Majitel musí se svým psem v kruhu nejen dokonale ladit, ale i správně vybrat a používat výstavní vodítko!

A máme zde druhý díl našeho seriálu o vystavování. Tentokrát se autorka zaměřila na vzhled, výběr vodítka a práci s ním.

To, že máte krásného psa, který umí své klady náležitě předvést, ještě nezaručuje profesionální vzezření. I na vás tedy leží veliký kus práce. Tentokrát se proto zaměříme na vhodné oblečení a také na správné používání výstavního vodítka.

Šaty dělají člověka (i psa)

Oblečení má být přiměřené, nikoli přemrštěné. Kontrastní nikoli směšné. Pokud se půjdete podívat do závěrečného kruhu na soutěže chovatelských skupin, často uvidíte majitele sladěné k dokonalosti. Jak pohybem, tak i oblečením. I zde však existují výjimky, když se k tomu najde dobrý důvod. Příkladem mohla být třeba evropská výstava v Bruselu, kde se mimo jiné prezentovala i chovatelská stanice australských ovčáků Cofi Capito paní Prokešové. Vystavovatelky pak své psy předváděly ve zcela rozdílných šatech a tím znázorňovaly barvy lokálního státu.

K. Pánková, S. Šusterová a P. Bomerová vystavují v rozdílných barvách šatů, které však znázorňují barvy lokálního státu.

Od hlavy až k patě musí vše sedět. Vyzouvající se baleríny či padající kalhoty odvádí pozornost od psa a vás jen znervózňují!

Co tedy na sebe?

Plemeno, které chcete vystavovat, ovlivňuje nejen styl předvedení, ale i oblečení. Pokud máte možnost, zkuste navštívit nějakou větší výstavu (ideálně se zadáváním CAC), abyste načerpali potřebnou inspiraci. Existuje řada plemen, kde je oblečení specifické a zcela unikátní. Často se jedná o pracovní plemena. V případě, že se na takovou akci nedostanete, pak třeba i fotky dokážou částečně nahradit vaši absenci. Velice složitý je i výběr vhodné barvy. Záleží na vašem vkusu, proporcích a hlavně na barvě předváděného psa. V případě jednobarevné variety srsti hledáte odstín kontrastní, ale zase ne příliš. Pokud jde o vícebarevného jedince (například merle či tmavě žíhaného psa), soustřeďte se na barvu, kterou pes celkově působí. U blue-merle s větším obsazením černé barvy nezvolíte kostýmek černý, u blue-merle s celkovým šedým nebo modrým dojmem bez černých ploten je naopak možné černý kostýmek použít. Podobně pracujte i v případě punčocháčů. Máte-li tedy bílého pudla, černé šaty, ale hodně světlou barvu kůže bez opálení, zvolte raději i černé silonky. Pes vynikne a vy budete vypadat elegantně. Dalším neméně důležitým doplňkem je katalogové číslo. Pokud si ho nechcete lepit přímo na oděv, zvolte nějakou rozumnou volbu „držáku“. Existuje mnoho variant přes „nárameník“ (barvy, typy, zpracování všeho druhu) až po tzv. kokardový systém, který může být i v hodnotě několika set korun. I zde je dobré vše sladit s oděvem a náležitě k plemenu. Elegantní držák na číslo uvidíte prakticky u každého vystavovatele společenského plemene, velice těžko však u plemen pracovních.

S úsměvem jde všechno líp

Váš pohyb, nesení těla či délka kroku samozřejmě ovlivňují i psa. Naučte se tedy pracovat sami se sebou. Vaše tělo může být bariérou nejen při cviku typu „kamarádka říkala, že mám pod Alíka strčit nohu, aby si v kruhu nesedl“. Usmívejte se! Nikdo v kruhu nechce vidět americký úsměv, ale také žádné zasmušilé tváře. Pro všechny to je velký den, ale i vaše psychická pohoda dokáže hodně ovlivnit. Smiřte se s tím, že výstavy jsou sice o kráse, ale z velké části i o štěstí. Když s tímto budete nastupovat do kruhu, navíc radostněji a s otevřenou myslí, bude se vám i lépe vystavovat.

                                                      Vodítko

Spojení se psem musí být nejenom mentální, ale i fyzické. Z tohoto důvodu přichází na scénu výstavní vodítko. Nutná proprieta, kterou se musíte naučit ovládat vždy a všude.

