Mnohé v malém – to je mops!

Jste právě ve fázi hledání malého, nekonfliktního a na sportovní aktivity ne příliš náročného malého psa, který by byl skvělým společníkem nejen pro vás, ale i pro vaše děti? A bonusem by bylo, kdyby byl navíc ještě hladkosrstý? Pak by se vám mohl líbit právě mops, kterého nám představí sympatická prezidentka Mops klubu ČR paní Alina Jirutková!

Žádné jiné plemeno světa není se svým osobitým vzhledem, vrásčitým a možná i tak trochu lidským obličejem, vtipnou a přesto tvrdou povahou, nezaměnitelnými chrochtavými zvuky tak jedinečné jako právě mops. A pokud je pravdou to, že pro psa jsme středobodem vesmíru my lidé, pak u mopsů to platí minimálně trojnásob, protože oni byli stvořeni pro to, aby nám dělali milou společnost. Mops je totiž velice otevřený a kontaktní bez jakýchkoliv známek agrese, navíc miluje děti, se kterými si velmi rád hraje. Ke své spokojenosti nepotřebuje extrémní fyzickou zátěž a mnohakilometrové túry v přírodě, ale především blízkost a lásku své rodiny. Pokud by se vám tedy takový parťák líbil, pojďte se s ním blíže seznámit…

Co nám říká historie?

Portrét princezny Ekateriny Dmitrievna Golitsyna od Louis-Michel van Loo (1759),Moskva, Puškinovo muzeum výtvarných umění. Foto: wikipedia.org

Mnoho psích plemen, která dnes známe, má svoji historii a hlavně počátky vzniku přehledně zaznamenané. To se ovšem netýká mopsů, jejichž dlouhá cesta není tak dobře zmapována. První dochované zmínky pochází z roku 600 př. n. l., ale teorie o existenci krátkolebých předchůdců plemene se týkají mnohem dřívějších období. Ačkoliv se to nyní zdá úsměvné, v tomto období byl mops, resp. jeho předchůdci, považován spíše za loveckého psa než za společenského. Později se tito psi stali společníky císařů a měli privilegované místo i v císařském paláci. Rovněž se v letech 600 př. n. l. – 700 př. n. l. posílali tito psi jako cenný dar vládcům Koreji a Japonska. Předchůdce mopse se v Číně nazýval Lo-Sze. Byl to malý krátkosrstý pes s krátkým čumáčkem. Předpokládá se, že Lo-Sze se dostali do Evropy společně s nizozemskými obchodníky na jejich lodích při obchodních plavbách z Asie. Proto se Nizozemí stalo pravděpodobně první evropskou zemí, kde byl mops spatřen. Do Anglie se mops dostal společně s Vilémem III. Oranžským a jeho manželkou Marií II., když zde Vilém III. usedl na trůn. Psi panovníka měli na obojku oranžovou stužku jako symbol rodu Oranžských. Významné postavení si u příslušníků rodu Oranžských prý mops vydobyl tím, že svým štěkotem vzbudil a zachránil tak život Vilému Mlčenlivému, když na něj zaútočili Španělé.
V Anglii si mops získal velkou oblibu, a byl společníkem dam z vyšších společenských vrstev. Chovu mopsů se věnovala i královská rodina, důkazem toho je rovněž velké množství dobových obrazů, na kterých je zachycen právě mops.

Mops vyobrazený v roce 1802, Henry Bernard Chalon. Foto: wikipedia.org

V roce 1861 byla pořádána výstava v anglickém městě Leeds, kde byla pro mopse vypsána samostatná třída. V roce 1871 byl založen anglický The Kennel Club a v jeho první plemenné knize bylo zaregistrováno šedesát šest mopsů. V roce 1883 pak započal svou práci první Mops klub, do jehož čela po několika letech fungování zasedl známý Charles Cruft, zakladatel a organizátor nejpopulárnější výstavy psů Cruft´s. Za zemi původu mopse je označená Čína, ale patronát nad plemenem má Velká Británie, která je autorem standardu a veškeré případné změny má ve své moci právě ona.

Jak to bylo u nás?

