Nejdřív galeje, potom rutina!

Zamilovali jste se do afgána a přemýšlíte o jeho pořízení? A uvědomujete si už nyní, kolik času vám zabere úprava jeho přenádherné srsti? Přibližnou představu si tedy můžete udělat ve výstižném článku od autorky portrétu plemene Romany Hřebejkové právě na toto téma. Přejeme příjemné čtení!

Afgánský chrt patří do kategorie plemen, jejichž srst vyžaduje velkou a náročnou péči, a to jak na čas, tak i na techniku úpravy. S dospělým jedincem strávíte při úpravě čtyři až šest hodin, a to každých čtrnáct dní, tudíž je nutné již malé štěně důsledně zvykat na tuto nezbytnou proceduru.

Co se v mládí naučíš…

Štěne z CHS Al-Fayed Martiny Frolíkové

Při hraní se štěnětem používejte kartáč a občas ho jím jemně pročešte po různých částech těla a hodně přitom odměňujte. Pozor, štěně nesmí kartáč kousat. Po čase zkuste postavit psa na stůl a několik minut ho češte tak, aby to bylo psovi příjemné – čili ostny kartáče mají psa masírovat. Češte opravdu všude, nevynechejte ani ty části, kde je kůže velmi citlivá, např. vnitřní stranu ušních boltců, vnitřní stranu stehen, pod ocasem a také pod lokty, kde se srst velmi cuchá. Zvedejte mu nohy, pak ho posaďte nebo položte na bok a opět češte. Zpočátku jen několik minut, ale často, klidně i několikrát týdně. Již roční pes potřebuje česání nejen jako nácvik, ale i když má srst ještě poměrně krátkou, v některých partiích se začíná cuchat, a kromě kartáče je již nutný i šampon a kondicionér, takže úprava „naostro“ začíná být nutností.

Krásná srst si žádá své

Elton John van de Robega

Někteří afgáni mají stále podsadu, kterou zdědili po předcích, je však pravděpodobné, že váš afgán ze současných chovů bude už bez podsady. Srst tohoto plemene je velmi jemná, hedvábná, tvořená pouze krycími pesíky a pokrývající celé tělo psa s výjimkou tváře. Rovněž je žádoucí, aby měl afgán od kohoutku až po kořen ocasu sedlo tvořené krátkou přiléhající srstí. Pokud se nevytvoří přirozeně, je třeba jej upravit. Zde je ideální použít trimovací nůž, pemzu anebo gumové náprstky a srst vytrhávat. Možná se to zdá jako nelogický krok, jelikož trimování je běžné u hrubosrstých plemen, ale také u afgána funguje velmi dobře. Srst, která po trimování roste, je hrubší a lépe na hřbetě „leží“. Je možné také vytrimovat hřbet ocasu a nechat jen dlouhou vlajku na spodní straně. Pokud má pes hodně srsti na šíji, je také dobré ji buď prořídit anebo ostříhat nahladko. Už netrimujeme, jelikož zde je kůže velice jemná a psa by škubání bolelo. Rovněž ostříháme případné vousy na lících, které mu zbyly ze štěněcího věku. Psům-samcům můžeme nechat efektní „kozí bradku“, ale nemusíme.

Afgána nikdy nečešeme nasucho!

Správně upravené sedlo

Chystáme-li se na kompletní úpravu, psa musíme nejdříve vykoupat. Postavíme ho do vany a důkladně namočíme. Pak rozředíme kvalitní šampon ve vaničce s vodou. Mně osobně se osvědčil způsob koupání houbou. Do vaničky postavím psa předníma nohama, houbou nasáknu šamponovou vodu a od kohoutku nechám tuto vodu stékat po srsti. Srst nijak nemuchlám, pouze z ní vodu vymačkávám a nechávám opět stékat z houby. Každý chovatel má svůj zaužívaný způsob, mně ale tento vyhovoval. Při takovém šamponování se srst necuchala a lépe se pak česala. To samé opakuji se zadní částí těla psa, po levé straně přejdu na pravou, a nakonec stejně umyji hlavu a uši. Šamponování opakuji, vysprchuji dočista a stejným způsobem nanáším i kondicionér, který je potřeba jemně do srsti vmasírovat, aby "obalil" celou délku chlupu. Nakonec po posledním spláchnutí sprchou prsty vymačkám ze srsti většinu vody, umožním psu se oklepat, zabalím do deky a nechám ho tak aspoň hodinu odpočívat. Koupání zabere kolem tři čtvrtě hodiny, tudíž pes je dost unavený a rád si pospí, a navíc když je srst částečně proschlá, fénování jde rychleji.