Je nepřeberné množství způsobů, jak držet výstavní vodítko. Základní pravidla jsou však stejná u všech. Zbytek „šňůrky“ musí být uschovaný v dlani, aby vše působilo čistě. Vždy musíte vodítko držet tak, abyste svého psa zvládli i při nepříznivé situace. Nikdo nesmí dojít k újmě. Od psů, co utečou z kruhu až po zlomené prsty ze zamotaného vodítka okolo ruky. Práce s vodítkem také není hodinové cvičení. Vyzkoušejte si vše nanečisto. Oblíbený plyšák z dětství na druhé straně udělá dobrou službu. Dokud se v obratech a pohybu necítíte sebejistě, nezkoušejte nic takového cvičit ani se psem. Není snadné se něco nejprve špatně naučit a pak to znovu přecvičovat. Případné zastavení a přemýšlení, co se s vodítkem vlastně dělá, způsobí čtyřnohému účastníku z příjemného cvičení s páníčkem spíš totální guláš v hlavě.

                                                        Pohyb

Vodítko je něco jako správné boty

Existují různé druhy vodítek a je jen na vás, které si vyberete. Vodítko by mělo být něco jako správné boty. Při manipulaci s ním bych si ho „neměla“ všímat. Ideální délka neexistuje.
Pro plemena, která se vodí na volno (propuštěné vodítko) zvolíte jinou délku než pro plemena, kde je ho nutné „vytáhnout“. Totéž platí i pes od psa. Je však nutné respektovat prostor jedince vystavovaného vedle vás. Vždy mu musíte dopřát dostatek místa pro ideální pohyb. Ani vám by se dobře neběhalo s bariérou po boku. Z tohoto důvodu je v tomto případě povel „k noze“ naprosto špatně. Vyzkoušejte si pohyb s různou délkou vodítka a jeho propuštěním či vytažením. NIKDY se však pes nesmí škrtit či dusit.

Hlavní je nejen estetika, ale i funkčnost

Vodítko také nesmí kazit vzhled psa. Mělo by být elegantním doplňkem nikoli ale magnetem pro oči. Červená barva vypadá sice krásně, ale na bílého samojeda se prostě nehodí. U dlouhosrstých plemen dbejte na jeho správnou úpravu na těle zvířete. Nasadíte-li široké vodítko do srsti a nezačešete ho, může se vám stát, že pes bude vypadat špatně. Hlava bude působit „jinak“ či „odděleně“ a to není požadovaný efekt. Tloušťka vodítka rovněž záleží na plemenu. Měla by být přiměřená. Přemýšlejte nejen nad estetikou, ale i funkčností. Vodítko musí vydržet i případný tah psa z kruhu ven.

                                                      Výstavní vodítko

Tak které?

Pevné výstavní vodítko je vodítkem asi nejběžnějším. S točinkou (ta divná kovová věc) či bez ní. Vždy by však vodítko mělo obsahovat brzdičku, která musí plnit svoji funkci a opravdu brzdit. Z tohoto důvodu je lepší kupovat vodítko osobně či si je přímo vybrat a nechat si ho pak udělat od výrobce na míru. Polo stahovací výstavní vodítka obsahují v obojkové části díl s řetízkem. I zde platí, že se pes nesmí dusit ani škrtit. Tato vodítka jsou oblíbená například u více osrstěných plemen či u psů, kteří mají volný postoj. Řetízek neboli snake je kompletně stahovací řetízkové vodítko či pouze obojek. Výstavním řádem jsou však kompletně stahovací obojky zakázané! Správné usazení výstavního vodítka je individuální jak u plemene, tak i u konkrétního jedince. Od krku až po nasazení hlavy na krk. Při pohybu ani postoji by vám vodítko nemělo dělat těžkou hlavu.

Pokud uvidíte v závěrečném kruhu psa s majitelem, kteří tvoří dokonalý pár, pozorujte a učte se. Věřte, že ani oni toto neuměli hned a že i oni někdy nemají svůj den. Všichni neustále spolupracujeme s živým tvorem a to musí být alfou i omegou.

Foto: Kateřina Pánková

http://shetlandska-hvezda.cz/