Nezapomenutelný pan Jaroslav Šmolík

Souhlasíte s tím, že někteří výjimeční lidé, a to nejen nezapomenutelní pejskaři by na tomto světě měli být prostě stále a věnovat se tomu, co tak dobře umí a čemu zasvětili celý svůj život? Bohužel tomu ale tak není a nedá se dělat nic jiného, než se s tím postupně smířit. Dovolte nám, abychom tentokrát už bohužel In Memoriam uvedli do naší virtuální síně slávy další významnou osobnost československé kynologie…

V pátek 19. května 2023 nás zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 77 let zemřel pan Jaroslav Šmolík, předseda ČKS od roku 1990 až do roku 2019, čestný předseda ČKS, čestný člen ČKS, držitel skleněné a zlaté plakety ČKS za zásluhy o rozvoj kynologie, držitel stříbrné medaile ČMKU za dlouholetou činnost ve prospěch československé a české kynologie, držitel medaile Sdružení sportovních svazů za rozvoj kynologického sportu, Mistr ČSSR a rozhodčí z výkonu.

*18. 5. 1946 - †19. 5. 2023

Opustil nás člověk, který dělal pejskařinu s láskou a odpovědností k vykonávané funkci a který pro českou kynologii udělal tolik, jako málokdo.

Čest jeho památce!

Níže přikládáme text, ve kterém pan Šmolík vlastními slovy popsal svoji kynologickou činnost, u příležitosti Oslav třiceti let Sdružení sportovních svazů ČR v roce 2020.

Jaroslav Šmolík – něco z kynologického života…

„Zájem o psy jsem měl již od mládí. Chodil jsem okukovat za plot kynologické organizace Svazarmu v Kladně tak dlouho, až mě pozvali dál, bylo to v roce 1959. To mi bylo třináct let a měl jsem tehdy jako nemajetný kluk křížence německého ovčáka s kolií.

K výcviku jsem přistoupil tak důkladně, že mi po nějaké době darovali prvního psa německého ovčáka s rodokmenem, se kterým jsem mohl pokročit dále. Úspěšně jsem s ním složil všechny existující zkoušky a stal se i Mistrem ČSSR mezi dospělými, tehdy kategorie mládeže ještě neexistovala. V témže roce jsem s úspěchem odmaturoval na SPŠE. Profesně jsem potom celý život pracoval jako technik energetik v kladenských železárnách POLDI, později v elektrárenské společnosti ALPIQ, odkud jsem odešel do důchodu.

Díky lásce ke psům mně připadlo logické vykonat i ZVS u psovodů, což se také stalo. Absolvoval jsem PŠ psovodů a na pohraniční rotě jsem potom vykonával funkci velitele psovodů. Jako určitou výsadu jsem bral i to, že mi za dobré výsledky v přípravě psů bylo dovoleno vzít si na vojnu svého civilního psa a zúčastňovat se soutěží. Po návratu z vojny jsem s tímto psem ještě nějaký čas úspěšně závodil, dožil se čtrnácti let.

Až na výjimku jednoho malého knírače jsem vždy měl německé ovčáky a patřím k těm, u nichž vždy pes dožil i ve stáří a teprve potom přišel nový mladý pes. Takže proto jsem zas až tolik psů nevlastnil.

Krátce po návratu z vojny jsem byl svým okolím postupně přiváděn i k funkcionářské práci. Postupně jsem vykonával instruktorskou práci, práci figuranta, stal se členem tehdejších kynologických orgánů Svazarmu, postupně na všech stupních a bylo mi nabídnuto stát se i rozhodčím pro výkon psů. Tato práce mě bavila a postupem času jsem se stal i rozhodčím mezinárodním. Ve skromnosti mohu dodat, že s bohatými mezinárodními zkušenostmi.

Po listopadových událostech v roce 1989 jsem se spolupodílel na přerodu odbornosti služební kynologie do dnešní podoby. Na ustavujícím sjezdu 8. 12. 1990 jsem byl zvolen předsedou Českého kynologického svazu a zároveň se stal členem Rady STSČ ČR, později SSS ČR. Souběžně s tím byla z důvodu mezinárodního zastřešení české kynologie v FCI ustavena Českomoravská kynologická unie (ČMKU), v jejímž předsednictvu jsem také mnoho let pracoval.

Výše uvedené funkce jsem vykonával až do prosince 2019, kdy jsem se z důvodu věku rozhodl již dále nekandidovat.

V průběhu třiceti let se nám podařilo vytvořit největší kynologickou organizaci v ČR, uznávanou nejen doma, ale i v zahraničí. Dokladem toho je nemalý počet získaných titulů Mistrů světa v různých kynologických odvětvích, vybudování akceschopné organizační struktury, pořádání mnoha Mistrovství světa a Mezinárodních výstav psů. Postupně byl vytvořen životaschopný systém přípravy a přezkušování kynologických kádrů, včetně rozhodčích, instruktorů, figurantů, kladečů a pracovníků s mládeží. Po linii práce s kynologickou mládeží jsme světovou raritou. V žádné jiné zemi se nekonají Mistrovství kynologické mládeže a juniorů jako u nás.

Je mi ctí, že jsem se na tom všem mohl spolupodílet a zúročit tak celoživotní zkušenosti.“

Jaroslav Šmolík

Red.

Foto: Archiv ČKS

Zdroj:  
http://www.kynologie.cz, https://www.facebook.com/CeskyKynologickySvaz