Uvádí se, že historie chovu mopsů na území dnešní České republiky sahá až do 18. století. Mops je vyobrazen na několika obrazech té doby, díky čemuž máme důkaz, že již v této době byl chován a využíván jako společenský pes. Dle dostupné literatury se pak uvádí, že mezi světovými válkami o mopsech nejsou téměř žádné zmínky a následně po druhé světové válce bylo až do roku 1979 do plemenné knihy zapsáno čtrnáct mopsů. V knize Mops z roku 2000 a ve starých zpravodajích Mops klubu ČR je za počátek moderní historie chovu mopsů označen rok 1979. U počátku tohoto chovu stáli psi dovezení z Polska (psi Umax Poni Vilania a Oliver von Potterhoek, maj. Dr. Piesen) a anglická fena Dafodill of Polzeah (maj. p. Barhoňová). Ze spojení feny Dafodill of Polzeah a psa Umax Poni Vilania se v chovatelské stanici „Pipi Shah“ narodil v roce 1979 první vrh béžových mopsů. Cennými jedinci pro nově se rozvíjející chov mopsů byli rovněž psi importovaní MUDr. Emlerem. Jednalo se o psa Ich. Mikado von den Faltenmaske, který byl dovezen z Německa a o dovozy ze Švédska – černého psa Pugwood´s Sammy Davies a fenku Warmaster´s Yelow Tulip. MUDr. Emler založil chovatelskou stanici „Poem“ a díky své chovatelské práci s výše uvedenými jedinci položil pevné základy chovu mopsů u nás.

Zvláště je potřeba zmínit první vrh černých mopsů na našem území, který se narodil v chovatelské stanci „Černý paprsek“ ze spojení feny Bella Černý paprsek a německého psa Nandino von Laubachstein. Samotná Bella Černý paprsek pocházela ze spojení feny Agáta Pipi Shah a psa Mikado von den Faltenmaske MUDr. Emlera. Majitelka se s Bellou vypravila na krytí do Německa. Osud jí přál a ze zahraničního krytí se narodil tento první vrh černých mopsů u nás.

Klub, ve kterém se původně chovatelé mopsů sdružovali, byl Klub málopočetných plemen. V osmdesátých letech vznikl Klub buldoků a mopsů a v roce 1992 byl rozdělením Klubu buldoků a mopsů založen samostatný Mops klub České republiky, který je aktuálně jedním ze dvou klubů, které plemeno mops v ČR zastřešují (druhým klubem je Moravskoslezský bulldog – mops klub).

„Multum in parvo“

Latinský výraz „multum in parvo“ zcela vystihuje podstatu vzhledu tohoto plemene. V překladu tento pojem znamená „mnohé v malém“. Mops je malý, kompaktní, kvadratický pes, podsaditý se silnou kostrou. Ale při všem výše zmíněném musí tento pes na první pohled vypadat harmonicky a rozhodně nepůsobit obézně. Tělo je krátké s širokým hrudníkem a s dobře klenutými žebry. Záda musí být rovná a ocas musí být nasazen vysoko a nesen na bedrech. Nohy jsou silné, dobře osvalené a mají přiměřenou délku právě tak, aby mops nepůsobil, že má nohy moc dlouhé nebo moc krátké.
Jak již bylo řečeno, rozhodně nesmí být obézní. I přes silnou kůži, kterou mops má, musí být žebra hmatatelná. Naopak je ošemetné posuzovat obezitu u mopse podle viditelného pasu, protože specifická anatomie plemene toto zcela dobře neumožňuje. Malou zvláštností je ocas, který je vždy, až na dobu odpočinku, těsně zatočen. Ideální je dvakrát zatočený ocas.

Vrásky, do kterých se zamilujete...

Hlava musí být přiměřeně velká k tělu. Tvar hlavy je kulatý, lebka je hladká bez nerovností (někteří psi mají vystouplé čelo, které by správně takové být nemělo). Důležitý je i výraz, který musí být jemný a starostlivý. Při pohledu zepředu je nutné, aby čenichová partie byla utvářena dostatečně vysoko, aby mops nepřišel o svůj typický výraz. „Dostatečně vysoko“ znamená, že pomyslná vodorovná čára vedená přes špičku nosu musí procházet středem oka. Zároveň musí být čelist dostatečně široká. Vráska na nose by neměla zakrývat oči a nosní dírky, aby nebránila dýchání a nedráždila oči. Při pohledu z boku končí nosní vráska přesně na špičce nosu. Nesmí tedy odhalovat nosní hřbet. Délka čenichové partie je ideální, pokud má hlava profil sevřené lidské pěsti. V současné době se v chovu začalo objevovat větší množství psů, kteří mají delší nos, ale není to standardní a nemělo by se to podporovat.

Mopsí uši mají dva tvary – tvar růže a tvar knoflíkový. Oba jsou přípustné, přednost se ale dává knoflíkovému uchu. Díky tomuto tvaru působí hlava širším dojmem. Oči jsou kulaté, tmavé a bez viditelného bělma. Jsou poměrně snadno zranitelné, proto je potřeba být obezřetnější a v případě podezření na poranění vyhledat veterináře, aby oko ihned ošetřil.

