Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Mám američánky moc ráda!

Zajímalo by vás, jaké jsou teorie o vzniku amerického kokršpaněla a jak to souvisí s jeho anglickým příbuzným? A věděli jste, že na některé výstavy smí i ostříhaný jedinec? A co třeba historka o tom, jak malá američanka vytřela zrak všem myslivcům? Tak nejenom o tom je tento náš rozhovor s Bc. Vladimírou Tichou.


Mám američánky moc ráda!

Paní Vladimíra Tichá bezesporu patří mezi velmi uznávané ikony naší kynologie a kromě celé řady aktivit, které doposud provozuje, je i mezinárodní rozhodčí pro posuzování exteriéru psů. Mezi plemena, na která má aprobaci, a u kterých byla, tzv. i v době jeho počátků v bývalém Československu, se řadí rovněž americký kokršpaněl. A právě proto jsme se jí zeptali nejen na pár zajímavých postřehů z historie, ale i na to, jak se za ty roky dívá na vývoj chovu v českých zemích.

Paní Tichá, vy jako rozhodčí pro posuzování exteriéru psů máte aprobaci i na americké kokršpaněly. Jak se na toto plemeno celkově díváte? Patří mezi vaše oblíbence?

Mám američánky moc ráda!

O mně se ví, že mám hodně blízko k teriérům. To ale neznamená, že mě nezajímají i jiná plemena. Na americké kokršpaněly se dívám od doby, kdy byli do Československa dovezeni a posuzuji je také na výstavách. Mám to plemeno moc ráda. Jsou neagresivní, přátelští, temperamentní, ovladatelní a na pohled moc hezcí. O amerických kokršpanělech si myslím, že mají jeden z nejkrásnějších pohybů.

Vzhledem k vaší bohaté kynologické minulosti a „záběru“ jste u nich byla, jestli se to tak dá vůbec říci, už od začátku. Pamatujete si ještě na člověka, který k nám dovezl prvního jedince?

Pokud si to správně pamatuji, prvního amerického kokršpaněla přivezl pan Ladislav Černý. Byl to zlatý pes a na starost si jej vzala paní Dagmara Poláková.

Ano, paní Dagmara Poláková jistě patří ke známým jménům ve světě „američanů“ u nás. Vím, že také k ní se vážou vaše vzpomínky, mám pravdu?

Mám američánky moc ráda!

Oba jmenovaní byli zaměstnanci Českého mysliveckého svazu. Pan Černý „šéfoval“ kynologické oddělení a paní Poláková plemennou knihu. Byla také výbornou rozhodčí pro posuzování exteriéru psů a to napřed pro FCI sk. VIII. a VI. a následně jedním z našich prvních rozhodčích s aprobací na všechna plemena. Začínala se zlatým anglickým kokršpanělem, pak měla překrásnou fenku špringršpaněla a následně se věnovala vícebarevným kokršpanělům americkým. Odchovala několik vrhů a musím říci, že to byly vrhy moc pěkné.

Moc se mi líbilo i vaše vyprávění o tom, kterak se dnešní americký kokršpaněl do USA dostal a proč je vlastně nyní daleko menší než jeho anglický příbuzný. Mohla byste to přereprodukovat i našim čtenářům?

Mám američánky moc ráda!

O tom, že předky amerických kokršpanělů jsou kokršpanělé angličtí, asi nikdo nepochybuje. Teorie hovořící o vzniku samostatného amerického plemene jsou dvě. Mně se hodně líbí první, která říká, že se do Ameriky dovezení angličtí kokršpanělé používali jako lovečtí psi se specializací na pernatou zvěř. Americkým lovcům vyhovovala jejich povaha, už méně však velikost. Lovili ve velkých prostorách a potřebovali psy, které bylo možné přepravovat na velké vzdálenosti na koni, tedy psy tak velké, aby se vešli do sedla ke svému pánovi. Proto vybírali do chovu menší a lehčí jedince. Druhá teorie říká, že se kvůli povaze plemeno stalo oblíbeným společenským psem a také že se v něm „shlédli“ příznivci výstav a chovatelé začali šlechtit plemeno menší, líbivější a také s bohatší srstí.

Američtí kokršpanělé mají výborný nos, jsou dobře cvičitelní a ovladatelní a nejsou žádní za zvěří utíkající blázni!

