Ne každá svědivost je alergie!

Také se váš pes neustále urputně drbe a vy pořád nevíte, čím by to mohlo být? Napadá vás alergie? Mohla by to být pravda, ale příčin může být i vícero…

Usilovné drbání bývá častým důvodem, proč majitel přivede svého mazlíčka do ordinace veterináře. A i když svědivost je hlavním příznakem alergie u psa, nemusí to být vždy ta správná diagnóza. Kožní onemocnění u psů i lidí bývají urputná a často se vrací.

Pes se drbe a drbe…

Někdy to může trvat týdny až měsíce, než si můžeme být jisti (tedy téměř jisti, protože v biologii není nic na sto procent). Neexistuje žádný přímý jednoduchý test, který by alergii u psa prokázal. Co tedy všechno může vyvolávat svědivost a alergii tak imitovat?

Primární příčiny

Kožní nemoci psů mohou mít příčiny, které lze rozdělit do tří skupin. Ty tzv. primární vyvolávají svědivost přímo. Sem patří ektoparazité (blechy, svrab, dravčík, sametka, demodex), kožní plísně (ano, ani u nich není svědivost vyloučena), jiné druhy alergie než je atopie nebo potravní alergie u psa (alergie na bleší kousnutí, kontaktní alergie), reakce na léky a vzácněji i některé nádorové a autoimunitní choroby.

Abychom se k těmto primárním příčinám dostali, musíme nejdříve vyloučit sekundární příčiny svědivosti. Těmi jsou bakterie a kvasinky. Tady většinou stačí obarvený preparát otisku nebo stěru kůže. V případě, že se na něm najdou tyčkovité bakterie nebo pokud byl pacient opakovaně léčen antibiotiky, je indikována bakteriologická kultivace.

Modulující faktory

Třetí skupinou ovlivňující svědivost jsou tzv. modulující faktory. Ty se vyskytují v kůži nebo centrální nervové soustavě a ovlivňují, zda a jak silně bude pociťována svědivost. Příkladem může být zvýšené drbání u psa v noci, kdy utichnou podněty a vzruchy z okolí a svědivost tak „má na vrch“.

Strach a stres

Také strach nebo stres patří k faktorům vycházejícím z nervové soustavy. Pocit svědivosti bývá vyšší v suchém prostředí nebo naopak v teplém a vlhkém prostředí, kdy je snížen nebo znemožněn odpar z kůže. A i když máme diagnózu alergie u psa potvrzenou, je zapotřebí být stále ve střehu a hlídat sekundární infekce, ke kterým je pes alergik náchylnější, dodržovat protiparazitární opatření a snažit se eliminovat modulující faktory.

Ilustrařní foto: archiv LABVETu, Nikola Kolářová