Oproti drtivé většině plemen má mít mops na hlavě vrásky, které tvoří reliéf a díky nimž má mops svůj typický výraz. Vrásky jsou nutné, musí být dostatečně hluboké. Platí zde ovšem stejné pravidlo jako například u vrásky nosní, a to, že hloubka čelních vrásek musí být také přiměřená. Co se týká zbarvení, mops má na hlavě černou masku.

To znamená, že černě je zbarveno okolí očí, nosní vráska, nos i pysky. U některých mopsů můžeme vidět světlejší nosní vrásku, pokud je světlá příliš, působí to rušivým dojmem. Samozřejmostí jsou rovněž zcela černé uši. Jednou zvláštností je také „diamant“, který by měl být přítomen na čele. Jedná se o jasně ohraničený černý otisk velikosti palce.

Pohyb je při správné tělesné stavbě prostorný. Typické je pro mopse takzvané „rolování“, kdy mops v pohybu mírně roluje bedry ze strany na stranu. Při tomto pohybu je zřetelné, jak se ocas, který leží na bedrech, pohybuje střídavě na levý a na pravý bok.

Mops čtyřikrát jinak a přesto stejně

Standard uvádí pro mopse čtyři barvy – černou, béžovou, stříbrnou a meruňkovou (apricot). Černí psi by měli mít sytě černou barvu bez nádechu hnědých odstínů a bez jakýchkoliv bílých znaků. Toleruje se maximálně pár bílých chlupů na hrudi, ale větší znaky by se již vyskytovat neměly. Meruňková a stříbrná patří do odstínů béžové. Proto mops může mít barvu od velice světle béžové až po sytý odstín s nádechem oranžové, tedy až po meruňkovou. 

Nutno dodat, že skutečně stříbrní jedinci se v praxi v podstatě nevyskytují, protože i světlá štěňata časem nabydou výraznější béžový nádech. Proto se nakonec vždy jedná o klasického béžového mopse. Meruňkových mopsů je také v chovu poměrně málo, ale za poslední roky se o ně pro svůj atraktivní odstín začali chovatelé více zajímat. Při jejich chovu je potřeba dbát na to, aby se neodchovávala štěňata tohoto zbarvení na úkor kvality exteriéru. 

Béžoví psi (myšleno všechny tři uvedené odstíny) by měli mít barvu vždy čistou, bez výrazné příměsi černých chlupů, která by způsobovala „ušmouraný“ vzhled. Pro béžové psy rovněž platí, že vždy musí mít výraznou černou masku na hlavě, černé uši, černé drápy a standard mluví i o tzv. úhořím pruhu, který dnes již není příliš k vidění. Jedná se o tmavý pruh směřující od zátylku k ocasu. Srst u každé z barevných variant by měla v každém případě být krátká a přilehlá.

Šarmantní a vyrovnaní

Povahou je mops velice otevřený a kontaktní. Jsou to vyrovnaní a šarmantní psi. Na procházce se budou rádi seznamovat s každým, koho potkají. Mají rádi děti a rádi si s nimi hrají. K povaze mopse rozhodně nepatří bojácnost nebo agrese. Říká se, že je rozdíl mezi povahou béžových a černých mopsů, protože jsou béžoví o něco klidnější, zatímco černí jsou více energičtí.

Jak na něj a pro koho se hodí?

Vzhledem k tomu, že je mops povahově velice přátelský, nebývá socializace problémem. Zcela přirozeně se seznamují se svým okolím bez větších problémů. Zároveň jde o poměrně učenlivé plemeno, proto není problém naučit ho alespoň základním povelům. Lze se s ním věnovat výcviku, dogdancingu, v rámci možností např. i agility. Ale je potřeba mít na paměti, že se opravdu jedná o společenské plemeno a proto v případě, že má zájemce o štěně vidinu aktivnějšího využití psa, je lepší zvolit jinou rasu. Určitě není vhodné se věnovat sportu či aktivnímu výcviku s velkou fyzickou zátěží. I když v mladém věku se tito psi zdají být neúnavní, nejsou stavěni na velkou zátěž. Raději vezměte mopse na delší procházku v klidnějším tempu, než aby šel skákat přes překážky.
Plemeno není vhodné pro aktivní sportovce, kteří chtějí zapojit i psa, také není vhodné pro milovníky dlouhých výletů se psem a nehodí se ani pro lidi, kteří by naopak nechávali mopse dlouho doma o samotě, protože tento pes potřebuje častý kontakt se svým páníčkem.

