Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Souhlasíte, že zkušební řády, jsou pro mnohé z nás oříškem? Nejenže je to často dlouhé čtení a takové studium zabere spoustu času, navíc se stále mění! A NSP, tedy slovenský Národný skúšobný poriadok doznal po letošní novelizaci změn skutečně mnoho. Pojďme se tedy podívat na to, jaké novinky čekají slovenské kynology od roku 2020.


Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)
Katka Houšková 27.10.2020 1631x Sportovní kynologie

Kořeny československého Národního zkušebního řádu sahají až do padesátých let minulého století, nakonec poutavý článek o historii zkušebních řádů a jejich vývoji jsme vám přinesli i začátkem toho roku. Po rozdělení Československa došlo pochopitelně i k rozdělení zkušebních řádů na dva – český Národní zkušební řád a slovenský Národný skúšobný poriadok. Během vývoje na poli kynologie docházelo až k dnešní podobě k řadě změn, které ale byly spíše kosmetického rázu a mnohdy šly ruku v ruce. A tak české zkoušky ZM a ZVV byly velmi podobné slovenským ZM a SVV a obdobné byly i zkoušky malých plemen ZMP a SMP. Výrazně odlišné byly pouze zkoušky speciální, kde český zkušební řád zná dva stupně Zkoušky psa obranáře a Zkoušky psa stopaře (ZPO1-2 a ZPS1-2), zatímco slovenský řád má pouze jeden stupeň a zkouška SPS a SPO je od české odlišná. Jinak ale pro multinacionálního psovoda nebyl problém jednu sobotu složit zkoušku ZVV1 a další týden bez nějakého většího tréninku absolvovat na Slovensku zkoušku SVV1. Rok 2020 je ale pro slovenský Národný skúšobný poriadok průlomový – a změny, kterých doznal, jsou opravdu zásadní.

Faktické změny

Pojďme se v první řadě podívat na změny faktické, tedy na kritéria jednotlivých cviků konkrétních zkoušek, která se mění a také na zvýšení počtu zkoušek tak trochu v duchu mezinárodního řádu. Na změny procedurální, které se týkají provedení jednotlivých cviků, se zaměříme v příštích článcích. Aby měl čtenář srovnání úplné, změny ve slovenských řádech doplníme o rozdílnosti mezi českým a slovenským národním řádem. Úvodem bychom chtěli říct, že nový slovenský řád je opravdu přehledný a logicky upravený, pro psovoda uživatelsky příjemný.

Zkouška BH-SK (Skúška doprovodného psa)

Zkouška BH-SK plní v NSP podobnou úlohu jako v řádku mezinárodním, tedy jedná se o zkoušku základní, zkoušku doprovodného psa. Na rozdíl od mezinárodního řádu se ovšem nejedná o zkoušku povinnou, která podmiňuje účast na zkouškách vyšších.

Zkouška BH-SK měla až do loňského roku svůj samostatný zkušební řád a ačkoliv fakticky spadala do zkoušek NSP a prováděla se právě v rámci nich, posuzována rozhodčími pro NSP, její zařazení do Národného skúšobného poriadku proběhlo až letos.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Odolnost psa na střelbu se při této zkoušce posuzuje hned na začátku a provádí ji všichni psovodi se psy naráz. To je oproti českým zkouškám zajímavé provedení, ale v rámci zkoušky BH-SK k žádné změně nedochází. Původní zůstává prověrka v dopravním ruchu a stejné je rovněž bodové hodnocení jednotlivých cviků, jakož i celkové hodnocení zkoušky. Vnímavému čtenáři neunikne, že zkouška BH-SK je podobná, resp. spadá do obtížnosti české zkoušky ZZO.

Zkouška ZM (Základné minimum)

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Základními rozdíly mezi starým a novým řádem je počítání na metry místo na kroky, které by mělo být přesnější. Výraznější změny v kritériích jednotlivých zkoušek jsou dvě, tedy při poslušnosti je nově přivolání možné pouze k noze (místo původního výběru ze dvou variant) a na obraně nedochází k prohledávání dvou, ale pouze jednoho úkrytu. Kromě přeučování z přivolání „ke mně“ na „k noze“ tedy nebudou mít psovodi více problémů.

