Měníme psí osudy…

Znáte miniazyl pro psy s roztomilým s trefným názvem Voříškov? A dovedete si představit, že takovéto zařízení dokázaly za pomoci několika přátel vybudovat dvě mladé dívky takříkajíc na zelené louce? Určitě to neměly jednoduché, ale nyní mohou být na sebe pyšné, kolika opuštěným psům již dokázaly pomoci a kolik lidských rodin dokázaly obohatit o věrného přítele. Tak vzhůru do Voříškova!

Klobouk dolů před děvčaty z Voříškova! Svůj miniazyl pro psy postavily doslova holýma rukama na zelené louce a bez veškerých sítí. Dnes už je to o poznání radostnější, i když ještě ne zcela ideální. O pejsky ale příkladně pečují, napravují, co jiní zkazili a snaží se své svěřence přesvědčit, aby znovu uvěřili člověku. Někdy to jde rychle, jindy je to běh na dlouhou trať. Své o tom jistě ví i jedna z provozovatelek Anežka Jedličková.

Anežko, jak vás vůbec s Lenkou napadlo pustit se do něčeho takového, jako je mini azyl pro psy?

Na začátku byla touha pomoci pejskům alespoň dočasnou péčí. Lenka už tak činila, nicméně do malého bytu si nemohla vzít větší problémovější jedince. Řekla jsem si, že takové bych ale mohla vzít já, pokud by se na sluníčku na naší „koňské“ louce vybudovalo nějaké vhodné zázemí. A tak jsme za pomoci kamarádů společně postavili první kotec. Bohužel jsme ale nespolupracovaly s kvalitním útulkem, který by náklady na dočasnou péči o pejska hradil. A tak nám přišlo logické vytvořit si spolek a mini útulek vlastní. Ovšem počet pejsků, kteří potřebují naši pomoc a péči, roste. Potom, co jsme převychovaly a umístily pár jinde neudatelných jedinců, se poptávka po umístění k nám natolik zvýšila, že musíme neustále kotce přistavovat.

Začátky bývají vždycky těžké, povězte nám něco o těch vašich. 

Na začátku byl jen pozemek, který jsme před lety pořídili pro naše dva koníky. Vlastně přesněji řečeno šlo spíš o holou louku se studnou, téměř z poloviny zarostlou nepropustným křovím, navíc bez elektřiny, bez solárních panelů s velmi špatnou přístupovou cestou. Ještě předtím jsme hledali ke koupi nějaký starší zemědělský objekt, ale neměli jsme dostatek financí na nákup takové nemovitosti a následně na její rekonstrukci. Tak jsme začali kácet a pálit křoví, opravovat cestu a budovat.

Vy jste si s přítelem v areálu útulku postavili i domek pro sebe, ale na místě není již zmiňovaná elektřina, voda a další sítě, jak toto celkově řešíte?

Vzhledem k tomu, že jsme na pozemku trávili mnoho času, bylo potřeba mít kam schovat věci a také sebe. Proto jsme na louku nejprve postavili par stavebních buněk, trochu jsme je zvelebili a nyní slouží jako zázemí pro ošetřovatele. Začátky byly krušné, večery při svíčkách, noční chytání stanu, který nám vzala bouřka, přestože jsme spali uvnitř, v zimě spaní ve třech spacácích, v bundě a oteplovačkách… Teď už je tu, dá se říct, luxus. Máme střechu, pod kterou neteče, kamna a solární panely, které poskytnou dostatek energie na večerní svícení a třeba i dobití notebooku. A protože je třeba, aby zvířátka stále někdo hlídal, jsme tu téměř nonstop a domů do Prahy jezdíme jen vyprat a vykoupat sebe. Být jinde nešlo ani z důvodu krádeží stavebního materiálu a vlastně všeho, co nebylo přirostlé k zemi.

Příspěvky na provoz útulku můžete posílat na běžný účet číslo 2500648929/2010 nebo na oficiální sbírkový účet podle zákona č. 117/2001 Sb. číslo 2701084234/2010. Oba účty u Fio banky jsou transparentní, takže můžete sledovat, jak jsou prostředky na účtu využívány.

Kolik pejsků můžete najednou maximálně ubytovat a adekvátně se o ně postarat? Jaké mají zázemí?