Správná péče se určitě vyplatí

V rámci péče o mopse je nejdůležitější pamatovat na to, že se jedná o brachycefalické plemeno. Majitel si musí dávat pozor na horké počasí a nechodit na procházky na příliš dlouhou dobu při vyšších venkovních teplotách. Pokud jsou letní teploty opravdu vysoké, je vhodné venčit pouze ráno a večer. Ze stejného důvodu není toto plemeno vhodné pro lidi, kteří chodí na dlouhé pěší túry či jiné obdobné výlety. Mops byl šlechtěn jako společník, nelze s ním tedy provozovat ani náročné psí sporty. K péči o mopsí zevnějšek patří pravidelné vyčesávání. Línání doprovází mopse po celý rok a na jaře a podzim se to projevuje ještě víc. Také se musí hlídat nosní vráska, kterou je nutné v případě nečistot vytírat a promazat. Vzhledem k typu srsti je mops plemenem náchylným ke vzniku zapařenin. Samozřejmě ne každý mops se za svůj život s hot spotem setká, ale pokud objevíte mokvající místo pod srstí, je nutné ji v tomto místě vystříhat a navštívit veterináře. Zvláštní péče o srst není nutná.

Zdraví plemene

Při tom, že se jedná o krátkolebé plemeno, nelze říci, že by byl mops ve větší míře zdravotně zatížený. Pokud byl předchozí výběr plemene ze strany majitele správný a mopse si pořídil jako psa společníka, jde při odpovídající péči o poměrně bezproblémového psa. Samozřejmě, jak již bylo řečeno, je důležité nevystavovat psa extrémním teplotám.

Z hlediska genetiky se v současné době řeší nejvíce nekrotizující meningoencefalitida mozku (označovaná zkratkou PDE nebo také NME). Jedná se o dědičné onemocnění, které lze snadno otestovat a zjistit, zda je jedinec například přenašečem a jak velké riziko propuknutí choroby u něj je. Informace o tom, zda je pes přenašeč, je důležitá hlavně pro chovatele při plánování svého chovu. Chovatel tak může snadno otestováním psů předejít spojení dvou přenašečů.

Další onemocnění, která se doporučují testovat, jsou degenerativní myelopatie, deficit pyruvátkinázy, maligní hypertermie a primární luxace čočky. Všechna tato genetická onemocnění se dají otestovat z jednoho odběru krve v rámci cenově zvýhodněného balíčku, který nabízí testující laboratoř.

Dále má smysl nechat udělat vyšetření srdce a rentgen páteře.

Současný chov u nás

V současné době existují v České republice dva kluby, které plemeno zastřešují. Jedním z nich je Mops klub České republiky, druhý je Moravskoslezský bulldog-mops klub. K základním podmínkám chovnosti patří absolvování výstavy a následně bonitace. V Mops klubu je požadováno pro absolvování bonitace navíc předložení vyšetření stupně vykloubení kolenní čéšky (luxace patelly). Mezi doporučená vyšetření je v Mops klubu zařazen balíček genetických onemocnění, o nichž se mluví výše, dále vyšetření srdce, rentgen páteře a DNA profil jedince. V Moravskoslezském bulldog-mops klubu je požadováno vyšetření srdce a absolvování zátěžového testu.

Alina Jirutková 

Prezidentka Mops klubu ČR

Foto: archiv Alina Jirutková, Nikola Kolářová, Pavlína Andrísková, Václav Chvála, Lucie Olivová, archiv Mops klub ČR

Portrét plemene Mops

Originální název	Pug
Zkratka plemene	MOP
Země původu	Velká Britanie
Číslo standardu	253
FCI skupina	IX. - Společenské a toy psi
Přesná velikost	Standard neuvádí
Druh srsti	krátká
Srst	Jemná, hladká, měkká, krátká a lesklá, nikdy hrubá nebo jako vlna.
Vhodnost	pro začátečníky pro zkušené pro seniory a děti
Umístění	do bytu
Využití	klidné procházky

---

Celkový vzhled:

Jasně kvadratický a podsaditý, je "multum in parvo", které je vyjádřeno kompaktností formy, vyvážeností proporcí a pevností svalstva, ale nikdy nesmí působit dojmem krátkých končetin, ani štíhle a nohatě.

Barva:

Stříbrná, apricot, plavá nebo černá. Každá z barev musí být jasně definována, aby byl patrný kontrast mezi barvou, úhořím pruhem (tmavou linií táhnoucí se od týlního hrbolu k ocasu) a maskou. Znaky jasně definovány. Maska, uši, znaménka na tvářích, otisk palce neboli diamant na čele a úhoří pruh tak černý jak možno.

Hmotnost:

Ideálně 6,3 - 8,1 kg. Má mít pevné osvalení, ale stavba nesmí být rušena nadváhou.

---