Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Německé ovčáky chovám třicet let!

Pamatujete si ještě na rozhovor o chovu a výcviku německých ovčáků, který u nás před nějakou dobou vyšel? Dovolujeme si vám ho nyní v rámci představování tohoto plemene znovu připomenout. Tak příjemné čtení!


Německé ovčáky chovám třicet let!

Na otázky pro německého ovčáka mi odpovídá Renata Machová Angelovová, majitelka chovatelské stanice Anrebri s 30letou historií, dále přes 20 let posuzuje jako rozhodčí CKS, mezinárodní rozhodčí, krajský poradce chovu, má složeno  150 zkoušek.

Po boku celkem osmi psů startovala v součtu osmadvacetkrát na mistrovství republiky a má složeno více než sto padesát zkoušek z výkonu. Mezi její další činnosti patří výcvik NO, pořádá výcvikové tábory, semináře, výcvikové víkendy, bonitace, výstavy, soutěže a zkoušky. Působí také jako mezinárodní rozhodčí, krajský poradce chovu a sama německé ovčáky přes třicet let chová. Dámou, o které hovoříme, není nikdo jiný než majitelka chovatelské stanice Anrebri Renata Machová Angelovová…

Paní Machová, německý ovčák byl dlouhé roky jedničkou mezi pracovními psy. Dnes mu však velmi těsně šlape na paty právě belgický ovčák malinois. Čím si to vysvětlujete?

Německé ovčáky chovám třicet let!

Nároky na dnešní sportovní výcvik jsou vysoké, preferuje se temperamentní, pozorná, koncentrovaná poslušnost s maximálním nasazením a přitom naprosto přesná v provedení. Na obraně se zase preferuje tvrdost, razance, rychlost a maximální ovladatelnost.  Z toho vyplývá, že nervová soustava malinoisů více odpovídá nárokům na dnešní výcvik. Německý ovčák je vyrovnanější povahy, má pevnější nervy, tudíž mnohdy „nestíhá“  onen trend, kde se vyžaduje až extrémní nasazení a rychlost. Samozřejmě je to hodně o metodice výcviku, povaze daného jedince a schopnostech psovoda.

V čem vy vidíte jedinečnost svého plemene, kterou byste vypíchla?

Německé ovčáky chovám třicet let!

Mně se u německých ovčáků líbí nejen vzhled, ale také právě ta vyrovnaná povaha a přizpůsobivost nejen s prostředím a výcvikem, ale také s nervy psovoda. Více vydrží, což je i jeho handicapem v kombinaci se psovodem, který neví, kdy přestat ve výcviku. NO pracuje stále dokola a než si všimnete, tak je úplně „zničen“. Jste za jeho hranicí. Kdežto maliňák vám hned ukáže, že jste překročili hranici, kterou ještě unese… NO lépe  „stráví“ chyby, které se při výcviku stanou, jakoby zapomene na to špatné. U malinoisů je to horší. Chyby se hůře odstraňují. Naproti tomu malinois má spoustu věcí zadarmo (potřebných pro dnešní trend výcviku). Na NO se mi líbí ta jeho tzv. „normálnost“.

Na německém ovčákovi se mi líbí ta jeho tzv. „normálnost“!

Myslíte si tedy, že německý ovčák maličko ustupuje maliňákovi a pokud ano, proč?

To je otázkou názoru. Na soutěžích ČKS IPO všech plemen soutěží mnoho maliňáků a podávají až extrémní výkony. Také je to otázkou „módy“, což vyplývá z výše popsaného. Na mistrovství ČKNO soutěží přes padesát německých ovčáků a drtivá většina jich je kvalitních a předvedou i kvalitní výkon. A nesmíme zapomenout, že tři roky po sobě se mistrem světa FCI stal německý ovčák.

Pojďme se ale podívat na chov, kam dle vás směřuje a kam by směřovat měl?

Německé ovčáky chovám třicet let!

U německých ovčáků (a je to i ve spoustě jiných plemen) je chov rozdělen na výstavní a pracovní linie.  Nelze tedy jednoznačně na tuto otázku odpovědět. V globále řečeno, jak u exteriérové linie, tak i u pracovní linie existují psi se skvělou povahou, ale i psi se slabší povahou. Chov by měl směřovat hlavně k chovu zdravých jedinců s pevnými nervy, ochotou pracovat a nezapomínat na vrozené schopnosti jako jsou lovecký pud, schopnost aportovat, čich (pachové práce) a v neposlední řadě i sociální chování.

U německých ovčáků (a je to i ve spoustě jiných plemen) je chov rozdělen na výstavní a pracovní linie!

Jak byste hodnotila povahu plemene. Nemyslím tím, co říká standard, ale to, jak vidíte dnešní povahy vy jako chovatelka.

Opět musím podotknout, že se nedá jednoznačně odpovědět. Hraje zde roli mnoho faktorů. Linie, prostředí, ve kterém pes vyrůstá, metodika výcviku (která se na dojmu z chování psa podepíše), psovod (jeho povaha, schopnosti apod.). Každý pes se hodí na něco jiného. 

Je těžké ptát se na to, jak vhodní psi to jsou na výcvik, to asi každý ví, ale pojďme se tedy podívat na ostatní disciplíny, ve kterých se může uplatnit. Jak vidíte tyto psy při moderních sportech, jako jsou dogfrisbee, tanec nebo při práci asistenčních a vodících psů.

