacouvala jsem k placu tak, aby se mohla dobře podívat, otevřela jsem dveře sedla si k ní. Ona se rozhlížela a pískala. Nejraději by vyběhla tak, jak byla zvyklá. Srdce chtělo, ale tělo vypovědělo. Seděly jsme tam spolu asi 20 minut a já ji celou dobu něco vyprávěla. Potom se na mě podívala a já věděla, že je čas jet. Vydaly jsme se na naši poslední cestu.

Do ordinace jsem jí nenesla, doktorka přišla ven. Potvrdila mi, že je to opravdu je konec a Rosi vysvobodila. Poslední vteřiny jejího života jsem ji držela v objetí a ona nám dávala najevo, že je bojovnice. Rosi s injekcí bojovala – nechtěla opustit tento svět, nebo možná mě, kdo ví. Nicméně ve stavu, v jakém se během čtyř dnů ocitla, to nešlo jinak.

Rosinko...děkuji ti za nejkrásnějších deset let, za vše co jsme spolu prožily, nikdy na tebe nezapomenu a vždy budeš nejlepší pes, jakého jsem měla.

Rosi z Milberku (Tery Milvel x Baltazar Galán), 21. 1. 2006 – VD, 1. třída chovnosti, výběrový chov 5CVQ1/N, ZZO, BH, ZMT, ZVV1, ZVV2, ZVV3, ZPO1, účastnice mnoha závodů dle sportovní kynologie a TART.