Kolik jich přijmeme, záleží i na tom, kolik nám pomáhá dočasných tet a strýčků. Momentálně máme šest kotců s výběhy, kde může být jeden velký pes nebo dva menší, dále dva kotce bez výběhů s možností běhání po zahradě a jedno až dvě místa v domečku pro choulostivé pejsky. Jeden kotec nám také slouží jako karanténa.  Další místa už jsou v dočasných péčích. V tuto chvíli je tímto způsobem umístěno osm psů a jedenáct jich je v útulku.

Jakým způsobem probíhá každodenní péče o vaše svěřence? 

Ráno napumpujeme ručně vodu ze studny a vyměníme ji psům, vyčistíme kotce, pokud je to potřeba, posbírame misky, umyjeme je, uklidíme bobky a jdeme venčit. Ideální stav je takový, že se venčí všichni pejsci, což však mnohdy hned nejde. Hodně našich svěřenců je plachých a na lidi si musí nejdříve zvyknout. Jiní jsou zase tolik problémoví, že se připnutí na vodítko brání, a tak se s nimi zpočátku musí pracovat v kotci. Jedinci, kteří jsou hodně aktivní, mají možnost jít si zaběhat u koloběžky, aby si trochu vybili nahromaděnou energii. Po dovenčení je na řadě trénink s některými hafíky, např. nasazování náhubku, nácvik manipulace, hry s hlavolamy, momentálně třeba i zoofarmakognozie. A odpoledne zase venčení, kontrola, zda mají všichni vodu, příprava večeře a rozdání misek. V případě, že je některý náš svěřenec nemocný, tak se mu chod celého dne samozřejmě přizpůsobuje.

Pokud by se někdo chtěl u vás stát pravidelným venčitelem, co musí takový člověk splňovat?

Tak samozřejmě musí mít rád psy i ostatní zvířata. Musí mu být nejméně osmnáct let nebo přijít s rodiči. Venčení je pro všechny velmi blahodárné, pejsci zjišťují, že i ostatní lidé jsou hodní a zvykají si na lidskou různorodost. Venčitel v žádném případě nesmí psa trestat, nebo mu způsobovat nějaké jiné nepříjemnosti.

Prověřujete nějakým způsobem i zájemce a budoucí majitele pejsků u vás ubytovaných?

Se zájemci většinou komunikujeme nejprve telefonicky a následně jim posíláme k vyplnění dotazník. Vhodné uchazeče si pak zveme na osobní návštěvu a následně podle povahy pejska, a pokud je vše v pořádku, dojde k adopci nebo se domluvíme na dalších návštěvách u nás nebo u zájemců. S novými páníčky jsme i nadále v kontaktu, jsme připraveni jim poradit, mají-li nějaký problém, nebo jim pejska pohlídat v době jejich dovolené.

Pokud vím, nedostáváte žádné příspěvky od obce nebo od státu, jakým způsobem tedy financujete chod vašeho azylu?

Chod azylu financujeme částečně ze svých kapes, ale hlavně z darů hodných lidí, kterým tímto moc děkujeme, neboť bez nich bychom nikdy nemohli pomoci tolika psům v nouzi.

Mohli by nějakým způsobem pomoci i naši čtenáři? 

Každý může pomoci, stačí jen chtít. Nejjednodušší je pomoc finanční. K tomu slouží náš transparentní účet číslo: 2500648929/2010. Kdo nemá peněz nazbyt a nemůže přijít venčit, může pomáhat s inzercí pejsků, jiný zase může nabídnout dočasnou péči, další je třeba grafik a byl by ochotný udělat nám nějaký letáček. Zručná fanynka něco vytvoří nebo vytřídí nehodící se dárky a pošle nám to do aukce. Jiný si třeba místo svatebních darů přeje dary pro naše pejsky a další zorganizuje finanční sbírku. Spousta lidí nám pomáhá na akcích, jako jsou voříškiády a nebo mají k dispozici auto a nebojí se něco převézt, ať už pejska, nebo granulky do dočasek. Kdo chce, cestu si vždy najde.

A jaké máte plány do budoucna?

Útulek stále vylepšovat tak, aby u nás měli pejsci co největší pohodlí a cítili se tu dobře. S tím pochopitelně souvisí i stavba zatepleného domečku pro menší plemena. A samozřejmě se chceme i nadále vzdělávat v oblasti výcviku a chovaní zvířat.

Foto: archiv mini azylu Voříškov

Kontakt:   Anežka Jedličková
                Tel. 723 149 929
                E-mail: voriskov@gmail.com
                www.voriskov.cz