Zkoušky SVV (Skúšky všestranného výcviku) 1-3

A tady se dostáváme k těm nejvýznamnějším změnám, a to k rozdělení zkoušek na jednotlivé oddíly, jak jsme zmínili výše, tak trochu v duchu mezinárodního zkušebního řádu IGP. Nově tedy kromě zkoušek SVV v třídách 1-3 obsahuje zkušební řád také zkoušky dílčí, které je možné skládat zvlášť a které jsou jednotlivými oddíly zkoušek SVV. Je tedy možné buď složit celou zkoušku SVV1-3 nebo pouze její jednotlivé oddíly.

Oddíl „A“ stopa zkouška SS (Skúška psa na stopě) 1-3

Oddíl „B“ poslušnost zkouška SP (Skúška poslušnosti) 1-3

Oddíl „C“ obrana zkouška SO (Skúška obrany) 1-3

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Také ve zkouškách SVV se budeme potýkat s přepočítáváním na metry místo kroků, ale délka stopy i její provedení v podstatě zůstává nezměněná.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Vzhledem k rozdělení zkoušek na jednotlivé oddíly bylo pamatováno také na menší plemena, proto dochází k zásadním změnám a zohlednění váhy aportovací činky na 250 g pro malá plemena a také výšky překážky, která je nově nastavena na 50 cm pro malá plemena do výšky 40 cm, na 80 cm pro střední plemena velikosti 40 – 55 cm a na 100 cm pro plemena od 56 cm kohoutkové výšky.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Ke zjednodušení dochází hned v několika bodech zkoušky SVV1, resp. SO1. Ponechme stranou, proč se nám od zkoušky ZM změnil pomocník na figuranta  a pojďme se věnovat těm důležitým věcem.

  • snížení počtu úkrytů ze čtyř na dva
  • po dokončení vyštěkání psovod psa neodvolává z pozice před úkrytem, ale přiřazuje se ke psu s povelem „sedni,“ připíná ho na vodítko a společně se psem odchází

 

Nezajímavé není také srovnání s českou zkouškou ZVV1. K zásadní změně zde dochází ihned po výslechu a prohlídce pachatele. Slovenský řád nám ukládá zeptat se figuranta, zda má u sebe doklady, následně výslech ukončit a přemístit se na místo určené rozhodčím (většinou k dalšímu úkrytu). Odtud se pohybuje psovod se psem u nohy (na vodítku) proti figurantovi a následuje tzv. „stretávka“, tedy střet s figurantem. Zde bude výslech ukončen přepadem a následným zadržením figuranta. V české verzi se psovod se psem nikam nepřemisťuje, ale bezprostředně po prohlídce pachatele následuje výslech, který končí přepadem a následně zadržením figuranta.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Zásadní změnou na stopě zkoušky SVV2 není její délka (změna z 650 kroků na 500 metrů), ale především terén, na který má být stopa položená – podle nového řádu již není nutné, aby křižovala polní cestu nebo používanou stezku, ale je položená do běžného terénu, stejně jako na české zkoušce ZVV2.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Kritéria oddílu „B“ poslušnost zkoušky SVV2, resp. zkoušky SP2 zůstávají téměř nezměněná, jediný rozdíl je opět v počítání kroků vs. metrů a drobné změny v provedení jednotlivých cviků. Za zmínku ovšem opět stojí poměrně výrazná změna oproti českému zkušebnímu řádu (zkoušce ZVV2, resp. ZZO2). Cvik přivolání psa se podle českého řádu provádí těsně po cviku vyslání vpřed, na který navazuje, zatímco podle slovenského řádu je pes vyslán nikoliv „vpřed“ konkrétním směrem na konkrétní vzdálenost, ale „volno,“ tj. jakýmkoliv směrem se musí vzdálit od psovoda na vzdálenost nejméně 10 m (jako při zkoušce SVV1, resp. ZVV1). V tomto cviku dochází k malé změně, kdy v původním řádu bylo vyslání volno z místa (tedy ze základní pozice), zatímco podle nového řádu se vyslání „volno“ provádí za pochodu. A jedna lehce vtipná vložka – cvik plazení psa se podle českého řádu vykonává u nohy psovoda, zatímco podle slovenského řádu se plazí psovod i se psem. Sama mám několik takových výborných zkušeností, fajn je to hlavně na podzim, když je bláto.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Také na zkoušce SVV2, resp. SO2 dochází ke zjednodušení. Poměrně výrazné je snížení počtu úkrytů z šesti na čtyři (v souladu se snižováním počtu úkrytů v předchozích stupních zkoušek) a zarážející je vzdálenost určená k hladkému zadržení, kdy podle původního zkušebního řádu byla až 130 kroků (co velmi často limitovalo velikost povoleného prostoru pro konání zkoušek), zatímco podle nového řádu postačuje pouhých 50 metrů. Pro zajímavost podle českého řádu je vzdálenost pro hladké zadržení zkoušky ZVV2 na vzdálenost 100 kroků.

