Legendy československé kynologie – Karel Podhajský

Tentokrát se v naší oblíbené rubrice trochu odpoutáme od služební či sportovní kynologie a vydáme se směrem, který má u nás velmi dlouhou tradici. Budeme se věnovat legendě z lovecké kynologie, člověku, který se významně zapsal do její historie a značně ji i ovlivnil. A nebude jím samozřejmě nikdo menší než Karel Podhajský. Obrovská a naprosto nezapomenutelná osobnost, která si naši úctu a pozornost určitě zaslouží.

Karla Podhajského na jednu stranu není asi třeba moc dlouho představovat, protože si jej patrně každý pejskař okamžitě spojí s již tradičním Memoriálem Karla Podhajského, jehož se letos (2023) bude konat již 85. ročník. A to je patrně vůbec nejstarší závod v Čechách. Na druhou stranu je ale třeba zejména mladší generaci připomenout tak významnou kynologickou osobnost, kterou on právě byl a už navždy zůstane…

Karel Podhajský
(*24. května 1871 – †12. září 1930)

Byl to český myslivec, a především kynolog pocházející z Litomyšle. Jeho jméno se nejvíce spojuje s celou řadou odborných článků a nejznámější kniha, která vzešla z jeho pera, byla „Ohař všestranný jako zachránce zvěře“ vydaná v roce 1923. Za tuto knihu si vysloužil velké uznání a úctu od svých současníků. Byl také jedním ze zakladatelů Českomoravské kynologické unie a stál také při zakládání jednotné plemenné knihy loveckých psů.

Jeho dětství

Pokud pojedete Litomyšlí přes náměstí kolem domů s číslem 68, pak si určitě nemůžete nevšimnout pamětní desky, kterou vytvořil František Janda roku 1971 právě na počest Karlu Podhajskému. Ten v tomto domě strávil své dětství. Narodil se do rodiny litomyšlských měšťanů Matěje a Anny Podhajských. Otec Matěj byl významnou osobností. Živil se jako obchodník, vykupoval od zemědělců ve velkém máslo a vejce, později měl zastoupení italské pojišťovny a byl členem řady spolků. Matěj Podhajský byl také chovatelem setrů. Matka Anna zůstala v domácnosti a starala se o tři děti (Karla, Gustava a Marii). Karel vychodil obecnou školu v Litomyšli a poté absolvoval německou obchodní akademii v Praze.

První hony

Po smrti obou rodičů v dospělosti zůstává v domě sám, nikdy se neoženil. Podhajského však obklopovala řada přátel. Většinu volného času věnoval přírodě, lovu a kynologii, byl však také jedním z prvních cyklistů a lyžařů v Litomyšli. V myslivosti Karla učili především dva muži: nadlesní Jan Seeman a hostinský z Velkých Sedlišť Jan Fikejs. Podhajský se účastnil honů pořádaných spolkem městských myslivců, ale také panských honů Thurn-Taxis. Mezi zvané patřil lesnický a panský personál, pro běžné měšťany bylo pozvání velkou poctou. Podhajský si vedl o všech honech pečlivé statistiky.

Cesta k chovu psů

Chov psů se stal pro Podhajského celoživotním posláním. Začínal s pointery, které dovezli na litomyšlské panství Valdštejnové a to někdy po roce 1848. Jenže roku 1895 dostal Karel první krátkosrsté ohaře Floka a Dona. Později pak ještě Reka. Nutno podotknout, že vlastnil také německé ovčáky, z nichž známe především Dora a Stellu. Za celý život se u Podhajského na dvorku vystřídalo celkem přes čtyřicet psů. Karel Podhajský se stal členem Ústředního spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách a roku 1923 se osobně podílel na založení Československé myslivecké jednoty. Podhajský stál i u založení plemenné knihy loveckých plemen.

Mezi Podhajského další nemalé zásluhy patří zákaz odstřelu vzácné a ohrožené zvěře na Litomyšlsku (1923) a rozvoj kynologie, ať již máme na mysli sepsání zkušebních řádů pro soutěže loveckých psů nebo vydání knihy o výcviku ohaře – „Ohař všestranný jako zachránce zvěře“ (1923). Jako rozhodčí se zúčastnil bezpočtu kynologických soutěží. Neměli bychom zapomínat ani na jeho podíl na vydávání časopisu Myslivost. Podhajský totiž ve 20. letech 20. století redigoval ve Stráži myslivosti kynologickou část.

Historie plemenné knihy

Úplně první plemenná kniha vznikla patrně roku 1885, když kynologové usilovali o záchranu českého ohaře. Ustanovená komise vybrala roku 1885 pět psů a tři feny vhodné k dalšímu chovu. O několik let později ale jejich stopy mizí a místo českého ohaře zaujímá německý ohař. O další šlechtění ohařů usiluje spolu s Richardem Knollem právě i Karel Podhajský. Česká psí rodová kniha (Č.p.r.kn) byla další plemennou knihou, kterou založil Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách. Zde byl členem právě Podhajský. Knihu vedl spolek až do roku 1923. Pak správu převzala nově založená Československá myslivecká jednota (ČSMJ). Zde se referentem pro kynologii stal právě Karel Podhajský, pověřený též psaním plemenné knihy. Tuto funkci zastával až do své smrti roku 1930 a obecně je považován za jejího zakladatele. Což není úplně správně, neboť v době vzniku první komise pověřené výběrem vhodných psů bylo Podhajskému teprve čtrnáct let.

Historie Memoriálu Karla Podhajského

Práce, kterou za svůj život Karel Podhájský vykonal, byla významná a velice cenná nejen pro členy Českomoravské myslivecké jednoty. A jako čest, dík a poctu po jeho smrti nazvali nejvyšší zkoušky loveckých psů jeho jménem. Možná nyní uvedeme pro některé čtenáře čísla ročníků v souvislost, protože ze začátku bylo vše trochu jinak, než je tomu nyní. Poprvé se pod názvem Všestranné zkoušky Karla Podhajského konaly roku 1932 v Bystrci u Brna. Název, který známe nyní, tedy Memoriál Karla Podhajského, se používá až od roku 1946. Jenže do roku 1942 probíhaly zkoušky jednou za dva roky a v roce 1944 se muselo od jejich uskutečnění kvůli válce upustit. Od roku 1946 se už koná každoročně.

Memoriálu Karla Podhájského se účastní nejlepší psi střední Evropy: deset psů z České republiky, kteří se nominují na Memoriálu Richarda Knolla a deset ze zbylých zemí střední Evropy.  Letos (2023) obdrží vítěz memoriálu speciální cenu z limitované edice ke 100. výročí ČMMJ. K uctění památky Karla Podhajského a zároveň ke 100. výročí založení ČMMJ bude po celou dobu konání memoriálu pro veřejnost zpřístupněna expozice na zámku v Náměšti na Hané, kde bude i centrum dění naší vrcholné soutěže. Zároveň bude připravený program pro děti ve formě poznávací stezky. Propozice budou zveřejněny na stránkách www.loveckypes.cz.

Karel Podhajský zůstal činný až do sklonku svého života. Zemřel v září 1930 po krátké nemoci (aterioskleróza – kornatění tepen) ve věku 59 let. Čest jeho památce!

Iveta Panýrková

Ilustrační foto: Kateřina Lisová, wikipedia.eu

Zdroj: Myslivost, wikipedie