V současné době slouží američan lidem spíš už „jen“ jako společník než lovecký pes. Myslíte si, když pominu jeho nádhernou srst, že by práci v lese zvládl a bavila ho?

Mám američánky moc ráda!

V době, kdy se do Československa plemeno dovezlo, určoval podmínky pro zařazení do chovu Český myslivecký svaz. Tehdy tam řídili kynologii pánové od velkých plemen, tedy od ohařů a malým plemenům leckdy stanovovali docela tvrdé podmínky pro zařazení do chovu. Samozřejmostí byla zkouška z loveckého výkonu. Skládat je tedy museli i američtí kokršpanělé a k jejich cti musí říci, že jim to nedělalo žádné problémy. Oni mají výborný nos, jsou dobře cvičitelní a ovladatelní a nejsou žádní za zvěří utíkající blázni. Trochu problém je s jejich krásnou srstí. Ta je hedvábná, hladká a na některých částech těla středně dlouhá. Určitě to není srst, která se příliš hodí do lesa s bohatým podrostem nebo na kraj polí s množstvím bodláků. Všechny nás pobavilo, když výše zmíněná paní Poláková připravovala svoji fenku zároveň na výstavu a na barvářské zkoušky. Pořadatelé zkoušek byli značně překvapeni, když nastoupila s fenkou oblečenou ve slušivém šusťákovém overalu. Hodně se smáli, ale humor je přešel, když fenka předvedla vynikající práci a stala se vítězkou zkoušek.

Zaujalo mne, že i ostříhaní jedinci, třeba sportovně využívaní mohou na výstavy. To si vůbec neumím představit. Jak je to možné?

Výstavní řád zná třídu „mimo konkurenci“. Nezadává s v ní ocenění, rozhodčí psa nebo fenku popíše a určí pořadí. Třída se může otevírat na výstavách klubových a speciálních. Chovatelský klub amerických kokršpanělů ji na svých výstavách otevírá a dává tak možnost účasti na výstavě i psům ostříhaným, tedy takovým, kteří by v jiných třídách museli špatně dopadnout.

Co byste nám z pohledu posuzovatelky řekla o povaze tohoto plemene?

Já mám američánky moc ráda, tak si nejsem jistá, zda jsem tím správným člověkem pro hodnocení. Jako rozhodčí musím říci, že na mě nikdy žádný nezavrčel, že jsou i na výstavě radostní a přátelští a že si myslím, že to je plemeno, které posuzovat je radost.

Není žádným tajemstvím, že u anglických kokršpanělů se v minulosti objevovala kousavost. Tušíte, kde se to tam vzalo? A nehrozí něco podobného i tady, když jsou obě plemena vlastně příbuzná?

Mám američánky moc ráda!

Staří chovatelé říkají, že byl do ČR po druhé světové válce z Německa dovezen překrásný a po pracovní stránce vynikající anglický kokršpaněl. Byl ověnčen celou řadou titulů a všichni se divili, proč se takového psa někdo vzdal. Ukázalo se, že patří mezi ojedinělé psy s vrozenou kousavostí a že vlohu pro ni předává potomstvu. Válka nadělala v chovu psů velkou paseku. Kvalitních psů bylo málo a onen problematický import po sobě zanechal hodně potomků. Musím pochválit chovatelský klub. K problému se postavili čelem a v současné době najdete agresivního anglického kokršpaněla maximálně v chovu bez průkazu původu. Myslím si, že to byl ojedinělý případ a u amerických kokrů bych nic takového nečekala a ani jsem na takového psa nenarazila ani ve výstavním kruhu, ani v ordinaci.

U nás máme krásné americké kokršpaněly a řekla bych, že jsou konkurence schopní s jinými státy!

Určitě jako rozhodčí sledujete i vývoj jednotlivých „svých“ plemen. Kam se za tu dobu podle vás posunula úroveň českého chovu a myslíte, že je konkurence schopný se zahraničím?

Myslím si, že máme krásné americké kokršpaněly a řekla bych, že jsou konkurence schopní s jinými státy. Myslím si také, že máme výborné chovatele, že se naučili správně pečovat o srst a také ji výborně upravovat. Vážím si toho, že se jedná o celkem zdravé plemeno a že jsou povahově vyrovnaní.