Je to stále stejný princip. U NO existují extrémně temperamentní psi, kteří se nehodí na výcvik vodících psů. Naopak je spousta flegmatických jedinců a ti se zase nehodí na tanec se psem… V globále řečeno, NO se hodí na všechny druhy výcviku, záleží ale na konkrétním psovi, jeho povaze a dalších okolnostech.

U německého ovčáka se vždy uvádí, že je vhodný pro každého, dobře cvičitelný atd. Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak není (a to nejen u NO). Vy jako zkušená chovatelka, výcvikářka, rozhodčí, prostě odbornice v pravém slova smyslu, řekněte nám, na co má člověk koukat a kde hledat psa pro své potřeby?

Německé ovčáky chovám třicet let!

V první řadě je nutné začít u sebe jako u psovoda. Zvážit své schopnosti (nejen šikovnost, ale pracovní i vytížení, rodinnou stabilitu apod.) a odpovědět si na otázku, za jakým účelem si psa (NO) chci pořídit. Pokud chci psa na top sport (soutěže na vysoké úrovni), vybírám si štěně po rodičích, nejlépe takových, kteří jsou sami „závodníci“. To, že se pes účastní MR není ještě zárukou kvality, ale jakýmsi předpokladem pro to, že by to mohlo klapnout. Pokud chci psa do rodiny k dětem jako kamaráda s občasným výcvikem, mohu volit štěně klidně z výstavních linií. Tím nechci říci, že pes exteriérový není na výcvik vhodný. Jen reálně musím přiznat, že je velmi málo psů z exteriérových linií, kteří jsou schopni startovat na mistrovství a obstát… Naopak v rodině jako společníci, popřípadě na skládání zkoušek jsou vyhovující. Hledat štěně na inzerát není špatné, ale je dobré si o rodičích více zjistit, například se zajet podívat na výstavu, nebo soutěž a podívat se, jak ten pes pracuje a jak se chová. Každému vyhovuje něco jiného. Není nic horšího, než šílený temperamentní uštěkaný aportér v rodině s malými dětmi, jen tak na zahrádce nebo u starších lidí… Pes se nudí a majitel je naštvaný, neboť si zvíře hledá zábavu jinde, ničí majetek, ohrožuje děti apod.

Každý by měl zvážit své možnosti! Není nic horšího, než šílený temperamentní uštěkaný aportér v rodině s malými dětmi, jen tak na zahrádce nebo u starších lidí…

Jedna otázka tu však ještě nepadla. Proč jste si vy sama vybrala právě německého ovčáka, jak dlouho je chováte a kam váš chov nyní směřuje?

Německé ovčáky chovám třicet let!

Německý ovčák se mně líbil již od útlého věku. Ve čtrnácti letech mi rodiče koupili vysněnou Brittu z Knihovského údolí  (znaková fena), se kterou jsem složila ZVV3, IPO3, ZZP2, ZPO, OP1. Nikdy jsem tenkrát o jiném plemeni neuvažovala. Tato fena se stala zakladatelkou mé chovatelské stanice. NO chovám třicet let. Snažím se jako spousta chovatelů o krásné chytré psy. Ale ideální pes ve všech směrech neexistuje a příroda (genetika) si dělá, co chce. Vždy je to něco za něco. Snažím se myslet na zdraví (lokty, kyčle, páteře), prostě pohybový aparát. To je základ. Já osobně preferuji tmavou barvu, nejlépe tmavě vlkošedou, celočernou, pálenou. Silnou kostru, líbivé hlavy, pozorný výraz,  pevné hřbety. Co se týče povahy, upřednostňuji pevné nervy, dravost, ochotu spolupracovat, na obraně se mě líbí plné pevné zákusy, razance, projev.  Takové psy se snažím vybírat i na své feny ke krytí. Při výběru mě zajímá, jak pes pracuje na place (závod), ale také jak se chová v běžném životě (třeba před nástupem na plac, na vycházce a podobně). 

Který pes je pro vás tím nej... nej… ze všech?

Německé ovčáky chovám třicet let!

Jednoznačně musím uvést FRANKIEHO Anrebri. Byla jsem s ním  sedmkrát na mistrovství republiky ve výkonu. Nikdy nevyhrál, ani se neumístil v první pětce. Přesto vždy postoupil. Líbila se mi však jeho přizpůsobivost pro všechny moje výmysly. Hodně jsem se na něm naučila, hodně mě naučil on a hodně jsem pokazila. Přesto se s tím dokázal vyrovnat. Byl to pes nejen na sport (IPO), ale i do praxe. Jeho povaha byla opravdová. Za každých okolností. Byl vynikající obranář, vynikal razancí, pevnými tvrdými zákusy. Jeho nervová soustava byla pevná, vyrovnaná. V cizím prostředí na Barrandově mezi strašidelnými kulisami byl schopen bez problémů natáčet s cizími lidmi na lešení, ve výšce hororové scény. S Frankiem jsme se věnovali výstavám, byl to líbivý tmavě vlkošedý pes. Měl titul Interšampion, Šampion ČR, SR, obdržel mnoho CACů, CACIBů, BOBů… Mimo to to byl výborným společníkem a psem do rodiny. Měl srdce a duši a byl to parťák. …

Co byste přála německému ovčákovi, chovatelům a majitelům do budoucna?

Rozvahu při vybírání jedinců do chovu… Nemělo by být pravidlem chovat za každou cenu na fenách, které jsou sice chovné, ale chybí jim základní věci typické pro NO.

Děkuji vám za rozhovor.

 

Foto: Archiv Renata Machová Angelovová

Kam dál ...