Fénování a česání provádíme na stole

CIB Ernesto Che´ Al-Fayed

Poté psa položíme na stůl na bok a fénujeme a češeme souběžně po pramenech. Abychom docílili nadýchanosti, češeme i fénujeme proti růstu srsti. Na tom, zda začneme od hlavy, nebo od ocasu, již nezáleží, máme-li však kvalitní fén (a ideálně i pomocníka), můžeme být hotoví poměrně rychle. Češeme kovovým kartáčem s dlouhými tupými hroty bez kuliček až na kůži, vždy mokrý pramen srsti pod fénem až do úplného vysušení a vyrovnání. Fénujeme podle možností vlahým vzduchem. Horký vzduch není velmi vhodný. Cucky rozebereme nejdřív prsty, až pak je zkoušíme rozčesat za mokra. Nikdy je neškubeme a už vůbec nestříháme. Každý zásah nůžkami je na srsti velmi dlouho vidět. Zde se nám velmi hodí pomocník, který cucky rozebírá předem a může nám pomoct držet nohu psa, pokud češeme pod loktem nebo břicho. Další, kdo nám může ulehčit práci, je samotný pes. Je-li naučený a zvyklý odmala, obyčejně celé česání prospí a neruší ho ani hučící fén. Po celé proceduře ho ale nechme odpočinout na jeho místě. Stejně potřebujeme uklidit všechny chlupy, které během fénování létaly po celé místnosti.

Vykoupáním a česáním péče nekončí!

Zpočátku to možná budou galeje, ale postupem času se z toho stane rutina. S přibývající a rostoucí srstí psa či feny však doba úpravy úměrně roste. Majitel afgána s tím ale musí počítat a pro krásu svého psa obětovat kupu času. Vykoupáním a česáním totiž péče o srst nekončí. Pes potřebuje žít svůj běžný život, a tak aby vydržel bez dredů i do příští úpravy, chovatelé přistupují k používání různých výživných olejů na srst. Rovněž je praktické balíčkování v partiích na bedrech a břichu, které si pes může počůrat, a také zabalení uší do návleků při jídle či venčení. To vše proto, aby se konečky srsti příliš neošoupaly. Není totiž žádoucí konečky zarovnávat nůžkami, jelikož to prostě nevypadá dobře (afgán není pudl). Při jídle se psovi dostanou jeho dlouhé chlupy na uších do tlamy a žvýká je spolu s jídlem. Jak pak takové ucho vypadá, si jistě umíte představit.

Zdá se vám to příliš složité?

Elton John van de Robega

Veškerá péče však není důležitá pouze pro krásu psa, ale také pro jeho zdraví. Příliš zplstnatělá srst se totiž rozčesat nedá a jedinou možností je pak psa ostříhat. Pokud to však chcete nechat zajít až tak daleko, raději si afgána nepořizujte. Nejezdíte-li na výstavy a k česání se dostanete jen čas od času, i tak nestříhejte psa úplně na kůži. Prostříhejte cucky a dredy a zbytek se snažte alespoň částečně udržovat, případně svěřte úpravu některému chovateli či psímu salonu. Kožní nemoci vzniklé zapařením určitě stojí víc času i peněz než občasné koupání a česání. Nejlepší však bude, naučíte-li se úpravu sami a budete psa pravidelně koupat a česat. Odměnou za náročnou práci vám bude váš milující a oddaný kamarád s velkým srdcem, který dokáže okouzlit nejen vzhledem, ale hlavně svoji povahou. 

Foto: Romana Hřebejková, Silvia Antalíková, archiv Silvie Antalíkové, Martina Frolíková, Eva Mizerová