Našlo by se dle vašeho mínění něco, co by bylo třeba ještě zlepšit?

Možná je třeba věnovat pozornost kohoutkové výšce. Zvláště některé fenky bývají podměrečné a asi nechceme, aby se z amerického kokršpaněla stala nějaká miniatura se všemi negativními příznaky nanizmu.

Vím, že patříte mezi poměrně přísné posuzovatelky. Jak by tedy měl vypadat pes, aby si od vás zasloužil známku „výborná“ nebo třeba i titul a co v žádném případě netolerujete?

Mám američánky moc ráda!

Standard plemene je docela podrobný, přesto se těžko popisuje, co ještě ano a co ne. Osobně vidím amerického kokršpaněla jako elegantního psa vyvážených proporcí, tedy že ničeho není moc a ničeho není málo. Velmi důležitá je hlava nejen svojí stavbou, ale typickým inteligentním a laskavým výrazem. Pevný hřbet a optimální zaúhlení končetin tvoří podklad pro krásný pohyb. Když se pes nebo fenka rozeběhnou, máte pocit, že před vámi běží umělecký výtvor. Velkou roli hraje i srst. Určitě neprominu vady skusu, nestandardní výšku, nestandardní osrstění a zanedbanost. Musím ale přiznat, že horších známek dávám minimum. Na výstavách předvádění američtí kokšpanělé mívají minimum vad.

Když se pes nebo fenka rozeběhnou, máte pocit, že před vámi běží umělecký výtvor!

Co byste na závěr popřála nebo vzkázala chovatelům, majitelům nebo i třeba novým zájemcům o amerického kokršpaněla?

Mám američánky moc ráda!

Zájemcům o štěně nebo novým majitelům bych vzkázala, že si pořídili plemeno s velmi příjemnou povahou, ale plemeno, které je stále pes s radostmi i trápením, které to s sebou přináší. U amerického kokršpaněla ale těch radostí bude víc. Chovatelům bych vzkázala, že to dělají dobře a že jim přeji, aby to tak bylo i nadále.

Moc děkuji za rozhovor.

Michaela Weidnerová

Foto: Jan Tichý, Jan Bendl, archiv Dany Čopjakové, Pixabay

Doporučujeme z našeho e-shopu
MERCH eCanis
Novinka
Interiérová klec pro psa

Krásná interiérová klec nabízí nejen místo k odpočinku pro vašeho psa, ale je i vkusným doplňkem dovnitř každého bytu, či domu. Její vrchní desku lze využít jako odkládací stolek na dekorace, či potřeby po vašeho čtyřnohého parťáka.

ZB000796
od 6 650
MERCH eCanis
Novinka
Plastová kartička Můj pes je sám doma!

Plastová kartička ve velikosti platební karty do peněženky pro případ nouze, pokud by váš pes zůstal doma sám. Na zadní straně je opatřena kontaktmíni údaji.

Skladem
ZB000505
59
Novinka
Sušené krůtí krky

Křupavý pamlsek s vysokým obsahem vápníku a hodnotných bílkovin. Blahodárně působí na kosti a srst.

ZB000462
od 22
Novinka
Sušené hovězí plíce

Vhodné pro obézní psy díky nízkému obsahu tuku. Jsou křehké a měkké a tak jsou skvělým pamlskem pro štěňata, starší psy, ale také pro psy, kteří mají problémy s chrupem. Prospívá rovnováze hladiny žaludečních šťáv. 

ZB000458
od 21
Novinka
Sušené hovězí srdce

Dietní pamlsek s vysokým obsahem bílkovin. Vhodné zejména pro psy s nadváhou. Hodí se také pro staré psy, kteří mají problémy se zuby.

ZB000453
od 26
Novinka
Obojek SOFTY
Obojek SOFTY
Vyberte barvu

Odolný perforovaný ručně vyráběný obojek Softy je navržen k maximálnímu pohodlí vašeho psa. Objektivně lehký a vzdušný materiál, který ovšem neztrácí svou pevnost a odolnost.

ZB000096
od 0
Lanové vodítko EASY LONG - TWIST | MINI

Kvalitní, ručně vyráběné vodítko s originálním posuvným systémem umožní zkracování a prodlužování vodítka v celé délce snadným pohybem několika prsty.

ZB000299
od 539
Kam dál ...



-->