Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Moje štěstí Darinka aneb Dvě jsou víc než jedna!

Zajímají vás další osudy adoptované fenky španělského galga Darinky? Jste zvědaví, jaké udělala za ten měsíc pokroky a kam se posunulo její chování, když do smečky přibyla další osvojená chrtí holka? Tak neváhejte a začtěte se do pokračování příběhu, který chytí za srdce.


Moje štěstí Darinka aneb Dvě jsou víc než jedna!
Zuzana Pešková 26.11.2017 1936x Útulky

Uplynul další měsíc našeho soužití s Darinkou a já jsem již při přípravě minulého článku marně přemýšlela, o čem vlastně budu psát příště. Bylo jasné, že začleňování Darinky do běžného života nepůjde po velkých krocích, ale spíše po malých krůčcích. No vidíte – a opět zasáhl osud… nebo náhoda? A tak se s vámi mohu podělit o další psí štěstí, které mě potkalo.

cora Pokušení bylo obrovské

Tak jako vždy jsem si u kafíčka v klidu a pohodě brouzdala po internetu a najednou jsem objevila příspěvek od organizace GACR – adopce chrtů, ve kterém nabízeli osvojení dvou feneček italského chrtíka. Srdíčko mi poskočilo a zastavilo se až v krku. V zápětí se ale vrátilo zpět na své místo po přečtení informace, že je upřednostněna adopce obou holek dohromady. Což u mě nebylo již s ohledem na adoptovanou Darinku a ani z kapacitních důvodů možné. Dušička si posteskla, ale odpoledne při telefonickém pokecáníčku s kamarádkou Naděnkou jsem si nezapomněla postěžovat. Ta viděla tentýž příspěvek již dříve a říkala, že po jeho přečtení si na mne ihned vzpomněla a tušila, že budu v pokušení. Bylo jí jasné, že tzv. chrtóza u mě propukla v nemoc chronickou. Ale popravdě – také stejně jako já věděla, že italáčci se mi vždy líbili. Naděnka radila, ať se informuji, zda nelze adoptovat fenečky zvlášť. Ovšem obava ze záporné odpovědi mi raději nedovolila se blíže informovat. Malinko jsem si ještě zasmutnila a tím mělo vše skončit. Ale…

Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou! darinka 

V mém případě právě kamarádku Naděnku, která se okamžitě po našem rozhovoru informovala o této konkrétní adopci. Na její zpáteční telefonát nikdy nezapomenu. Její slova mi dodnes znění v uších: „Kamarádko, a máš to!“ Sdělila mi, že společná adopce není podmínkou, že jedna fenečka je ještě volná a že mám kontaktovat pana Lacinu, který to měl celé na starosti. A bylo… a já vám tedy mohu oznámit, že nám po měsíci a půl přibyla k Darince ještě italská chrtička Korinka. Tímto bych chtěla opět moc poděkovat Ladislavu Lacinovi a Magdě Urbíkové za důvěru, kterou do mne umožněním další adopce vkládají.

darina Nové prostředí? Žádný problém!

Adopce Korinky je úplně o ničem jiném. Je to mazel prvního stupně, vše bez jakýchkoliv problémů. Miluje lidi, psy, kočky, papoušky, prostě vše živé – pejsek absolutně bez bázně. Ba dokonce ani s krmením nejsou problémy, i přes počáteční upozornění na to, že fenečka neoplývá zrovna touhou po granulích, u nás byl opak pravdou. Ihned po seznámení se se všemi členy naší rodiny se vrhla na plnou misku. Od této chvíle každé ráno snídá misku suchých granulí a večer misku máčených tak jako všichni naši pejsci. A samozřejmě i Korince jsme v internetovém obchodě DG DogGear objednali oblečení, naprosto stejné jako má Darinka, aby se holky nehádaly.

Nicméně, zpět k Darince…

No a světe, div se! Má obava, že nebudu mít příště co psát, byla zbytečná. V Darince propukla žárlivost, v tomto případě ale ta milá a krásná. Tím, že je Korinka neskutečný mazel a extrémní „lepidlo“, které neustále vyžaduje něčí pozornost, se začala Darinka okamžitě zajímat, co že se to tu děje. Divila se, proč si nechávám umývat obličej od toho nového nosatého stvoření? Proč ta nová holka mrská ocáskem? (Což u nás neviděla, protože dvě holčičky krysaříků, co máme, ocásek nemají.) A aby jí něco neušlo, začala pomalu Korinku napodobovat. Ona se tedy snaží napodobovat i krysařičky, což je v jejím případě někdy velmi zábavné, pakliže se pes vážící dvacet pět kilogramů snaží napodobit psa, který váží pouze kilo dvacet. Nutno ještě podotknout, že Darinka, co se týče ostatních pejsků, je velmi něžná a opatrná.

darinka

Pokroky jsou znát

I když jsou znát pokroky, strach i obava z určitých situací či věcí, v ní stále zůstává. Nejbezpečněji se zatím cítí doma, kde už si začíná pomaličku hrát s hračkami i s ostatními pejsky. Když přijde na mazlení, nesmí nikdy chybět, což je pro mě po dvou měsících největší odměnou. Její způsob mazlení je však velmi specifický – ožužlávat celé ruce zuby, ale velmi opatrně a jemně, a nejraději má, když ji plácám po „kejtičkách“. Věřím, že až budu psát příště, bude zážitků mnohem více, ale také zároveň doufám, že již nenavýším počet mých svěřenců. Chrtóza je opravdu velmi zákeřná a nevyléčitelná nemoc, avšak má kapacita je již plná (?). Ale nikdy neříkej nikdy…

Nezapomeňte pomáhat  

Závěrem bych chtěla opět připomenout, abychom nikdy nezapomněli pomáhat těm, kteří to potřebují, a hlavně těm, kteří sami pomáhají, v tomto případě Magdě Urbíkové a Ladislavu Lacinovi a organizaci „Galgo v nouzi“ (číslo transparentního účtu 2300224662 / 2010). Věřte, že i malé částky, kterých se pak dohromady sejde víc, mohou být ve finále velikým darem a obrovskou pomocí.

Děkuji všem čtenářům za přečtení těchto pár řádků, které opět líčí mé soužití s pejsky. A tím to bych se s vámi chtěla pro dnešek rozloučit, a na přečtenou příště…

Jana, Darinka a také Korinka

Foto: Jana Kristková

Kam dál ...