Zkouška SVV3

Bývá nazývána královskou nebo také vrcholovou. Je to z pohledu aktuálních zkušebních řádů ta nejtěžší všestranná zkouška vůbec. Podle SVV3 se pořádá mistrovství republiky ZŠK. Splnit tuto zkoušku si psovod považuje za čest. Dojde ke snížení obtížnosti i v této zkoušce? Pro někoho bohužel, pro někoho bohudík – ano.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Stopa na zkoušce SVV3 byla původně velmi náročná. Na vzdálenosti 1300 kroků byly položeny pouze dva předměty, z nichž jeden stopu ukončoval, tedy pes neměl prakticky žádnou možnost odpočinku. Její obtížnost tedy byla o něco vyšší než obtížnost zkoušky FH1. Nyní je délka stopy snížená po přepočtu metrů na kroky zhruba o třetinu, zatímco se navýšil počet předmětů a tedy možnosti odpočinku. Dalším usnadněním je snížení stáří stopy ze tří hodin na dvě. Naopak za zvýšení obtížnosti se považuje přidání dvou lomů.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Poslušnost podle zkoušky SVV3 resp. SP3 zůstala prakticky nezměněná, mimo přepočítávání kroků na metry. Za zmínku ovšem stojí opět rozdíl proti české ZVV3, resp. ZZO3, který je především ve cviku vyslání vpřed s přivoláním. Podle českého řádu se cvik vyslání vpřed vykonává často bezprostředně po stopě v přírodním terénu, kdy rozhodčí jako cíle vytýčí například vzdálené stromy či sloupy elektrického vedení a na něj navazuje cvik přivolání před psovoda s použitím zvukového povelu. Podle slovenského řádu se cvik vykonává vždy na cvičišti/hřišti, kde jako cíle bývají vytýčené většinou kužely. Navazující cvik přivolání se následně provádí pouze s použitím posunkového povelu a to k noze psovoda.

Novelizace Národného skúšobného poriadku (NSP)

Rovněž „trojková“ obrana doznala změn, které vedou ke snížení obtížnosti celé zkoušky. První větší změna je během doprovodu, kdy po přepadu již nenásleduje dokončení transportu figuranta, ale ihned po pouštění figurant na povel psovoda odstupuje, psovod dává psovi povel k zaujetí pozice a ihned následuje cvik hlídání figuranta. I tento cvik je zjednodušený, oproti původním dvěma minutám vleže pes hlídá pouze jednu minutu a po pouštění už pouze další minutu hlídá, bez opakovaného úniku figuranta a potřebného dalšího zákusu. Zadržení s protiútokem je proti původní obtížnosti zkráceno několikanásobně. Pro zajímavost opět uvedeme aktuálně platnou obtížnost českého národního řádu – zadržení se provádí na 150 kroků a hlídání 2+1 minuta je stejné, jako v původní verzi slovenského řádu.

Dnes jsme vás seznámili s inovacemi základních zkoušek slovenského Národného skúšobného poriadku a v příštím článku budeme pokračovat změnami a srovnáním s českým Národním zkušebním řádem ve zkouškách malých plemen (ZMMP, SMP 1-2 resp. ZMP 1-2) a také ve speciálních zkouškách stopařských a obranářských (SPS resp. ZPS 1-2 a SPO resp. ZPO 1-2).

Aktualizovanou verzi slovenského národního řádu na stránkách Zväzu športovej kynologie http://www.zsksr.sk.

Foto: archiv Katky Houškové

www.katcinasmecka.cz

Utekl vám článek o vývoji zkušebních řádů u nás, který zmiňujeme v úvodu, nebo byste si ho rádi znovu připomněli? Tak tady je:
Jak šel čas se zkušebními řády...
Jak šel čas se zkušebními řády...

Také patříte mezi ty zvídavé čtenáře, kteří mají rádi naše historická okénka? Pokud ...

Historie kynologických sportů

Zkouška BH-SK

Kam dál ...